Emil Benčík. Působení Janka Kráľe v revolučním roce 1848. Režie Vladimír Rusko.
Účinkují Ján Gallovič, Karol Machata, Gustáv Valach, Július Vašek, Dušan Kaprálik, Alfréd Swan, Ĺudmila Swanová, Hana Kostolanská, Peter Sklár, Jozef Šimonovič, Ján Valentík, Vladimír Minarovič a Ivan Laca.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1998 (44 min.). Repríza 29. 4. 2017 (SRo Rádio Pyramída).
Eva Faksová. Voňavé rozhlasové pásmo. Technická spolupráce Marián Cibuľa. Hudební výběr Ĺubomír Šamo.
Účinkují autorka Eva Faksová, botaničky Eva Belanová, Anna Dobošová a šlechtitel Ľubomír Ďurica.
Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v dubnu 2011 (55 min.). Repríza 29. 4. 2017 (SRo Rádio Pyramída); 30. 3. – 5. 4. 2026 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Hajdučíková, Veronika: Keď pučí a kvitne nádej…. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 29. 3. 2026 (článek). – Cit.: Výber aktuálneho vysielania na Litere je venovaný jari a sviatkom obnovy a znovuzrodenia. (…)
Od utorka sa v našom vysielaní stretnete s botaničkami Evou Belanovou a Annou Dobošovou a tiež šľachtiteľom Ľubomírom Ďuricom. Vyberieme sa spoločne za všednými i vzácnymi kvetmi, ktoré zvestujú jar. Autorkou publicistického pásma Jarné kvety je Eva Faksová. (…)
Zlata Solivajsová. Výběr ze stejnojmenné básnické sbírky. Režie Andrej Turčan.
Účinkuje Zlatica Gillová.
Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v roce 1998 (8 min.). Repríza 29. 4. 2017 (SRo Rádio Pyramída).
Ozzy Osbourne a Chris Ayres. Kompletní audiokniha. Vvlastní vyprávění Ozzyho Osbourna o tom, jak se z povaleče a alkoholika bez budoucnosti stala žijící legenda rockové scény. Překlad Ladislav Šenkyřík.
Čte Otakar Brousek II.
Natočeno 2018. Vydala Bookmedia, Audiotéka, březen 2018 (MP3, celková délka 15 hodin 18 minut).
Pozn.: Co se skrývá pod ikonickou image Ozzyho Osbourna? Osobnost nebo jen povrchní celebrita? Čeká Vás neuvěřitelný příběh o krušných začátcích, temném zákulisí hudebního průmyslu a přelétavých okamžicích štěstí a slávy.
Se skupinou Black Sabbath a poté jako sólový umělec získal dvě Grammy a po celém světě prodal přes sto miliónů desek. Se svou manželkou založili rockový festival Ozzfest a účinkovali spolu v reality show The Osbournes na MTV. Na birminghamském chodníku slávy má od roku 2000 vlastní hvězdu. Ale jsou to všechno jen povrchní a zkratkovité informace.
Kniha Jmenuju se Ozzy je jeho vlastním vyprávěním, i když místy trochu zamlženým alkoholem a drogami. Jak se ze zapadlého městečka, z povaleče a alkoholika bez budoucnosti stala žijící legenda rockové scény? Ozzy vypráví o svých rodičích, o tom, jak poznal svou nynější ženu, o pádech a vzkříšeních. Upřímné vyprávění rockové legendy vás doslova vtáhne do jeho neuvěřitelného života od začátku až do konce.
Ozzy Osbourne
Ozzy Osbourne se narodil v anglickém Birminghamu, ve čtvrti Aston. Byl čtvrtým ze šesti dětí a celá rodina žila v malém domě se dvěma ložnicemi. Svou kariéru nastartoval založením heavy metalové skupiny Black Sabbath, kterou tvořili Ozzy, Tony Iommi, Geezer Butler a Bill Ward. Od 80. let vystupuje sólově. Se svou manažerkou a zároveň ženou každoročně pořádá metalový festival Ozzfest.
Otakar Brousek ml.
Otakar Brousek ml. se narodil do herecké rodiny. Vyrůstal v pražských Dejvicích a vystudoval hudebně dramatický obor pražské konzervatoře. Po absolutoriu nastoupil do angažmá ve Středočeském divadle Kladno. Patří také k oblíbeným filmovým a pohádkovým hercům – například Údolí krásných žab, Hop a je tu lidoop, Svatba upírů nebo Snowborďáci.
Lit.: Kamberský, Jakub: Nekonečná jízda kontroverzní ikony. In web Naposlech.cz, 20. 8. 2018 (recenze). – Cit.: Vydavatelství Bookmedia pod značkou Audiotéka přišlo počátkem března s dalším audioknižním autobiografickým titulem. Tentokrát jde o velmi otevřenou, nijak neučesanou zpověď legendárního rockového zpěváka Ozzyho Osbourna Jmenuju se Ozzy.
Nemá cenu zde dopodrobna líčit, o čem všem se doslechnete. Nikdo by to totiž nezvládl lépe než samotný Ozzy – bez příkras, naturalisticky, třeba i za četné pomoci vulgarismů. Kniha z roku 2009, kterou skvěle přeložil Ladislav Šenkyřík, si jako by sama říkala o převedení do audiopodoby. Ale abychom byli přesní, řekl si o to herec Otakar Brousek mladší – fanda Black Sabbath, se kterými Ozzy začínal.
Fanouškovství je evidentní nejen v Brouskově nadšení, slyšitelném v samotné interpretaci, ale i ve chvílích, kdy zazní v knize třeba popis toho, jak Ozzy pouštěl svému otci první desku Black Sabbath. První tóny úvodní písně totiž Brousek posluchačům zcela čistě vzápětí sám zprostředkuje. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny drobnými rify z několika Ozzyho skladeb, jinak si Brousek vystačí s celým „hudebním doprovodem“ zcela sám. A s podobným nasazením přistupuje i k dialogům a vžívá se do Ozzyho stavů a pocitů bolesti, zklamání, nadšení, totálního rauše nebo opilosti. U audioknih nebývá vždy přínosem, když jejich interpret zároveň hraje, ale v případě Ozzyho zpovědi se takový přístup ukázal jako velmi vhodný.
Zvykem není ani v recenzích kladně hodnotit schopnost mluvit správně sprostě. Používat vulgarismy účelově je dar, kterým jsou obdařeni jak Ozzy tak Brousek. A ani jeden v tomto ohledu posluchače nešetří. Zjednodušeně řečeno: Ozzyho sprosťárny jdou Brouskovi skvěle do huby a z huby.
Po poslechu audioknihy Jmenuju se Ozzy si lze jen těžko představit jiného herce, který by s takovou odhodlaností, láskou a chutí zprostředkoval posluchačům všechny ty šílené, mnohdy nesmírně kruté historky. Díky Otakaru Brouskovi jde o pozoruhodný zážitek, který ocení nejen příznivci Ozzyho Osbourna. Sám autor recenze poslouchá Black Sabbath sporadicky a Ozzyho sólovou tvorbu vůbec, přesto si poslech užil plnými doušky. A to celých patnáct a čtvrt hodiny.
František Hrubín. Veršovaná říkadla a pohádky. Tvůrci nezjištěni.
Účinkují Oldřich Vízner, Vendulka Křížková, Dan Hofrichter, Tereza Kotková
Nahráno ve studiu Dante Music. Vydal Music Vars v roce 2003 (1 CD, VA 0150-2, 1 MC, VA 0150-4, 41:43).
Obsah: 1. Houpačka, 2. Malíř, 3. Koza, 4. Náš táta šel na houby, 5. Sviť měsíčku sviť, 6. Jedna dvě, Honza jde, 7. Antonín veze kmín, 8. Kadla z půdy spadla, 9. Byla jedna babka, 10. Utíkej Káčo, 11. Šel zajíček brázdou, 12. Josefe, Josefe, 13. Sedí Káča na lavici, 14. Husička divoká, 15. ABCD kočka přede, 16. Žežuličko kde jsi byla, 17. Princeznička na bále, 18. Paleček a jeho kamarádi, 19. Jak dědek a babka měnili, 20. Pohádka o chytrém Budulínkovi, 21. Otesánek, 22. Pohádka o veliké řepě, 23. Perníková chaloupka, 24. Stojí hruška v širém poli, 25. Foukej, foukej větříčku, 26. Šneček, 27. Kovej, kovej kovaříčku, 28. Polámal se mraveneček, 29. Kuřátko v obilí, 30. Zvířátka a loupežníci, 31. Červená Karkulka, 32. Smolíček a jeskyňky, 33. Dědeček a koblížek, 34. O nezvedených kůzlatech, 35. O Palečkovi, který vyrostl.
Jak ovlivní práci GIBS odstoupení Zdeňka Ondráčka, předsedy sněmovní komise pro její kontrolu? Pro a proti diskutuje exministryně spravedlnosti a poslankyně hnutí ANO Helena Válková a poslanec Pavel Žáček z ODS. Moderuje Veronika Sedláčková.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Kontrola v GIBS byla účelová. Ředitel Murín by měl dokončit mandát, říká poslanec Žáček (ODS). In web ČRo Plus, 7. 3. 2018 (článek + nahrávkak k poslechu). – Cit.: „Premiér je ze zákona odpovědný za fungování GIBS. Pokud má podezření, tak pošle kontrolu,“ říká Helena Válková.
