Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 3. 2018

Reflexe: Divadlo! – Venušiny dny (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:28

Připravila Veronika Štefanová.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Štefanová, Veronika: Porozumění i boj na život a na smrt! Festival Venušiny dny představuje ženy bojovnice. In web ČRo 3 Vltava, 12. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Gender, sebevědomí, svoboda, válka i láska jako stereotyp. Taková byla témata předchozích ročníků Venušiných dnů. Podle dramaturgyň festivalu, Barbory Šupové a Barbory Mitošinkové, určuje třetí ročník téma ženy-bojovnice.

Festival umění o ženách, od žen, pro ženy, ale i muže! Tak se prezentuje pražský festival Venušiny dny v centru pro současné umění Venuše ve Švehlovce. Pořadatelé chtějí touto několikadenní akcí upozornit na neviditelné ženské stránky skrze umění. Venušiny dny jsou otevřenu platformou pro diskuzi o společenských předsudcích a tabu. Hlavní roli v tomto dialogu hraje divadlo.

Já bych si moc přála, aby festival vedl k „mezipohlavnímu“ pochopení, když to tedy řeknu trochu legračně. Jedná se primárně o tvorbu pro diváka. My přirozeně akcentujeme témata, která se týkají žen, ale není možné z toho všeho vyčleňovat muže, protože jsou to často oni, kteří ženám pomáhají se s těmito problémy vypořádat. A my máme radost, že jim některé z představení může ten problém pomoci pojmenovat. Barbora Mitošinková

Hněv, fórky a kytara, neboli představení One Night Stand Up jako komedie z válečného Bělehradu v podání herečky a hudebnice Markéty Dvořákové zahájilo třetí ročník Venušiných dnů. Pro projekt hudebně-divadelního monodramatu se spojily tři progresivní umělkyně – kromě Markéty Dvořákové také scénografka Andrijana Trpković a režisérka Lucie Ferenzová. S námětem přišla Andrijana Trpković, kterou inspirovala kniha chorvatské publicistky Vedrany Rudan. Tři umělkyně se pak rozhodly zkoumat příběh jedné ženy – antihrdinky – v kontextu války v bývalé Jugoslávii.

Pro inscenaci jsme sbírali fakta o novinářkách, které se revolučně zapojovaly v hnutích proti nacionalistickým vůdcům. Mě na celém tom tématu zaujal kontrast toho, že my jsme celou válku v Jugoslávii vnímali zprostředkovaně, z médií nebo z literatury. Ale když posloucháte člověka, který to zažil, který vám o tom vypráví, zvláštně a bez emocí, protože je to pro něj fakt a součást jeho života, zjistíte, že tuto emoci vůbec nemáte. A nám jde v inscenaci o válečný konflikt jako takový. Genderově pojatý ženský pohled na konflikt je nějakým způsobem konflikt řešit, ale nikoli válečně. Cestou k řešení, které je prospěšné životu, je komunikace. Lucie Ferenzová (more…)

{Psaní rukou} (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:24

D

Hovoří Petr Bouška a Alžběta Medková.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 3. 2018 (ČRo Rádio Wave, 5 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Psaní na počítači nevoní, neškrábe a neuklidňuje. Ruční psaní ano, propsat se dá až ke štěstí. In web ČRo Radio Wave, 12. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdy jste naposledy psali rukou delší text? Ne seznam na nákup, poznámky z porady nebo úkol do diáře. Ale třeba dopis, záznam do deníku nebo zážitek, který se vám během dne stal. Z výzkumů je jasné, že ruční psaní má pozitivní vliv na řadu funkcí mozku a funguje jako psychologická očista, uleví depresím i úzkostem. Pomoct může už zamlada třeba psaní deníku.

Děti ve školách už dávno nepíší tolik jako dřív, zhoršuje se jim proto cit v prstech a slábnou dlaně, dá se říct, že jsou kvůli tomu víc nešikovné. Ťukat do klávesnice nebo na displej je úplně jiný typ pohybu a námahy. Technologie navíc děti používají i ve volném čase, koukají na pohádky nebo paří hry. Někteří rodiče potomky čím dál častěji zabavují tabletem nebo počítačem, někdy ani nemají jinou možnost, chtějí-li zvládat i ostatní povinnosti. Děti tím ale přicházejí o čas, ve kterém by procvičovaly jemnou motoriku. Úpadkem ručního psaní ve školách se zabývá článek The Guardian.

