Erle Stanley Gardner. Tři detektivní příběhy, jejichž hlavním hrdinou je okresní prokurátor v Kalifornii (Okresní prokurátor rýsuje kruh, Okresní prokurátor láme pečeť, Okresní prokurátor využívá šance).
Načetl Richard Honzovič.
Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1978 (16 MC, Z282, 2 CD mp3, MP282, 22:30:36).
Snaží se obchody snižovat používání plastových obalů, nebo skončila jejich společenská odpovědnost u zpoplatnění igelitových tašek? Připravila Karolína Koubová.
Hosty jsou prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková a jeden ze zakladatelů organizace Bez obalu Petr Hanzel.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.
Lit.: Koubová, Karolína: Plastů se nemůžeme zbavit hned. Zpoplatnění igelitek není řešení, myslí si prezidentka svazu. In web ČRo Plus, 22. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V neposlední řada se to také týká zákazníka. Ten chce prostě rychlé a pohodlné odbavení,“ říká Marta Nováková.
Od prvního ledna musí být igelitové tašky v obchodech zpoplatněné. Proč má být do fólie zabalená i okurka? Snaží se obchody snižovat používání plastových obalů, nebo skončila jejich společenská odpovědnost u igelitových tašek za korunu? „Obchod nedělá nic jiného, než že uspokojuje zákazníky,” tvrdí v Pro a proti prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.
Podle Novákové by se současná civilizace plastových obalů mohla vzdát. „Je otázkou, jak k tomu přistoupíme. Problém je to podstatně komplexnější než pouze plastový obal. Je tady celá série jiných regulací, které určují, jak konkrétně s potravinami zacházet. Pokud chceme tento problém skutečně začít řešit, musíme začít jinde než u nařizování zpoplatněných plastových tašek,” myslí si. (more…)
Poslechněte si rozhovor s Radanem Kučou, který společně se svou manželkou Alicí založil a vede Nadační fond Pomozme dětem žít lépe a olomoucké centrum Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu. Dozvíte se o jejich aktivitách a vizích. Do studia dorazil Radan Kuča spolu se studentkami Adélou Navrátilovou z Olomouce a dívkou z Hong Kongu, která přijala jméno Božena Kučová. Připravila Zorka Ježková.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 20. 3. 2018 (ČRo Olomouc, 11:04 h).
Lit.: Ježková, Zorka: Moudrý člověk nic nehromadí. Čím více rozdává, tím více má. In web ČRo Olomouc, 20. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Tuto moudrost si vzali k srdci manželé Alice a Radan Kučovi, zakladatelé Nadačního fondu Pomozme dětem žít lépe a olomouckého centra Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu.
Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (DofE) je mezinárodní program pro všechny mladé, aktivní lidi od 14 do 24 let, kteří se chtějí po dobu 6 až 24 měsíců věnovat zájmové mimoškolní činnosti v oblastech sportu, rozvoje svého talentu, dobrovolnictví a chtějí zažít dobrodružnou expedici, na které prokáží, zda jsou schopni se o sebe postarat. Vítáni jsou všichni, kdo mají zájem se rozvíjet vlastním úsilím a získat certifikát, který je velmi ceněný v zahraničí a postupně snad bude také v Česku. Potvrzuje totiž osobnostní kvality svého majitele; ukazuje na altruismus, zájem o druhé, ochotu věnovat se dobrovolnictví.
Znamená to snad, že i české firmy začínají fungovat na jiných principech, než je pouhé generování zisku? Je dobrovolnictví opravdu tolik důležité pro to, abychom žili spokojený život? A jak se vlastně mladí lidé mohou do programu DofE přihlásit a změnit svůj život? O tom hovořil Radan Kuča spolu se studentkami Adélou Navrátilovou z Olomouce a dívkou z Hong Kongu, která přijala jméno Božena Kučová.
John D. MacDonald. Tři detektivní příběhy, v nichž neohrožený samorostlý pátrač pomáhá lidem v nesnázích a v ohrožení života (Volný pád, V citronovém nebi, Dívka v balicím papíru).
