Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

26. 4. 2018

Evropský program ODS, pro mnohé důvod, proč stranu nevolit (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:54

Luboš Palata. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 4. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Evropský program ODS, pro mnohé důvod, proč stranu nevolit. In web ČRo Plus, 25. duben 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud jde o české politiky a jejich postoje k Evropské unii, člověk si nemůže dávat moc velké nároky. Platí to také v případě Občanské demokratické strany, která se jen pomalu probouzí z klinické smrti, do níž ji skolil zřejmě nejtrapnější konec premiéra v českých dějinách, který se přihodil jejímu bývalému šéfovi Petru Nečasovi.

Je vlastně překvapivé, že se tato strana vybičovala k něčemu, co by se dalo nazvat evropským programem. Je pod ním podepsán europoslanec Jan Zahradil, kterému se pomalu hroutí jeho britskými konzervativci vedená euroskeptická frakce v Evropské parlamentu.

A je to program v českých podmínkách vlastně docela umírněný. Občanská demokratická strana, jež měla kdysi dokonce nejvíc proevropské voliče, v něm kupodivu ani skrytě nehrozí odchodem z Evropské unie, což je při vědomí stoupající stranické hvězdy v podobě Václava Klause mladšího vlastně uklidňující.

Zahradilovský unijní program ODS ale vysloveně požaduje vícerychlostní Evropu, v níž by občanští demokraté chtěli Česko namířit na odstavné parkoviště. Parkoviště, na němž by po nás nikdo nechtěl ani přijímání uprchlíků, ani přijetí eura, o nějaké další unijní integraci nemluvě. (more…)

Jak to vidí Václav Cílek – Co bude s Libeňským mostem? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:50

Host: Václav Cílek. Témata: Co bude s Libeňským mostem? Proč jsou naše lesy v katastrofálním stavu? Jde s tím ještě něco udělat? A co dělat se zemědělstvím? Moderuje Zita Senková.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 8:30 h).

Lit.: Senková, Zita – Cílek, Václav – Luptáková, Věra: Václav Cílek: Ještě nikdy jsme nestáli před tak obrovskou kůrovcovou kalamitou. In web ČRo 2 Praha, 26. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stačí jen jeden, dva suché roky a může dojít ke kůrovcové kalamitě, se kterou si nebudeme vědět rady, varuje Cílek.

Naše země začíná mít problémy nejen s padajícími mosty, ale taky s velkým zhoršením kvality lesů. Podle geologa začínáme platit za chyby z minulosti, ale i za naši národní povahu. Každý totiž chce jen brát, ale co nechá za sebou, ho už nezajímá.

„Zrovna včera jsem se vrátil z Francie a Německa a vidím ten rozdíl. Francouz se systémem spolupracuje, přitom se občas vzbouří. Němec je spolupracující občan. A my? V naší národní povaze je touha systém přechytračit, ať to stojí, co to stojí,“ říká Václav Cílek.

„Chceme jen vydělat peníze a rychle zbohatnou. Přitom ale naděláme dluhy, které už ale bude platit už někdo jiný. Důsledkem jsou padající mosty nebo katastrofa, která na nás čeká v českých lesích.“ Se silnou kritikou stavu lesního hospodářství totiž vystoupil náměstek ministra životního prostředí. O velké hrozbě kalamity prý od roku 2008 jen mluvíme.

