Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Václav Hanka, knihovník a archivář Vlasteneckého muzea, významný český vědec, překladatel, badatel. A falzifikátor? O Hankových přednostech i slabostech hovoří Josef Langfelner, Václav Čermák, Marcel Černý, Dalibor Dobiáš a Lubomír Sršeň. Pořad věnovaný 200. výročí objevu Rukopisu královédvorského a vydání Hankovy Prostonárodní srbské múzy do Čech přenesené připravila Eva Ocisková. Dramaturgie Michal Velíšek.  Produkce Radka Tučková. Technická spolupráce Jitka Kundrumová.

Z Rukopisu královédvorského recituje Radovan Lukavský, texty Václava Hanky přednese Jiří Hromada.
Hovoří Josef Langfelner, Václav Čermák, Marcel Černý, Dalibor Dobiáš a Lubomír Sršeň.

Natočeno 2017. Premiéra 15. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).

Lit.: Velíšek, Martin: Pro větší slávu české vědy a českého národa. O přednostech i slabostech Václava Hanky, českého vědce a badatele. In web ČRo 3 Vltava, 14. září 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V sobotu 16. září 2017 uplyne 200 let od okamžiku, kdy Václav Hanka poprvé vzal do ruky vzácný rukopis. Vzácný v každém případě, i když se  něm v našem kulturním povědomí panuje přesvědčení, že je to falzum a jeho autorem je sám nálezce. Podle místa objevu je i označován – Rukopis královédvorský. Rozpoutal řadu vášní a domněnek.

Historik umění Lubomír Sršeň z Národního muzea dospěl k přesvědčení, že skutečného autora Rukopisu královédvorského teprve budeme muset najít. Představitelé mladé generace historiků – Václav Čermák a Marcel Černý ze Slovanského ústavu Akademie věd a Dalibor Dobiáš z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd –  na Václava Hanku, knihovníka a archiváře Vlasteneckého muzea, pohlíží v mnoha dalších, objevných souvislostech.

Dvousté výročí letos slaví i další památný spis – Prostonárodní Srbská múza do Čech převedená. Nikým jiným než Václavem Hankou. (…)

20. díl cyklu Osudové ženy.  Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš. 

Účinkují Antonie Talacková, Libuše Švormová, Daniel Bambas a Pavel Batěk. Hostem historik Ladislav Řezníček.

Natočeno 2017. Premiéra 15. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 15. 10. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 19. 10. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

 Lit.: Denčevová, Ivana: Jak zatracovaná Tlustá Berta získala první Nobelovu cenu za mír. Osudové ženy: Bertha von Suttner. In web ČRo 2 Praha, 15. 9. 2017 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: První žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Podílela se i na vzniku Mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Dobrodružný byl její milostný a osobní život. Někteří ji obdivovali, jiní zatracovali a říkali jí Tlustá Berta.

Bertha Kinská (1843-1914) to od začátku neměla jednoduché. Její otec zemřel, ještě než se narodila, a s matkou měla komplikovaný vztah. „Její matka totiž v duchu doby poznamenané dekadencí utrácela v evropských hernách veškeré peníze, které jí byly svěřeny, půjčeny nebo darovány,“ říká historik Ladislav Řezníček.

Bertha Kinská začala pracovat jako guvernantka rodiny Suttner. Kvůli probouzejícímu se vztahu s o několik let mladším Arthurem Suttnerem musela z rodiny odejít. Na základě inzerátu se dostala do Paříže k Alfrédu Nobelovi (na snímku). A zamilovala se znovu. Nobela si vážila a obdivovala, jejich pak už jen přátelský vztah trval vlastně celý život.

„Ovlivnila hned několik mužů, které v životě poznala – Nobela, Suttnera i spisovatele Karla Maye, který ji obdivoval. Stěžejním byl ale právě její vztah s Nobelem. Kdyby se nepotkali, možná by nevznikla Nobelova cena míru a Bertha by bez něj ani nemohla vstoupit do veřejného života. “
historik Zdeněk Hazdra

Tajný sňatek a vír války

Po několika měsících v Paříži její život zase nabral obrátky. Ve Vídni si tajně vzala Arthura Suttnera a spolu odjeli na Kavkaz do víru rusko-turecké války. Zasáhlo ji to natolik, že začala psát texty, které se později staly základem proslulého románu Odzbrojte!

Po návratu se naplno vrhla do boje proti válkám a začala prosit Nobela o zřízení ceny, která dodnes nese jeho jméno. Nobel nadaci věnoval celé své jmění. I s Berthou jako zastánkyní mírového soužití iniciovali vznik Mezinárodního soudního dvora v Haagu.

Žila ve špatné době?

Byla v kontaktu i s literáty z českých zemí. Nerozuměli jí. Jejich národovecké snahy se míjely s kosmopolitním pohledem na svět, s jejím důrazem na mírové soužití mezi národy a národnostmi. Jakoby tehdejší svět tak nějak předběhla. Vážně ji ale nebrali ani v Rakousku. Svou roli hrálo společenské napětí, jen pár týdnů po její smrti začala naplno zuřit první světová válka.

Je Pražský hrad chráněn proti teroristickým hrozbám? A proč není podobně chráněno celé hlavní město? Moderuje Veronika Sedláčková.

Hosty byli senátor František Bublan (ČSSD) a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Bohuslav Chalupa (ANO).

Natočeno 2017. Premiéra 13. 9. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Teroristé vždy najdou způsob, jak obejít bezpečnostní opatření. I na Hradě, tvrdí senátor Bublan. In web ČRo Plus, 13. 9. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pořád se strašíme a samozřejmě se u nás může něco stát, ale abychom se uklidnili, tak se zadrátujeme, vysvětluje František Bublan.

Správa Pražského hradu plánuje další investice do bezpečnostních opatření. Na řadě je systém rozpoznávající tváře a zachycující podezřelé pohyby. Současně ale prezidentská kancelář čelí kritice, že je jeden ze symbolů české státnosti méně dostupný než dřív. Je nutné dál posilovat bezpečnost v sídle hlavy státu? „Mělo by se spíš vyladit, to, co už na Hradě je,“ uvedl v pořadu Pro a proti senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost František Bublan (ČSSD).

Ten navrhl zabezpečit jen oblast, kde bydlí prezident republiky a ostatní prostory nechat „volnější“.  (more…)

Dismas Šlambor alias Viktor Ponrepo a jeho biograf, „scény ze života a světa snů, za dvacet až šedesát haléřů“. První stálý biograf v českých zemích U modré štiky v Praze (15. 9. 1907). Připravila Eliška Závodná.

Natočeno 2017. Premiéra 15. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).

Pražské kino 64 U hradeb vstává z popela. Přijďte na speciální odpolední živé vysílání odpolední Mozaiky v pátek 15.září v 16 hodin! Židlí tu je dost a uvidíte prostory, které normálně přístupné nejsou. Biograf, ve kterém se odehrála řada slavných premiér,by se měl vrátit ke své slávě s univerzálnějším programem v univerzálnějších prostorách. S iniciátory projektu obnovy kina, architekty, filmaři i filmovými kritiky si o tom v odpolední Mozaice budou povídat Tomáš Pilát a Tereza Vinická.

Natočeno 2017. Premiéra 15. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Jan Rokyta, multiinstrumentalista, umělecký šéf festivalu Musica Pura a kapely FLAIR Ensemble. Moderuje Renata Spisarová.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2017. Premiéra 15. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).

Doc. MUDr. Petr Štádler je primářem oddělení Cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce. Ta je světovou jedničkou v počtu vykonaných robotických operací v oboru cévní chirurgie. Co robotika při operacích umožňuje a jaké jsou její výhody? Jaká bude budoucnost podobných zákroků? Co stojí za vynikajícími výsledky právě českých lékařů? I na to se svého hosta bude ptát Jiří Holoubek.

Natočeno 2017. Premiéra 15. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží.  Bursa je čtvrté nejlidnatější město v Turecku, ale když se sejde hodně milovníků zvířat, může být burza i v Česku. O jedné takové si povíme s chovatelkou exotických ptáků Anetou Vychytilovou a jejím papouškem Ara a taky se dozvíme, proč a jak se zvířecí burzy konají. A pustíme vám i pohádku skřítka Hajaji Potrestaný Vandalín. Ve čtvrtečním Klubu Rádia Junior se na vás těší zvířecí agentka Veronika Hájková.

Natočeno 2017. Premiéra 14. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Radek Malý, překladatel a básník. Moderuje Michal Bureš.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2017. Premiéra 14. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).