Proč básník Rainer Maria Rilke zmizel z nejslavnějšího obrazu německé secese? O románu německého prozaika Klause Modicka Koncert bez básníka debatuje Blanka Činátlová, teoretik umění Josef Vojvodík a překladatel knihy Tomáš Dimter. Redakčně připravila Blanka Stárková.
Natočeno 2016. Premiéra 5. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.). Repríza 31. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).
Cyklus o americké poezii. Mosty, ulice a mrakodrapy. Básně o městě (1-5); Venkov (6-10), Divoká příroda (11-15), Nový domov (16-20), Rodina (21-25), Revolta (26-30).
Připravil Josef Hrdlička (1, 2, 16, 18), Jan Dvořák (3, 12, 28, 38), Lukáš Červený (4, 9, 14, 21, 22, 31, 32, 34, 36), Jan Škrob (5, 17, 26, 30, 33, 37), Františka Zezuláková Schormová (6, 10, 11, 13, 23, 29, 35, 40), Martin Pšenička (7, 15, 25), Matouš Jaluška (8, 39), Ondřej Vinš (19), Jan Zikmund (20) a Martin Světlík (24, 27). Průvodní slovo a režie Alena Zemančíková.
Účinkují Ivan Řezáč (1, 6, 8, 11, 13, 18, 20, 34, 37-39), David Winston Vaughan (1, 2, 5), Filip Kaňkovský (2-4, 9, 10, 12, 14, 26-28), Hynek Chmelař (2, 3, 7, 12, 15), Lucie Trmíková (4, 16, 17), Hanuš Bor (4, 5, 16), Marie Štípková (6, 9, 10, 11, 13, 14), Bernadette Higgins (17, 26, 30), Jan Bidlas (19, 22, 24, 31, 40), Tereza Hofová (21, 23, 25, 26, 29, 30, 34, 35) a Apolena Veldová (31, 36, 38, 39).
Natočeno 2016. Premiéra 5. – 9. 9. 2016; 14. – 18. 11. 2016; 12. – 16. 12. 2016; 19. – 23. 12. 2016; 26. – 30. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h.) v cyklu Americký rok. K poslechu zde. Repríza od 1. dílu 3. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 12:50 h) v cyklu Poetická zastávka.
Obsah: 6. Cyklus o americké poezii. Venkov. Božská příroda Anny Bradstreetové. O jedné z prvních publikovaných básní z Nového světa a puritánském pohledu na lidský úděl. – 7. Venkov. Vánoční přání z venkova od Roberta Frosta. Báseň, kterou napsal o vánočních stromcích jeden z nejslavnějších amerických básníků pouze pro přátele. – 8. Ezra Pound blízko Perigordu. Báseň o francouzské krajině jako dějišti středověkých bojů od Američana, obdivujícího Evropu. – 9. Jorie Grahamová a její závrať. O básni současné americké autorky, spojené nejen s přírodou, ale i se zvukem houslí. – 10. Poznamenaná příroda Maureen McLaneové. Proplétání živého s neživým v básních současné americké autorky.
11. Divoká příroda. Krajina paměti indiánské básnířky Jo Harjové. Připravila Františka Zezuláková Schormová – 12. Divoká příroda. Cesta Kojotího muže Central parkem. Připravil Jan Dvořák – 13. Divoká příroda. Divoká místa Garyho Snydera. Připravila Františka Zezuláková Schormová – 14. Divoká příroda. Lorine Niedeckerová: Hořejší jezero. Připravil Lukáš Červený – 15. Divoká příroda. Bryantovy zahrady a pouště. Připravil Martin Pšenička.
16. Nový domov. Domov Milady Součkové. Připravil Josef Hrdlička. – 17. Nový domov. Americká vzpomínka na Anglii. Denise Levertovová. Připravil Jan Škrob. – 18. Nový domov. Adam Zagajewski se dívá na Ameriku. Připravil Josef Hrdlička. – 19. Nový domov. Audenův Neznámý občan. Připravil Ondřej Vinš. – 20. Nový domov. Kouzelný vrch Czeslawa Milosze. Připravil Jan Zikmund.
21. Rodina. Matka Gwendolyn Brooksové. Připravil Lukáš Červený. – 22. Rodina. Robert Lowell: Otcova ložnice. Připravil Lukáš Červený. – 23. Rodina. Adrienne Richová: Momentky ze života snachy. Připravila Františka Zezuláková Schormová. – 24. Rodina. Anthony Hecht: Že Herodes by zbledl. Připravil Martin Světlík. – 25. Rodina. Báseň Benzinová pumpa Elizabeth Bishopové. Připravil Martin Pšenička.
26. Revolta. Revoluční dopisy Diny Di Prima. Připravil Jan Škrob. – 27. Revolta. Nářky a manifesty Edwina Rolfa. Připravil Martin Světlík. – 28. Revolta. Gil Scott-Heron: „Revoluci nebudou vysílat“. Připravil Jan Dvořák. – 29. Revolta. Anne Boyerová: Revolta, konzum, barva na vlasy. Připravila Františka Zezuláková Schormová. – 30. Revolta. Allyssa Wolfová: Já jóga, já kancelář. Připravil Jan Škrob.
Lit.: anonym: Dobyvatelé a obyvatelé Ameriky. Cyklus o americké poezii. In web ČRo 3 Vltava, září 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Cílem cyklu desetiminutových esejů o básních a s básněmi je přiblížit posluchačům vybraná díla poezie Spojených států amerických, a to bez časového omezení: od počátků amerického písemnictví v 17. století po současnost.
Důraz bychom přitom chtěli klást jednak na méně známá díla amerických klasiků, ať už 20. století (R. Frost, W. Stevens, E. Pound nebo E. Bishopová) či století předchozích (R. W. Emerson, E. Dickinsonová, W. Whitman), jednak na básníky v ČR dosud málo známé (C. Simic, R. Lowell, J. Merill) či autory zatím do češtiny nepřeložené (A. Richová, Y. Komunyakaa, A. Estesová).
Středobodem každého z dílů je konkrétní básnický text, který je posluchači přiblížen komentářem, jenž báseň vykládá a zároveň ji ( i autora) ukazuje ve světle podstatných obecně kulturních či literárněhistorických souvislostí.
Cyklus je rozvržen do tematických bloků, které reprezentují význačné fenomény americké kultury. První blok pořadů je věnován New Yorku z různých úhlů pohledu – (díla F. O“Hary, H. Cranea, Yusefa Komunyakaa, Rachel Wetzsteonové).
Dobyvatelé a obyvatelé Ameriky, cyklus Mosty, ulice a mrakodrapy
Pro Americký rok připravil tým překladatelů a amerikanistů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy seriál o americké poezii, jehož prví, pětidílný cyklus vysíláme od pondělka 5. září. Je věnován obrazu města v americké poezii nejrůznějších dob.
1. Carl Sandburg patří generačně tam, kde v české literatuře máme modernisty jako Josef Svatopluk Machar, Viktor Dyk, František Gellner. Jeho městem bylo Chicago, které se na přelomu 18. a 20. století rozvíjelo ze všech amerických měst nejrychleji. Chicago, ležící na severu, v oblasti Velkých jezer, na břehu jezera Michigan, je v Sandburgových básních nazýváno „větrným městem“.
2. První báseň o New Yorku nás zavede do první poloviny 20. století. V roce 1930 vyšla báseň Most Harta Cranea,v níž jeBrooklynský most klíčovým symbolem spojení nejrůznějších poloh života moderního velkoměsta.
3. Do New Yorku v pauze na oběd se podíváme s básníkem Frankem O“Harou v 50. letech 20. století. Tehdy vrcholí sláva americké expresivní abstrakce ve výtvarném umění a Frank O“Hara se přátelí s Jacksonem Pollockem a sám pracuje v jedné galerii – z níž vychází na svou pochůzku v pauze na oběd. Básně Franka O“Hary mají atmosféru pulsujícího moderního života a životního stylu Ameriky po 2. světové válce.
4. Manhattan básnířky Rachel Wetzstoneové je civilním územím parků, autobusových nádraží a vedlejších ulic. Básnířka se cítila osamělá a pocit izolovanosti zahání ironií. Její předčasně dobrovolně ukončený život také připomíná neurózu a nejrůznější obsese moderního člověka ve velkoměstě. V 21. století ovšem už nejde o sex, drogy a rokenrol, jako u předchozích generací, ale spíš o anonymitu a opuštěnost moderní ženy.
5. Básník a developeři. V pátém pokračování cyklu básní amerických básníků o městech představujeme u nás neznámého autora Yusefa Komunyakaa. Tento Afroameričan, narozený roku 1947, byl válečným zpravodajem ve válce ve Vietnamu, a byl oceněn v roce 1994 Pulitzerovou cenou za poezii. V jeho básni Revitalizace města čteme polemiku se způsobem, jakým se údajně rozvíjejí, ale ve skutečnosti umrtvují současná města.
Josef Kroutvor. Úvaha básníka, esejisty a historika umění o tíze středoevropských dějin a vývoji českého myšlení od 19. století. Z autorova rukopisu připravil Miloš Doležal. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Jaroslav Someš.
