Moderuje Tomáš Voženílek. Téma: Jarní úklid měst a obcí. Host: Ing. Jaroslav Mynář, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb, jednatel společnosti Technické služby Velké Meziříčí.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
16. 4. 2018
Miloš Forman jako náčelník Bromden. Chtěl vidět, jak to vypadá na druhé straně (2018)
Karel Hvížďala. Komentář. Nejvíc ze všeho měl Forman asi rád Přelet, protože, jak říkal, to byl vlastně český film.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 4. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Miloš Forman jako náčelník Bromden. Chtěl vidět, jak to vypadá na druhé straně. In web ČRo Plus, 15. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zemřel světový Čech. Jako Milan Kundera je náš první světově uznávaný romanopisec, tak Miloš Forman byl náš první v celém světě respektovaný filmový režisér.
Prosadit se ale musel mimo domov, ve Spojených státech amerických. Hned 21. srpna 1968 vytušil přesně, o čem bude následná normalizace a nechtěl s ní mít vůbec nic společného, nesvobody měl plné zuby, a proto odešel. Mohl si to dovolit, protože svět již tehdy o něm věděl.
Hned jeho první celovečerní film Černý Petr dostal hlavní cenu na Mezinárodním festivalu v Locarnu a Hoří má panenko, film z roku 1967, byl nominován na Oscara.
Ověřil si, že platí jeho životní slogan: Vyprávěj příběh tak, abys mu mohl sám věřit, a ona v něm pravda o životě bude.
A platilo to i o jeho prvním filmu, který v roce 1971 natočil podle scénáře svého přítele Jean-Claude Carriiéra v Americe: Taking Off dostal první cenu na festivalu v Cannes. (more…)
Reflexe: Hudba! – S Jakubem Hrůšou o dirigování a dirigentech (2018)
Hovoří šéfdirigent Bamberských symfoniků a stálý hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša. Připravil Jindřich Bálek.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 16. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).
Interview Plus – Jan Tuček (2018)
Do prázdnin by chtěl mít lídr hnutí ANO Andrej Babiš vládu s důvěrou, což by mimo jiné znamenalo, že se o něm už nebude psát a mluvit jako o premiérovi v demisi, ale prostě jako o premiérovi. Minulý týden došlo v rámci vyjednávání ovládě k dalšímu velkému obratu. Hnutí ANO ustoupilo od námluv s SPD a KSČM, kekterým vybízel prezident Miloš Zeman, a oznámilo, že se vrací k rozhovorům s ČSSD. Sledovat tok české politiky je stále náročnější a změny názorů některýchpolitiků jsou vysloveně matoucí. Jak si to přebírají občané a voliči? Jan Tuček ředitel STEM-MARK- host pořadu. Dobrý poslech přeje Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Příběhy slavných: Magdalena Dobromila Rettigová 1/5 (2018)
Zuzana Ptáčková. Prototyp české spisovatelky a emancipované ženy 18. a 19. století. Dramaturgie Helena Herbrychová. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Režie Irena Žantovská.
Účinkují Jitka Smutná a Michaela Maurerová.
Připravil Český rozhlas v roce 2018 (5 x 5 min.). Premiéra 16.-20. 4. 2018 v cyklu Příběhy slavných č. 146 (ČRo 2 Praha).
Lit.: Ptáčková, Zuzana – Luptáková, Věra: Místo toho, aby pořádně uvařila, jen experimentovala. Příběhy slavných: Magdalena Dobromila Rettigová. In web ČRo 20. 4. 2018 (anotace). – Cit.: Dáma sošné postavy není autorkou jen jedné, i když nejslavnější kuchařky všech dob. Magdalena Dobromila Rettigová (1785-1845) byla i významnou propagátorkou všeho českého. „Buditelkou a spisovatelkyní“ vlasteneckých povídek, básní a divadelních her. Taky první knihovnicí, vedla „kafíčkovou společnost“, kde se nahlas předčítala poezie i próza nebo s obrovským nadšením sbírala minerály.