Kůrovec je všude. Skoro

Podle Cílka ale máme na kůrovcovou kalamitu „zaděláno“ už od roku 2003. „Zvýšení poškození lesů se týká 40−70 % ploch. Táhne se to od půlky Českého lesa, přes Šumavu, střední Čechy, přes jižní polovinu Českomoravské vysočiny a končí to v Jeseníkách. Ještě nikdy jsme nestáli před tak rozsáhlou kůrovcovou kalamitou.“

Stačí prý i jen jeden suchý roky a může dojít k problémům, se kterými si nebudeme vědět rady. „Spadnou ceny dřeva, a co se vytěží, bude hodně nekvalitní. Pokud třeba Polabí přijde o půlku hektaru, moc se toho nestane. Ale když půjde k zemi celá Českomoravská vysočina, to je už jiná. Taky můžeme být konfrontováni s ekologickým smutkem. Je to terminus technicus pro zničenou krajinu, kde se vám dobře nežije.“

Snaha obnovit odlesněné plochy může narazit na další problémy. Třeba s narušenou hydrologií půdy, kde se nové sazeničky nemají šanci uchytit. Dluh lesa se pak přesune na několik dalších desetiletí. „Sklízíme tady plody něčeho, co se zanedbalo v roce 1930, 1950 a i v posledních desetiletích. Možná, že leccos v této zemi dokážeme přechytračit, ale přírodní zákony určitě ne.“

Libeňský most je jen příklad

Podle Cílka je to hodně podobné, jako s padajícími mosty v Česku. Každá obec, město nebo kraj si musí nechat vypracovat nejlíp veřejnou studii, kde zjistí svá nejslabší místa. Jestli to je kanalizace, čistírna odpadů, nebo most. „Jen tak vás pak přece nemůže překvapit ani stav Libeňského mostu.“

Právě dnes má totiž magistrát rozhodnout, jestli půjde páteřní pražský most k zemi, nebo se opraví. „My jsme se probrali, až když se Libeňák začal rozpadat. Najednou není čas na pořádnou veřejnou soutěž, hledají se peníze ve zvláštních fondech a situace je kritická,“ zlobí se geolog.

Zaostřeno na český azylový dům ve Francii (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:59

Češi postavili ve Francii azylový dům. Bydlí v něm bezdomovci i přistěhovalci a nemohou si tyto prostory vynachválit. České firmě se i díky této stavbě otevírá prostor pro další projekty. Je to ojedinělý úspěch nebo se české firmy na světových trzích umí prosazovat? A jak jim v tom pomáhá stát? Téma pro dnešní Zaostřeno Jana Šmída.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 4. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h).

 

Interview Plus – Miroslav Poche (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:59

Europoslanec za ČSSD Miroslav Poche bude hostem v Interview Plus. Hrozí Česku, že přijde o část evropských dotací? Jak reálný je plán Evropské komise přesměrovat miliardy z fondů do států zasažených finanční krizí? V jaké fázi jsou vyjednávaní o nové vládě a došlo k rozkolu uvnitř sociální demokracie? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Svoboda, Vítek – Erhart, Michael: O postu ministra zahraničí bych mohl uvažovat. S KSČM v koalici bych měl problém, říká Poche (ČSSD). In web ČRo Plus, 26. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V médiích se v posledních dnech spekluje, že by Miroslav Poche mohl být kandidát ČSSD na post ministra zahraničí. Ve středu večer po jednání hnutí ANO a ČSSD řekl Jaroslav Faltýnek, že si ČSSD vybrala právě ministerstvo zahraničí.

Poche potvrzuje, že jsou uvnitř sociální demokracie vedeny debaty o případném přidělení postů, zároveň ale upozorňuje na to, že jednání nejsou u konce. „V nějaké konstelaci, kdy vláda bude dodržovat zásadní směřování České republiky posledních 25 let, bych o postu ministra zahraničí mohl uvažovat,” říká.

(more…)

Pro a proti – Jak závažné jsou změny ve státní správě? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:58

Právník Josef Karlický a náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký budou diskutovat o tom, zda jsou změny, které provádí kabinet bez důvěry Sněmovny protizákonné, jak tvrdí například iniciativa Rekonstrukce státu nebo zefektivní státní správu. Moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 4. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Systemizací státní správy vláda obchází zákon. Skončila čtvrtina náměstků, říká právník Rekonstrukce státu. In web ČRo Plus, 26. duben 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda v demisi významně mění obsazení státních úřadů a řada opozičních politiků hovoří dokonce o čistkách. Piráti tvrdí, že do státní správy začal prorůstat Agrofert a lidé z okolí premiéra v demisi Andreje Babiše. Ten to ale odmítá, vláda prý odvolává pouze lidi, kteří se chovali nehospodárně a na hraně zákona.

