Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Veronika Štefanová.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Štefanová, Veronika: Porozumění i boj na život a na smrt! Festival Venušiny dny představuje ženy bojovnice. In web ČRo 3 Vltava, 12. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Gender, sebevědomí, svoboda, válka i láska jako stereotyp. Taková byla témata předchozích ročníků Venušiných dnů. Podle dramaturgyň festivalu, Barbory Šupové a Barbory Mitošinkové, určuje třetí ročník téma ženy-bojovnice.

Děti ve školách už dávno nepíší tolik jako dřív, zhoršuje se jim proto cit v prstech a slábnou dlaně, dá se říct, že jsou kvůli tomu víc nešikovné.

Hovoří Petr Bouška a Alžběta Medková.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 3. 2018 (ČRo Rádio Wave, 5 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Psaní na počítači nevoní, neškrábe a neuklidňuje. Ruční psaní ano, propsat se dá až ke štěstí. In web ČRo Radio Wave, 12. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdy jste naposledy psali rukou delší text? Ne seznam na nákup, poznámky z porady nebo úkol do diáře. Ale třeba dopis, záznam do deníku nebo zážitek, který se vám během dne stal. Z výzkumů je jasné, že ruční psaní má pozitivní vliv na řadu funkcí mozku a funguje jako psychologická očista, uleví depresím i úzkostem. Pomoct může už zamlada třeba psaní deníku.

Připravila Táňa Zabloudilová.

Hovoří filmoví kritici Kamil Fila a Antonín Tesař.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 3. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Zabloudilová, Táňa: „Letošní ročník Českých lvů byl nejhorší za posledních minimálně 10 let,“ hodnotí Fila a Tesař. In web ČRo Radio Wave, 13. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nejsme zlí, ale smutní,“ snažil se Kamil Fila vysvětlit svůj mrtvolný tón, kterým komentoval filmy nominované letos na Českého lva. „Člověka si nebaví pořád stěžovat a nechce být za povýšeného kritika, letos jsem se ale hodiny a hodiny díval na něco, co fakt nemá cenu.“

„Je Bába z ledu nejhorší film, co kdy vyhrál Českého lva?“ Podle Tondy Tesaře asi ne, ale horší si vybavit nemůže. Po chvíli prohlížení seznamu vítězů ocenění za poslední dekádu se s Kamilem Filou shodují, že minimálně za posledních deset let horší film nevyhrál. „Když to vezmu po pořádku, tak to byl Masaryk, Kobry a užovky, Cesta ven, Hořící keř, Ve stínu – asi  nejvíc overrated film v dějinách, ale pořád lepší než Bába -, pak Poupata, Pouta, Protektor, Karamazovi… Bába z ledu je jednoznačně nejhorší.“

Revival devadesátek

Děj filmu Fila shrnuje takto: „Je to film o otužilcích, anebo vlastně nevím, jestli to nejsou bezdomovci, co trénujou na zimu, aby neumrzli, když to řeknu hodně cynicky. Je to o staré paní, co posluhuje dvěma synům, jeden se tváří, že je intelektuál, ale ve skutečnosti zadlužuje rodinu, a druhý je nějaký manažer, co se má dobře, ale žije v odcizeným svazku a jejich dítě hraje počítačový hry, což je asi strašně špatně, no, a babička ho pak začne brát do vody a stane se z něho nový člověk. Z ní taky, protože vstoupí do vody, očistí se od nánosů civilizace a najde tam muže, co bydlí v maringotce s depresivní slepicí. Zní to zábavně, ale zábavný to není.“ (more…)

Do úterního Artcafé přijde představit nové představení Constellation II – Time for Sharing Petr Boháč, umělecký šéf a režisér souboru Spitfire Company. Doplní ho hudebník Martin Tvrdý alias Bonus, který na představení spolupracuje. Moderuje Anna Ribanská. Hudbu vybírá Martin Starý.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).

Slovenská politická krize může skončit předčasnými volbami. Prosazuje je nejmenší vládní strana Most-Híd, jinak hrozí odchodem z koalice. Hostem ve vysílání je vedoucí editor Denníku N Marek Chorvatovič. Připravil Jan Burda.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 3. 2018 (ČRo Plus). K poslechu zde.

