Čestmír Stašek, dlouholetý sbormistr Dětského pěveckého sboru Československého rozhlasu a řady dalších pěveckých ansámblů. Setkání s posluchači, se zajímavými nahrávkami a soutěžním hlavolamem moderuje Eva Ocisková. Jako každý čtvrtek, i nyní vysíláme z Galerie Vinohradská 12 v budově Českého rozhlasu, kde rádi přivítáme i naše posluchače. Telefon do vysílání: 221 553 223, e-mail: reflektor@rozhlas.cz.
Natočeno 2016. Premiéra 7. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:50 h.; 99 min).
Edgar Allan Poe. Fantastická povídka klasika americké prózy. Překlad Josef Schwarz Červinka. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Miroslav Táborský.
Natočeno 2016. Premiéra 7. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Americký rok a Kabinet. Repríza 20. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Americký rok a Kabinet; 21. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h); 14. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení na pokračování; 5. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).
Howard Phillips Lovecraft. Povídka. Přeložil Jan Balabán. Pro rozhlas připravila Alena Blažejovská. Režie Jaromír Ostrý.
Účinkují Miroslav Středa, Maxmilián Hornyš a Vratislav Lukáš.
Nastudovalo Brno v roce 1993. Repríza 7. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 23 min) v cyklu Noční bibliotéka.
Čtrnáctá část seriálu Historie českého zločinu. K tomu, aby člověk zemřel násilnou smrtí, stačí někdy málo. Jen nepatrný pohyb. Pro pachatele, který je v afektu, může být taková vražda lákavá tím spíš, že vše může vypadat jako nešťastná náhoda. Ale uplatní se takový předpoklad i v čase moderních kriminalistických metod? Na podzim roku 2000 byl povolán k takovému případu i profesor Jiří Straus, odborník na forenzní biomechaniku, a právě on je odborným garantem scénáře dalšího dílu cyklu Historie českého zločinu, který napsala Tereza Vojtová. Scénář Tereza Vojtová a Jiří Straus. Režie Jaroslav Kodeš. Zvuk Petr Špíchal.
Účinkují Kryštof Nohýnek, Eva Kodešová, Marcela Nohýnková, René Přibil, Jarmil Škvrna, Tereza Vojtová, Matyáš Procházka.
Natočeno 2016. Premiéra 6. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 24 min) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 29. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 15:30 h.).
Lit.: Vojtová, Tereza – Straus, Jiří – Taud, Rostislav: Pád. In web ČRo 2 Praha, duben 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Složité výpočty, počítače, simulace. Přečtěte si, jak kriminalisté ve skutečnosti dopočítávají vzorec pro vraždu pomocí forenzní biomechaniky a detektoru lži.
„Seděl jsem u stolu v kuchyni, manželka klečela na stole u otevřeného okna a uvazovala prádelní šňůru. Chtěla totiž pověsit prádlo. Ale šňůra se jí přetrhla. Pak jsem uslyšel výkřik a viděl už jen nohy, jak přepadávají přes parapet. Vůbec netuším, jak se to mohlo stát.“
Podle znalce v oboru forenzní biomechanika (o této metodě viz také případ Odložený trest pro vraha) mívají pokusy o vraždu „pádem z okna“ většinou podobný vzorec. Na začátku je konflikt partnerů, většinou z asociálního prostředí (rozhádané vztahy, spory o peníze, problémy s alkoholem nebo drogami). A ve většině případů vyhazuje z okna muž ženu…
Biomechanické posouzení
V neděli 26. listopadu 2000 byla na zemi pod okny panelového domu nalezená 52letá žena. Bylo třeba prověřit, zda místo dopadu odpovídá výšce a způsobu pádu, jak ho výše popsal její manžel. Pro biomechanické posouzení pádu z výšky je důležitý pohyb těžiště těla při pádu a jeho výchozí poloha.
Výchozí fakta
– pád ze 7. patra (fakticky 9. podlaží)
– délka pádu 23,7 m
– žena 160 cm a 55 kg
– tělo na zádech 1,9 m od budovy
– čas pádu 2,19 s
Postupně se pak zkoumají tři verze: nešťastná náhoda (např. pád po ztrátě vědomí), sebevražda (aktivní skok) a vražda (působení vnější síly druhé osoby). Jištěný figurant simuluje polohu těla před pádem z okna: v kleče na patách, bérce položeny na stole před oknem, špičky zapřené o okraj stolu, trup předkloněný, paže na parapetu.
