On Air Radia Wave na Vltavě zaostří na první díl básnických spisů Egona Bondyho, čerstvé album jedné z aktuálních hvězd amerického hip hopu Tylera, The Creatora a také na neobvyklou sérii pražských techno večerů Polygon. Moderuje Jakub Krásný.
Natočeno 2015. Premiéra 20. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 57 min).
Jednou z nich je dílo americké literární historičky a profesorky kulturní antropologie Kateriny Clarkové. Knihu Sovětský román, s podtitulem Dějiny jako rituál, napsala v 80. letech minulého století na základě studia pramenů primárních i zpracovaných sovětskou vědou, případně dalšími badateli. O aktuálnosti díla a funkci sovětského románu v celku světové literatury mluvila Milena M. Marešová a rusista Tomáš Glanc.
Natočeno 2015. Premiéra 20. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Bojoval na různých frontách první světové války. Za první republiky se stal jedním z našich nejvýznamnějších vojenských velitelů a za republiky druhé ministrem dopravy. Krátce po nacistické okupaci přijal obtížný post předsedy protektorátní vlády a v této funkci spolupracoval s domácím i zahraničním odbojem. Nacisty byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2015. Premiéra 20. – 24. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h.; 5 x 10 min).
Lit.: Hlavatý, Pavel: Hrdinové českého národa: Generál Alois Eliáš. In web ČRo 3 Vltava, duben 2015 (anotace). – Cit.: Bojoval na různých frontách první světové války. Za první republiky se stal jedním z našich nejvýznamnějších vojenských velitelů a za republiky druhé ministrem dopravy. Krátce po nacistické okupaci přijal obtížný post předsedy protektorátní vlády a v této funkci spolupracoval s domácím i zahraničním odbojem. Nacisty byl odsouzen k trestu smrti a popraven.
V cyklu zazní ukázky z několika dochovaných rozhlasových nahrávek generálova hlasu, historických dokumentů a odborných prací, které jsou jeho osobě věnovány.
Odilon Redon. Úvahové deníky francouzského malíře a grafika. Překlad Jitka Hamzová. Připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Zdeněk Mucha.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2015. Premiéra 20. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.
Malíř a kurátor Petr Veselý čekal se svým básnickým debutem hodně dlouho – sbírku Jundrov vydal až ve svých 61 letech, ačkoliv psal do šuplíku několik desetiletí. Proč své texty tak dlouho nepublikoval a jak se v jeho tvorbě prolíná poezie a výtvarné umění? Moderuje Jonáš Zbořil a Karolína Demelová.
Připravil ČRo Wave v roce 2015. Premiéra 22. 4. 2015 (ČRo Wave, 18:00 h.).
Rozhlasové vzpomínání českého historika a archeologa, specialisty na oblast církevní archeologie a středověké duchovní kultury, ředitele Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy v Praze. Připravil Josef Prokop. Technická spolupráce Helena Bielanová.
Natočeno 2015. Premiéra 20. – 24. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 23 min).
Lit.: anonym: Osudy Petra Sommera. In web ČRo 3 Vltava, duben 2015 (článek). – Cit.: Historia Magistra Vitae. Toto známé rčení, napsané v mnoha učebnicích dějepisu, je, jak každý asi uzná, neobyčejně pravdivé. V mnoha případech nám může znalost historie napovědět i v dnešní době. Dějiny mohou být zdrojem inspirace, poznání a vědění.
Nebylo by to však možné, pokud by se nenašli lidé, kteří odhalování historie, její poznávání a předávání poznaného, mají jako náplň života. Pátrání v archivech, výzkumy prastarých sídel našich předků a mnohé další. Historikové a archeologové. Setkání s nimi mívá nádech tajuplnosti a často přináší velká překvapení. Na takové setkání vás pozve pořad Osudy, věnovaný vědci, českému archeologovi a historikovi, profesoru Petru Sommerovi, řediteli Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy a vědeckému pracovníkovi Archeologického ústavu AV a také vysokoškolskému učiteli.
Přesným oborovým zaměření profesora Sommera je církevní archeologie a středověká duchovní kultura. S jeho jménem se také setkáme například v souvislosti s terénními výzkumy středověkých klášterů, které vedl. Jmenujme například Sázavský klášter, Strahovský klášter, nebo klášter v Berouně.
