Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Martin Knitl.

Natočeno 2015. Premiéra 6. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 6:36 h) v cyklu Dobré ráno s Dvojkou.

Lit.: Knitl, Martin:  Martin Knitl: Kouzlo ostravštiny. In web ČRo 2 Praha, srpen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jazykové fejetony: Ostrava. Mezi nejkratší a nejúdernější nářečí určitě patří ostravština. Naprosto svérázná podoba českého jazyka spjatá s hornickou tradicí v této oblasti. Drsná jako havíř.

Po přestěhování z jazykově malebného Zlínska přímo do oblasti, kde mluva „byva krabata jak pysk“, jsem nezažíval jednoduché okamžiky. Dlouho jsem nechápal, proč i křehké ženy mluví o půl oktávy níž, jaký je vlastně intonační rozdíl mezi vyznáním citů a nadávkou a proč mi ostravština připomíná ze všech melodických stylů snad jedině rap.

Jazykové záludnosti poslouchejte každý všední den od 6:36 v rámci pořadu Dobré ráno, Česko! na Dvojce.

To už je ale dávno. Mám schovanou reportáž kolegyně, která chtěla natočit dojemný rozhovor s vysloužilým havířem. Ale ani po rafinované křížové palbě otázek z něho nedostala více, než že to „ma z tych noh“ a maximálně dodal: „Tož tak.“  (more…)

Připravila Eva Lípová.

Natočeno 2015. Premiéra 19. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 6:36 h) v rámci pořadu Dobré ráno s Dvojkou.

Lit.: Lípová, Eva:  Eva Lípová: Mikrokurz hantecu. In web ČRo 2 Praha, srpen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jazykové fejetony: Brnisko. Brněnský hantec je směsí hanáckých nářečí, němčiny, romštiny i jazyku jidiš. Na rozdíl od starých dialektů ale neskomírá. Vychází v něm dokonce knihy. O jeho rozvoj se stará parta nadšenců. Neustále ho obohacují o nová spojení. A základní jazykové pravidlo? Berte to s nadhledem.

Domluva na natáčení s Honzou Hlaváčkem, jedním z největších odborníků na brněnské Hantec, šla ráz naráz. Po uvedení, že jsem z Českého rozhlasu, se ozvalo jen: „paráda!“ A že prý „za hodinu na Šelepce – v reštyce, kteró měl rád i známé brněnské umělec Franta Kocórek“.
(more…)

Připravil Stanislav Motl. Je možné nechat zmizet – během několika málo měsíců – polovinu jednoho národa? V roce 1915 se to opravdu podařilo. To když v dnešním Turecku byly zabity, umučeny – včetně těch, kteří zahynuli na pochodech smrti následkem nemocní a strádání – statisíce, někdo říká, že šlo o dva milióny, arménských obyvatel. Někteří z nich se ale Zlu, které v novodobých dějinách dosud nemělo obdoby – postavili. Muži, ženy, starci, dokonce i děti. A svedli poslední, tolik obdivuhodný a dnes už světem takřka zapomenutý boj. Boj s dobře vyzbrojenými tureckými vojáky, četníky a příslušníky muslimských milicí. Stalo se tak na vrcholu biblické Mojžíšovy Hory.

Natočeno 2015. Premiéra 22. 11. 2015 (ČRo 2 Praha, 10:03 h.; 28 min) v cyklu Stopy, fakta, tajemství… (253)

Kateřina Rathouská. Hlavní téma: Noc divadel.

Natočeno 2015. Premiéra 21. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.; 45 min).

V sobotním Klubu Rádia Junior s podtitulem „Dobrý den“ si připomeneme Mezinárodní den pozdravů. Dozvíme se, jak se zdraví a jak se žije ve všech zemích, které sousedí s Českou republikou. Už víte, kam se všude vydáme? Jestli ne, počkejte si do sobotního večera. Už teď se na vás těší Magdalena Šorelová.

Natočeno 2015. Premiéra 21. 11. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.) v rámci pořadu Klub Rádia Junior.