Žena měla být podle Rettigové nejen dobrá kuchařka, ale taky zbožná, věrná, šlechetná a pracovitá. Musí zvládat organizaci domácnosti, ruční práce, pletení, šití a vyšívání. To je základ šťastného manželství. Navíc musí být vzdělaná, protože jen tak dobře reprezentuje manžela, a k tomu by měla být i dobrou matkou.
Když se Magdalena narodila, byl její otec František Artmann purkrabím hraběte Kounice ve Všeradicích. Za všech dětí, které se ale jejím rodičům narodily, přežila první rok pouze ona. Maminka ji vychovávala tvrdě, v pěti toho uměla víc než jiné děti v 10. Musela plést a obléknout mohla jen to, co si sama vyrobila.
Zásluhou matky uměla taky už v šesti číst a psát. Když jí o rok pozděj zemřel tatínek, musela pomáhat i se živobytím. Ve škole patřila mezi nejlepší žákyně, ale spolužačky ji v lásce neměly. Posmívaly se jí, že je jiná, taková „stará moudrá“. Kamarádila tak se staršími dětmi.
Už ve 12 se stal jejím nejlepším přítelem budoucí manžel Jan Alois Sudiprav Rettig. Stal se jejím celoživotním důvěrníkem v radosti i utrpení. Po desetiletém kamarádství se jejich vztah změnil na lásku. Přísné matce se její budoucí manžel ale nezdál.
Přestavovala si lepší partii než málo zámožného mladého právníka. Se sňatkem souhlasila, až když Magdalena vážně onemocněla. Byla to ale dobrá volba, protože Rettig v ní nakonec probudil vlastenectví.
Manžel by přitom byl rád, kdyby měl doma hospodyňku jako ostatní. Místo toho, aby pořádně uvařila, jen experimentovala. Jako moderní muž ale pochopil, že ji stejně nezmění, a tak ji raději pomáhal s psaním prvních básní v češtině. Sám se totiž ve volném čase věnoval veršotepectví.
Magdalena jako správná vlastenka používala i druhé jméno Dobromila. Stejně tak si její manžel přidal jméno Sudiprav. Zlí jazykové o Sudipravovi říkali, že se se svou malou postavou vedle své impozantní ženy ztrácí.
Podle její Domácí kuchařky (1826) se dnes už rozhodně nevaří. To množství surovin, které používala… Navíc je Domácí kuchařka napsaná spíš beletristicky, než že by to byly pouhé recepty. Je plná rad začínajícím hospodyňkám.
Najdete v ní i ponaučení, jako že „zahálka je polštářem ďáblovým a všech hříchů počátkem“. Podobnými radami špikovala ještě předtím své povídky. Kromě kuchařky rozdávala inspirace i v knize se 100 recepty Kafíčko a vše, co je sladkého.
Sama jako správná hospodyňka a vlastenka přivedla na svět 11 dětí. Naživu ale zůstaly jen tři. Jetti se stala koloraturní zpěvačkou opery pražského Stavovského divadla, Josef Ondřej vstoupil do řádu a Karel Jan se vyučil sazečem.
Její muž se jako absolvent práv stal nejdřív magistrátním úředníkem a pak i radním. Rodina tak žila kočovným životem. Bydleli v Táboře, Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nebo Litomyšli. Jí prý kočovný život vyhovoval.
Vždy kolem sebe shromažďovala místní paní a dívky, které učila milovat český jazyk, četbu a učila je vlastenectví. V jednom takovém spolku vznikl i nápad na první českou čtenárnu (knihovnu): za každé německé slovo, které se jim vloudilo do konverzace platily groš. Z pokut kupovaly české knihy.
Když se pak hledalo místo, kde je číst, byl byt radního Rettiga první na řadě. Magdalena se ujala organizace a taky všechny knihy přečetla, aby o nich mohla mluvit zasvěceně a česky. Všechny síly a nadšení jí ale vzala manželova smrt v roce 1844. Přestala vycházet a nakonec i psát. Přežila ho o pouhý rok.
