Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem čtvrt století. Hostem prof. Rudolf Zahradník, DrSc.
Natočeno 1994. Obnovená premiéra 16. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.).
Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem čtvrt století. Hostem prof. Rudolf Zahradník, DrSc.
Natočeno 1994. Obnovená premiéra 16. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.).
Průřez snímky z letošních globálních oslav Narozenin umění v Evropě i ve světě.
Natočeno v roce 2016. Premiéra 15. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Radioateliér.
Co se děje s vodou, která zmizí v sifonu umyvadla? Kde všude se zastaví a jak se z ní nakonec stane voda pitná? Poslechněte si Klub Rádia Junior, ve kterém si budeme povídat o cestě odpadní vody. A také zjistíme, proč olej z pánvičky nebo zbytek barvy do vodovodního odpadu vůbec nepatří. Z Českých Budějovic se na vás těší Romana Lehmannová.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2016. Premiéra 13. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.
Páteční Klub Rádia Junior nabídne zajímavé povídání i písničky. Moderátor Roman Víšek prozradí co se kde šustne a pozve do vysílání Knižní záložku, tedy Janu Klusákovou, která představí nové knížky pro děti. Spolu se skřítkem Hajajou uvede pohádku O Rufiřících.
Natočeno 2016. Premiéra 15. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.
Dušan Klein, režisér. Setkání s posluchači, se zajímavými nahrávkami a soutěžním hlavolamem moderuje Tomáš Pilát. Telefon do vysílání: 221 553 223, e-mail: reflektor@rozhlas.cz.
Natočeno 2016. Premiéra 15. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:50 h).
Iva Pekárková. Povídka české spisovatelky, žijící v Londýně, o dívčím studu a ochranném zaklínadle. Z povídkové sbírky Beton připravila Alena Zemančíková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Eva Kodešová.
Natočeno 2016. Premiéra 15. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.
Lea je kobylka, kterou už znáte. Tentokrát přivede do Klubu Rádia Junior svou jezdkyni a taky závodnici Adélku Náměstkovou, se kterou vyhrály vloni mistrovství ČR Lead Rein pro děti ve věku 4 až 9 let. O speciálních jezdeckých a výstavních soutěžích pro děti a koníky vám budou vyprávět také trenérky Iveta Lewingerová a Rafifa Hamoudová.
Natočeno 2016. Premiéra 14. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.
Martin Němec. Dva fantastické příběhy, v nichž se minulost potká se současností hudebníka, malíře a spisovatele. Z autorova rukopisu a knihy Vana s výhledem připravila Alena Zemančíková. Režie Apolena Novotná.
Účinkují Andrea Elsnerová a Ivan Řezáč.
Natočeno 2016. Premiéra 14. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Kabinet.
Vladimír Raffel. Připravila Svatava Morávková. Režie Jaromír Ostrý.
Čte Igor Bareš.
Nastudovalo Brno v roce 1998. Repríza 14. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 22. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).
Lit.: Morávková, Svatava: Vladimír Raffel: Jarní bacily čili Švadlena a doktor. In web ČRo 3 Vltava, 22. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedna z Elektrických povídek průkopníka žánru science fiction v Česku. V podání Igora Bareše poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Vladimír Raffel je pozoruhodný zjev české literatury. Původně vystudovaný psychiatr se začal zabývat psaním jako literární kritik, překladatel a komentátor. Posléze – konkrétně v roce 1927 – ale vydal také svoji první povídkovou sbírku nazvanou Elektrické povídky a stal se jedním z průkopníků žánru science fiction v Česku. Publikoval také pod pseudonymem Karel Nešeda.
Během následujících deseti let vydal ještě čtyři další sbírky a román Obchodník sympatiemi. Nakonec však usoudil, že je pracovně příliš vytížený a literární činnost navždy pověsil na hřebík. Věnoval se pak výhradně práci v pražském Zemském ústavu pro choromyslné, po válce vedl psychiatrické léčebny ve Šternberku a Opavě.
V dnešní povídce vybíráme právě z jeho debutové sbírky Elektrické povídky. Text Jarní bacily čili Švadlena a doktor v Brně na konci devadesátých let načetl Igor Bareš.