Lit.: Burda, Jan – Erhart, Michael:  Slovensko míří k předčasným volbám. Fico zůstal úplně sám, míní slovenský novinář. In web ČRo Plus, 13. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demise ministra vnitra Roberta Kaliňáka přišla pro Most-Híd příliš pozdě. Svou roli hrály také desetitisícové demonstrace i Ficova slova o protistátním spiknutí, které měl organizovat americký finančník George Soros.

Slovenská politická krize může skončit předčasnými volbami. Prosazuje je nejmenší vládní strana Most-Híd, jinak hrozí odchodem z koalice. Podle lídra strany Bély Bugára už premiér Robert Fico nové volby odmítl, naopak předseda Slovenské národní strany Andrej Danko se této variantě nebrání.

„Matematicky to vychází na předčasné volby, Fico s nimi sice nesouhlasí, ale v tuto chvíli je zřejmě úplně sám,“ přibližuje Marek Chorvatovič, vedoucí editorů a reportérů Denníku N.

Demise ministra vnitra Roberta Kaliňáka přišla pro Most-Híd příliš pozdě. Svou roli hrály také desetitisícové demonstrace i Ficova slova o protistátním spiknutí, které měl organizovat George Soros. Vyzval také prezidenta Andreje Kisku, aby vysvětlil své loňské setkání s americkým finančníkem.  (more…)

Připravil a uvádí Ondřej Novák.

Hovoří Petr Sobotka, Rudolf Kučera a další.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo Plus). K poslechu zde.

Lit.: Novák, Ondřej – Čihák, Ondřej: Jídelníček dělníků za 1. světové války? Bez masa, brambor a mouky, popisuje historik. In web ČRo Plus, 6. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Dělník je stroj, který musí dostávat vědecky přesně stanovené množství paliva. Takový pohled na člověka panoval na začátku minulého století, v dobách potravinové nouze. Nedostatek potravin nakonec vedl ke hladovým bouřím a zvýšil poptávku po spravedlivějším společenském zřízení. O tom, jak se válka a nedostatek odrazily v životě dělníků, hovořil v Magazínu Leonardo autor knihy Život na příděl Rudolf Kučera z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky.

„Šlo o velký a viditelný zlom pro celou společnost, nejen pro dělníky. Rakousko-uherský stát nebyl schopen zásobovat své obyvatelstvo potravinami poměrně brzy. Už od roku 1915 vidíme značný tlak státu na regulaci distribuce potravin, ale i jejich konzumaci,“ uvedl historik.

Jídelníčky se tak proměnily, primárně u těch, kteří pracovali za denní mzdu, která nebyla schopná držet krok s raketovou inflací a černým trhem.

„Především manuálně pracující byli proto odkázáni na přídělový systém, ze kterého postupně během války mizela jedna potravina za druhou. Zpočátku moučné výrobky, pečivo, alkoholické nápoje, později maso.“

„V roce 1917 si drtivá většina dělníků i úředníků mohla masné pokrmy dovolit jen velmi, velmi výjimečně. Navíc si toto maso neopatřili sami, ale bylo jim nabídnuto třeba ve veřejné vývařovně.“

Už před válkou vznikla nová vědecká disciplína dietologie. „Ta byla schopná poměrně exaktně měřit energetický výkon nejen při manuální práci, a s tím i energetický příjem.“

„Tehdejší metafora zněla, že jako je do motorů třeba lít palivo, tak je nutné sytit lidská těla, aby měla energii na vykonávání poměrně náročné industriální práce,“ popsal ducha doby expert.  (more…)

Budeme hovořit o protestech proti zvolení bývalého příslušníka VB do čela komise pro kontrolu GIBS i o novém funkčním období prezidenta ČR Miloše Zemana. Diskutovat budou Daniel Kroupa, Petr Honzejk, Michal Kubát a Jaroslav Fiala. Moderuje Jan Vávra.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 3. 2018 (ČRo Plus, 18:10 h.; 47 min) v cyklu Názory a argumenty. K poslechu zde.

Také v Belgii, podobně jako v Československu, čelila německá menšina po druhé světové válce represím. Dnes tam ale má jednu z největších autonomií. Jak se Belgičané vyrovnali s německou otázkou?

Natočeno 2018. Premiéra 12. 3. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.). K poslechu zde.