Natočeno 2016. Premiéra 5. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 27. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.
Lit.: Doležal, Miloš: Josef Kroutvor: Potíže s existencí. Úvaha o tíze středoevropských dějin a vývoji českého myšlení. In web ČRo 3 Vltava, 27. duben 2024 (anotace). – Cit.: Mácha, Hašek, Kafka, Havlíček, Neruda, Masaryk, Havel… nebyli jen literáty. Přijali českou existenci za svůj osud, úděl i poslání. A soustavně se vyjadřovali k české existenci a smyslu českých dějin. (…)
Básník, esejista a historik umění Josef Kroutvor uvažuje ve svém textu o tíze středoevropských dějin a vývoji českého myšlení od 19. století až po dnešek.
Rozhlasové vzpomínky dokumentárního fotografa a pedagoga. Připravil Jan Sulovský.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2016. Premiéra 5. – 9. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).
Napsal Jiří Houdek. Režie Bela Schenková.
Účinkují Michal Zelenka a Hanuš Bor.
Natočeno 2016. Premiéra 5. – 9. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).
Díly: 1. Před válkou se schovával, 2. První filmy málem vzdal, 3. Plno nahých žen?, 4. Točil hlavně vlastní vzpomínky, 5. Proč byl tak úspěšný?
Lit.: Houdek, Jiří – Luptáková, Věra: Fašistům se ubránil. Přišel ale o děti. In web ČRo 9. 9. 2016 (anotace). – Cit.: Bylo mu 20, když fašisté hledali mladé muže do armády. Odvodu se bránil, simuloval, hrál astma. Odklad dostal několikrát. Když se ale ztratily jeho „papíry“, musel se schovávat. Jednou ho málem zastřelili přímo na ulici. Ve stejný den přišla jeho manželka Giulietta o jejich první dítě.
Na konci války přišli i o druhé (teprve 14denního chlapce). Kvůli dnes banálnímu zápalu plic. Děti pak už mít nemohli. Osobní neštěstí Fellini vyměnil za práci. Natáčení prvního filmu Bílý šejk ale málem skončilo už první den. Obrovská odpovědnost a obavy vyústily v deprese. Málem vzdal i natáčení slavného oscarového snímku Osm a půl…
Režisérem se ale nestal jen tak. V mládí psal pro varieté, kuplety pro rozhlas, parodie ve verších i dětské říkanky. Točit začal, až když začal žít v Římě. Jeho úspěch byl založený na opravdovosti. Vyprávěl příběhy o svých pocitech, hlouposti i nevědomosti. Navíc se smyslem pro humor.
Jeho filmy ale vyvolaly i pobouření u katolické církve i cenzorů. Nejznámější erotickou scénu z filmu Sladký život, kdy Anita Ekbergová vstoupí v noci za Mastroiannim do fontány di Trevi, točili osm nocí. Na začátku chladného března. Říkalo se pak, že Anita je Felliniho milenkou. Nebyla. Měl ale plno jiných.
Příběhy (v) umění. Tak se jmenuje nový seriál Českého rozhlasu Leonardo, ve kterém budeme společně pátrat po osudu vybraných knih uložených v Národní knihovně a obrazů Národní galerie. Připravil Daniel Mrázek a další.
Natočeno 2010 – 2011. Premiéra 1. dílu Procházka Klementinem 12. 9. 2010 (ČRo Leonardo). K poslechu zde.
Miroslav Buriánek. Sex je hlavní životní energie a nástroj hluboké komunikace i pro hendikepované. Stejně jako zdravý člověk mají nárok na erotický život navzdory všem tělesným i mentálním omezením a limitům. Dokument o sexuální identitě zdravotně postižených a práci sexuálních asistentek připravil Miroslav Buriánek.
Připravil ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 4. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Publius Ovidius Naso. Překlad Rudolf Mertlík. Připravil Rudolf Matys. Režie Petr Adler.
Účinkují Petr Haničinec a Albert Mareček.
Natočeno 198?. Repríza 4. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Básnířka Viola Fischerová a její přátelství v 50. a 60. letech. Literární kompozici připravila a pořadem provází básnířčina sestra Sylva Fischerová. Spolupráce na pořadu Ivana Myšková. Režie Hana Kofránková.
Verše a dopisy Violy Fischerové čte její neteř Ester Fischerová. Dále účinkují Lukáš Hlavica, Rudolf Matys a Jan Šulc.
Natočeno 2016. Premiéra 4. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 51 min) v cyklu Schůzky s literaturou.
Powered by WordPress