Chrtí dostihy jsou v Irsku a Velké Británii součástí zábavního průmyslu. Závodní psi mají, s trochou nadsázky, charakter účetní položky, a tak se, když doslouží, snaží jejich majitelé co nejlevněji zbavit. Zákon je staví na roveň hospodářským zvířatům, a tak mohou být po 3 až 4 letech legálně utraceni, i když by se jinak dožili nejméně 12 až 13 let. Jana Hrubá, zakladatelka Sdružení Chrti v nouzi pro ně hledá nové pány v České republice a sama „adoptovala“ už chrty tři. Připravil Radim Nejedlý. Dramaturgie Lenka Svobodová.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 21. 11. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min). Repríza 30. 7. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) pod názvem Pes přítel člověka; 29. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 15. 6. 2019 (ČRo Plus, 21:30 h) v cyklu Dobrá vůle Plus.

Pozn.: Jana Hrubá žije na okraji Brna společně s partnerem, se třemi chrty a s malým pinčem. A právě psi jsou jejím osudem. Dlouhodobě spolupracuje s organizací Chrti v nouzi, která se snaží zachraňovat irské dostihové a španělské lovecké psy před smrtí, která jim hrozí poté, co přestanou být výkonní. (anotace)

Lit.: Nejedlý, Radim: Pes přítel člověka. In web ČRo 2 Praha, listopad 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jana Hrubá, zakladatelka Sdružení Chrti v nouzi, hledá nové pány pro vysloužilé chrty. Sama „adoptovala“ už chrty tři.

Chrt je symbolem noblesy a elegance. V některých zemích je však pohled na tato zvířata podstatně pragmatičtější. Ve Španělsku jsou využíváni jako lovečtí psi a v Irsku jsou součástí zábavního průmyslu. Chrtí dostihy jsou na tomto ostrově velice populární. 

Psi na výkon 

V obou zemích je pro majitele psa důležitá jeho výkonnost. Dokud je chrt schopen závodit, případně lovit, je pro majitele ekonomicky zajímavý. Co ale sním, jakmile zestárne nebo přestane být úspěšný? Na internetu najdete videa se zbídačenými zvířaty, o které se jejich majitelé přestali starat. V horším případě je majitelé zabijí. 

Záchrana chrtů v ČR 

Záchranu nevýkonným psům nabízí řada organizací po celé Evropě. Adopce chrtů funguje také v České republice. Hned tři adoptované chrty má doma Jana Hrubá. Když si přivedla domů prvního z nich, byl vyhublý a zbídačený. Na jeho těle je možné dodnes vidět jizvy. Péčí paní Hrubé se z něj stal zdravý a spokojený pes, který dostal šanci na důstojný život bez ohledu na věk a výkonnost. 

Jana Hrubá také aktivně působí v organizaci Chrti v nouzi, která jako jedna z organizací v Česku adopci chrtů zprostředkovává. Psi jsou pro ni v životě nejdůležitější, a tak se jejich záchraně věnuje nad rámec svého zaměstnání. 

Lit.: Nejedlý, Radim: Šampioni na odpis. Dokument o záchraně vysloužilých závodních chrtů. In web ČRo 2 Praha, 29. 7. 2017 (článek). – Cit.: Jana Hrubá, zakladatelka Sdružení Chrti v nouzi, hledá nové pány pro vysloužilé chrty. Sama „adoptovala“ už chrty tři.

Chrt je symbolem noblesy a elegance. V některých zemích je ale pohled na ně podstatně pragmatičtější. Ve Španělsku se využívají jako lovečtí psi. V Irsku jsou součástí zábavního průmyslu. Chrtí dostihy jsou tam hodně populární. V obou zemích je pro majitele psa důležitá jeho výkonnost.

Dokud je chrt schopen závodit (případně lovit), je pro majitele ekonomicky zajímavý. Co ale sním, jakmile zestárne nebo přestane být úspěšný? Na internetu najdete videa se zbídačenými zvířaty, o které se jejich majitelé přestali starat. V horším případě je majitelé zabijí.

Záchrana chrtů v ČR

Záchranu nevýkonným psům nabízí řada organizací po celé Evropě. Adopce chrtů funguje také u nás. Hned tři adoptované chrty má doma Jana Hrubá. Když si přivedla domů prvního, byl vyhublý a zbídačený. Jizvy má dodnes. Ale stal se z něj zdravý a spokojený pes.