Načetl Pavel Chovanec.
Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 2014 (3 CD mp3, MP5039, 29:08:16).
John D. MacDonald. Tři detektivní romány (Tmavší než jantar, Dlouhý levandulový pohled, Skořicová pleť), v nichž je hlavním hrdinou svérázný amatérský detektiv, který odmítá žít způsobem konzumní společnosti.
Načetl Richard Honzovič.
Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1988 (20 MC, Z936, 2 CD mp3, MP936, 28:45:14).
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Vratislav Färber, básník a editor. Moderuje Petr Šrámek.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 22. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Petr Wajsar je talentovaný muž. Skládá klasickou i moderní hudbu, ovládá řadu hudebních nástrojů, skvěle zpívá, v neposlední řadě je vynikající showman. Už před deseti lety získal ocenění „Nejúspěšnější mladý skladatel roku“ . V posledních letech sbírá domácí i zahraniční úspěchy s vokálním seskupením Skety. Petr Wajsar je bezesporu jedním z nejzajímavějších českých hudebníků současnosti. K poslechu rozhovoru vás zve Jiří Holoubek.
Hovoří Petr Wajsar a Veronika Vítková.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Lit.: Holoubek, Jiří – Horálková, Elena: Skety: Jsme docela zlí a všichni máme cynickej humor. Ale jinak máme samé pozitivní vlastnosti. In web ČRo 2 Praha, 22. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Petr Wajsar je považován za mozek kapely Skety. „Ta vedoucí role se nám rozprostírá do všech členů, ale Petr, protože píše většinu aranží, je tím mozkem,“ vysvětluje Veronika Vítková.
Jedním z nejviditelnějších a nejlepších vokálních souborů u nás je sextet Skety. Do Olomouce, kde probíhá Prix Bohemia Radio, si moderátor Jiří Holoubek pozval dva členy: Veroniku Vítovou a Petra Wajsara.
Proč Skety? „Jsme docela zlí a všichni máme cynickej humor, takže zkoušky jsou divoký. Ale jinak jsme hodní, milí, hezký a máme samé pozitivní vlastnosti,“ směje se Veronika Vítová. „Vymyslel to Michal Strnad od nás a je to od slovesa scatovat, tedy simulovat pomocí hlasu hudební nástroje,“ uvádí to na pravou míru Petr Wajsar.
Za názvem kapely býval ještě dovětek: a capella jazz sextet. „Ten jsme odstranili, i když se za jazz nestydíme a máme ho rádi. Ale lidi si myslí, že mu nerozumí, že to bude složitá hudba a my je nechceme odrazovat. Kromě toho jazz není to jediné, co děláme. Naopak se nebojíme dalších žánrů a rádi je pološíleným způsobem propojujeme,“ říká Vítková. (more…)
Jindřich Šídlo. Komentář. Zemanovi je zjevně už všechno jedno. Jenže v téhle zemi vedle sebe budou lidé žít i poté, co třetí český prezident odejde.
Natočeno 2018. Premiéra 23. 3. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h). K poslechu zde.
Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Smutný podzim zahořklého muže. In web ČRo Plus, 23. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fanoušci fotbalového klubu CSKA Moskva si na povelikonoční zápas Evropské ligy v Londýně s Arsenalem připravili speciální trika s nápisem „Novičok Tour 2018“.
Ano, je to hodně nechutná provokace a ruským rowdies hrozí, že jim jejich angličtí protivníci připraví nějaké to uvítání ve stylu 80. let.
Český prezident sice žádný takové třičko nenosí, ovšem ve čtvrtečním rozhovoru pro MF DNES se do něj oblékl skoro symbolicky, když se rozhovořil na téma pokusu o vraždu někdejšího ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcey v britském Salisbury.
