Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 3. 2016

Prolomit vlny: Z osvícenců tmáři (2016)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:10

Michal Kašpárek. Glosa. V posledním roce se mi často děje jedna mrzutost: začtu se do rozhovoru s člověkem, kterého odjakživa obdivuji, a už po pár minutách zatoužím po nějakém prášku, který by právě těch pár minut dokázal vymazat z paměti.

Natočeno 2016. Premiéra 3. 3. 2016 (ČRo Radio Wave).

Lit.: Kašpárek, Michal:  Prolomit vlny: Z osvícenců tmáři. Komu kritické myšlení vypoví službu příště? In web ČRo Radio Wave, 3. 3. 2016 (text glosy + nahrávka k poslechu). – Cit.: V posledním roce se mi často děje jedna mrzutost: začtu se do rozhovoru s člověkem, kterého odjakživa obdivuji, a už po pár minutách zatoužím po nějakém prášku, který by právě těch pár minut dokázal vymazat z paměti. Pokud to zoufalství ze ztráty iluzí znáte, pak už asi tušíte, že to vždycky nějak souvisí s migrací nebo s muslimy.

Začalo to cestovatelem a spisovatelem Miroslavem Zikmundem, který v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojku zauvažoval, cituji: „Proč by si měla nějaká holka, která si přečte kodex lidských práv, vynucovat nošení šátku s tím, že na to má právo?“ Konec citace. Jednak je Zikmundův myšlenkový pochod absurdní: pokud někdo nějaké právo má, pak se ho přece může dovolávat, jinak by to nebylo právo. Jednak se v tom ukrývá smutná ironie: Zikmund čtyři desetiletí bojoval o to, aby jeho právo cestovat a publikovat nezůstalo jenom na papíře. Teď sám fandí omezování lidí, kteří si prostě chtějí žít v souladu se svým přesvědčením, aniž by tím kohokoliv omezovali.

Nemine týden, aby se geolog Václav Cílek někde nepodělil o vizi apokalyptické budoucnosti a zároveň o originální řešení, jak jí předejít. Například na Echu24 vypočítal, že Česko může dobýt pouhých pět tisíc motivovaných ozbrojenců. Můžou to prý být i domácí síly. Cílek navrhuje založení domobrany postavené především na myslivcích, kteří údajně představují větší palebnou sílu než armáda a policie dohromady. Že by ale nebezpečím pro stát mohla být právě taková domobrana, to už Cílek neřeší. Podobné milice přitom v minulosti leckde, i u nás, pomohly svrhnout demokratický režim a nastolit vládu pevné ruky.

Naposledy jsem se „co se to s ním jenom stalo?“ ptal nad článkem o debatě, ve které spisovatel Ondřej Neff nastínil svoji představu Evropy roku 2050. Cituji: „Nakonec budeme rádi, že budou mít právo šaría, protože tam aspoň nějaké právo bude. Holt si budou usekávat ruce a kamenovat ženy, ale bude tam nějaký strukturalizovaný řád. To je vize, která bude naplněna zhruba během jedné generace.“ Konec citace.

Nepochopte mě špatně. Nestěžuji si na to, že mají Zikmund, Cílek nebo Neff jiné názory než já. Nečekám od lidí, kteří jsou o jednu, dvě nebo tři generace starší než já, že budou liberální a progresivní. Je v pořádku mít konzervativní pohled na svět, stejně jako je v pořádku prosazovat přísnější imigrační politiku.

Co ale v pořádku není, je přiživovat z pozice autority davovou hysterii. Používat při tom absurdní argumenty a zaměňovat sadistické fantazie za střízlivé prognózy. Nejvíc to potom zamrzí od těch, kteří si celý život budovali image osvícenců. Miroslav Zikmund je spoluautorem obdivuhodné kritické reportáže ze Sovětského svazu, takzvané Zvláštní zprávy číslo čtyři. Václav Cílek naučil tisíce svých čtenářů vnímat hodnotu krajiny. Ondřej Neff odvedl spoustu záslužné práce pro vědeckofantastickou literaturu i pro digitální fotografii.

Poslední měsíce ale ukazují, že ani stovky procestovaných zemí a tisíce přečtených knih nezabrání tomu, aby se z osvícence stal nakonec tmář. Můžeme tipovat, komu se to stane příště.

Téma – Smlčí-li pravdu spisovatel, lže (2011)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:31

Český vzdor roku 1956. Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2011. Premiéra 23. 10. 2011 (ČRo 6, 20:10 h.; 50 min) v cyklu Téma. Repríza 28. 7. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 4. 4. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.). K poslechu zde.

Pozn.: Sjezd československých spisovatelů v roce 1956 byl ostře sledován nejvyššími představiteli československé komunistické strany. Právem: nedlouho před sjezdem se sešli sovětští komunisté, aby jim Nikita Chruščov „odhalil“ bizarní rozměry i následky Stalinova kultu. Na sjezdu v Praze vystoupil například spisovatel Jaroslav Seifert, kterého v roce 1929 vyloučili z KSČ, na obranu vězněných spisovatelů, čímž si vysloužil zákaz publikování na několik let. Na sjezdu spisovatelů vystoupil s příspěvkem i básník František Hrubín, a veřejně řekl, že „náš lid lze přirovnat k labuti uvězněné v ledu“. Projev mu přinesl izolaci ze strany oficiálního režimu, Hrubín byl zastrašován a trpěl depresemi. O rok později vystoupil s příspěvkem, v němž se své vystoupení pokusil vysvětlit. Od režimu si vysloužil uznání a mohl zase publikovat – to vše ale za cenu traumatizujícího pocitu osobního selhání. Co se vlastně mezi našimi spisovateli v roce 1956 odehrálo? O tom v repríze dokumentárního pásma s názvem Smlčí-li pravdu spisovatel, lže, uvažuje publicista Pavel Hlavatý. (anotace)

Lit.: Hlavatý, Pavel: Smlčí-li pravdu spisovatel, lže. Český vzdor roku 1956. In web ČRo 6, říjen 2011 (anotace). – Cit.:  Smlčí-li pravdu spisovatel, lže, prohlásil básník Jaroslav Seifert ve svém dodnes dech beroucím projevu z tribuny spisovatelského sjezdu v Praze roku 1956.

Bylo to po Chruščovově odsouzení Stalina, ale Seifert svým projevem vlastně zachránil čest národa – na rozdíl od Varšavy a Budapešti se toho roku v Praze celkem nic nedělo.  Brzy tak zapadla i naděje na takzvané „oteplení“ poměrů v zemi.  Druhý sjezdu Svazu československých spisovatelů připomeneme v dnešním dokumentu Pavla Hlavatého.

Téma – Nic než národ? (2011)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:28

Národovectví jako zhouba nebo šance? Připravil Ivan Štern.

Osoby a obsazení: Karel Kramář (Radim Vašinka) a další.

Natočeno 2011. Premiéra 30. 10. 2011 (ČRo 6, 20:10 h.; 50 min.) v cyklu Téma. K poslechu zde.

Lit.: Štern, Ivan: „Nic než národ“ – národovectví jako zhouba nebo šance? In web ČRo 6, říjen 2011 (anotace). – Cit.: Kořeny dnešního nepřátelství vůči odlišným kulturám, vůči jiným etnikům, xenofobie a skrytého rasismu v české společnosti je třeba hledat hluboko v naší minulosti.

Jednou z příčin je dodnes náš nevyrovnaný vztah k našim Němcům. Jejich odsunutí po roce 1945 problém nevyřešil, jen odložil. Odložili jsme tak i naše vyzrání jako politický národ. Jím jsme se nestali dosud.  Po příčinách těchto jevů se pídí dnešní vydání pořadu Téma.

Justiční políček panu prezidentovi (2016)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 0:15

Jiří Leschtina. Glosa.

Natočeno 2016. Premiéra 2. 3. 2016.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Justiční políček panu prezidentovi. In web ČRo Plus, 2. 3. 2016 (text + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hrad se musí omluvit Terezii Kaslové za dehonestující výroky prezidenta Miloše Zemana o jejím dědečkovi, slavném novináři Ferdinandu Peroutkovi.

Pouhých pár hodin trvalo soudkyni Kateřině Sedlákové než rozhodla, že se Hrad musí omluvit Terezii Kaslové za dehonestující výroky prezidenta Miloše Zemana o jejím dědečkovi, slavném novináři Ferdinandu Peroutkovi.

Jak bude znít verdikt, šlo ale vytušit již po první hodině procesu.

A sice, když se soudkyně zeptala právníků Hradu při jejich předkládání důkazů, sestávajících z Peroutkových článků, zda předloží i článek Hitler je gentleman. Nepředložili. A právě v tom tkví podstata sporu.  (more…)

2. 3. 2016

Deník zlatokopa Pima (2015?)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:19

Luboš Pavel. Audiokniha.

Čte autor.

Natočeno 2015 (?). K poslechu zde.

O Šídlovi a Teplomilovi (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:14

Luboš Pavel. Audiokniha. Pohádky o krejčíku Šídlovi a pohádkové bytůstce z mlhy a par…

Čte autor.

Natočeno 2015. Vydalo Creatio v roce 2015 (MP3).

Obsah: O Šídlovi a Teplomilovi  – Šídlo, Teplomil a černokněžník – O Šídlovi a Teplomilovi – šaty pro princeznu-  Šídlo a Teplomil jdou na draka.

Pozn.: Šídlo a Teplomil jdou na draka. Pokračování pohádky O Šídlovi a Teplomilovi – šaty pro princeznu. V této neobvyklé pohádce musel chudý krejčík ušít princezně šaty na její první ples. Ale jen takové, jaké nosí víly. V druhé části se Šídlo s Teplomilem vypraví na draka. Samozřejmě se vše odehrává úplně jinak, než podle plánu. Jediný, kdo může zachránit království, je krejčík Šídlo. Pokud chce uniknout hladomorně, nic jiného mu nezbývá. Jak ale najít a porazit draka, který vůbec neexistuje? Příběh je plný překvapení a není tu nouze o kouzla a proměny. Potřeštěný krejčík a zasněná pohádková bytost Teplomil si získají srdce nejen dětského posluchače, ale i toho dospělého.

O Kuliferdovi (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:55

Luboš Pavel. Audiokniha.

Čte autor.

Natočeno 2015. Vydalo Creatio v roce 2015 (15 x mp3, délka 2 hod. 3 min.).

Pozn.: Pohádka O Kuliferdovi sleduje osud malého hrdiny – hráška, který se nechtěl nechat uvařit v hrachové polívce, a tak udělal ve vzduchu salto a spadl pod kuchyňskou linku, kde mu v té tmě a vlhku vyklíčily ručičky a nožičky. Z kuchyně se vydává prozkoumat celý byt a při té průzkumné cestě poznává nové kamarády ze zvířecí říše. Na cestě bytem potká Ježka, kterého si děvčátko Anetka, i přes zákaz rodičů, přinesla domů z lesa. Kuliferda se rozhodne Ježkovi pomoci utéci zpátky domů a za přispění Mola, který ví, co je psáno v knihách a také se vyzná v mapách, se mu to podaří. Při putování celým bytem blíže poznáváme jednotlivé členy rodiny a objevujeme obyčejné věci z nové perspektivy – pohledu malého hráška, pro kterého i cesta přes koberec může být obtížná, jako přejít po písku poušť. Čeká na vás 14 kapitol zábavného poslouchání.
Luboš Pavel, autor textu i vypravěč, napsal mnoho pohádek a příběhů. Vystudoval katedru autorské tvorby a pedagogiky na DAMU. Pohádky nejen píše, ale i namlouvá jako audioknihy, a hraje na divadelních prknech. Při psaní je pro něj velmi důležitá zpětná vazba s divákem či posluchačem. Jeho příběhy se vyznačují humorem a hravostí. Jsou napsané přímo „do pusy“, takže se dobře poslouchají. Luboš Pavel pravidelně připravuje podcasty Pohádkář a Komunikator na iTunes. Vydal čtyři knihy, napsal několik divadelních scénářů a jeden scénář filmový. Již devět let pravidelně namlouvá knihy a časopis pro nevidomé. Pracuje také jako lektor komunikačních a prezentačních dovedností.

Poplach v slepičím rajónu (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:50

Luboš Pavel. Audiokniha.

Čte autor.

Natočeno 2015. Vydalo Creatio v roce 2015 (1 CD).

Ukázka zde.

Pozn.: V jedné vesnici na Klatovsku se odehrává něco neobyčejného. Jakýsi cizí člověk zabral slepicím zpustlou zahradu. To se nesmí nechat jen tak! Slepice se rozhodnou vyhlásit člověku válku. Naštěstí mají mezi sebou Sabinu, která je rodilou vůdkyní, odbornici na vynálezy Elišku, průzkumnici Lítá, nebojádnou Zitu a další slepice, které udělají vše pro to, aby zahradu získaly zpět. Všechno ale nakonec dopadne úplně jinak. Dvanáct kapitol o slepicích, při jejichž poslechu se určitě nudit nebudete.

