Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 5. 2013

Zemětřesení (1969?)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:31

Připravil Oldřich Ungr.

Natočeno 1969 (?) pro pořad Meteor. Obnovená premiéra 25. 5. 2013 v pořadu RozHraní – Poklady z rozhlasového archívu (ČRo 2 Praha, 20:00 – 21:00 h.).

Lit.: Černý, Tomáš: RozHraní připomene Meteor z konce 60. let minulého století. In web ČRo 2 Praha, květen 2013 (anotace). – Cit.: Populárně-vědecký magazín pro mládež letos v září oslaví 50 let své nepřetržité existence. Každou čtvrtou sobotu v měsíci proto RozHraní zve do Posluchárny Meteoru, aby připomnělo, jak kvalitní a zajímavé reportáže a pořady vytvářeli dávní tvůrci. Poslouchali jsme už pásma Františka Gela a Karla Pecha, slyšeli jsme reportáže Oldřicha Ungera a tentokrát nás poklady rozhlasového archivu zavedou na konec 60. let. Oldřich Unger tehdy připravil Meteor na téma Hmyz je vládcem světa a Zemětřesení. Oba pořady uslyšíme v kompletní verzi.

Hmyz je vládcem světa (1969?)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:30

Připravil Oldřich Ungr.

Natočeno 1969 (?) pro pořad Meteor. Obnovená premiéra 25. 5. 2013 v pořadu RozHraní – Poklady z rozhlasového archívu (ČRo 2 Praha, 20:00 – 21:00 h.).

Lit.: Černý, Tomáš: RozHraní připomene Meteor z konce 60. let minulého století. In web ČRo 2 Praha, květen 2013 (anotace). – Cit.: Populárně-vědecký magazín pro mládež letos v září oslaví 50 let své nepřetržité existence. Každou čtvrtou sobotu v měsíci proto RozHraní zve do Posluchárny Meteoru, aby připomnělo, jak kvalitní a zajímavé reportáže a pořady vytvářeli dávní tvůrci. Poslouchali jsme už pásma Františka Gela a Karla Pecha, slyšeli jsme reportáže Oldřicha Ungera a tentokrát nás poklady rozhlasového archivu zavedou na konec 60. let. Oldřich Unger tehdy připravil Meteor na téma Hmyz je vládcem světa a Zemětřesení. Oba pořady uslyšíme v kompletní verzi.

Dubčekovské májové imprese (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:58

Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2013. Premiéra 26. 5. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 31. 5. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: 1968: dubčekovské májové imprese. In web ČRo Plus, květen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politický i společenský vývoj roku 1968 měl narůstající dynamiku. Květen – počínající prvním májem – v lecčems představoval přelom. Pnutí mezi emocionálním očekáváním a realitou jakoby předznamenávalo konec iluzí prvního období pražského jara.

Spontánní oslavy prvního máje tehdy vlastně – a to spíše mimoděk – znamenaly přechod do další fáze obrodného procesu. Obsáhlé ukázky z manifestací a z projevů prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka a prezidenta Ludvíka Svobody ilustrují naivitu a faktickou myšlenkovou sterilitu osmašedesátnické komunistické garnitury.

Doplňkem k pochopení prvomájové atmosféry jsou pak ještě vybrané záznamy z příspěvků zahraničních redaktorů Československého rozhlasu – ze Sovětského svazu, Západního Berlína, Spojených států i jiných zemí. Mezi dalšími ukázkami prvomájových proslovů zaujmou tehdejší místopředsedové československé vlády: ekonom Ota Šik (pookupační emigrant a v následném normalizačním hodnocení roku 1968 jednoznačně kontrarevoluční element) a Gustáv Husák, který po srpnové okupaci začal postupně likvidovat politické, společenské i jiné důsledky pražského jara a stal se symbolem následné normalizace.

Jako kontrast k rozjásané atmosféře prvního máje roku 1968 pak uslyšíme projevy, které následovaly o rok později. V Praze se v roce 1969 prvomájové oslavy konat nesměly – soudruh Husák byl prvním tajemníkem ÚV KSČ teprve čtrnáct dní a panovaly obavy z možných pouličních protestů. Vysoce postavení soudruzi se rozjeli přednášet na oslavy do krajských měst – samotný Gustáv Husák se realizoval v Bratislavě – a některá z jejich vystoupení byla zaznamenána, My si kromě tehdejšího prvního tajemníka poslechneme ještě premiéry Oldřicha Černíka (federální vláda) a Petera Colotku (slovenská vláda).

K Alexanderu Dubčekovi se vrátíme ještě ukázkou z projevu Gustáva Husáka z roku 1970, kde vysvětluje důvody Dubčekova vyloučení z KSČ.