Patnáctý díl cyklu Historie českého zločinu. „Tak perfektní padělky jsem ještě neviděl“ prohlásil odborník na falešné bankovky. Nelze se tedy divit, že padělané peníze přijali obchodníci a bankéři bez zaváhání. Do toho se začaly ve 20. a 30. letech v Československu šířit i falešné poštovní známky, které byly od pravých téměř k nerozeznání. Odhalí detektivové pražské kriminálky, kdo za těmito padělky stojí? Scénář napsala Bronislava Janečková a Radek Galaš z Muzea Policie České republiky. Scénář Bronislava Janečková a Radek Galaš. Zvuk Petr Šplíchal. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují René Přibil, Matyáš Procházka, Jarmil Škvrna, Petr Halíček, Jiří Knot, Marcela Nohýnková.
Natočeno 2016. Premiéra 13. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 1. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 15:30 h.); 5. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 2. 8. 2020 (ČRo Plus, 9:33 h.); 18. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). K poslechu zde.
Lit.: Galaš, Radek – Janečková, Bronislava: Král padělatelů. In web ČRo 2 Praha, 4. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bankovky, známky i pornografie. To byly zbraně umělce a dodnes záhadného zločince.
Vojtěch Hrdina byl typickým padělatelem meziválečného období. Až na to, že on svoje díla miloval. Nedokázal se jich vzdát a padělal jen to, co pro něj bylo výzvou. Co dělal za první republiky, je pořád obestřeno otazníky. Připisuje se mu třeba padělání rakousko-uherských dvacetikorun.
Podivné přátelství
Se synem Jaroslavem měl totiž grafický závod právě i s technologiemi pro výrobu padělků. Jaroslav Hrdina ale nikdy v padělání nedosáhl kvalit svého otce Vojtěcha. Ten měl až do roku 1936 čistý trestní rejstřík. A to mu v té době bylo už 59 let.
Možná k tomu přispělo kamarádství s Aloisem Křížkem, který od roku 1922 pracoval jako okresní inspektor v Ústředně pro padělání platidel. Od roku 1931 se pravidelně scházeli v Praze 5 v restauraci Na Růžku. Kryl Křížek hrdinu? Nezdá se. Ale Hrdina později toho přátelství zneužil…
Výdělečný podnik: známky
Vojtěch Hrdina nefalšoval jenom peníze, ale i poštovní známky. Jeho nejslavnější prací tohoto druhu je aršík známek „Kde domov můj?“ vydaných v roce 1934 (padělky byly ale hotové už v době, kdy se Hrdina scházel s Aloisem Křížkem). Archy byly skoro k nerozeznání od pravých.
Svému výrobci daly asi slušně vydělat. Známky totiž tehdy byly nedostatkové zboží: 50 sérií se v inzerátu nabízelo za 16 000 korun. Policie (a pravděpodobně ani inspektor Křížek) neměla o Hrdinově přivýdělcích ani tušení. O to zajímavější je způsob, jak byl nakonec odhalen:
Kryla Hrdinu policie?
Hrdina starší vůbec nezapíral a na otázky detektivů odpovídal překvapivě velmi ochotně. Přiznal výrobu 2500 sérií tzv. střihaných Hradčan (v hodnotě 10, 20 a 50 haléřů), stovek aršíků „Kde domov můj?“ i falešných librovek. Hrdina junior se přiznal, že vyrobil štoček k přetisku známek „Böhmen und Mähren“.
Hrdina starší tvrdil, že falešné librovky dal do oběhu inspektor Křížek. Nebyla to jediná lež. Nejenže chtěl do svých aktivit zatáhnout zesnulého Křížka, ale nakonec ho ještě obvinil, že ho sám na myšlenku padělat protektorátní bankovky přivedl. Jenomže mluvit začali ostatní zadržení.
Nekonečný proces
Když neuspěl s první verzí, vymyslel si překupníka Steina, který ho měl podvést, padělky ukrást a dát je do oběhu. Až do konce války ale na rozdíl od syna odsouzen nebyl. Proces jenom prodlužoval, jak to šlo. Dokonce předstíral duševní chorobu. Ani psychiatři se nemohli shodnout, jestli simuluje.
Z vazby se dostal v květnu 1945. Ne nadlouho. Brzy stál zase před soudem. Za zfalšování minimálně 650 kusů jednolibrových bankovek, 400 kusů československých desetikorun a množství známek dostal 6 let těžkého žaláře. Po odvolání státního zástupce nakonec vyšší soud rozsudek změnil na 15 let.
Powered by WordPress