Rekonstrukce státu se v rámci iniciativy Mantinely demokracie zaměřuje na to, aby nedocházelo k neopodstatněné systemizaci služebních a pracovních míst. Vláda touto cestou stanovuje jejich celkový počet a rozdělení podle platových tříd na příští kalendářní rok. Některá místa také může rušit a jiná vytvářet.

„Vláda provedla hned dvě systemizace, které budí pochybnosti. Tu předvánoční jsme vyhodnotili jako obcházení zákona. A březnová, což je změna systemizace, podle nás zákonné předpoklady nenaplňuje,“ tvrdí právník Rekonstrukce státu Josef Karlický, který kritizuje chybějící odůvodnění změn.

(more…)

Srdcovky Zdeňka Junáka – Kopanice (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:21

Uvádí Zdeněk Junák.

Hovoří .

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra duben 2018 (ČRo Brno).

Lit.: anonym: Kopanice ožívají díky mladým, zjistil při svém putování Marek Šalanda. In web ČRo Brno, 24. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Devět dní putování už má za sebou cestovatel Marek Šalanda. V těchto dnech ho trochu trápí terén, kterým hranice mezi Českem a Slovenskem prochází.

„Od Vlárského průsmyku běhám nahoru a dolů, ale dneska snad dojdu do Velké nad Veličkou a odtamtud už to snad bude lepší,“ svěřil se v telefonátu Zdeňku Junákovi.

Pondělní odpoledne strávil cestovatel se starostou Starého Hrozenkova, který ho zavezl na Žítkovou a v jejím okolí, noc pak strávil ve Výškovci.  „Teď se sem stěhují mladí a obnovují kopaničářskou hranici a věnují se zemědělství,“ popsal.

Poslechněte si, jak si o svých zážitcích povídal v Srdcovkách Zdeňka Junáka.

Hymna hmyzu (2018?)

Filed under: Poezie,Slovenské — Premek @ 12:53

Agda Bavi Pain. Verše.

Recituje Peter Sklár.

Natočeno 2018 (?). Repríza 26. 4. 2018 (Rádio Litera, 15:45 h.).

Portréty – Vladimír Koucký (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:47

Dnešní Portréty věnujeme jedné ze zapomenutých osobností jara 68. Vladimír Koucký byl dlouhá léta „číslem tři“ v aparátu komunistické strany. Na starosti měl kulturu, ideologii a mezinárodní vztahy. Podle svědectví přátel to byl jeden z nejinteligentnějších lidí v čele KSČ, ale zároveň také tvrdý dogmatik. Jaký opravdu byl Vladimír Koucký, na to se pokusí odpovědět historik Zdeněk Doskočil a David Hertl.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 4. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Hertl, David - Novotného muž na špinavou práci. In Týdeník Rozhlas 17-2018 (článek).Hertl, David: Novotného muž na špinavou práci. In Týdeník Rozhlas 17/2018 (článek).

 

Komu patří nalezené záznamy politického procesu s R. Slánským? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:27

V továrně se našlo několik desítek kilometrů filmových materiálů z politických procesů z roku 1952. Po bližším ohledání nálezci zjistili, že jde o filmové záznamy slavného politického procesu. Připravil Filip Titlbach.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál).

Pozn.: Reportáž získala 3. místo v soutěži Report 2018.