Simulace č. 1: nešťastná náhoda
Jenže v této poloze figurant z okna nevypadl. Bránil mu v tom rám okna. Podobný je i výsledek simulace mdlob. „Těžiště těla se totiž posunulo tak, že bylo zapřeno o hranu stolu a nemohlo se dostat nad překlopnou hranu okna ani při napnuté poloze těla. Pád těla navíc ztěžovala konstrukce rámu okna.“
Slova soudního znalce potvrzují i jeho výpočty: rychlost pádu podle polohy těla neodpovídá variantě spontánního nekoordinovaného pádu z výšky. „Žena by v takovém případě musela padat z výšky 75,6 m, aby dopadla do místa a pozice, ve které byla nalezena.“
Simulace č. 2: sebevražda
Výchozí poloha figuranta vkleče ale znemožňovala i variantu sebevraždy, což potvrdil i výpočet soudního znalce: při aktivním skoku byla hraniční rychlost 2,7 m/s. „Aby ale tělo dopadlo do dané vzdálenosti od budovy, muselo by se jednat o skok z výšky 26,5 m. To je asi o 3 m víc než ve skutečnosti.“
Simulace č. 3: vražda
S figurantem se tedy simulovalo i úmyslné vystrčení z okna. Bývalý manžel, který s mrtvou stále sdílel byt, byl po mozkové mrtvici pohybově indisponován a nebylo jisté, jestli na vraždu měl potřebnou sílu. „Zjistili jsme, že na vystrčení ženy stačila síla 60 N (což je zhruba 6 kg),“ popisuje znalec.
Detektor lži
Znamená to, že do zavražděné stačilo lehce strčit jednou rukou, což by zvládl i člověk s fyzickým handicapem. Výsledky polygrafického vyšetření (detektoru lži) navíc podpořily závěry biomechanického zkoumání. Pachatel ještě u soudu odmítající vinu byl odsouzený na 10 let.
U příležitosti ostravského nastudování opery – filmu Tři přání aneb Vrtkavosti života Bohuslava Martinů diskutuje v ostravském klubu Fiducia ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina a operní režisér a ředitel NDM Jiří Nekvasil. Spoluúčinkují sólisté, sbor a orchestr ostravského operního souboru s dirigentem Jakubem Kleckerem. Připravila Renáta Spisarová.
Připravil ČRo Ostrava v roce 2016. Premiéra 6. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 105 min).
Víte, jaká existují plemena koní? Tušíte, jak vypadá starokladrubák? A dokázali byste si tipnout, co všechno mají koně rádi k snědku? Středeční Klub Rádia Junior bude plný koní a všechno se dozvíte. Poslechněte si o tom, jak se žije v hřebčínu a stájích. Těší se na vás Ušoun Rušoun, Zdeněk Novák a skřítek Hajaja s pohádkou Jak Kuňbaba zachránil Lojzka před šatlavou.
Natočeno 2016. Premiéra 6. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.
Edgar Allan Poe. Humoristická povídka klasika amerického hororu. Překlad Josef Schwarz Červinka. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Jaroslav Kepka a Jaroslav Plesl.
Natočeno 2016. Premiéra 6. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Americký rok a Kabinet. Repríza 19. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Americký rok a Kabinet; 20. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 15. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Fleyberková, Klára: Edgar Allan Poe: Povídky. In web ČRo 3 Vltava, 18. červen 2018 (článek). – Cit.: Filozofie nábytku, Černý kocour, Tři neděle v týdnu, Ďábel ve zvonici a Rukopis nalezený v láhvi. Pět povídek mistra vyprávění, klasika americké prózy, který se čtenářem hraje komplikovanou hru.
Edgar Allan Poe se narodil 19. ledna 1809 v Bostonu jako jedno ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Jako tříletý sirotek byl Edgar svěřen do útulku v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem; odtud Poeovo prostřední jméno Allan.
Edgar studoval literaturu na univerzitě ve Virginii, kde však začal mít potíže s alkoholem a s hráčskými dluhy. V roce 1834 získal hlavní cenu v soutěži organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor za svůj příběh Rukopis nalezený v láhvi. V roce 1836 se oženil se svou třináctiletou sestřenicí Virginií Clemm (zesnulou o jedenáct let později v roce 1847).
Alkohol a drogy způsobovaly Poeovi intenzivní stavy deprese a bludných vidin. Roku 1845 uveřejnil Havrana, báseň, která doslova ohromila tehdejší veřejnost. Poe zažil krátké období slávy a mondénních úspěchů. Jeho alkoholové a drogové dluhy jej však z onoho postavení brzy stačily uvrhnout zpět do zoufalé bídy. Zažije hrůzu deliria, cestuje z místa na místo, pokouší se o sebevraždu. Prochází různými vztahy k ženám, které mu komplikuje hrůza z pohlavního spojení, již zřejmě vyvolal zážitek přítomnosti u narození sestry.
3. října 1849 byl nalezen opilý (a zřejmě i pod vlivem omamných látek) na baltimorském chodníku. Z deliria tremens, do kterého upadl, se po celé čtyři dny neprobral. Zemřel v ranních hodinách 7. října 1849.
Edgar Allan Poe byl mistr vyprávění, se čtenářem hraje komplikovanou hru, kterou sám nazývá arabeskami. Literatura je mu hrou rozumu i imaginace, přesně komponovanou skladbou, jak dosvědčuje jeho esej Princip poezie, s nímž slavil úspěchy na přednáškových výjezdech.
O Edgaru Allanu Poeovi můžeme říci, že byl z amerických prozaiků své doby tím nejméně americkým. Svojí poetikou a romantickou fantazií se hodí spíše do Evropy, kde se ostatně také odehrává většina dějů jeho próz.
Jeho povídka Filozofie nábytku je ovšem velice americká. Pojednává o estetice bytového zařízení a je k americkému vkusu neobyčejně kritická. Porovnává estetická měřítka Francouzů a Angličanů s těmi americkými a nachází příčiny toho, proč je americký vkus tak okázalý a špatný. Na závěr nám předkládá obraz dobře, tj. vkusně a účelně zařízeného pokoje (přestože E. A. Poe žil celý život v hmotném nedostatku hraničícím s bídou a nikdy neměl to štěstí v takovém skromném, leč pohodlném pokoji žít a pracovat).
Černý kocour je jedna z povídek, které můžeme směle nazvat hororem i podle dnešních měřítek tohoto žánru. Je vybavena nejen vnějšími znaky strašidelnosti, ale zejména psychologickou hrůzou, obrazem čirého zla v ďábelsky sebeironické podobě.
Povídka Tři neděle v týdnu je na Poeovy poměry mimořádně mírumilovná. Vypravěč příběhu má zvláštního prastrýce Trumberona. Je to „jemný, starý, urozený“ Angličan, ale tak důsledně lpí na dodržování slova, že je mu svatá spíše litera závazku, nežli pravá podstata. Ačkoli nemá nic proti synovcovu sňatku se svou dcerou Kaťuškou, věren svým zásadám určí zdánlivě nesplnitelnou podmínku: musí se sejít tři neděle v jednom týdnu.
Povídka Ďábel ve zvonici se odehrává v holandském městysu Vondervotteimittiss (slovní hříčka na anglickou větu „Wonder-what-time-it-is“), kde žijí spokojení obyvatelé, kteří nemají rádi změnu. Nenajde se pamětník, jenž by pamatoval byť sebenepatrnější změnu čehokoli v obci. Vždyť i zmínka o možnosti něčeho takového bývá považována za urážku.
Týdenní cyklus povídek E. A. Poea uzavřeme příběhem Rukopis nalezený v láhvi, za který autor získal v roce 1834 hlavní cenu v soutěži organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor.
Howard Phillips Lovecraft. Přeložila Ludmila Bartošková. Pro rozhlas připravila Alena Blažejovská. Režie Jaromír Ostrý.
Účinkují Miroslav Středa a Vilém Lamparter.
Nastudovalo Brno v roce 1993. Repríza 6. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 25 min) v cyklu Noční bibliotéka; 18. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce.
Pozn.: Vyprávění osamělého cestovatele, který se před bouří ukryje ve zdánlivě opuštěném domě plném antických knih a exotických artefaktů. Dům je ve skutečnosti obýván odpudivým starcem, jehož děsivý způsob života odhalí příběh jedné z knih. (anotace)
Dáte jim pár nesouvisejících slov a oni z nich během několika minut složí písničku. Že už to z Rádia Junior znáte? Je to tak – duo Dubnička-Lahoda připravuje rubriku Veršovánky a z našeho vysílání je slýcháte poměrně často. V Klubu, který vysíláme z Plzně v úterý 5.dubna v 19 hodin, budou Vilém se Zdeňkem jako doma. Oba totiž v Plzni žijí. Pokud si taky sami pro sebe skládáte písničky, ozvěte se nám během vysílání, rádi si o tom s vámi popovídáme. Moc se na vás těší Standa Jurík se skřítkem Hajajou a Ušounem Rušounem!
Natočeno 2016. Premiéra 5. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.) v rámci Klubu Rádia Junior.
Napsala Zuzana Ptáčková. Režie Bela Schenková.
Účinkují Miroslav Hanuš a Sabina Remundová.
Natočeno 2016. Premiéra 4. – 8. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min).
Obsah: 1. Z kantora komikem – 2. Od divadelního klubu Olympik k Semaforu. – 3. Přemýšlivý komik ve sportovním dresu. – 4. Od divadla k politice. – 5. Čas, který se naplnil.
Powered by WordPress