Gutenbergův smajlík

Studie univerzity v Indianě zjistila, že ruční psaní aktivuje v mozku stejné oblasti, které jsou činné během meditace, a zvyšuje kreativitu. Během zápisu se myšlenky lépe formulují a přes ruku a pero přenášejí na papír. Tím psaní udržuje pozornost člověka v přítomném okamžiku, pomáhá se soustředit a zužuje prostor pro rozkutálení myšlenek. Přispívají tomu i fyzické vjemy provázející psaní. Tření hrotu o papír, typický škrabavý zvuk a třeba i vůně inkoustu nebo tuhy. Psaní perem zaměstná všechny smysly a velkou část mozku. O pozitivním vlivu píše také magazín Forbes.

Výzkumníci dokonce zjistili, že studující, kteří si poznámky na kurzech psali ručně, a ne digitálně, lepé pochopili předávanou látku. Zkoumali to na 300 studentech Princetonské univerzity. Došli k závěru, že ručním psaním si lidé musí informace (třeba jen v duchu) přeříkat, utřídit a zapsat. To jim pomáhá v procesu učení. Lidé, kteří píší rukou, také snáze přečtou písmo psané někým jiným. Psaný projev snáze přenáší emoce a má unikátní estetickou hodnotu. Text napsaný ve spěchu a rozčilení nebo naopak pečlivě je dobře poznat na podobě jednotlivých písmenek i slov. V počítači se emoce do podoby znaků nepřenese, proto byly vymyšleny emotikony neboli smajlíci. O dalších výhodách psaní se dočtete zde.

(more…)

{Český lev 2018} (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:15

Připravila Táňa Zabloudilová.

Hovoří filmoví kritici Kamil Fila a Antonín Tesař.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 3. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Zabloudilová, Táňa: „Letošní ročník Českých lvů byl nejhorší za posledních minimálně 10 let,“ hodnotí Fila a Tesař. In web ČRo Radio Wave, 13. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nejsme zlí, ale smutní,“ snažil se Kamil Fila vysvětlit svůj mrtvolný tón, kterým komentoval filmy nominované letos na Českého lva. „Člověka si nebaví pořád stěžovat a nechce být za povýšeného kritika, letos jsem se ale hodiny a hodiny díval na něco, co fakt nemá cenu.“

„Je Bába z ledu nejhorší film, co kdy vyhrál Českého lva?“ Podle Tondy Tesaře asi ne, ale horší si vybavit nemůže. Po chvíli prohlížení seznamu vítězů ocenění za poslední dekádu se s Kamilem Filou shodují, že minimálně za posledních deset let horší film nevyhrál. „Když to vezmu po pořádku, tak to byl Masaryk, Kobry a užovky, Cesta ven, Hořící keř, Ve stínu – asi  nejvíc overrated film v dějinách, ale pořád lepší než Bába -, pak Poupata, Pouta, Protektor, Karamazovi… Bába z ledu je jednoznačně nejhorší.“

Revival devadesátek

Děj filmu Fila shrnuje takto: „Je to film o otužilcích, anebo vlastně nevím, jestli to nejsou bezdomovci, co trénujou na zimu, aby neumrzli, když to řeknu hodně cynicky. Je to o staré paní, co posluhuje dvěma synům, jeden se tváří, že je intelektuál, ale ve skutečnosti zadlužuje rodinu, a druhý je nějaký manažer, co se má dobře, ale žije v odcizeným svazku a jejich dítě hraje počítačový hry, což je asi strašně špatně, no, a babička ho pak začne brát do vody a stane se z něho nový člověk. Z ní taky, protože vstoupí do vody, očistí se od nánosů civilizace a najde tam muže, co bydlí v maringotce s depresivní slepicí. Zní to zábavně, ale zábavný to není.“ (more…)

ArtCafé – Constellation II – Time for Sharing (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:48

Do úterního Artcafé přijde představit nové představení Constellation II – Time for Sharing Petr Boháč, umělecký šéf a režisér souboru Spitfire Company. Doplní ho hudebník Martin Tvrdý alias Bonus, který na představení spolupracuje. Moderuje Anna Ribanská. Hudbu vybírá Martin Starý.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).