Lit.: Titlbach, Filip – Vetešková, Michaela – Svátková, Kateřina: Spor o nalezené materiály se Slánským. ‚Jsou moje, do továrny jsem si je odložil,‘ tvrdí muž. In web IRozhlas, 22. 3. 2018 (článek). – Cit.: K materiálům se soudním procesem Rudolfa Slánského, které se objevily po letech, se přihlásil likvidátor továrny, ve které byly nalezeny. Václav Hlásek Radiožurnálu řekl, že je bude chtít získat zpět. Vzácné nosiče už přitom představil Národní filmový archiv. Muž tvrdí, že o převozu nic neví a nikdo se ho na něj nezeptal. Podle ministra kultury v demisi Ilji Šmída (za hnutí ANO) je ale nepravděpodobné, že by materiály patřily soukromé osobě.

„Nikdo se mě na to nezeptal, nic o tom nevím. Jestli půjde o můj majetek, tak půjde o můj majetek, ale stejně s tím ministr nic nenadělá,“ diví se Hlásek.

Muž působí jako likvidátor továrny ve středočeských Panenských Břežanech, která spadla do insolvence. A právě insolvenční správci tam objevili dvacítku beden s negativy obrazu a zvuku, magnetofonovými páskami nebo přefocenými kopiemi archivních dokumentů ÚV KSČ. Podle všeho jde o vzácné materiály ze soudního procesu s Rudolfem Slánským z roku 1952.

Jenže Hlásek tvrdí, že jsou jeho. Ve zkrachovalé továrně si je prý pouze uskladnil. „Měl jsem je tam uloženy jako ve skladu. To jsem mohl. A můžu v podstatě doteď,“ tvrdí likvidátor. Jejich původ však odkrýt nechce. „Věřím, že vás to zajímá, ale to není pro mě důvod,“ odmítl dotaz. (more…)

Zázraky medicíny – ARO (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:16

Reportáž z cyklu Zázraky medicíny, která zachycuje práci lékařů na anesteziologickoresuscitačním oddělení Fakultní nemocnice Motol. Posluchači jsou svědky záchrany života pacienta, který je na urgentní příjem přivezen po pádu do kolejiště metra. Připravil Jan Herget.

Natočeno 2017. Premiéra 26. 9. 2017.

Pozn.: Reportáž získala 2. místo v soutěži Report 2018.

Lit.: Welnerová, Nicola: Zázraky medicíny – ARO. In web ČRo Zlín,  13. březen 2018 (anotace). – Cit.:  Reportáž z cyklu Zázraky medicíny, která zachycuje práci lékařů na anesteziologickoresuscitačním oddělení Fakultní nemocnice Motol. Posluchači jsou svědky záchrany života pacienta, který je na urgentní příjem přivezen po pádu do kolejiště metra.

Poslechy děl v kategorii Reportáž se konají v úterý 20. března v Divadelním sálu Uměleckého centra Univerzity Palackého. Více informací v programu festivalu.

Lit.: Herget, Jan: ZÁZRAKY MEDICÍNY: Záchrana člověka po pádu do kolejiště. To není podívaná pro slabé nervy. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. 9. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Určitě jste už někdy slyšeli, že člověk po úrazu, havárii nebo vážné operaci skončil na áru. Zkratka ARO znamená anesteziologicko-resuscitační oddělení. Lékaři tam pacienta často přebírají v kritickém stavu, kdy nedýchá, nebije mu srdce nebo má rozsáhlou infekci. Jeden takový případ člověka, který by bez rychlé pomoci lékařů zemřel, natočil před časem reportér Jan Herget ve Fakultní nemocnici Motol.

„Na urgentním příjmu je pacient po pádu do kolejiště. Je teď na vyšetření CT, volal nás traumatolog s tím, že je tam teď krvácení z dýchacích cest,“ říká vedoucí lékař oddělení ARO Jan Beroušek a pospícháme na urgentní příjem. Ještě za chůze si lékaři předávají základní informace o stavu mladíka, který leží na pojízdném lůžku. Hlavu má zakrvácenou, v obličeji tržné rány. Sténá bolestí a je agresivní. Sestrám dá docela práci, aby ho zklidnily.  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress