Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

O proměnách občanské společnosti. Hovoří historička všedního dne Pavla Vošahlíková. Připravila a uvádí Eliška Závodná.

Natočeno 2016. Premiéra 4. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).

Rádio Junior má dneska třetí narozeniny! A dárky budeme v Klubu Rádia Junior rozdávat my vám. S Ušounem jsme vymysleli plno soutěží, tak nezapomeňte žhavit emaily i telefony. A budeme i slavit, to je jasné. Tentokrát se zvířaty, která v zoologických zahradách své narozeniny slaví také. Třeba v ZOO Dvorec u Borovan na jihu Čech dostávají své vlastní dárky s mašličkou. Jak vypadal narozeninový dort medvědice Airiny, co potěšilo indické tygry, nosály a co našel v barevné krabičce šimpanz Bongo? Hajaja přinese na oslavu pohádku O skřítkovi Smrkáčkovi. Připravila a moderuje Romana Lehmannová.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2016. Premiéra 2. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.).

Ptačí zpěv nás při procházkách přírodou i městem provází od nepaměti a někdy stačí pozorovat ptáčky, aby se vám zlepšila nálada. Proto se je dobré, abychom se o ptáky starali a něco se o nich dozvěděli. Kdo jiný by o ptácích mohl vědět víc, než ornitolog? Právě ten bude hostem středečního Klubu Rádia Junior s podtitulem „Procházka s ptačím zpěvem“. Ornitolog Zdeněk Vermouzek nám řekne o tom, které ptáčky můžeme vidět na krmítku, kteří ptáci se právě vracejí z teplých krajů, ale i spoustu zajímavostí z ptačího života. Nebude chybět ani soutěž a Hajajova pohádka O zakleté princezně. Klubem vás provede Jana Rychterová.

Natočeno 2016. Premiéra 2. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.).

Psí Klub Rádia Junior je tentokrát věnován výchově a chovu psů velkých plemen. Navštíví nás jejich král leonberger – psisko vyšlechtěné ke hlídání a rodinnému životu. S kynoložkou Jarkou Šmrhovou, která leonbergery chová už řadu let, zodpovíme i všechny vaše kynologické otázky. Samozřejmě přijde i skřítek Hajaja s pohádkou O šišlavém králi. Připravila a moderuje Veronika Hájková.

Natočeno 2016. Premiéra 3. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.

Kateřina Jungová. Jak udržet krok s prací, vychovávat přitom děti, starat se o domácnost a žít ve fungujícím partnerském vztahu? A to vše vydržet minimálně dvě desítky let?

Natočeno 2016. Premiéra 2. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.).

Dokument připravila Bronislava Janečková a spisovatel a publicista Emil Hruška. Devátý díl z cyklu Historie českého zločinu. Zvuk Petr Šplíchal. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Ivan Řezáč, Jaroslav Plesl, Kamil Halbich a Anna Theimerová.

Natočeno 2016. Premiéra 2. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 31. 8. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu; 8. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 6. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Pozn.: V létě roku 1945 se na Karlovarsku objevil statný muž – Jiří Skomarovský. Prokazoval se doklady, které potvrzovaly jeho hrdinný protifašistický boj. Dlouho nikdo nevěděl odkud tento člověk pochází, a i když byl jeho původ jaksi v mlze, jako hrdina v sovětské uniformě měl všude dveře dokořán. Skomarovský, který žil na našem území 5 let, na sebe poutal pozornost na každém kroku… Brzy měl mnoho peněz, luxusní auto a prezident Beneš mu v roce 1947 udělil jedno z největších státních vyznamenání. Málokdo bych ochoten připustit, že oslavovaný hrdina v sovětské uniformě je schopen i těch nejhorších trestných činů. Kdo se skrýval pod jménem Jiří Skomarovský?

Lit.: Janečková, Bronislava – Hruška, Emil – Taud, Rostislav: Státní vyznamenání pro vraha. In web ČRo 2 Praha, březen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jiří Skomarovský. Důstojník Svobodovy armády. Velitel jednotky Smrt fašismu. Výsadkář, který bojoval snad všude, za což dostal od prezidenta Beneše Československý válečný kříž a medaili za chrabrost. Měl vztyčit i sovětskou vlajku v Berlíně nad Říšským sněmem. Nebo to bylo jinak?

Karlovy Vary byly 11. května 1945 obsazeny Rudou armádou na základě domluvené demarkační linie. V pohraničí se objevily tisíce Rusů i osídlenců ze všech koutů republiky. Měli tu převzít statky a firmy po odsunutých Němcích. Tato doba přinášela specifické druhy kriminality.

Skomarovský přichází

V Sedlci na Karlovarsku se tehdy objevil i statný muž Jiří Skomarovský s doklady, které potvrzovaly jeho hrdinný protifašistický boj. Co bylo po válce přesvědčivější než rusky mluvící hrdina? V poválečných zmatcích měl všude dveře dokořán. Dlouho nikdo nevěděl, odkud doopravdy pochází.

Sám tvrdil, že je Slovák. Pak že žil v Polsku. Statek, který dostal v pohraničí do správy, vrátil a požádal si o správcovství karlovarské firmy Karl Albert – autodoprava. Byl přece sovětský hrdina… Sovětský hrdina, který začínal mít problémy.

Problematický hrdina

Několikrát prý vyhrožoval sousedům pistolí. Už v červnu 1948 se o něj zajímá StB. Ukazuje se, že Skomarovský má falešné doklady. Získal je na Berounsku, kde asi vystupoval tak charismaticky a přesvědčivě, že potvrzení získal i pro svou ženu.

Protože se Skomarovský cítí ohrožený, snaží se zbavovat lidí, kteří jeho skutečný původ znají. V listopadu 1948 se připravuje na první vraždu. A to dokonce za asistence karlovarské bezpečnosti, kterou informuje, že 11. listopadu 1948 se chystá loupež ve skladu alkoholu v Drahovicích.

První vražda

Tentýž den podle svědků přesvědčuje známého Ivana (jeho totožnost se nikdy nepodařilo zjistit), aby sklad vyloupil. Ivan je ve skaldu skutečně překvapen policisty, utíká, ale na dvoře ho Skomarovský zastřelí. Vymlouvá se, že Ivan po něm vystřelil první.

Co se stalo ve skutečnosti?
V momentě, kdy Ivan leze do sklepa, Skomarovský za ním vystřelí do vzduchu. Ivan rychle vyleze ven a snaží se utéct, ale Skomarovský ho dvakrát střelí do hlavy. Potom vkládá do kapsy mrtvého jinou pistoli, nepoužitou čezetu…

Kriminalisté se s jeho verzí spokojí. Mají pocit, že jim šlo o život a že jen díky válečnému hrdinovi byl nebezpečný zloděj zlikvidován. Nikdo neřešil, proč v Ivanově údajné zbrani byl zásobník plný (nechyběl jediný náboj), zatímco ze zbraně Skomarovského vyšly rány tři. Nikdo se nezabýval balistikou ani faktem, že na hlavě mrtvého byly dvě popravčí rány střelené zblízka.

Definitivní konec hrdiny

V roce 1949 se už proslýchalo, že po Skomarovském jde StB i kriminálka. Na sovětské straně ho nikdo nezná. I když jemu svěřený podnik zrovna nevzkvétá, sám Skomarovský si žije nad poměry. Vozí se například v americkém studebakeru, který údajně koupil po pohřešovaném Osvaldovi Petlanovi.

Je důvodné podezření, že manželé Petlanovi uprchli za hranice. Narůstá podezření, že Skomarovský ilegálně převádí lidi přes hranice. V listopadu 1949 ho definitivně odváží s pouty na rukou. I spolu s jeho kumpány Lichovským Bělousovem. Při výslechu prozradí, že manžele Petlanovi umlátili kladivem a železnou tyčí.

Vlasovec Jermolenko

Ukazuje se dále, že Skomarovský, vlastním jménem Jurij Jermolenko, do Čech přišel s Vlasovci. Domů do Ruska se tedy vrátit nemohl, čekal by ho tam trest smrti. Jermolenko měl mimořádnou schopnosti navazovat a udržovat kontakty. Získal potřebné dokumenty, československé občanství a konečně i státní vyznamenání od prezidenta Beneše.

Jermolenka čekal v Čechách trest smrti za vraždu. Hrál na to, aby byl vydán sovětské straně, která vraždy na cizím území nijak neřešila a v 50. letech už ani netrestala smrtí účast ve Vlasovově armádě. Ve snaze zachránit sebe sama Jermolenko spolupracoval a udal minimálně 10 lidí.

Stopa mizí…

Byli to dezertéři z Rudé armády, volyňští Češi, Vlasovci a občané Sovětského svazu, kteří u nás žili s falešnými doklady. Zase mu to vyšlo. V únoru roku 1950 byl Jermolenko předán zástupcům sovětské bezpečnostní služby. Dál se už o něm neví nic. Jedna z fám tvrdí, že byl přece jen popraven.

S hlavním představitelem maďarského filmu, který si mj. odnesl Velkou cenu z festivalu v Cannes, připravil rozhovor Pavel Sladký.

Hovoří Géza Röhrig.

Natočeno 2016. Premiéra 2. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).