Česká herečka vzpomíná na největší dojem v roce 1966, na pobyt v Itálii a obrovské bouřky a záplavy, které tam zažila koncem srpna.
Natočeno 1967. Obnovená premiéra 1. 7. 2017 (ČRo Rádio Retro, 15:19 – 15:29 h) v cyklu Rádio Retro – Na vlně dobrodružství.
Reportáž o etnografickém oddílu polských pionýrů natočila Ladislava Kremličková. Spoluúčinkují Bohumil Kolář a Pavel Tumlíř.
Obnovená premiéra 1. 7. 2017 (ČRo Rádio Retro, 14:54 – 15:19 h) v cyklu Rádio Retro – Na vlně dobrodružství.
K výročí pionýrského tábora Artěk v SSSR. Připravila Hana Rudašová. Režie Milan Balašov. Překlad V. Alexová.
Hovoří účastníci tábora J. Kartáková a Ing. Vl. Česák. Účinkují Zdeněk Kacetl, Albert Mareček, Daniela Řajerová.
Natočeno 1975. Obnovená premiéra 1. 7. 2017 (ČRo Rádio Retro, 14:24 – 14:54 h) v cyklu Rádio Retro – Na vlně dobrodružství.
Připravila Veronika Tumlířová. Režie Maria Křepelková.
V pořadu hovoří děti ze skautského střediska Maják v Čachrově u Klatov, vedoucí Lesní školy skautského střediska Maják Jan Remešer a vedoucí střediska Maják Václav Šebek.
Natočeno 1990. Obnovená premiéra 1. 7. 2017 (ČRo Rádio Retro, 12:28 – 12:59 h) v cyklu Rádio Retro – Na vlně dobrodružství.
Představte si, že se váš obývák promění v divadelní jeviště, kde se hraje jenom pro vás a vaše blízké… Připravila Marina Feltlová.
Natočeno 2017. Premiéra 3. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).
Lit.: Feltlová, Marina: Ohromné maličkosti až do domu aneb Divadlo na dotek. In web ČRo 3 Vltava, 3. červenec 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Představte si, že se váš obývák promění v divadelní jeviště, kde se hraje jenom pro vás a vaše blízké. Jestli vás taková představa láká, pak doporučuji navštívit webový portál Ohromné maličkosti až do domu.
Nabízí inscenace osmnácti souborů a jednotlivců, které si můžete objednat k sobě domů. V elektronickém katalogu umělců, jejichž představení si můžete domů objednat, jsou soubory jako Handa Gote, Wariot Idel, Rodina Homolů z Naivního divadla Liberec, Divadlo U staré herečky, Lokvar, Spolek Kašpar a další. Do projektu se zapojilo i slovenské divadlo SkRAT. Z jednotlivců je to Ctibor Turba nebo Petr Nikl, kteří ovšem tvoří malou výjimku, protože nepřijedou k vám, ale naopak vám zahrají u sebe doma. Do vašeho bytu se ale ochotně vypraví Marek Bečka, člen souboru Buchty a loutky, S.d.Ch., Bára Hubená nebo Inženýr Vladimír se svou hudební produkci.
S nápadem vytvořit takovýto katalog přišel šéfredaktor časopisu Svět a divadlo Karel Král, kterého k tomu inspiroval mim Ctibor Turba. Ten se s podobnou formou divadla setkal v 90. letech ve Francii, na festivalu, který organizovalo francouzské divadlo v Melun Senart. Cílem bylo oslovit diváky, kteří do divadla běžně nechodí, a zároveň nabídnout mladým divadelním tvůrcům příležitost na sebe upozornit. Ctibor Turba během měsíčního vystupování po francouzských domácnostech zažil nejrozmanitější situace, od špatné dispozice „jeviště“ (pokoj ve tvaru U, kdy na něho viděla vždy jen část diváků), přes bizarní chování majitelů bytu, až po naprostou otevřenost, vstřícnost a pohostinnost. (more…)
Reportáž z letního tábora YMCA na Sázavě u příležitosti patnáctiletého trvání tábora. Chlapecký tábor YMCA leží nedaleko městečka Kácov v údolí Sázavy. Co je to Oheň velké rady (jaké jsou zákony zapalování tohoto ohně,…), zapalování táborového ohně, zpěv táborových písní, vyprávění z historie tábora, předání vyznamenání.
Natočeno 1935, dochován kompletní pořad. Obnovená premiéra 1. 7. 2017 (ČRo Rádio Retro, 12:00 – 12:28 h) v cyklu Rádio Retro – Na vlně dobrodružství.
Jan Neruda. Verše z díla národního básníka.
Recituje národní umělec Václav Vydra.
Natočeno 1951. Obnovená premiéra 1. 7. 2017 (ČRo Rádio Retro, 11:38 – 12:00 h) v cyklu Rádio Retro – Na vlně dobrodružství.
O své monografii s názvem Kafkův kognitivní realismus hovoří literární teoretička z Oxford University Emily Troscianko. Kafkovo nedokončené dílo Doupě v rozhovoru analyzuje americký vědec a profesor prestižní University of Maryland Jerrold Levinson. Připravila Markéta Kaňková.
Natočeno 2017. Premiéra 4. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h) v cyklu Mozaika.
