Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

O chystané výstavě v Moravské galerii, o romském umění dnes. Moderuje Anna Fašianoková Ribanská, hudbu vybírá Václav Havelka. Co potřebujete vědět, než večer vyrazíte za kulturou. Odpolední průzkum kulturních trendů, událostí a osobností v proudu současné hudby.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).

Připravil a uvádí Petr Dorůžka.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 10. – 3. 11. a 6. – 10. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 13:45 h).

Obsah: 2. Alma. – 3.  Dinovski Schuberth. – 4. Tales of Herbst. – 5. Catch-Pop String-Strong. – 6. Donauwellenreiter. – 7. Progresivní alpská hudba. – 8. Madame Baheux. – 9. Nim Sofyan. – 10. Etc & Otto Lechner.

Jak se autorský zákon promítá do dramaturgie orchestrů a rozhlasového vysílání. Připravila Dita Hradecká.

Hovoří Jiří Srstka (DILIA), Hana Dohnálková (PKF), Eva Kesslová (Berg).

Natočeno 2017. Premiéra 30. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 30. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.).

Lit.: Hradecká, Dita: Právo na hudbu. Jak se autorský zákon promítá do dramaturgie orchestrů a rozhlasového vysílání. In web ČRo 3 Vltava, 30. říjen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hudba a právo se setkávají na mnoha úrovních. Tématem těchto Reflexí je právo autorské, přesněji, jak nejrůznější poplatky z něj vyplývající ovlivňují, možná až deformují současnou hudební realitu.

Hostem je zpravodaj České televize v Polsku Miroslav Karas. Zhruba osmi stům Poláků hrozí soudy kvůli nejrůznějším deliktům na protivládních protestech. Mezinárodní lidskoprávní organizace tamní vládu kritizují, prý podkopává právní stát. Co se to vlastně děje u našich severních sousedů? Směřuje Polsko k autoritářskému systému? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 10. 2017 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.). K poslechu zde.

 Lit.: Hladíková, Kristýna – Výborná, Lucie: Do Polska se vrací totalita. Politická moc je v rukou jednoho muže, říká novinář Miroslav Karas. In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. 10. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 19. října se čtyřiapadesátiletý Polák zapálil v centru Varšavy. Chtěl upozornit na tamní politickou situaci. „Je to mnohdy přirovnáváno k aktu Ryszarda Siwiece v roce 1968, který se upálil po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa,“ říká zpravodaj České televize Miroslav Karas. Co se vlastně děje u našich severních sousedů? Směřuje Polsko k autoritářskému systému?

„Doufám, že moje smrt pohne svědomím mnoha lidí, společnost se probudí a nebude čekat, až pro ni politici něco udělají,“ napsal v dopisu muž, který se zapálil. Nakonec zemřel a jeho příběh je dnes v Polsku hlavní zprávou.

„Otázkou je nakolik dostane běžný Polák tuto informaci, jak ji dostane zpracovanou,“ upozorňuje Karas. Veřejnoprávní média v současnosti totiž informují v souladu s politikou vládní strany Právo a spravedlnost a zároveň útočí na opozici.

Zhruba osmi stům Poláků hrozí soudy kvůli nejrůznějším deliktům na protivládních protestech. V současnosti má ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro velký zájem na tzv. ručním řízení soudů. „Je současně i generálním prokurátorem,“ dodává zpravodaj. Právo a spravedlnost argumentuje, že je potřeba zrychlit soudní procesy, aby nebyly tak zdlouhavé. Řada odborníků v tom ale vidí snadu udělat čistku v polském soudnictví.

„Dnes je politická moc v rukou jednoho muže a tím je Jarosław Kaczyński,“ dodává Karas. Faktem přitom zůstává, že vládní strana má mezi lidmi stále rekordní podporu. Podle posledních průzkumů by Právu a spravedlnosti dalo hlas 42 % voličů.

Rozhlasové vzpomínání chemika a profesora imunologie, zahraničního člena Učené společnosti ČR. Připravila Jana Olivová.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 10. – 3. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h). Repríza 31. 10. – 4. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0.00 h.); 26. – 30. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: Olivová, Jana: Osudy Ivana Lefkovitse. In web ČRo 3 Vltava, 26. srpen 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Jeho rodině se to dlouho vyhýbalo, nakonec ale musel Ivan Lefkovits nastoupit do židovského transportu, který skončil v Ravensbrücku. Přežil i pochod smrti do Bergen-Belsenu. V Československu pak vystudoval chemii a imunologii, v Basileji spoluzakládal Imunologický institut, na jehož půdě se zrodily tři Nobelovy ceny. I ve svých 82 letech propojuje naši a západní vědu. Poslechněte si rozhlasové vzpomínky chemika a profesora imunologie, zahraničního člena Učené společnosti ČR.

Prof. Dr. Ivan Lefkovits se narodil v roce 1937 v Prešově v židovské rodině, maminka byla farmaceutka, otec zubní lékař, měl staršího bratra Pavla. Osud rodiny krutě poznamenala 2. světová válka: byli deportováni do koncentračních táborů, kde byla celá rodina vyvražděna – kromě malého Ivana a jeho maminky, kteří přežili koncentrační tábory Ravensbrück a Bergen-Belsen.