Pro a proti – Regulace sociálních sítí (2018)
Samotný zakladatel Facebooku, Mark Zuckerberg, prohlásil v americkém Kongresu, že bez určitých regulací se sociální sítě do budoucna neobejdou. Jak by ale měly vypadat v praxi, jestli se chceme vyhnout cenzuře a omezování svobody slova? A čekají podobná omezení i svět internetu obecně?
Odpovídají sociolog médií Václav Štětka a analytik informačních technologií Petr Koubský. Moderuje Veronika Sedláčková.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 4. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).
Lit.: Čihák, Ondřej – Sedláčková, Veronika: Ochranu soukromí na síti potřebujeme, ale internet pak bude zcela jiný, varuje expert. In web ČRo Plus, 16. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do amerického Kongresu dospěl skandál se zneužitím osobních dat nejméně 87 milionů uživatelů Facebooku. Před oběma komorami vypovídal zakladatel společnosti Mark Zuckerberg, který spoluzodpovědnost za slabé zabezpečení údajů přiznal. Budou přijata nová obecně závazná pravidla pro fungování sociálních sítí? Čeká nás regulace celého internetu?
„Bavíme se o tom, jaké konkrétní regulační opatření je třeba přijmout, ne zda je třeba vůbec regulovat,“ uvedl v pořadu Pro a proti sociolog médií Václav Štětka.
Ten věří, je doba příhodná tomu, aby se zavedla opatření, která skutečně budou znamenat radikálnější proměnu toho, jak přistupujeme nejen my k sociálním sítím, ale především jak ony přistupují k nám. (more…)
Osudy – Laco Déczi 1/5 (2018)
Slovensko – americký trumpetista, skladatel a malíř, zakladatel a šéf Cellula New York. K 80. narozeninám svérázného a nezávislého hudebníka světové jazzové scény. Připravila Renáta Spisarová. Mistr zvuku Aleš Huber.
Připravil ČRo Ostrava v roce 2018. Premiéra 16. – 20. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h). Repríza 1. dílu 17. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0.00 hodin).
Lit.: Spisarová-Kotík, Renáta: Osudy Laca Décziho. In web ČRo 3 Vltava, 16. duben 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Slovensko – americký trumpetista, skladatel a malíř, zakladatel a šéf Cellula New York. K 80. narozeninám Laca Décziho, svérázného a nezávislého hudebníka světové jazzové scény, uvádíme jeho Osudy.
Upozorňujeme, že se v pořadu vyskytují hrubší výrazy, které jsou v tomto případě součástí autentické výpovědi umělce a nelze je z osobní zpovědi vyloučit. Děkujeme za pochopení.
Narodil se v Bernolákově, ale dětství už prožil v Bratislavě. Hrdý ministrant u salesiánů, hokejový útočník za Slovan, vášnivý trampista a samouk ve hře na trumpetu. Ale hlavně – věčný enfant terrible. „Kradli jsme jak straky, pořád jsme v něčem jeli“, vzpomíná na jinošská léta Laco Deczi. Dospívání prožil s Hlasem Ameriky a Willisem Conoverem u ucha. „Asi proto mi pak v Americe říkali, že hraji jako oni, jako černošští muzikanti.“ (more…)
Host do domu – Libor Pešek o Miloši Formanovi (2018)
Člověk, kterým se naše země tolik pyšnila. Tvůrce působivých, pravdivých, strhujících filmů. Oscarový režisér? a také muž s ne právě lehkým osudem, muž, který musel v životě učinit nejedno těžké rozhodnutí. Na oscarového režiséra a svého dávného kamaráda Miloše Formana zavzpomíná pan dirigent Libor Pešek.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Vizitka – Svatopluk Klimeš (2018)
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Svatopluk Klimeš, malíř. Moderuje Blanka Stárková.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 16. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: Stárková, Blanka: Svatopluk Klimeš: Oheň je magický materiál. In web ČRo 3 Vltava, 17. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Fascinují mě například sopky, jakékoliv ohněstrůjné kratochvíle, i lidové, jako je pálení smrtky,“ říká Svatopluk Klimeš, malíř, který ve své tvorbě využívá oheň jako výtvarný činitel.
