Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 3. 2014

Píšu Ti, srdce moje (2014)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 12:21

Komentované ukázky z románu Francouzské umění válečné Alexise Jenniho. Překlad Danuše Navrátilová. Připravil Jaroslav Havel. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují Jiří Hromada a Ivan Řezáč.

Natočeno 2014. Premiéra 23. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 60 min) v cyklu Schůzky s literaturou.

Výročí týdne – Eugene Ionesco (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:18

Eugene Ionesco (+ 28. 3. 1994) Dramatický básník absurdity. Pořad připravil Michal Lázňovský. Dramaturg Hynek Pekárek.

Natočeno v roce 2004. Premiéra 23. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 14 min).

Tajemný páter Ferda (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:18

Vzpomínání na Bohumila Hrabala. Pořad hudby, příběhů a rozjímání, který pro vás ve svém malířském ateliéru připravil Jiří Anderle s papouškem Žandou. Rozhlasová realizace Vlado Príkazský.

Natočeno 2014. Premiéra 16. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 16:05 – 17:00 h.; 50 min.) v rámci cyklu Láska za lásku. Repríza 23. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Nebeské (2014?)

Filed under: Poezie — Přemek @ 12:11

Czeslaw Milosz. Verše polského básníka a nositele Nobelovy ceny přeložil Josef Mlejnek.

Účinkuje Svatopluk Schuller.

Natočeno 2014 (?). Premiéra (?) 23. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 5 min) v rámci cyklu Polský rok a Nedělní verše.

Zapomenutý příběh legionářských vesnic (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:04

Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová pátrání Stanislava Motla. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Režie Vlado Príkazský.

Účinkují Stanislav Motl, Jaroslav Bulín a Pavel Bulín.

Připravil Český rozhlas v roce 2014 (30 min.). Premiéra 23. 3. 2014 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 185 (ČRo 2 Praha, 10:30-11:00).

Pozn.: Bylo jich několik set. Bývalí příslušníci československých legií, kteří se po návratu domů vydali zanedlouho zase do neznáma. Tentokrát bylo jejich cílem Slovensko a také tehdejší Podkarpatská Rus, která se stala součástí Československé republiky. Bývalí legionáři tu zakládali zemědělské osady a velmi často začínali, jak se říká, od nuly. Museli nejprve vykopat studnu, pak přišla na řadu stavba domů. Jejich vesnice vzkvétaly, ale pak přišly roky 1938 – 1939 a Evropu ovládl přízrak německého nacismu. Někdejší legionáři museli své domovy opustit a utíkat. Stanislav Motl pátral po jejich osudech v dalším dílu cyklu. Je to příběh o zapomenutých mužích, kteří své hrdinství prokazovali nejenom při obraně transsibiřské magistrály, ale i v době nebezpečného míru dvacátých a třicátých let minulého století. (anotace ČRo)

Hlas Ameriky (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:57

V roce 2004 skončilo české a slovenské vysílání Hlasu Ameriky. Dlouhá léta nejposlouchanější zahraniční stanice v Československu je dnes téměř zapomenuta. Připravil David Hertl.

Natočeno 2014. Premiéra 1. 3. 2014 (ČRo Plus, 21:10 h.; 30 min.) v cyklu Historie Plus. Repríza 24. 2. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 1. 3. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus; 26. 2. 2021 (ČRo Plus); 12. 8. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.); 25. 3. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Historie Plus. K poslechu zde.

Pozn.: 24. února 1942, tedy přesně před pětasedmdesáti lety, začal vysílat Hlas Ameriky. V 80. letech to byla jedna z nejposlouchanějších zahraničních stanic vysílajících v češtině a slovenštině.

Lit.: Hertl, David: „Zde Washington, Hlas Ameriky…“ ozvalo se poprvé před 75 lety. In web ČRo Plus,  24. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před pětasedmdesáti lety, 24. února 1942, zahájila vysílání rozhlasová stanice Hlas Ameriky (The Voice of America). Stanice, která byla sice vždy daleko poslouchanější než legendární Svobodná Evropa, ale na kterou se daleko rychleji zapomnělo.

(more…)

Ohne Arbeit – keine Kolatschen (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:56

Připravila Daniela Vrbová. V dokumentu se vypravíme do Vídně a budeme tam pátrat po stopách češtiny. Jak poznamenala dlouholetá přítomnost Čechů v hlavním městě habsburské monarchie jazyk, kterým Vídeňané dodnes mluví?

Natočeno 2014. Premiéra 22. 2. 2014 (ČRo Plus, 21:10 h.; 30 min.). K poslechu zde.