Díky paní Hrubé dostal šanci na důstojný život bez ohledu na věk a výkonnost. Jana Hrubá taky aktivně působí v organizaci Chrti v nouzi, která jako jedna z organizací v Česku adopci chrtů zprostředkovává. Psi jsou v jejím životě nejdůležitější. Jejich záchraně se věnuje nad rámec svého zaměstnání.

Více se dozvíte z rozhlasového dokumentu Přítel člověka, který pro cyklus Dobrá vůle natočil v Brně Radim Nejedlý. Dramaturgie pořadu Lenka Svobodová.

Mark Twain (* 30. 11. 1835). Medailónek amerického spisovatele. Použité překlady Josef Pospíšil a František Gel. Připravil a hovoří Michal Peprník. Ukázky čte Rudolf Pellar. Režijní spolupráce Dagmar Oravová.

Natočeno do roku 2010. Repríza 21. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.; 14 min).

Baronka Sidonie Nádherná – jaký byl její příběh na pozadí velkých dějinných událostí 20. století? Připravila Ivana Denčevová.

Natočeno 2015. Premiéra 21. 11. 2015 (ČRo Plus, 25 min). Repríza 16. 7. 2016 (ČRo Plus, 20:33 h.) v cyklu Historie Plus.

Ke stažení zde.

Lit.: Denčevová, Ivana:  Sidonie Nádherná a Karl Kraus. Milostný příběh na pozadí velkých dějinných událostí 20. století. In web ČRo Plus, červenec 2016 (článek). – Cit.:  „Není možné, abych se tě vzdal,“ to v roce 1921 napsal vídeňský satirik Karl Kraus baronce Sidonii Nádherné.  Z novináře, nemilosrdného kritika a satirika, který neváhal kohokoliv – i své přátele – nemilosrdně zkritizovat ve své Pochodni (Die Fackel), se stal básník milostné poezie. A stačilo k tomu tak málo, totiž aby byl v jedné z proslulých vídeňských kaváren se Sidonií Nádhernou seznámen.

Inspirace i bystrá osobnost

V té době, bylo to v roce 1913, měl za sebou tehdy devětatřicetiletý Kraus úspěšnou dráhu žurnalistickou. A také napsal slavné eseje, sbírky aforismů a vyslovil úspěšné přednášky.

Setkání s baronkou Sidonií Nádhernou z Borutína, která žila ve středočeských Vrchotových Janovicích, ho ovlivnilo na celý jeho další život. Byla nejen jeho inspirací, ale také osobností, která ho okouzlila svým bystrým duchem a intelektuálním zázemím.

Hned téhož roku ji do Janovic přijel navštívit a jako jeden z důkazů lásky ji posílal ke jmeninám verše, kde první písmena řádků dávají jméno „Sidonie“. Z postupně vycházejících devíti svazků Slov ve verších jí celých šest věnuje.

Výjimečnost plodí komplikace

Výjimečnost obou těchto osobností sebou ale přinášela také celou řadu komplikací, možná i proto svůj milostný vztah tajili a svět se o něm dozvěděl až o několik desetiletí později, v 70. letech, z vydané korespondence.

Různé peripetie jejich milostného vztahu (mezitím se Sidonie Nádherná vdala a rozvedla), také vliv dalšího z jejích přátel, básníka Rainera Marii Rilkeho, byly jen částí jejich vztahu a toho, co o něm dnes víme a co se o něm vůbec můžeme dozvědět.

Setkávání světů – centra habsburské monarchie Vídně a malé středočeské obce – je příznačné také pro dané období přelomu 19. a 20. století. Zlomem jsou pak léta války, rozpadu soustátí a celospolečenských a politických změn, které zasáhly do života každého člověka.

Prsten a zapálená svíce

Krátce po jejich posledním setkání Karl Kraus ve Vídni v roce 1936 umírá a příznačné je i to, že jeho pohřbu se Sidonie Nádherná nezúčastnila. Den po pohřbu ale navštíví jeho hrob a vhodí do něj prsten. Vrátí se ještě následující den, aby zapálila svíčku.

Nejenže se Krausovi nesplní přání ještě jet do Janovic, ani tam nebyl pohřben, ale také nemusel zažívat utrpení milované Sidonie. Ze zámku bylo centrum nacistického vojenského výcviku v období 2. světové války, poté byla Sidonie připravena o zámek s hospodářstvím a donucena k emigraci. V roce 1950 zemřela v Anglii.