Pět let zkoumala tetování v českých mužských věznicích a vydala publikaci Tělo za katrem. K jakým závěrům došla? A neměla strach? Poslechněte si rozhovor! Moderuje Stanislav Jurík.
Hovoří etnoložka Alena Lochmannová.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 2. 2018 (ČRo Plzeň, 11:07 h.). K poslechu zde.
Gándhího příběh s důrazem na to, co z něj přetrvalo v Indii dodnes, přibližuje posluchačům pořadu Portréty indolog Zdeněk Štipl. Připravil David Hertl.
Hovoří indolog Zdeněk Štipl.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 1. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.
Lit.: Hertl, David: Gándhí. Otec indické nezávislosti a mírotvůrce, který nikdy nedostal Nobelovu cenu. In web ČRo Plus, 25. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Generace, které po nás přijdou, sotva uvěří, že po zemi mohl chodit někdo takový,“ prohlásil Albert Einstein o muži, jehož pravé jméno bylo Móhandás Karamčand Gándhí, ale všichni ho znali pod přezdívkou Mahátma, Velký duch. Jeho myšlenka, že zvítězit se dá i beze zbraně, je stále živá – a na síle jí neubrala ani skutečnost, že právě Gándhí nakonec síle zbraně podlehl.
Noc v temné čekárně
Gándhí se narodil v říjnu 1869 v bohaté obchodnické rodině. Chtěl se stát lékařem, ale na přání rodiny vystudoval práva v Londýně. Po dvouleté advokátní praxi v Bombaji – ne příliš úspěšné – odcestoval do jižní Afriky, kde hájil zájmy firmy, zaměstnávající na jihu afrického kontinentu Indy.
Gándhího příběh s důrazem na to, co z něj přetrvalo v Indii dodnes, přibližuje posluchačům pořadu Portréty indolog Zdeněk Štipl. (more…)
Portréty věnujeme osobnosti Vojty Beneše. Bratr prezidenta Edvarda Beneše vyzýval v únoru 1948 k radikálnímu postupu proti komunistům. Dlouholetého sociálního demokrata, který musel třikrát do exilu, ale jen dvakrát se vrátil, představí David Hertl.
Hovoří historik Michal Pehr.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 2. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.; 25 min.). Repríza 21. 6. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.). K poslechu zde.
Lit.: Hertl, David: Bratr prezidenta Beneše Vojta třikrát emigroval. Proti komunistům chtěl postupovat razantně. In web ČRo Plus, 1. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco Edvarda Beneše si dnes vybaví kdekdo, málo se ví, že nebyl jediným z deseti sourozenců Benešových, kteří to v politice „někam dotáhli“. Prezidentem může být jen jeden – ale poslanců nebo senátorů bývá víc. Patři k nim prezidentův bratr Vojta Beneš.
Úpadek první republiky
Vnímáme-li Edvarda Beneše jako racionálního člověka s ledovou tváří a bez emocí, Vojtěch Beneš (1878 – 1951) byl pravým opakem: temperamentní a šaramantní; a na rozdíl od politicky poněkud neukotveného bratra od roku 1898 až do smrti člen sociální demokracie.
Nadějného odborníka na pedagogiku si v roce 1911 vyžádali do USA krajané, Beneš pro ně napsal Českou čítanku československé mládeži v Americe (1912) a než se roku 1914 vrátil do Čech, přibyly další publikace. V létě 1915 odjel znovu do USA, tentokrát jako politický exulant. Zapojil se do zahraniční odbojové akce, a jak později řekl Masaryk, „sjednocoval přívržence různých stran a frakcí“. (more…)
Peter Wohlleben. Audiokniha. Překlad Magdalena Havlová. Režie a zvuk Miloš Vrána.
Čte Aleš Procházka.
Natočeno 2017. Vydal Kazda v roce 2017 (celková délka 7 hod. 7 min).
Pozn.: Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí.
Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody. (anotace)
Lit.: Gregor, Lukáš: Naslouchání stromům. In web Naposlech.cz, 20. 1. 2018 (recenze). – Cit.: Jedno je jisté. Ať už si knihu Petera Wohllebna Tajný život stromů přečtete nebo poslechnete, nikdy už nebudete procházet lesem stejně jako předtím. Německý lesník, ochránce přírody, ale také spisovatel, Peter Wohlleben před dvěma lety vtáhl čtenáře do kouzelného světa, který však máme všichni zcela na dosah. V téměř čtyřiceti krátkých kapitolách je provádí vším, co souvisí se životem (i smrtí) odvěkých společníků lidí, se stromy.
Host: Alexandra Alvarová, autorka knihy Průmysl lží. Lež na internetu, dezinformace a fake news jsou nebezpečné proto, že jsou sexy, dají se jednodušeji šířit a přijdou vždycky jako první. Moderuje David Šťáhlavský.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 1. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h). K poslechu zde.
Pořad z produkce Rádia Děvín. Svých hostů se ve Večeru na téma Charta 77 ptala slovenská novinářka a spisovatelka Ĺuba Lesná.
Hovoří slovenští signatáři Charty Miroslav Kusý a Miroslav Lehký a politolog Samuel Abrahám.
Natočeno 2017. Česká premiéra 31. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Večer na téma a ČeskoSlovenský rok.
Lit.: Klusáková, Renata: Jak Charta 77 zasáhla Slovensko? Večer na téma z produkce Rádia Devín. In web ČRo 3 Vltava, 31. leden 2018 (článek). – Cit.: Večer na téma Charta 77 vysílalo Rádio Děvín vloni k výročí vzniku tohoto prohlášení. Debaty se zúčastnili signatáři Charty filozof Miroslav Kusý a její někdejší mluvčí Miroslav Lehký, spoluzakladatel slovenského Ústavu paměti národa, a také politolog Samuel Abrahám, rektor Bratislavské mezinárodní vysoké školy liberálních studií.
Jak Slovensko zasáhla Charta 77, jakými cestami se z Čech na Slovensko dostala a jak se šířila? Kdo byli slovenští chartisté a co znamenalo přidat svůj podpis? Jak účinná byla dezinformační kampaň STB, která na křesťanském, věřícím Slovensku prezentovala Chartu jako pražskou akci bývalých komunistů a umělecké smetánky kolem Václava Havla. Pomohl boj za lidská práva ke spojení Čechů a Slováků? Podpořila Charta slovenský underground a samizdat? Jaký vliv měla normalizační federalizace na pozdější rozpad Československa. (more…)
84. díl cyklu Historie českého zločinu. V předvánočním čase roku 1993 zněly městem Brnem nejen koledy, ale i výstřely. Krátce před Štědrým dnem se udál případ, jaký v jihomoravské metropoli dosud nikdo nepamatoval: v Mlýnské ulici plné lidí pálí střelec za běhu. Na zemi zůstávají ležet dva muži v kalužích krve? Jaké měla pokračování tato scéna jako z filmu? Policie rozjíždí pátrání. Svědků je dostatek a nitky vedou ke známým firmám z řad brněnských veksláků. Víc už se dozvíte ve čtyřiaosmdesátém díle cyklu Historie českého zločinu, který napsala Jitka Škápíková.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 10. 3. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
O oblíbené masopustní veselici v Roztokách u Prahy i o dobovém a místním kontextu. Moderuje Kristýna Franková, hudbu vybírá Josef Sedloň.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Lit.: Franková, Kristýna: Roztockým se povedlo navázat na pradávného ducha masopustní tradice. In web ČRo 3 Vltava, 6. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:
Masopust je svátek svátků, obsahuje obřady svázané s celým rokem, celým životaběhem. O historických i současných podobách masopustního veselí vyprávěly Jitka Tichá a Martina Krátká ze Sdružení Roztoč a etnografka Zlata Potyková z Národního muzea.
Masopustní reje zvané též fašank, ostatky či voračky rozveselují v Čechách a na Moravě jednobarevnou zimní krajinu nejpozději od 13. století. Na některých místech republiky tradice přetrvala do současnosti a zpravidla během února můžeme narazit na nejrůznější formy této lidové zábavy.
„Masopust ve skutečnosti nejsou jen ty nejbouřlivěji, nejveseleji slavené tři poslední dny, začíná vlastně už po Třech králích, 7. ledna, a končí masopustním úterým. Následnou Popeleční středou se zahajuje období půstu,“ vymezuje časově masopustní období Zlata Potyková, kurátorka lidového zvykosloví z Etnografického oddělení Národního muzea.