Citujeme: „Byť mě chemie nikdy nebavila, dost dobře nerozumím tomu, proč by se tito lidé měli otravovat velmi exotickými materiály, jako je novičok nebo polonium jako v případě Litviněnka. Když je tolik – ježíšmarjá, to zase bude řev – pohodlných jedů, které nepotřebujete mít jako něco extravagantního a udělají vám tutéž službu. Tímto bonmotem, který ovšem budou všichni chápat jako mé doporučení, můžeme toto téma uzavřít.“
Samozřejmě, „bonmot“, pokud se tedy definice bonmotu změnila na „nekonečná trapnost, na kterou byste měli zapomenout v okamžiku, kdy vás napadne“. A jistě, že to patrně nebude doporučení hlavy státu Vladimíru Putinovi, jak likvidovat třeba novináře, kterých je moc. (more…)
František Xaver Šalda. Esej. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Miloš Rozhoň.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.; 15 min) v cyklu Esej.
Dnešní dokument připomene rok staré události z Frýdecko-Místecka – 31. března totiž skončil Důl Paskov. Z několika úhlů proto připomeneme polistopadovou historii černouhelných dolů OKD. Uslyšíte hospodské vyprávění horníka, který po třicetileté kariéře na šachtě skončil, nebo úspěšného podnikatele s více než třicetiletou zkušeností v uhelném byznysu Petra Pauknera. A také připomene hlavní události, změny vlastníků, soudní procesy a vzestupy i pády společnosti OKD. A uslyšíte také píseň ostravského písničkáře Zdeňka Furmančíka. Dokument s názvem Vytěženo připravili investigativní novinářka Jana Klímová a dokumentarista Ivan Studený.
Natočeno 2017. Premiéra 29. 3. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 21. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.); 2. 4. 2018 (ČRo Plus, 13:05 h.). K poslechu zde.
Pozn.: Investigativní novinářka Jana Klímová a dokumentarista Ivan Studený se pokusili spojit několik pohledů na polistopadovou historii černouhelných dolů OKD. Jeden pohled zastupuje doslova hospodské vyprávění horníka, který po třicetileté kariéře na šachtě odchází v souvislosti s uzavřením dolu Paskov. Jiné hodnocení nabízí úspěšný podnikatel, člověk s více než třicetiletou zkušeností v uhelném byznysu, Petr Paukner. Ve třetím plánu připomínají autořihlavní události, změny vlastníků, soudní procesy a vzestupy i pády společnostiOKD. S využitím archivních záznamů prolnutých s autentickými zvuky důlních strojů i slovy a tóny písně ostravského písničkáře Zdeňka Furmančíka, vznikla originální dokumentární koláž. (anotace)
Lit.: Klímová, Jana – Studený, Ivan: Vytěženo – polistopadová historie dolování. In web ČRo Plus, 21. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Na konci 80. let byl podnik Ostravsko-karvinských dolů (OKD) obrovský státní kolos s desítkami dolů, který vlastnil stovky hotelů a penzionů, dopravní firmy a desítky tisíc bytů. Sto deset tisíc horníků kutalo uhlí pro ocelárny zásobující celé RVHP. Co se během těch třiceti let pokazilo? Jaké události, politická rozhodnutí a jednání manažerů společnosti vedly k současnému pádu? Jaká je reálná představa o budoucnosti dolování černého uhlí v České republice?
Na začátku byla privatizace
Po roce 1989, kdy začal stát budovat tržní ekonomiku, nastal v OKD proces postupného, ale radikálního útlumu dolů, rozdělení firmy a také propouštění a pokles platů. Při privatizaci Ostravsko-karvinských dolů si stát nejprve ponechal polovinu akcií, pět procent rozdal obcím v okolí a zbytek šel do kuponové privatizace.
Různé pohledy na polistopadovou historii OKD nabízí v dokumentu Vytěženo investigativní novinářka Jana Klímová a dokumentarista Ivan Studený. Jeden pohled zastupuje doslova hospodské vyprávění horníka, který po třicetileté kariéře na šachtě odchází v souvislosti s uzavřením dolu Paskov. Jiné hodnocení nabízí úspěšný podnikatel, člověk s více než třicetiletou zkušeností v uhelném byznysu, Petr Paukner. (more…)
Powered by WordPress