Pokud se o toto období zajímáte, jistě jste se s jeho jménem setkali také v souvislosti s knihami, které napsal. Jsou věnované počátkům křesťanství v Čechách, našim zemím v raném středověku, jmenovitě také Sázavskému klášteru a jeho zakladateli, svatému Prokopovi.
Jan Bárta. Fejetony.
Natočeno 2015. Premiéra 20. – 24. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.); 28. 9. – 2. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.). Repríza 1. – 5. dílu 18. – 22. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.).
Obsah: 1. Kohouti kokrhají všude stejně. (5 min) – 2. Jen jedno je jisté – 3. Dopisy – 4. Lépe je dvěma nežli jednomu – 5. Závislosti. – 6. Zrak – 7. Sluch. (5 min) – 8. Čich – 9. Hmat – 10. Chuť.
Lit.: Bárta, Jan: Kohouti kokrhají všude stejně. In web ČRo 3 Vltava, duben 2015 (text fejetonu + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ač žiji v Praze, časné ranní kohoutí kokrhání slýchám z oken svého panelákového bytu docela pravidelně. Znamená pro mne pohodovou zprávou o stabilitě světa. Bez překladatelů, vykladačů i jiných interpretů smyslu lidského života vím, že tam, kde kokrhá kohout, žijí lidé, kteří se starají. O sebe i o druhé. Ranní kohoutí zakokrhání mi rovněž připomíná domov, jenž nemá o nic konkrétnější umístění v prostoru, než že se nachází na planetě Zemi. Netesknívám po domově, když z rána slýchám kokrhat kohouty, ať už jsem kdekoliv.
Vím však přece jen o jednom hodně odlišném kohoutím kokrháním. Pozlacený kohout upevněný na staroměstské věži je vcelku profláklý. Nekokrhá jen z rána, ale celý den. Každou hodinu. Jeho kokrhání je řízeno důmyslným mechanismem, umístěným v pražské staroměstské věži a je připomínkou jednoho lidského selhání před dvěma tisíci lety daleko odsud. Díky němu právě kohout z neznámého dvorku na předměstí Jeruzaléma vstoupil do dějin jako žádný jiný. Kohout beze jména. Jméno toho, který v příběhu selhal, však známe. Jmenoval se Petr, a i když mu v průběhu staletí na znamení úcty stavěli sochy i chrámy, nelze popřít, že se tenkrát dopustil zrady. (more…)
Josef Mach. Literárně-hudební pásmo z básnické skladby autora takzvané literární mezigenerace z přelomu 19. a 20. století. Připravil Vratislav Färber. Režie Martina Schlegelová.
Účinkují Jana Stryková a Lukáš Hlavica.
Natočeno 2015. Premiéra 19. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 37 min) v cyklu Souzvuk. Repríza 25. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 37 min) v cyklu Souzvuk.
Lit.: anonym: Josef Mach: Jaro. In web ČRo 3 Vltava, duben 2015 (anotace). – Cit.: Básník Josef Mach, příslušník takzvané literární mezigenerace z přelomu devatenáctého a dvacátého století, vydal roku 1937 jako soukromý tisk svůj básnický epilog, nazvaný jednoduše Jaro (sic! kniha se ve skutečnosti jmenuje Jaro v české poesii – pozn. PvŘMS). Jedná se asi o nejkoncentrovanější tematickou koláž z české poezie, využívající úryvky básní od obrozenců až po autorovy současníky.
Kompozice rozličných básnických poetik – organicky propojená sourodými Machovými verši – představuje tak stylově polyfonní skladbu, ve které Mach složil mistrovský hold nejen měsíci květin, ale i hymnus na věčný a nezničitelný koloběh přírody, lásky, humoru a poezie.
Gilbert Keith Chesterton. Přeložil Josef Hrdlička.
Recituje Pavel Soukup.
Natočeno 2015 (?). Premiéra (?) 19. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 5 min) v cyklu Nedělní verše. Repríza 14. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 5 min) v cyklu Nedělní verše.
Powered by WordPress