Brzy po osvobození se přestěhovali do Prahy, kde se Ivan Lefkovits už od raného mládí zaměřoval na přírodní vědy – fyziku, matematiku a chemii. Chemii posléze studoval na vyšší průmyslové škole potravinářské chemie a pak na Vysoké škole chemicko-technologické. Už během studia na vysoké škole začal uvažovat o emigraci, zejména po událostech v Maďarsku v roce 1956. Ještě před zahájením diplomové práce začal spolupracovat s odborníky z Akademie věd, diplomová práce týkající se přípravy určitého enzymu z jedné plísně měla velkou odezvu, vzešly z ní dva patenty.

Ještě před závěrečnými státními zkouškami na vysoké škole byl v konkurzním řízení přijat do Akademie věd na vědeckou aspiranturu. Dostal však povinnou umístěnku do jihomoravské Fruty, kde rok pracoval, Akademie věd mu ale místo podržela, takže v říjnu 1962 nastoupil do Mikrobiologického ústavu ČSAV. Poté v konkurzu získal stipendium v Mezinárodní laboratoři genetiky a biofyziky v Neapoli, kam mu bylo umožněno vyjet i s manželkou a synem. Tam strávil dva roky, v práci se mu velmi dařilo, navázal užitečné kontakty – takže po skončení stipendia se vracel do Československa už s příslibem místa v USA.

Brzy se mu podařilo s rodinou emigrovat; získal zaměstnání v Ústavu Paula Ehrlicha ve Frankfurtu, který vedl dánský vědec, imunolog Niels Jerne. Začal pracovat na problematice související se studiem lymfocytů produkujících protilátky. Metoda, kterou k tomuto účelu Ivan Lefkovits navrhl a rozvinul, dala vzniknout celému novému oboru. Po čase ho Niels Jerne pověřil, aby spolu s ním vybudoval nový Imunologický ústav v Basileji. Podařilo se, vědci v nové instituci začali intenzivně a s úspěchem studovat nejrůznější aspekty spojené  s imunitním systémem a jeho fungováním.

Ivan Lefkovits po celou dobu své emigrace zůstával v kontaktu s československými vědci, s nimiž se příležitostně setkával na zahraničních konferencích. Po listopadu 1989 s nimi okamžitě navázal přímou spolupráci a mj. pomáhal zorganizovat důležité letní školy imunologie v tehdejším Československu. Z předsednictva Akademie věd ho pozvali do nejrůznějších komisí pro transformaci této instituce, podílel se na hodnocení konkrétních ústavů, byl opakovaně zvolen do Akademického sněmu, zprostředkoval též řadu kontaktů československých a později českých vědců na západ. Byl rovněž zvolen členem Učené společnosti ČR a navázal kontakty i s českými politiky, včetně prezidenta Václava Havla, otevřela se mu také cesta do Centra teoretických studií, jehož dlouholetým ředitelem byl Ivan Havel.

Lesk a bída britské metropole v hudbě od renesance po současnost. Připravila Dita Hradecká.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.).

Řada cestovatelů se vyznává z hluboké lásky k Asii. Jeden z nich, Marek Němec, nás provede Thajskem či Srí Lankou a nabídne nejen konkrétní cestovatelské tipy, ale i úvahu nad tím, co člověku přináší setkání se vzdálenými kulturami, jak ovlivňuje jeho myšlení, chování a životní postoje. K poslechu vás zve Jitka Novotná.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 10. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

„98, 99 % Čechů má pocit, že politika je něco jako televize, tzn. se toho vůbec nezúčastní. Dokonce patří k slušnosti říct: ‚To je hnusný, já s tím nechci mít nic společnýho‘. A jednou za čtyři roky to tak třeba i trošku náhodou někomu hodí, což je neuvěřitelně dětské a dostává nás to do hrozných nebezpečí,“ říká Roman Šmucler. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2017. Premiéra 28. 10. 2017 (ČRo Plus, 11:10 h.; 48 min.). K poslechu zde.

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Ke katolické církvi mě přivedlo poznání v Japonsku, říká Roman Šmucler. In web ČRo Plus, 28. 10. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „V Japonsku jsem přišel na to, že v normální civilizaci člověk potřebuje víru. Když jsem se stal tímhle „skoro Japoncem“, zjistil jsem, že něco podobného tady také je. Jsem věřící katolík, v kostele relaxuji,“ říká o sobě stomatolog a moderátor Roman Šmucler, host Osobnosti Plus.

„Jsou různé školy meditace. Snažím se vnímat a přijímat svět v celosti takový, jaký je. Neustále se vlastně perete s tím, že vnější svět na vás útočí a vy se snažíte ten vnitřní v sobě zachovat. Myslím, že je to cesta, jak v moderní společnosti neskončit na psychiatrii, jak si zachovat zdravý rozum,“ vysvětluje odborník na laserovou a estetickou medicínu a dodává:

Zubní lékař, stomatochirurg, specialista na laserovou a estetickou medicínu, vysokoškolský pedagog, podnikatel, moderátor a scenárista Roman Šmucler se narodil 8. července 1969 v Praze. Od září 2017 je prezidentem České stomatologické komory. Je členem řady českých i mezinárodních odborných společností, kde též pracuje v různých funkcích. Hlavním směrem výzkumu jsou aplikace laserů, mimo jiné pracuje od roku 1996 ve výboru Společnosti pro využití laserů v medicíně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, kde byl vědeckým sekretářem. Od roku 2013 je předsedou této společnosti, jež byla přejmenována na Společnost estetické a laserové medicíny. (more…)