 

Můj syn terorista 1/10 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:40

Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Novináři vyrážejí na západ a na sever Evropy za svědectvím radikálů a jejich rodin, příslušníků neziskovek i státních institucí. Rozhlasová úprava Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská.  Režie Radim Nejedlý. 

Čte Igor Dostálek.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 16. 3. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Jestli existuje něco jako typologie extremisty řeší druhý díl Radioknihy, ve které čteme z knihy Můj syn terorista novinářů Ondřeje Kundry a Tomáše Lindnera. Nabídne také historický pohled na konflikt, který se odehrává v Sýrii, především na střet dvou základních větví islámu – sunnitské a šíitské.  (anotace)

Obsah:

1. Úvod + 1. část: Za pár dní se vrátím.
První tuzemský případ zadržení islámského radikála otevře četbu z knihy Můj syn terorista. Co radikalizovalo Jana Silovského, kterého policie zatkla po návratu z Istanbulu?

2. část: Začíná nová etapa.
Jestli existuje neco jako typologie extremisty, řeší druhý díl Radioknihy. Nabídne také historický pohled na konflikt, který se odehrává v Sýrii.

3. část: Něco není v pořádku.
Další díl přináší příběhy mladých Evropanů, kteří konvertovali, radikalizovali se a odešli bojovat za Islámský stát. V řadě případů v Sýrii zemřeli a zůstaly po nich rozbité rodiny.

4. část: Věčný život v ráji.
V lednu 2014 se Kanaďanka Christianne Boudreauová dozvěděla o smrti svého syna Damiana, který se stal dalším z padlých evropských džihádistů.

5. část: Čti korán, bratře.
Autoři popisují bohatý německý Frankfurt nad Mohanem a chudé pařížské předměstí Sevran jako příklady míst, kde se islamistickým verbířům mezi mladými lidmi neobyčejně dařilo.

6. část: My proti zbytku světa.
Autoři představují i Nora Yousefa, zakladatele neziskovky, která poskytuje pomoc džihádistům a jejich rodinám. K jeho práci ho přivedla osobní zkušenost se salafistickou skupinou.

7. část: Komplikovaný zápas.
Na komplikovanou spolupráci tajných služeb při odhalováni zárodku extrémních islamistů v Evropě se zaměřuje sedmá část Radioknihy, ve které čteme z publikace Můj syn terorista.

8. část: Islámský stát před soudem.
Autoři vyprávějí i příběh radikála Svena Laua. Jako salafistický verbíř stanul před soudem v Düsseldorfu. Jeho případ je jedinečný detailním pohledem do metod radikálních islamistů.

9. část: Druhá šance.
Dozvíte se i to, že se kromě uplatňování represe proti islámským radikálům objevují čím dál častěji také měkčí metody. Mnohé instituce se zamýšlejí nad tím, jak působit preventivně.

10. část: Zbavit je vzteku.
V desáté části Radioknihy si autoři všímají toho, jak se v různých zemích snaží zabránit náboženské radikalizaci mládeže.

Lit.: Bezdíček, Viktor: Tenhle souboj musíme vyhrát. In Týdeník Rozhlas 14/2018 (článek).

Bezdíček, Viktor - Tenhle souboj musíme vyhrát. In Týdeník Rozhlas 14-2018

Dnešní Plus – V čem udělal Fico chybu? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:16

Slovenská politická krize může skončit předčasnými volbami. Prosazuje je nejmenší vládní strana Most-Híd, jinak hrozí odchodem z koalice. Hostem ve vysílání je vedoucí editor Denníku N Marek Chorvatovič. Připravil Jan Burda.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 3. 2018 (ČRo Plus). K poslechu zde.

Lit.: Burda, Jan – Erhart, Michael:  Slovensko míří k předčasným volbám. Fico zůstal úplně sám, míní slovenský novinář. In web ČRo Plus, 13. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demise ministra vnitra Roberta Kaliňáka přišla pro Most-Híd příliš pozdě. Svou roli hrály také desetitisícové demonstrace i Ficova slova o protistátním spiknutí, které měl organizovat americký finančník George Soros.

Slovenská politická krize může skončit předčasnými volbami. Prosazuje je nejmenší vládní strana Most-Híd, jinak hrozí odchodem z koalice. Podle lídra strany Bély Bugára už premiér Robert Fico nové volby odmítl, naopak předseda Slovenské národní strany Andrej Danko se této variantě nebrání.