Po veřejných protestech rezignoval předseda sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Zdeněk Ondráček, spor se ale nadále vede o místo ředitele GIBS Michala Murína. Předseda vlády v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO má prý totiž vážné pochybnosti o jeho morální a profesní integritě, Murín ale všechna obvinění odmítá a odstoupit z funkce nehodlá.
Je ale správné, že na Murínův odchod tlačí premiér v demisi? „Pokud útvar neplní své poslání, jak by podle zákona měl, tak je to v pořádku. Není možné čekat na nějakou optimální dobu,“ říká poslankyně ANO Helena Válková.
Babiš ovšem svá obvinění nekonkretizoval. Dokument, který u něho zavdává vážné pochybnosti o současném řediteli, prý nelze zveřejnit. „Je třeba to vidět v souvislostech. Jako na ministryni spravedlnosti se na mě hned po mém nástupu začali obracet lidé s tím, jak GIBS nefunguje, kdy policisté vyšetřují policisty a existují tam lobbistické a protekční vztahy,“ uvádí.
„Nejvyšší kontrolní úřad dosud nikdy GIBS nekontroloval. Vůbec nevíme, jak se tam hospodaří, a pokud existuje podezření z neúčelného vynakládání prostředků, tak je to jeho povinnost.“
Helena Válková
„Po ministerstvu financí by měl nastoupit Nejvyšší kontrolní úřad a provést komplexní audit, zda byly prostředky vynaloženy na ten účel, na který byly poskytnuty. Kolem toho se rojí různé pochybnosti, ale nejsem o nich informována natolik, abych posuzovala, zda jsou důvodné,“ připouští Válková, instituci to prý ale přesto zpochybňuje.
GIBS vznikl v roce 2010 jako instituce, která měla být personálně, hospodářsky a organizačně zcela nezávislá. Výsledek je ale podle Válkové takový, že se této instituci nepodařilo získat potřebnou autoritu a státní zástupci jí nesvěřují důležité případy.
„Michal Murín má pětiletý mandát a domnívám se, že by měl zůstat ve funkci po celou dobu, aby nedošlo ke znejistění celé instituce a potažmo i policie,“ zdůrazňuje poslanec Pavel Žáček z ODS. Zda GIBS plní své úkoly, by podle něj měla vyhodnotit sněmovní komise, která nyní bude hledat nového předsedu.
Připomíná také, že zákon stanovuje okolnosti, za kterých může dojít k odvolání ředitele inspekce. „Pokud by například porušil zákon, tak předseda vlády nejspíš musí jednat bezodkladně. Ale taková situace evidentně nenastala, je to vůle a jednostranný pohled pana premiéra,“ dodává.
„Kontrola ministerstva financí nebyla řádně poslána vládou, ale na základě dopisu pana premiéra. To je nepřijatelné.“
Pavel Žáček
Žáček navíc vidí účelovost v kontrole ministerstva financí, která přišla den poté, co Murín odmítl odstoupit po nevybíravém tlaku premiéra. „V úřadech, ve kterých jsem působil, jsem zažil několik podobně účelových kontrol, takže si to dokáži představit,“ upozorňuje Žáček, také bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Na čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru se Žáček chce Murína zeptat, jaké dokumenty kontroloři ministerstva financí požadovali, zda se například nemohly týkat živých kauz. „Byli posláni na naprostou neznámou půdu jednoho z nejvyšších útvarů policie a mě by velmi zajímalo, co tam dělali. Taková kontrola se připravuje týdny, ne-li měsíce, pokud ale přišla ze dne na den, tak se nemohli řádně připravit,“ uzavírá.
Můžete jí znát z televizních seriálů Kriminálka Anděl nebo Vzteklina. V Divadle na zábradlí hraje mimo jiné v inscenaci Dánská občanská válka 2018-24. Hostem je herečka Johana Matoušková. Poslechněte si, jak se stala členkou souboru Divadla Na zábradlí nebo co říká o přípravách novinky Mýcení, která má premiéru již 16. a 17. března. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:10 h). K poslechu zde.
Dmitry Glukhovsky. Kompletní audiokniha. Režie Hynek Pekárek.
Čte Alexej Pyško a Eva Josefíková.
Natočeno 2018. Vydal OneHotBook v roce 2018 (1 CD MP3, katalogové č.: AK149; EAN: 8594169481494).