„Masopust navazuje na předkřesťanskou tradici, sahá do velmi dávných dob a ve svých kořenech je spojován i s antickými slavnostmi. V této souvislosti můžeme zmínit starořímské bakchanálie. Masopustní tradici jsme částečně přejali z jižní Evropy, ve které už období února znamená počátek jara. Je to rituál přechodového typu, kdy se uzavírá jeden přírodní cyklus a zároveň vstupujeme do druhého.“
Masopustní obchůzka byla podle Zlaty Potykové především službou venkovské komunitě. Rituálními úkony a vzbuzeným veselím přinášeli účastníci masopustu celému společenství ochranu a plodnost. Dělo se to díky takzvané kontaktní magii, kdy vesničané přicházeli do kontaktu s maskami, z nichž každé byl přisuzován nějaký magický potenciál.„Bylo to magické obkroužení prostoru ochranným kruhem, který měl komunitě zajistit všechno kýžené, co chtěli lidé přinést do toho nově přicházejícího roku“.
Velké masopustní slavnosti už dvacet let pořádá v Roztokách u Prahy sdružení Roztoč. Cílem Roztoče je propojovat: profesionální umělce s amatéry, jednotlivé generace mezi sebou, nově příchozí se starousedlíky, umění s každodenním životem, spolek pomáhá lidem zapustit v Roztokách kořeny a umožňuje jim stát se součástí místní komunity. Jakýmsi iniciačním obřadem pro nově příchozí bývá právě účast na masopustu. Specifický ráz roztockému masopustu udávají především masky a loutky, které jsou výtvarně velmi výrazné a svébytné, základní typy vznikly už v počátcích tradice, fundus je ovšem neustále obměňován.
„Měli jsme touhu vtisknout našemu masopustu ráz, který by šel proti globalizační tendenci srovnat kulturu do jedné řady, chtěli jsme vzdorovat obecné představě kultury,“ říká duše celého projektu, Jitka Tichá ze sdružení Roztoč. Sama začala s masopustní obchůzkou už před dvaceti lety, kdy se s rodinou nastěhovala do Roztok. „Prvotní impuls i finální podoba průvodu byly na místních výtvarnících. Každý rok přibývají nové nápady, všechny jsou ale jaksi propojené, odpovídají prvotní inspiraci, se kterou jsme přišli v začátku,“ poznamenává Jitka Tichá.
Ze skromné události čítající dvacet usedlíků se stala proslavená tradice, která v nejúspěšnějších ročnících čítá kolem osmi tisíc účastníků. „Vývoj návštěvnosti není pozvolný, je skokový a nejvíc jej určuje počasí“, říká Martina Krátká, která pomáhá masopustní veselí v Roztokách organizovat už od začátku a na jejíchž bedrech leží odpovědnost za občerstvení a péči o návštěvníky vůbec.
„Nejdůležitější je zapojení celé komunity. Masopust nabízí nespočet činností, na kterých se mohou sousedé podílet. Od výroby masek přes dovážení proviantu, uklízení a finanční podporu až k přípravě občerstvení“, vypočítává Jitka Tichá. Zmiňuje rovněž doprovodné akce masopustu, jako třeba takzvané Masodílny, na kterých vznikají pod dohledem zahraničních výtvarníků nové originální masky.
„Roztockým se povedlo navázat na pradávného ducha tradice, masky působí velmi emotivně. Z pohledu etnografa spojitost s tradicí neznamená striktní dodržování pevně dané formy, která je přisuzovaná tradičním obchůzkám, které se odehrávají například v jižních nebo východních Čechách či na Hlinecku. Vazba na tradici se v Roztokách uskutečňuje prostřednictvím stmelování komunity, skrze aktivní zapojení obyvatel do příprav a díky jejich účasti události samotné“, uzavírá Zlata Potyková.
Na letošní ročník Roztockého masopustu můžete vyrazit v sobotu 10. února. Ve 12 hodin začíná maškarní rej, ve 14 hodin proběhne korunovace královny. Veselit se můžete až do noci. Celý program najdete na webu.
Celý záznam ArtCafé včetně dalších hostů a hudby podle výběru Josefa Sedloně si můžete poslechnout zde.
Moderuje Patricie Strouhalová. Host: RNDr. Jaroslava Zelenková, Hygienické stanice hl. m. Prahy.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).
Isabelle Huppert a nový film Michaela Hanekeho Happy End. Přinášíme rozhovor s francouzskou herečkou Isabelle Hupert a recenzujeme nejnovější počin rakouského režiséra. Pořad připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 31. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin); 22. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 23:00 h).
Powered by WordPress