Lit.: Kaňková, Markéta: Přední světoví vědci přednášeli v Praze o fenoménu Kafka. In web ČRo 3 Vltava, 4. květen 2017 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Franz Kafka byl tématem konference, kterou uspořádal Filozofický ústav Akademie věd. Poslechněte si rozhovory o nedokončeném románu Doupě a nové monografii s názvem Kafkův kognitivní realismus.
Mezinárodní konferenci s názvem Síla analýzy a nemožnost porozumění uspořádal v minulém týdnu Filosofický ústav Akademie věd České republiky. Jarní kolokvium se tentokrát zaměřilo na dílo nejvýznamnějšího představitele pražské německé literatury – Franze Kafky. Během tří dnů na konferenci vystoupily a své příspěvky na různá kafkovská témata přednesly přední světové kapacity působící v oblasti literární vědy, estetiky i filosofie. (more…)
Rosemarie Mieder a Gislinde Schwarz. Rozhlasový dokument. Dramaturgie Ulrike Bajohr. Technická spolupráce Hanns-Martin Renz a Jutta Stein. Režie Ulrike Bajohr.
Hovoří historik Reinhard Schmook, stavební inženýr Joachim Quast, prezident úřadu životního prostředí Matthias Freude, Udo Kutzke, malířka a grafička Sophie Natuschke, Annemarie Stahnke, Nicole Bogut a další.
Natočeno 14. – 15. 1. 2013 (Deutschlandfunks 2, redakce Hintergrund Kultur / Hörspiel). Premiéra 18. 1. 2013. Repríza 11. 8. 2017 (Deutschlandfunk, 19:15 – 20:05 h). Scénář k přečtení zde.
Lit.: anonym: Dossier. Wer braucht das Oderbruch? In web Deutschlandfunk, 18. 1. 2013 (článek). – Cit.: Als sich im Sommer 1997 gewaltige Wassermassen die Oder entlang wälzten und die Deiche nur mit ungeheurer Kraftanstrengung gehalten wurden, war das Oderbruch gerade 250 Jahre alt. Im Juli 1747 hatte die Umgestaltung des einstigen Sumpfgebietes begonnen – ein Landschaftsprojekt, wie es bis dahin noch keines gegeben hatte.
Am Ende floss die Oder in einem neuen Bett und 32500 Hektar fruchtbarer Boden konnten bestellt werden: ein riesiger Gemüsegarten für Berlin. Er habe friedlich eine Provinz erobert, erklärte Friedrich der Große stolz – wirklich befriedet jedoch war das Oderbruch nie.
Denn auch nach seiner Trockenlegung blieb es was es war: ein Land tief unterhalb des Flusses.
Immer mehr Kraft und auch Geld mussten aufgewendet werden, um zu entwässern oder auch zu beregnen, damit das Bruch weiter bewohnt und bewirtschaftet werden konnte.
Über Sinn und Nutzen wird heute heftig gestritten, leben hier doch pro Quadratkilometer kaum 70 Menschen. Und so werden immer wieder Fragen laut: Wer braucht das Oderbruch? Kann die friedlich eroberte Provinz gehalten werden? Und warum ist das ‚Konzept Oderbruch 2010‘ auch heute, 2017, vor allem eines: Papier?
Rainer Hohberg. Střední Německo, počátek 50. let 20. století. Ve stísněné poválečné atmosféře a ve stínu sovětské okupace začíná hon na záhadné fantomy zvané Hüpfemänner… Rozhlasový pořad Radio Deutschland o německých podobách péráka. Feature o blízkých příbuzných českého mytického fantoma Péráka v Německu. Odborná spolupráce Petr Janeček. Režie Matthias Kapohl.
Natočeno 2017. Premiéra 11. 8. 2017 (DLF, 20:10 h). K poslechu zde.
Pozn.: Hüpfeman je jedno z asi 20 německých lidových označení „péráků“, kteří řádili v Durynsku a Sasku na počátku 50. let 20. století.
Lit.: anonym: Gespensterjagd in Mitteldeutschland – Als die Hüpfemännchen kamen. In web Deutschfunkland, 2. 7. 2017 (článek). – Cit.: Mitteldeutschland um 1950: In der Dämmerung erscheinen finstere Gestalten, die sich in riesigen Sprüngen fortbewegen. Sie werden Hüpfemännchen, Spiralhopser, Springteufel genannt und verbreiten Angst und Schrecken. Bis heute wird darüber erzählt.
Als Rainer Hohberg dies unlängst in der thüringischen Presse als ,moderne Sage‘ interpretierte, erntete er harschen Widerspruch. Zahlreiche ältere Menschen teilten mit, die beängstigenden Geschehnisse tatsächlich erlebt zu haben. Der Autor hat sich auf die Suche nach Augenzeugen begeben und hat sich in Akten vergraben. Wer oder was steckte hinter dem Phänomen?
Die Russen oder einstige SS-Leute auf Russenjagd? Waren Geheimdienste im Spiel? Wurden einige der Gespenster in der DDR tatsächlich zu Zuchthausstrafen verurteilt? Oder war alles ganz anders? Die Spur führt nach Prag, nach Moskau und London …
Powered by WordPress