„Matematicky to vychází na předčasné volby, Fico s nimi sice nesouhlasí, ale v tuto chvíli je zřejmě úplně sám,“ přibližuje Marek Chorvatovič, vedoucí editorů a reportérů Denníku N.

Demise ministra vnitra Roberta Kaliňáka přišla pro Most-Híd příliš pozdě. Svou roli hrály také desetitisícové demonstrace i Ficova slova o protistátním spiknutí, které měl organizovat George Soros. Vyzval také prezidenta Andreje Kisku, aby vysvětlil své loňské setkání s americkým finančníkem.  (more…)

12. 3. 2018

Magazín Leonardo – Život na příděl, František Hamza, potraviny ze zkumavky a bakterie hledající zlato (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:05

Připravil a uvádí Ondřej Novák.

Hovoří Petr Sobotka, Rudolf Kučera a další.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo Plus). K poslechu zde.

Lit.: Novák, Ondřej – Čihák, Ondřej: Jídelníček dělníků za 1. světové války? Bez masa, brambor a mouky, popisuje historik. In web ČRo Plus, 6. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Dělník je stroj, který musí dostávat vědecky přesně stanovené množství paliva. Takový pohled na člověka panoval na začátku minulého století, v dobách potravinové nouze. Nedostatek potravin nakonec vedl ke hladovým bouřím a zvýšil poptávku po spravedlivějším společenském zřízení. O tom, jak se válka a nedostatek odrazily v životě dělníků, hovořil v Magazínu Leonardo autor knihy Život na příděl Rudolf Kučera z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky.

„Šlo o velký a viditelný zlom pro celou společnost, nejen pro dělníky. Rakousko-uherský stát nebyl schopen zásobovat své obyvatelstvo potravinami poměrně brzy. Už od roku 1915 vidíme značný tlak státu na regulaci distribuce potravin, ale i jejich konzumaci,“ uvedl historik.

Jídelníčky se tak proměnily, primárně u těch, kteří pracovali za denní mzdu, která nebyla schopná držet krok s raketovou inflací a černým trhem.

„Především manuálně pracující byli proto odkázáni na přídělový systém, ze kterého postupně během války mizela jedna potravina za druhou. Zpočátku moučné výrobky, pečivo, alkoholické nápoje, později maso.“

„V roce 1917 si drtivá většina dělníků i úředníků mohla masné pokrmy dovolit jen velmi, velmi výjimečně. Navíc si toto maso neopatřili sami, ale bylo jim nabídnuto třeba ve veřejné vývařovně.“

Už před válkou vznikla nová vědecká disciplína dietologie. „Ta byla schopná poměrně exaktně měřit energetický výkon nejen při manuální práci, a s tím i energetický příjem.“

„Tehdejší metafora zněla, že jako je do motorů třeba lít palivo, tak je nutné sytit lidská těla, aby měla energii na vykonávání poměrně náročné industriální práce,“ popsal ducha doby expert.  (more…)

Radio Praga – Marek Hilšer (2018)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 17:34

Dr. Marek Hilšer se zúčastnil soutěže o české prezidentské křeslo. Podle rádia Praha je to občan, který má obavy  o politickou budoucnost své země. Kromě toho, že se zmínil o politických otázkách, mluvil s námi o své vášni pro tango a o tom, co se týká Španělska a latinské Ameriky.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 3. 2018 (ČRo Radio Praha, španělsky). Ukázka zde.

Diskuse o protestech proti zvolení Zdeňka Ondráčka (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:18

Budeme hovořit o protestech proti zvolení bývalého příslušníka VB do čela komise pro kontrolu GIBS i o novém funkčním období prezidenta ČR Miloše Zemana. Diskutovat budou Daniel Kroupa, Petr Honzejk, Michal Kubát a Jaroslav Fiala. Moderuje Jan Vávra.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 3. 2018 (ČRo Plus, 18:10 h.; 47 min) v cyklu Názory a argumenty. K poslechu zde.

Zaostřeno na německou otázku v Belgii (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:10

Také v Belgii, podobně jako v Československu, čelila německá menšina po druhé světové válce represím. Dnes tam ale má jednu z největších autonomií. Jak se Belgičané vyrovnali s německou otázkou?

Natočeno 2018. Premiéra 12. 3. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.). K poslechu zde.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress