Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Sabina Slonková v Hovorech vzpomíná na kauzu Olovo i na to, jak si Karel Srba objednal její vraždu. Připravila Jana Klusáková.

Natočeno 2017. Premiéra 13. 6. 2017 (ČR0 Plus, 22:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Klusáková, Jana – Trpišovská, Jana: Byla jsem přesvědčená, že MF DNES pod Babišem dokážu vybalancovat, říká Slonková. In web ČRo Plus, 15. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sabina Slonková nemá ráda slovo „investigativní“ a primárně se považuje za novinářku, která se snaží získat a přinášet nové informace. Úspěchem podle ní je, že ji její práce i po pětadvaceti letech stále baví a neděsí se v neděli večer, že musí v pondělí opět do redakce.

Stát se novinářkou ale nebyl její dětský sen. „Chtěla jsem být ošetřovatelkou zvířat v zoologické zahradě. Drželo mě to relativně dlouho, zajímala jsem se o zvířata a měla jsem spoustu knížek, ale pak jsem usoudila, že to asi není cesta, kterou bych chtěla jít,“ říká.

V šestnácti letech se ocitla v redakci Mladé fronty v Panské ulici. Aniž by to plánovala, zůstala tam. Od vaření kávy a nošení papírů se dostala k novinařině. „Měla jsem strašné štěstí, protože dnes už na to v redakcích není čas. Naučili mě všechno, co by novinář měl při psaní zpráv respektovat, a i když se doba mění, základ zůstává stejný a z toho, co mě tehdy naučili kolegové, čerpám do dneška,“ vzpomíná Slonková.

V Mladé frontě začala spolupracovat s Jiřím Kubíkem, se kterým vytvořila, jak říká, výkonnou dvojici, která byla schopná přinášet informace, které nebyly k mání. Pracovala tam dvanáct let a byla to podle ní jedna z nejlepších ér, kterou v novinařině zažila.  (more…)

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží.  Znáte staré gramofonové desky? Víte, že se vyrábějí ještě dnes? V sobotním Klubu Rádia Junior se dozvíme, z čeho jsou takové desky a jak je možné, že z drážek na desce slyšíme například písničky. Zjistíme, co jsou zemské desky a taky jakou desku musí mít každý dům. V minutové pohádce budou Tři babky zakládat kapelu a třeba pak budou vydávat svoje vlastní gramofonové desky. A s pohádkou – možná taky z gramofonové desky – za námi přijde Hajaja a tentokrát bude pohádka Bouřka s ozvěnou. Připravila a moderuje Romana Růžičková.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Připravil a uvádí Stanislav Motl. Nikdy předtím a zatím ještě nikdy potom nestál svět tak blízko světové válce. Přesněji – jaderné válce. Psal se rok 1962. Sovětské rakety dopravené tajně na Castrovu Kubu se staly pomyslnou rozbuškou. Rozbuškou k dramatickému konfliktu, který do historie vešel pod pojmem – karibská krize. Svět se ocitl na samém prahu sebezničení. Státy mobilizovaly, připravovaly protiatomové kryty. Lidé skupovali zásoby. Panika. Chybělo docela málo. Pomyslný prst na spoušti měl jistý muž, který v rozhodujícím okamžiku odmítl hrát roli pěšce na šachovnici. A zachránil svět. Svět, který o něm celá desetiletí nevěděl? Dramaturgie Bronislava Janečková. Technická spolupráce Jitka Borkovcová, Tomáš Gsöllhofer. Spolupráce na scénáři a režie Vlado Příkazský.

Hostem je historik a politolog Jaroslav Fiala.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství… (324).

Lit.: Motl, Stanislav: Na okraji propasti. Příběh ponorky B 59, která mohla začít třetí světovou. In web ČRo 2 Praha, 17. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 1962 stál svět na okraji jaderné války. Prst na spoušti držel muž, který v rozhodujícím okamžiku odmítl hrát roli pěšáka na šachovnici, a tak zachránil svět. Celá desetiletí jsme ale netušili, že někdo takový vůbec existoval. Poslouchejte až do pondělí 24. července 2017.

Během karibské krize státy mobilizovaly, připravovaly protiatomové kryty, lidé si pořizovali zásoby. Nešlo už jen o politiku, do dění se zapojili i vojáci. J. F. Kennedy (JFK) ani Nikita Chruščov vůbec neměli situaci pod kontrolou a mohli děkovat pouhé náhodě, že lidstvo krizové dny roku 1962 přežilo.

V dokumentu se cituje ze vzpomínek Vadima Orlova a z knihy Jaroslava Fialy Jak se zbavit Castra: Kuba, Spojené státy a Československo ve studené válce.

Dne 24. října 1962 začaly USA s námořní blokádou Kuby a Sovětům daly ultimátum: stažení sovětských raket z území Kuby do 48 hodin. Nervy napnuté k prasknutí mají posádky čtyř sovětských jaderných ponorek v kubánských vodách. A velitel jedné z nich ztratil a zřejmě chtěl odpálit torpédo.

Utajený hrdina

Tím velitelem byl kapitán Valentin Savickij. Zastupoval ho Vasilij Archipov, který se do vojenské historie zapsal už dřív, když zabránil jaderné katastrofě na jiné ponorce. Podle popisu jednoho z členů posádky tehdy kapitán zavelel: „Zničíme je! Zemřeme také, ale všechny je potopíme!“

Zástupce Archipov ale odmítl splnit rozkaz, ponorka se pak vynořila. O den později Nikita Chruščov souhlasil se stažením zbraní z Kuby pod podmínkou stažení střel NATO z Itálie a Turecka. Krize byla zažehnána. Všechny podrobnosti byly ale až do nedávna přísně tajné.

Z autorovy knihy První valčík a jiné senzace z dob minulých vybrala a přeložila Eliška Závodná.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:05 – 11:30 h) v cyklu Rakouský rok.

Život a dílo anglického novináře, spisovatele a „námořníka“ Arthura Ransoma, jehož třináctidílný románový cyklus pro děti o prázdninových dobrodružstvích v anglické Jezerní oblasti má i u nás řadu příznivců také kvůli skvělým ilustracím Kamila Lhotáka. Připravil Michal Hromek.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:50 h) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 7. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:02 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem dvaceti let. Hostem byl Eduard Goldstücker.

Natočeno 1991. Obnovená premiéra 17. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.). Repríza 9. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.).

Jsou 75 let od vypálení Lidic veřejnosti známé všechny okolnosti tragédie? Připravila Veronika Sedláčková. Hosty  byli publicista Luděk Navara a historik a místopředseda komunistické strany Josef Skála.

Natočeno 2017. Premiéra 13. 6. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Upíral minulý režim zásluhy Heydrichovým katům? Jiná doba, jiné akcenty, vysvětluje komunista. In web ČRo Plus, 13. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od vypálení Lidic uplynulo pětasedmdesát let. Je na čase kromě připomínky lidické tragédie také ocenit československé vojáky, kteří provedli zřejmě nejznámější čin protinacistického odboje, atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha? Máme dnes po desetiletích komunistického režimu zkreslený pohled na tyto události?

„Víme, jak se před rokem 1989 vyučovala historie a kolik se zamlčovalo,“ připomněl v pořadu Pro a proti publicista Luděk Navara.

Podle něj byly dávány akcenty na jiné události. „Především se učilo o osvobození republiky Rudou armádou, a o Američanech se nemluvilo vůbec. Všechny ostatní události, včetně atentátu na Heydricha, byly potlačovány, měly být méně významné, méně zajímavé.“

„Třeba to byly jen špatné akcenty, že se akcentovalo něco jiného než dnes. Myslím, že bude trvat dlouho, než se s tím vyrovnáme,“ tvrdí Navara. (more…)