Svatopluk Klimeš pracuje ve svých obrazech, kresbách, fotografiích, instalacích i performancích se stopou ohně, plamene, popelu nebo dýmu. Živlem ohně se začal výtvarně zabývat už v polovině 60. let 20. století, ještě před studiem na AVU. „K ohni jsem přišel spíš touhou po hře,“ říká malíř. „Občas mi připadá, že umění je příliš vážné – tím nemyslím, že by nemělo být závažné – , ale mně do prací humor občas prosakuje. Záměrně, a třeba i nezáměrně. A tohle vzniklo tím, že jsem na začátku dělal koláže z papíru a napadlo mě papír opalovat. Najednou z toho vznikla jakási skládačka a hra. Říkal jsem těm věcem „obrkazy“, to znamená, že to byly obrazy, ale s „kazem“ na sobě,““ vysvětluje malíř, který svým smyslem pro hravost uvádí do pohybu ustálené významy a ustrnulé představy.
Na hořlavých materiálech, které autor používá (většinou papír, případně dřevo), zanechává oheň stopu události. Je to stopa definitivní, která se zpravidla nedá opravovat. V Klimešových obrazech tak hraje roli čas, jistý děj i napětí z jedinečnosti autorského zásahu ohněm.
Malíř právě představuje své práce na výstavě Oheň do papíru nezabalíš III, která probíhá do 13. května v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. Podstatnou část expozice tvoří díla vyjadřující se k českým dějinám a stavu společnosti v souvislosti se 100. výročím republiky. Ve čtvrtek 26. 4. v 17 hodin se v litoměřické galerii koná komentovaná prohlídka. A to už se bude vědět, jak uspěla publikace o Klimešově umělecké práci, nominovaná v kategorii Knihy o výtvarném umění do soutěže o nejkrásnější knihu roku 2017.
Zbrklý, bezzubý a zbytečný útok na Sýrii je gól do vlastní branky Západu (2018)
Thomas Kulidakis. Komentář. První obětí války je pravda. Omezené a cílené údery, které navíc byly ohlášené předem, neměly pravděpodobně jiný efekt, než psychologický. Útok stěží nějak významně změní poměr sil v syrském konflitku.
Natočeno 2018. Premiéra 15. 4. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).
Lit.: Kulidakis, Thomas: Thomas Kulidakis: Zbrklý, bezzubý a zbytečný útok na Sýrii je gól do vlastní branky Západu. In web ČRo Plus, 15. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: USA, Francie a Velká Británie zaútočily na Sýrii, aniž by se tito členové Rady bezpečnost OSN obtěžovali alespoň ze slušnosti počkat na výsledky nezávislého vyšetřování na místě.
Jednalo se o nemoudrý, zbytečný a nepříliš promyšlený krok, který může napáchat více škody než užitku. Z hlediska geopolitického, i v rámci světového veřejného mínění. Bezzubý útok navíc stěží nějak významně změní poměr sil v syrském konflitku.
I když pomineme, jak se asi museli cítit vyšetřovatelé Organizace pro zákaz chemických zbraní, jejichž sobotní začátek práce poznamenal raketový útok, je nasnadě, že kdokoliv by chtěl západní mocnosti obviňovat ze svévolného chování a nerespektování mezinárodního práva, má teď zase dobře nabito.
Útok proběhl nejen bez souhlasu OSN, ale především bez naprosté jistoty, že byl opravdu spáchaný vládními silami Bašára Asada. Navíc už dnes syrská strana uveřejnila vlastní tvrzení podepřené obrazovým materiálem, že výrobnu chemických zbraní našla na území dříve ovládaném rebely, které nedávno dobyla. (more…)