Luboš Pavel, autor textu i vypravěč, napsal mnoho pohádek a příběhů. Vystudoval katedru autorské tvorby a pedagogiky na DAMU. Pohádky a povídky nejen píše, ale i namlouvá jako audioknihy, a hraje na divadelních prknech. Při psaní je pro něj velmi důležitá zpětná vazba s divákem či posluchačem. Jeho příběhy se vyznačují humorem a hravostí. Jsou napsané přímo „do pusy“, takže se dobře poslouchají. Luboš Pavel pravidelně připravuje podcasty Pohádkář a Komunikator na iTunes. Vydal čtyři knihy, napsal několik divadelních scénářů a jeden scénář filmový. Již devět let pravidelně namlouvá knihy a časopis pro nevidomé. Pracuje také jako lektor komunikačních a prezentačních dovedností.

Obsah: 1. Pustá zahrada – 2. Sabina na výzvědách – 3. Vyhlášení války – 4. Tvrdý výcvik – 5. Zbraně – 6. Slepičí babička – 7. Nálety – 8. Nečekané problémy – 9. Před útokem – 10. Útok  – 11. Změna plánu – 12. Nový domov.

Téma – Svědkové revoluce (2011)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:28

Dokument o komunismu jako víře. Připravil Karel Wichs.

Natočeno 2011. Repríza 6. 11. 2011 (ČRo 6, 20:10 h) v cyklu Téma.

K poslechu zde.

Lit.: Wichs, Karel: Svědkové revoluce (o komunismu jako víře). In web ČRo 6, listopad 2011 (anotace). – Cit.: Jaký vzkaz nám vysílá komunismus XX. století do dnešních dnů?  To je předmětem úvah, jež si můžete poslechnout na naší stanici dnes v pořadu Téma.

Téma – Stále sbalený kufr (2011)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:24

Dokument o osudech řeckých dětí v Česku. Připravila Daniela Vrbová.

Premiéra 24. 4. 2011 (ČRo 6, 20:10 h) v cyklu Téma. Repríza 13. 11. 2011 (ČRo 6, 20:10 h) v cyklu Téma; 21. 7. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

K poslechu zde.

Pozn.: Po osudu řeckých dětí, usídlených po druhé světové válce v Československu, pátrá v rozhlasovém dokumentu Daniela Vrbová. Ve svém pořadu jde po stopách evropské historie 20. století a na konkrétních lidských osudech ukazuje, jaký význam pro člověka může mít vlast, co obnáší láska k vlasti a jak období studené války ovlivňovalo životní názory.

Lit.: Vrbová, Daniela: Stále sbalený kufr. Osudy a cesty řeckých dětí v Československu. In web ČRo 6, duben 2011 (článek). – Cit.: Dokument Stále sbalený kufr sleduje osudy šesti „československých Řeků“ – a to jak z první generace, která do Československa za dramatických okolností přišla v 50. letech, tak z druhé. Tedy jejich dětí, kterým se dostalo ještě řecké výchovy a které vyrostly v permanentním očekávání návratu do Řecka po pádu tamější junty. Některé se s rodiči nebo samy skutečně do Řecka vrátily, některé zůstaly v Československu/Česku.

V první vlně řeckých uprchlíků, kteří byli převážně levicového smýšlení a pocházeli z hornaté oblasti severního Řecka, byly děti. Jejich rodiče je poslali do zahraničí, aby je uchránili před hrůzami občanské války. Děti absolvovaly náročnou cestu do tzv. lidově demokratických států (do Československa jich celkem přišlo kolem 4500).

V ČSR byly několik let umístěné v dětských domovech speciálně pro ně zřízených a vzdělávaly se zde nejen v češtině a řečtině, ale i v komunistické ideologii. Některé děti si toto politické smýšlení uchovaly dodnes, jiné postupem doby ze socialistických ideálů vystřízlivěly. Některé se později rozhodly již s vlastními rodinami do Řecka vrátit, ale země, kterou našly, se jen málo podobala té, o které se celou dobu učily a snily. Důvodem nebyly jen zkreslující ideologické představy, ale i naprosto obyčejné důvody – nedůvěra Řeků, vychladlé rodinné vazby, spory o zanechaný majetek, neuznávané občanství apod.  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress