Slovensko – americký trumpetista, skladatel a malíř, zakladatel a šéf Cellula New York. K 80. narozeninám svérázného a nezávislého hudebníka světové jazzové scény. Připravila Renáta Spisarová. Mistr zvuku Aleš Huber.
Připravil ČRo Ostrava v roce 2018. Premiéra 16. – 20. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h). Repríza 1. dílu 17. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0.00 hodin).
Lit.: Spisarová-Kotík, Renáta: Osudy Laca Décziho. In web ČRo 3 Vltava, 16. duben 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Slovensko – americký trumpetista, skladatel a malíř, zakladatel a šéf Cellula New York. K 80. narozeninám Laca Décziho, svérázného a nezávislého hudebníka světové jazzové scény, uvádíme jeho Osudy.
Upozorňujeme, že se v pořadu vyskytují hrubší výrazy, které jsou v tomto případě součástí autentické výpovědi umělce a nelze je z osobní zpovědi vyloučit. Děkujeme za pochopení.
Narodil se v Bernolákově, ale dětství už prožil v Bratislavě. Hrdý ministrant u salesiánů, hokejový útočník za Slovan, vášnivý trampista a samouk ve hře na trumpetu. Ale hlavně – věčný enfant terrible. „Kradli jsme jak straky, pořád jsme v něčem jeli“, vzpomíná na jinošská léta Laco Deczi. Dospívání prožil s Hlasem Ameriky a Willisem Conoverem u ucha. „Asi proto mi pak v Americe říkali, že hraji jako oni, jako černošští muzikanti.“
Nedokončená konzervatoř, mezitím Reduta Quintet v Bratislavě, kde už hrál Laco a jeho spoluhráči hard bop, něco zcela jiného, než bylo v Československu zvykem. Pak vojna, dlouhá, ale vzpomínky veselé. Ostatně, barvité líčení historek je Laco Deczimu vlastní a pětidílné Osudy jsou jich plné, humorných i bolavých až na dřeň. Přitom Laco není žádný prvoplánový bavič, jeho přístup k životu je tak originální, že všemu, co říká, jednoduše musíte věřit, i když s jeho kolikrát jednoznačným viděním světa nemusíte souhlasit a politická korektnost mu rozhodně není vlastní.
Na začátku 60. let se dostává Laco Deczi do Prahy, Karel Krautgartner ho chtěl do rozhlasového orchestru za každou cenu. Znal jeho nahrávky z Bratislavy a rozpoznal jeho výjimečné muzikantství. Vždy nad ním držel ochrannou ruku. Těch „andělů“ měl Laco Deczi více, patřil mezi ně například kapelník Josef Vobruba, který splachoval do toalety udání komunistů, se kterými měl Laco neustále konflikty. Ve vzpomínkách se Laco Deczi vrací k příhodám s „Dědkem Krýslem“, Janem Arnetem, Věrou Chytilovou, Bolkem Polívkou, Janem Hammerem, Václavem Zahradníkem, k výjezdům pod Pragokoncertem i k několikadennímu členství v STB. A pochopitelně, po celou dobu se v Osudech obrací ke svému guru, trumpetistovi Cllifordu Brownovi, na jehož nástroj hraje teď nejčastěji.
Životní dráha trumpetisty, skladatele a malíře Laca Decziho vedla z Bratislavy do Prahy, přes Německo do USA, z New Yorku do East Havenu, kde momentálně žije. Jako americký občan může v Čechách pobývat pouze tři měsíce, ty vždy na jaře a na podzim využívá k nabitým turné, tolik má stále ve svých čerstvě osmdesáti letech energie. A k Deczimu vyprávění v Osudech? Jednoduše, těšte se na ně. Je neobvyklé, co se slovníku týká, řekněme, velmi svérázné, autentické, hluboce upřímné a živočišné, ale hlavně, doslova z něj prýští láska k plnokrevnému a svobodnému životu.