Pozn.: Volné pokračování kultovního apokalyptického bestselleru METRO 2033. Píše se rok 2034. Jaderná válka před mnoha lety zpustošila převážnou část světa a lidé přežili jen v rozlehlých sítích metra ve velkoměstech, kde vytvořili zvláštní civilizaci. Její existence je však ohrožena. Obyvatelé odlehlé stanice Sevastopolskaja jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich jediného spojení s vnějším metrem – k nim přestaly pronikat jakékoliv zprávy… a zásoby. Všechny průzkumné skupiny, které tím směrem vyslali, beze stopy zmizely. Za této situace se tajuplný velitel Hunter, který se na Sevastopolské objevil teprve před několika týdny, rozhodne, že přijde záhadě na klou. Na nebezpečnou misi přibere bývalého řidiče metra, kterému pro jeho oblibu ve schraňování informací říkají Homér, a dalšího vojáka. Trojice se vydává na cestu, která předurčí osudy všech obyvatel stanice – pokud se totiž neobnoví spojení s Hanzou, nedostatek léků, potravin a munice všechny odsoudí k smrti.
Dmitry Glukhovsky (*1979)
Z gymnázia v Havířově se přihlásil na DAMU a byl přijat. Po studiích nastoupil do Státního divadla v Ostravě a v roce 1980 se stal členem činohry Národního divadla v Praze, kde ztvárnil nepřeberné množství rolí – zahrál si například ve slavném představení Sluha dvou pánů. Před kamerou se poprvé objevil v roce 1978 ve snímku Slečna Rajka a od té doby je obsazován jak do filmů (Vrchní, prchni!, Učitel tance, GangsterKa) a seriálů (Inženýrská odysea, My všichni školou povinní, Expozitura, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Policie Modrava, Rapl), tak do pohádek (Kdo probudí Pindruše, Nesmrtelná teta). Od roku 1993 vyniká zejména v dabingu – výhradně jeho hlasem promlouvá Bruce Willis (počínaje seriálem Měsíční svit).
Připravila Dita Vojnarová.
Hovoří Helena Veličková.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo Olomouc).
Lit.: Vojnarová, Dita: Zlaté pravidlo grafologie zní: nic se nesmí vyvozovat z jednoho znaku. In web ČRo Olomouc, 6. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jen písmoznalectví u nás funguje jako soudní disciplína, jeho posudek má hodnotu důkazní, grafologický bohužel ne,“ říká grafoložka Helena Veličková.
Písmo zahrnuje obrovské množství grafických nebo grafologických znaků, které jsou výmluvné. Těch, kterými se může grafolog zabývat, je zhruba 100 až 130. „Je to například tlak, velikost, sklon, orientace doprava nebo doleva, oblost, hranatost a řada dílčích znaků jako křížení nebo zavinutí. Všechny zkoumat nemusíme, ale začátečník by to měl dělat velice pečlivě a ověřovat si vztahy mezi jednotlivými znaky,“ vysvětluje Helena Veličková.
Z písma se dá poznat, že má člověk násilnické sklony, sadistické rysy, tendence k šikaně a tyranizování jiných lidí nebo i k sexuálnímu zneužívání. „Strávila jsem teď spoustu času v archivu olomouckého krajského soudu, kde jsem procházela rukopisy pachatelů různých zločinů z doby první republiky. Bylo jich několik stovek, zpracovala jsem je do knihy Zločin v písmu, která zanedlouho vyjde,“ dodává známá grafoložka.
Připravila Dita Vojnarová.
Hovoří d.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 5. 3. 2018 (ČRo Olomouc).
Lit.: Vojnarová, Dita: „Natáčení je o důvěře, která se vypěstuje. Chce to čas a trpělivost,“ říká Libuše Rudinská. In web ČRo Olomouc, 5. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tři roky pracovala dokumentaristka na filmu Na tělo o fotografovi Jindřichu Štreitovi. „Chtěla jsem ho ukázat jako křehkého zranitelného člověka,“ zamýšlí se.
Jindřich Štreit učil Libuši Rudinskou na FAMU. „Studenti k němu jezdívali i domů, to se mi moc líbilo,“ vzpomíná.
O skvělém moravském fotografovi už vznikla celá řada filmů, ona ten svůj chtěla samozřejmě udělat jinak. „Podle mě je nepřekonatelný dokument Jana Špáty. Ale od jeho uvedení uběhlo hodně času, všechno se změnilo. Jindrovi není pětačtyřicet jako tenkrát, ale dvaasedmdesát. Změnila se společnost, prostředí, mění se umění,“ vysvětluje režisérka.
Vznikl tak snímek, který představuje „obyčejný svět neobyčejného muže“ a na kterém si Jindřich Štreit cení hlavně toho, že je v něm zachycený i jeho vztah se ženou Agnes, která doposud všechna natáčení striktně odmítala. „Podle mě je to film o Agnes,“ řekl na tiskové konferenci v Olomouci.
Powered by WordPress