Politické dějiny Itálie 20. století 1/6 (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:53

Itálie jako politická laboratoř Evropy. Připravila Michaela Krčmová. Dále spolupracovali Petr Sobotka, Daniela Vrbová a Libor Vacek. Texty vybrala a přeložila Alice Flemrová. Technická spolupráce Jitka Procházková. Režie Yvona Žertová.

Diskutují Václav Bělohradský a Radek Buben.

Natočeno 2014. Premiéra 3. dílu 22. 3. 2014 (ČRo Plus, 21:10 h.; 30 min) v cyklu Historie Plus.

Obsah: : Fašismus za námi, Historický kompromis a vražda Alda Mora, Italské vysílání v Československu a poválečná imigrace z Itálie, Historické kořeny mafie, Čisté ruce a nástup Berlusconiho, Římský kongres 1918 a československá legie v Itálii.

3. Ve třetí části historie o politických dějinách Itálie 20. století otevřeme kapitolu o historickém kompromisu 70. let, totiž společné vládě křesťanských demokratů a komunistů. Vyjednávání skončila politickou vraždou Alda Mora, kterého levicoví teroristé z Rudých brigád unesli 16. března 1978. K poslechu zde.

Pozn.: V letošním roce zazní v Historii Plus dva tematické celky. Jeden je věnován politickým dějinám Itálie, které od doby Impéria předurčily staletí vývoje politiky a právního systému v celé Evropě. Proto má tento občasný cyklus titulek Itálie jako laboratoř Evropy. Připravuje jej Michaela Krčmová se zaměřením na události minulého století.

Lit.: Krčmová, Michaela: Historický kompromis a vražda Alda Mora. In web ČRo Plus, březen 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ozbrojené komando levicové teroristické organizace Rudé brigády uneslo 16.března 1978 Alda Mora. Vyjednávání o propuštění svého lídra překvapivě Křesťanská demokracie odmítla a tak byl jeho život obětován ve jménu státu. Touto bezprecedentní politickou vraždou skončil pokus o politiku historického kompromisu v podobě společné vlády křesťanských demokratů a komunistů.

S myšlenkou sblížení rozdílných politických názorů, které svou podstatou formují i odlišné režimy, přišel komunistický předák Enrico Berlinguer v roce 1973 po pravicovém puči v Chile. Vyjednávání na vládní straně byl pověřen Aldo Moro.

K historickému kompromisu měly dojít dvě nejsilnější politické strany s masovou voličskou základnou. „Mě však rétorika politiků o tom, že tyto strany zastupují lid, dosti vyděsila“, říká filozof Václav Bělohradský, který od konce šedesátých let 20.století žije v Itálii.

To, že Křesťanská demokracie po druhé světové válce na desetiletí opanovala Itálii, je zvláštností italské politiky. Podle druhého hosta pořadu Historie Plus Radka Bubna podobné příklady v Evropě nenajdeme. Co však najdeme na celém západním území kontinentu je vlna levicového terorismu sedmdesátých let, která se s nebývalou silou projevila také v Itálii a skončila de facto únosem a vraždou Alda Mora.

Z bývalých radikálů „olověných let“ levicového i pravicového teroru se stali kajícníci a po procesech a výkonu trestu ( často částečně prominutém) se vrátili do běžného života společnosti. V politických spekulacích oněch 54 dnů věznění Alda Mora se vytratilo to podstatné, totiž snaha o záchranu lidského života.

Hmyzí rodiny a státy 1/9 (2014)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:48

Jan Žďárek. Další tvůrci nezjištěni.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 15. 3. 2014 v rámci pořadu Meteor (ČRo 2 Praha, 8:05 h.). Druhý díl k poslechu zde.

Obsah: 1. Ploštice – 2. Hrobaříci –

Pozn.: Pohledem současné vědy se autor pokouší odpovědět na otázky, jak a proč se už před milióny let vyvinuli tvorové organizovaní do společností, jejichž složitost si nic nezadá – ba v mnohém daleko předčí – uspořádání společnosti lidské, kde je sobectví jedince neznámým a vývojově překonaným jevem, kde se o osudu a řízení společnosti rozhoduje tím nejdemokratičtějším způsobem i přesto, že se zvenčí režim jeví jako nejkrutější totalita. Máme si z organizací hmyzích států brát příklad, nebo jsou odstrašujícím vzorem? Máme se jich obávat, nebo je máme obdivovat? Máme v nich snad vidět předobraz lidské civilizace daleké budoucnosti?

24. 3. 2014

Tobogan – Emil a Dana Zátopkovi (1998)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:58

Hovoří Emil Zátopek a Dana Zátopková.

Natočeno 1998. Premiéra 24. 10. 1998.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress