O kvalitách a kontextech nejnovějších snímků Lorenza Vigase a André Téchiného rozmlouvá se svými hosty Vladimír Hendrich.
Natočeno 2017. Premiéra 8. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
6. 2. 2017
Host do domu – František hrabě Kinský (2017)
Šlechtické rody jsou pojítkem českého národa s jeho vlastní historií. Jak a čím dnes žijí, jak vnímají mladou českou demokracii a jaká tajemství ukrývají jejích rodové pokladnice: Odpovědi na tyto otázky poví posluchačům hrabě František Kinský. K poslechu rozhovoru Vás zve Stáňa Lekešová.
Natočeno 2017. Premiéra 8. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h). Repríza 5. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Lit.: Lekešová, Stanislava – Horálková, Elena: „Byla to ruina zralá na buldozer.“ Projděte se zámkem Františka Kinského prostřednictvím interaktivní fotografie. In web ČRo 2 Praha, 8. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na zrekonstruovaném Novém zámku v Kostelci nad Orlicí se dnes pořádají výstavy a koncertyFoto: John Hromades, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Pustil se do ekonomické sebevraždy. A výsledek? „Nic mi nepatří,“ prohlašuje správce Nového zámku v Kostelci nad Orlicí.
Všude vystupuje jako František Kinský. I když s oslovením „hrabě“ se prý občas setkává. Nad otázkou, co je šlechtictví, prý příliš nepřemýšlí. „Jste nositelem jakéhosi jména a pokoušíte se mu nedělat ostudu. A jestli si někdo myslí, že mi něco patří, tak se mýlí. Mně nepatří nic. Patří to rodině a já to jen spravuji.“
Musíte to milovat
Přesněji spravuje Nový zámek v Kostelci nad Orlicí. Rodině byl vrácen při restitucích v roce 1992 jako ruina „zralá na buldozer“. Do opravy se pustili i s vědomím, že je to ekonomická sebevražda. „Žádný zámek si na sebe nevydělá. Ani jednu korunu, kterou do toho vrazíte, už neuvidíte.“
Musíte na to vydělat. „Musíte to milovat a mít pocit, že to je váš dům.“ Rekonstrukce byla dlouhá a nákladná. „Otec mě přísným pohledem sledoval, jestli to nedělám špatně,“ vzpomíná František Kinský. Nakonec vše dotáhl do vítězného konce. Prohlédněte si interiér a podívejte se i na zahradu!
Jedinečný průvodce
Dnes zámkem Kinský i sám provází. Dvakrát ročně. „Není to klasické provádění, ale vyprávím o rodině.“ Má to úspěch. Na letošek už má svoje dny vyprodané. Bude prý ale ještě jeden přidávat. Pokud se na vás nedostane, můžete Františka Kinského zažít i jako průvodce v televizním seriálu Modrá krev.
„Vždycky jsem byl okouzlen kamerou. Část svého života jsem stál za ní a strašně mě to táhlo před ní,“ svěřuje se Kinský, který sice vystudoval stavební průmyslovku, ale pracoval v televizi a reklamě.
Knížka s červeným obalem (2003)
Alexandra Berková. Miniromán. Příběh jednoho zrození, vyposlechnutý zevnitř. Režie Michal Bureš.
Účinkují Tereza Mikšíková a Vladimír Hrabal.
Nastudoval ČRo Olomouc 4. 5. 2003 (R1 + S1, 9:00 – 12:00 h.; montáž R1, 12:30 – 18:00 h.). Premiéra 25. 5. 2003 (ČRo Olomouc, 20:30 – 21:00 h) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 8. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h) v cyklu Noční bibliotéka.
Milindapaňha (1985)
Ukázka z rozprav řeckobaktrijského krále Menandra s buddhistickým mnichem Nágasénou, zachycených ve staroindické nekanonické skladbě nábožensko-filozofického charakteru. Překlad Vladimír Miltner. Vybrala a uvádí Yveta Pavlíková. Režie Olga Valentová.
Účinkují Josef Červinka a Alfred Strejček.
Natočeno 1985. Repríza 7. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Na skok k protinožcům (2017)
Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží. Cestovatel Tomáš Šapovalov musel obletět půlku zeměkoule, aby strávil delší čas na Novém Zélandu. Poznal tam místní lidi i přírodu a trochu tam i pracoval. Ve volném čase objevoval místa blízká Hobbitovi i Pánovi prstenů. Výlet na Nový Zéland s ním můžete zažít v úterním Klubu Rádia Junior od 19 hodin, který moderuje Standa Jurík.
Připravil ČRo Plzeň v roce 2017. Premiéra 7. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
Slovo o hudbě – Deset let Stonavské Barborky (2017)
Historie a současnost interpretační soutěže vokálních a vokálně-instrumentálních ansámblů ve Stonavě. Záznam slavnostního koncertu ze 4. 12.2016 z Domu PZKO komentuje Josef Melnar, ředitel Stonavské Barborky. Připravila Renáta Spisarová.
Připravil ČRo Ostrava v roce 2017. Premiéra 7. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Host do domu – „Den, kdy nesedím na motocyklu, jako bych nežil“ (2017)
Říká motocyklový nadšenec ,novinář trošku dobrodruh, ale hlavně chlap s otevřeným srdcem, vždy dobrou myslí a skvělými vypravěčskými schopnostmi Jaroslav Šíma, které jistě na Dvojce potvrdí. Těším se spolu s Vámi a proto Vás srdečně zvu k poslechu. Váš Dalibor Gondík.
Natočeno 2017. Premiéra 7. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Učitelka hudby (2017)
Jan Kameník. Povídka české básnířky a prozaičky (vl. jménem Ludmila Macešková) vypráví o hudebním skladateli, který se ve tvůrčí krizi vydává za svou někdejší – již nežijící – učitelku hudby a na své pouti se metaforickými sděleními dozvídá, co je podstatou umělecké tvorby. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Jaromír Meduna.
Natočeno 2017. Premiéra 6. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 24 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 7. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Slovo o literatuře – Chvála oportunismu (2017)
Pavel Janáček debatuje se svými hosty o románu Marka Tomana Chvála oportunismu. Hovoří PhDr. Lenka Jungmannová, Ph.D. /Ústav pro českou literaturu AV ČR/ a Mgr. Markéta Kittlová /iLiteratura.cz/.
Natočeno 2017. Premiéra 6. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).
Osudy – Časobraní 1/10 (2015)
D. Ž. Bor (= Vladislav Zadrobílek). Četba na pokračování z autobiografie českého hermetika, básníka, malíře a kulturního organizátora Vladislava Zadrobílka. Připravil a režii má Tomáš Vondrovic.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 2015. Premiéra 6. – 10. 2. a 13. – 17. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 10 x 25 min).
Lit.: anonym: D. Ž. Bor: Časobraní (1/10). In web ČRo 3 Vltava, únor 2017 (článek). – Cit.: „Naše smrt se nás netýká, pokaždé umíráme jen těm druhým…“ Četba na pokračování z autobiografie českého hermetika, básníka, malíře a kulturního organizátora Vladislava Zadrobílka v programové řadě Osudy. On-line k poslechu do neděle 12. února 2017.
Vladislav Zadrobílek (1932-2010), který publikoval mj. pod pseudonymem D. Ž. Bor, byl renesanční osobností. Byl zahradníkem, pracoval u vysokých pecí, byl strojníkem, divadelním kulisákem, svářečem, pracovníkem v reklamě, elektrikářem, vychovatelem, restaurátorem, knihařem, ale také básníkem, malířem, spisovatelem, hudebníkem, kulturním organizátorem, nakladatelem. Od počátku sedmdesátých let vydával především samizdatovou literaturu, Ladislava Klímu, Josefa Váchala nebo Vladimíra Boudníka a také vlastní texty. Vždy si také dával záležet na umělecké úrovni ilustrací a duchovní či surrealistické stylizaci obálek.
Byl také hermetikem, příklon k hermetismu následně ovlivnil i celou řadu jeho uměleckých aktivit. Díla tohoto duchovního a filosofického směru publikoval nejen v samizdatu, ale pokračoval později po roce 1989 ve svobodných poměrech ve vlastním nakladatelství Trigon, které vedl až do své smrti. Těžištěm jeho zájmu byly alchymie, mýtoetymologie, kořeny kultury a pravěk.