Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

1. 3. 2018

Ranní Radiožurnál – Lidové milice (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:45

Připravil Jaroslav Skalický.

Hovoří historik Jiří Bašta.

Natočeno 2018.  Premiéra 28. 1. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.; 4 min). K poslechu zde

Lit.: Skalický,  Jaroslav – Švarcová, Alžběta: „Tupé výrazy“ a slepá poslušnost. Lidové milice bránily socialismus déle než 40 let. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu + videa). – Cit.: Převzetí moci v únoru před 70 lety komunistům pojistily Lidové milice. Jednotky, nazývané taky ozbrojená pěst dělnické třídy, vznikly 21. února 1948. Jejich členové se vyznačovali slepou poslušností, láskou k socialismu a, jak dodávají pamětníci, často prý i „tupými výrazy“. Milice neměly žádnou oporu v zákonech. A to platilo až do jejich rozpuštění v roce 1989.

„Každá historická událost má svůj symbol. Symbolem našeho vítězství v roce 1948 se stal lidový milicionář, ozbrojený dělník, který střežil svou fabriku v naší revoluci,“ připomínali si milicionáři výročí ozbrojených jednotek, které vznikly v únorových dnech roku 1948.

Podle Jiřího Bašty, který o Lidových milicích napsal knížku, s podobnými jednotkami počítali už klasikové marxismu-leninismu. „Marx, Engels a později i Lenin předpokládali, že převzetí moci komunistů musí zajišťovat dělnický oddíl, který bude strážit podniky a zabrání případným střetům s demokratickými silami,“ vysvětluje.

Během puče zasahovaly jen jednou

„Když jsem viděla, jak pochodují, ty jejich tupé výrazy a ochotu začít na povel do svých spoluobčanů… byl to hrozný zážitek,“ vzpomíná na archivním záznamu Paměti národa Zdena Ehrmanová.

Během komunistického puče v únoru 1948 zasahovaly milice jen jednou, a to proti pochodu vysokoškoláků k Pražskému hradu, kde chtěli podpořit prezidenta Beneše. „Několik stovek milicionářů se snažilo tento průvod zastavit v Nerudově ulici. Nakonec se jim ho podařilo rozprášit,“ říká Jiří Bašta.  (more…)

Poslechová rozcvička (2017)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér — Premek @ 10:28

Marek Hlaváč. Série krátkých zvukových kompozic pracujících různými způsoby participace ze strany posluchače a obecně s rolí vysílajícího a přijímajícího.

Natočeno 2017. Premiéra 31. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Radioacustica.

Lit.: anonym: Marek Hlaváč: Poslechová rozcvička. In web ČRo 3 Vltava, 31. 1. 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Série krátkých zvukových kompozic pracujících různými způsoby participace ze strany posluchače a obecně s rolí vysílajícího a přijímajícího. Kompozice jako nástroj – aby si posluchač mohl skladbu poslechnout, musí se do ní aktivně zapojit, ať už mentálně nebo fyzicky.

Poslechová rozcvička (5:09)
Instruktor navádí posluchače k modulování zvukových vln přicházejících do jeho ucha. Instruktáž lze přijmout i jako model zvláštního druhu poslouchání – samotné ucho se tedy stává hudebním nástrojem, stále připraveným k použití.

Němý řečník (1:53)
Hlas bez hlasu, řeč bez řeči. Z řeči a její sdělovací funkce zůstává jen nepatrný zbytek. Posluchač se může jen domnívat, co se řečník snaží sdělit.

Relaxační kus na motiv české hymny (9:59)
Mozek posluchače se synchronizuje s frekvencí 4-7Hz, frekvencí mozkových vln, která je spojovaná se stavem hypnózy.

Rozcvička s radiopřijímačem (9:41)
Posluchač je instruován k prozkoumávání svého přijímače a jeho užití jako hudebního nástroje. Nebo obecně k neortodoxnímu přístupu k věcem.

Přesuny (2018)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér — Premek @ 10:21

Jiří Suchánek. Radioakustická kompozice.

Natočeno 2018.

Lit.: Suchánek, Jiří: Premiéra příštího měsíce – Jiří Suchánek: PŘESUNY. In web ČRo 3 Vltava, 28. 2. 2018 (článek). – Cit.: PrÌŒesuny zpuÌŠsobují dalsÌŒí prÌŒesuny. Prázdná místa se cÌŒasem zaplnÌŒují a prÌŒeplneÌŒná akcelerují.

Kompozice reflektuje téma přesunův jeho abstraktní rovině. Není podstatné, zda jde o přesuny peněz, lidí, informací, suti, planet, zodpovědnosti, kuliček, láskyči pozornosti. Společným jmenovatelem je spíše složitost a neuchopitelnost hyper-paralelních pohybů, ve kterých sečlověk snaží (zřejměv rámci pudu sebezáchovy) udělat alespoňna chvíli pořádek. Zábleskové momenty prozření a projasnění jsou kompozicí prošpikovány, stejnějako návaly chaosu a nepolapitelného dění včase.

NesnazÌŒím se o sémantickou redukci konkrétních zvukuÌŠ, ale naopak vnímání zvuku a jeho spektromorfologie jako symbolu. Je mi blízké chápání kompozice jako prÌŒírody – dynamického, nelineárního systému, kde se události nikdy neopakují zcela stejneÌŒ.

Přímo z místa – Po stopách zaniklé osady Simře (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:58

Připravila Jana Zemková.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 25.  2. 2018 (ČRo Olomouc, 9:40 h).

Lit.: Zemková, Jana: Komunisté obrátili sedlákům z osady Simře život naruby. Jejich statky padly za oběť kolektivizaci. In web ČRo Olomouc, 25. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Ještě před 60 lety stávaly v osadě Simře na Přerovsku čtyři velké statky. Dnes tam po nich nenajdete ani stopu. Postaral se o to komunistický režim.

První zmínky o osadě Simře pocházejí z roku 1353. Historie čtyř rolnických rodin se začíná psát po třicetileté válce. Podle starousedlíků patřili zdejší sedláci po staletí k dobrým hospodářům. Půdu na Záhoří dědili z generace na generaci. Čtyři velké statky patřívaly sedákům Vaňkovi, Sehnalovi, Holubcovi a Zámorskému. Na polích a ve stájích bylo vždycky dost práce pro rodinné příslušníky i lidi z okolí.

Ačkoliv se válka dotkla i statkářů, lidem v nouzi pomoc neodmítali. Před fašisty ukrývali uprchlíky, podporovali partyzány. Po válce za to sklízeli uznání mezi odbojáři. A taky je vyznamenávali za dobré hospodářské výsledky. To se psal rok 1947. (more…)

Host – Adam Chroust (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:14

Připravila a moderuje Dáša Kubíková.

Hovoří Miloslav Stingl.

Natočeno 2018.  Premiéra 28. 2. 2018 (ČRo Vysočina, 11:00 h). K poslechu zde.

Lit.: Kubíková, Dáša: Miloslav Stingl nestihl vybalit stovky kufrů ze svých cest. Otevřel je a vzpomínat začal až díky Adamu Chroustovi. In web ČRo Vysočina, 28. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Cenu Magnesia litera 2017 za nakladatelský počin roku a mnoho dalších cen získala kniha Adama Chrousta Miloslav Stingl – Biografie cestovatelské legendy. Cen je ale více, je to Český bestseller 2016 v kategorii cestopisy a reportáže, má druhé místo za polygrafii ze soutěže Nejkrásnější česká kniha a další první místa obdržela v cestovatelských festivalech.

„To díky panu doktorovi,“ usmívá se Adam Chroust, rodák z Bobrové na Novoměstsku. V knize, která už musela být několikrát dotisknuta, najdeme na 540 stranách více než 500 fotografií, dobových dokumentů nebo malované mapy od animátorky a výtvarnice Elišky Chytkové.

Dědeček jako morální vzor

Adam Chroust ale není profesí spisovatel. Vystudoval historii, možná i díky tomu, jak významnou osobnost měl přímo v rodině – dědečka z maminčiny strany Josefa Batelku. „Je to nejvýznamnější morální autorita v mém životě,“ přiznává se Adam. „Prožil úžasný život. Byl evangelickým farářem, který posledních dvacet let sloužil v Novém Městě na Moravě. Chtěl být ale architektem, studoval gymnázium ve Vídni, těsně před válkou nastoupil v Praze na ČVUT, ale hned v listopadu byl společně s tisíci českých studentů odvlečen do koncentračního tábora v Sachsenhausenu, kde strávil několik let. Tam prošel vnitřní proměnou a přímo na Štědrý den pod hvězdami přísahal, že pokud peklo koncentračního tábora přežije, nestane se architektem, ale bude kázat slovo boží,“ vypráví mladý historik.  (more…)

« Newer Posts

Powered by WordPress