Půjdu, kam mne strana pošle (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:51

Let Vladimíra Remka do vesmíru v březnu 1978 byl mimořádnou událostí – vždyť to bylo vůbec poprvé, kdy se do kosmu dostal někdo jiný, než občan Spojených států nebo Sovětského svazu. Však také tehdejší režim této události velmi využil. Jak, to už vám připomene dnešní Archiv Plus, který připravil David Hertl.

Natočeno 2013. Premiéra 28. 2. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 3. 7. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 15. 3. 2023 (ČRo Plus, 21:05 h.).

Lit.: Hertl, David: Půjdu, kam mne strana pošle. In web ČRo Plus, únor 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V březnu uplyne pětatřicet let od osmidenní kosmického letu Vladimíra Remka. Není sporu, že šlo o událost zcela mimořádnou. A není sporu, že byla tehdejším režimem zcela mimořádně propagandisticky využita.

Milan Halousek z České kosmické kanceláře má celkem názorné přirovnání. Postaví přede mne na stůl plastovou láhev od minerálky: „Představte si, že tohle je model kosmické lodě Sojuz. Vidíte ten uzávěr nahoře? Tak to je vlastní kosmická loď. Celá ta láhev pod tím víčkem – to je nádrž. Jediný způsob, jak se dostat do kosmu, je sednout si na nádrž paliva a nechat pod sebou škrtnout. Je to hrdinství? Já myslím, že ano.“ Dostat se koncem sedmdesátých let tímto způsobem na oběžnou dráhu, to prostě vyžadovalo dávku odvahy. Vladimír Remek ji určitě měl a zasloužil si za to obdiv. (more…)

Dny po „Vítězném únoru“ (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:45

Připravil Pavel Hlavatý. Únorový komunistický puč v nahrávkách z rozhlasového archívu.

Natočeno 2013. Premiéra 3. 3. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Dny po „Vítězném únoru“. In web ČRo Plus, březen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Období mezi 25. únorem a 10. březnem 1948 ohraničené Gottwaldovým projevem a smrtí Jana Masaryka představuje po poměrně plíživé stalinizaci Československa let 1945-48 a bouřlivém uzurpování veškeré moci v únorových dnech definitivní nástup komunistického režimu. V našem pořadu uslyšíte odpovědi na následující otázky:

Jak vznikla nahrávka slavného Gottwaldova projevu na Václavském náměstí 25. února 1948? A co veřejně sliboval – a nedodržel – tento muž rolníkům jen o čtyři dny později? Co o únoru 48 říkali o dvacet let později tak rozdílní lidé jako byl osmašedesátnický ministr vnitra a vězeň padesátých let Josef Pavel a činovník prvorepublikových, protektorátních i lidově-demokratických odborů Evžen Erban? A jak ho s ročním odstupem hodnotil tehdejší premiér a pozdější prezident Antonín Zápotocký? O čem hovořili ministři při příchodu na první zasedání vlády tzv. obrozené Národní fronty? A jak vysvětloval v parlamentu ministr vnitra Václav Nosek smrt Jana Masaryka jen několik hodin po nalezení jeho těla?
A ještě postskriptum pro odlehčení: jak se únorové výročí slavilo v orwellovském roce 1984?

Pohřby bez hrobů (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:41

Připravil Pavel Hlavatý. Dva pohřby – velkého a malého diktátora.

Natočeno 2013. Premiéra 17. 3. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Pohřby bez hrobů. In web ČRo Plus, březen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Smrt J. V. Stalina v březnu 1953 znamenala výrazný zlom v historii Sovětského svazu i celého komunistického hnutí, jakkoliv se její následky projevovaly postupně a velmi opatrně. U nás byl vliv této události o to výraznější, že jen několik dní po Stalinovi umírá jeho český „nejvěrnější žák“ a neochvějný místodržící Klement Gottwald.

Pohřby obou vůdců byly pak manifestacemi „neochvějné jednoty“ v době, kdy v Kremlu již probíhal intenzivní zákulisní boj o moc a nástupnictví. Archivní zvukové záznamy z pohřbů obou vůdců zprostředkovávají unikátní atmosféru se zcela výjimečným vyzněním. Ani jeden z obou vůdců totiž – ačkoliv šlo pohřeb – pohřben nebyl, oba byli nabalzamováni a vystavováni pro větší slávu mezinárodního komunistického hnutí. Stalin v čerstvě přejmenovaném Mausoleu Lenina a Stalina na Rudém náměstí a Gottwald v památníku na Vítkově. Stalin byl pak – v rámci opatrné chruščovovské destalinizace – pohřben tajně v roce 1961, Gottwaldova mumie byla odstraněna v roce 1962.

V pořadu zazní hlas Lavrentije Beriji, Vjačeslava Molotova a Georgije Malenkova – mužů, kteří spolu s Nikitou Chruščovem bojovali o nástupnictví po Stalinovi. Uslyšíte poslední zaznamenaný projev Klementa Gottwalda těsně před jeho odletem na Stalinův pohřeb do Moskvy. Dále pak projev budoucího předsedy vlády Viliama Širokého, který byl tak jazykově roztomilý, že ho do éteru musel přečíst rozhlasový profesionál; v pořadu ovšem zazní projev původní. Promluví rovněž Antonín Zápotocký a uslyšíte také hlasy dobových rozhlasových komentátorů. (more…)

24. 5. 2013

Sedmikráska (2013, 2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:51

Eduard Petiška. Převyprávěné klasické německé pohádky. Režie Jitka Škápíková.

Čte David Novotný.

Natočeno 2016. Vydal OneHotBook v roce 2016 (2 CD, AK102; EAN: 8594169481029; 2 hodiny 33 minut).

Pozn.: Původně plánoval vydat Radioservis (?), léto 2013 (2CD, 2 hod. 33 min.).

Ukázka k poslechu

Pozn. 2: Kůže patří na buben, houslím strunky sluší, pohádka se povídá těm, kdo mají uši…
Nechte na sebe promluvit podivuhodný svět starých pohádek – užijte si tucet známých i méně povědomých příběhů z různých dob a krajů Německa. Víte, že Sedmikráska je nejen kvítek, ale i krásná a skromná dívčina, která po mnohých strastech ke štěstí přišla? Možná už jste slyšeli o Sněhurce či Husopasce, ale co takhle o Pidivouskovi, o kouzelném hrnci nebo o zpívajícím stromečku? Zjistíte také, co se stane, když si přátelé přestanou věřit, nebo kterak neúspěšná „lekce strachu“ pomohla zakletému zámku.(anotace)

Eduard Petiška (1924 – 1987)

Český básník, romanopisec, povídkář, novelista, autor knih pro děti a mládež, dramatik, teoretik dětské literatury a překladatel, otec spisovatele Martina Petišky (píšícího pod pseudonymem Eduard Martin) je autorem více než devadesáti titulů, které oslovují už pátou generaci čtenářů. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků a jsou úspěšné i v zahraničí. Celkové prodeje jeho děl přesáhly hranici osmnácti milionů kusů.

Eduard Petiška se narodil roku 1924 v Praze. Vystudoval gymnázium v Brandýse nad Labem, poté studoval v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny literatury a germanistiky, kde získal titul PhDr. Překládal z němčiny, především J. W. Goetha. V poezii navazoval na Františka Halase (Podzimní deník). Lyrický ráz mají i jeho prózy, v nichž se zabýval generačními a mravními konflikty (Než uzrají muži, Pomerančové šaty, Průvodce mladého muže manželstvím, Třicet manželek). Jeho knihy pro děti (Birlibán, Jak krtek ke kalhotkám přišel, Anička malířka) jsou velice populární a dosud vydávané. Oblíbené jsou zejména jeho úpravy českých a cizích pověstí a pohádek (Staré řecké báje a pověsti, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Čtení o hradech, Čtení o zámcích a městech).

David Novotný (* 1969)

Po absolutoriu studia herectví na Pražské konzervatoři byl ve svém prvním angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, od roku 1998 je členem souboru Dejvického divadla. Filmoví a televizní diváci jej znají např. ze snímků Tmavomodrý svět, Kožené slunce, Non Plus Ultras, Pravidla lži, Karamazovi, O rodičích a dětech, Křídla Vánoc, Díra u Hanušovic či Hodinový manžel nebo ze seriálů Hořící keř, České století, Okresní přebor, Čtvrtá hvězda a Clona. Hojně se věnuje i dabingu.

Tatínek 002 (2013)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:47

Arnošt Goldflam. Četba z dětské knihy. Režie Jan Jiráň.

Čte Arnošt Goldflam.

Natočeno 2013. Vydal Audioberg, podzim 2013 (1 CD, AB007; cca 60 min.).

Pozn.: Navenek to jsou moderní pohádky, ve kterých se maminka s tatínkem občas poškorpí a děti touží odpoledne trávit u televize nebo nakupovat podle reklamy. Ale nějak se ty příběhy dramatika, režiséra a herce Arnošta Goldflama (1946) vždy zvrtnou – z reality utíkají k dobrodružstvím, na kterých se podílejí dešťové babizny, zamilované velryby, mluvící orlové i strašliví náčelníci lupičů. Přechod mezi současností a zázraky se děje vlastně zcela samozřejmě, jakoby nic – stačí vyrazit po obědě do lesa a navzájem se ztratit, jít do sklepa pro uhlí a spadnout mezi blanické rytíře nebo při rekreaci u moře spatřit, že vaše potomky na svém hřbetě unáší velryba. (anotace)

Pohádky pana přednosty (2013)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:39

5-pohadkyRobert Drozda a Jiří Bouda. Hudba Peter Binder. Režie Jan Jiráň.

Čte Josef Somr.

Natočeno 2013. Vydal Audioberg 25. 11. 2013 (1 CD AB008, EAN 8594172010087, 72 min.), distribuce Radioservis.

Pozn.: Líbí se vám mašinky? Krásné, kovové, oddechující na nádraží nebo namáhavě supící po kolejích do kopce, až se jim kouří z komínů? Chcete vědět, kdo je to vechtr, co znamená pešunk, pucvole nebo jiná tajuplná slova? Prozradí vám to tahle pohádková knížka s půvabnými ilustracemi Jiřího Boudy. A navíc se dovíte, jak to dopadlo se Šlechtičnou, namyšlenou lokomotivou, skromným motoráčkem a Hadimrškou, jak pan přednosta Drahorád zachránil život slonovi z cirkusu a spoustu dalších příběhů o nádherných mašinkách.

Známý český herec a držitel Českého lva se po letech rozhodl navrátit k železniční tématice. Autor, sám zaměstnanec Českých drah a zkušený železničář, své vyprávění obohatil o autentické reálie. Role Vypravěče se ujal výpravčí na slovo vzatý – pan Josef Somr. Poetiku a osobitý humor pohádek dále dokresluje scénická hudba Petera Bindera a atmosférické ilustrace malíře Jiřího Boudy.

…Mohu vás o něco poprosit? Zavřete oči, a zkuste si představit vláček tažený parní lokomotivou. Cítíte onen nezaměnitelný štiplavý zápach kouře? Všude samé saze, někdy i jiskry, a krásné, dlouhé zahoukání parní píšťaly… (anotace)

Pozn. 2: V době, kdy se v centru Prahy vynořovali první Mikuláši, proběhl v kavárně Friends Coffee House u Václavského náměstí křest našich předvánočních novinek „Tatínek 002“ a „Pohádky pana přednosty“. Moderování se s humorem sobě vlastním opět ujal Arnošt Goldflam. V roli kmotrů mu zdatně sekundovali Dana Batulková a Petr Vacek. Milovníky mašinek pak dozajista nadchnul spisovatel Robert Drozda, který přijel na místo v obleku přednosty... (promo zpráva nakladatelství Audioberg, Facebook, prosinec 2013)

Lit.: Horák, Jakub: Co vyprávěl pan přednosta. In web Naposlech, 6.3.2014 (recenze). – Cit.: Mašinky, vláčky, koleje, pára, nádraží, semafory, výhybky, výpravčí, píšťalky… to všechno fascinuje už několik generací dětí, zejména malých kluků. Tomáš či Veselé vláčky z Chuggingtonu se úspěšně prohánějí televizní obrazovkou i policemi hračkářství, až je někdy obtížné před nimi uskakovat. Na knižních pultech jsou k dispozici nová a nová vydání leporela O veselé mašince s obrázky Zdeňka Milera, Naumanových Pohádek o mašinkách s kouzelníkem Zababou nebo novějších Kahounových pohádek O mašinkách.

Loni se tyto literární řady rozrostly hned o dva železniční tituly pro děti, které vydalo nakladatelství Junior: Pohádky pana přednosty a jejich pokračování Pohádky přednosty Drahoráda – obě knihy z pera Roberta Drozdy. V knihkupectvích je bylo možno jen těžko přehlédnout nejen kvůli jejich podélnému formátu, ale především díky ilustracím Jiřího Boudy. Čtenář, který se v krámě nechal jeho kresbami zlákat, ale jistě nezalitoval ani doma – Drozda své pohádky napsal srozumitelně, poutavě a vtipně. Aby také ne – jako bývalý výpravčí a muž s chlapeckou duší, dokáže vyprávět o vláčcích dlouze a zajímavě.

Šest příběhů z knižních Pohádek pana přednosty vydal Audioberg na jednom CD jako audioknihu. V režii Jana Jiráně je vypráví Josef Somr a přidává další hodnotu – laskavý hlas. V jeho podání se mohou malí i větší posluchači seznámit s přednostou Drahorádem – pohádkovým dědečkem, který svým vnoučatům vypravuje nejroztodivnější příběhy, které se u dráhy mohly stát ať už jemu samému, nebo jeho kolegům. Povídání to jsou někdy poučná, často napínavá a téměř vždy úsměvná. Josef Somr je podává s rozvahou, klidem a, jak už zmíněno, s laskavostí a porozuměním.

Audioberg věnuje svým titulům nadstandardní péči a nejinak je tomu i u Pohádek pana přednosty. Podobně jako u CD Emil a detektivové, které vyšlo o několik měsíců dříve, jsou i Drozdovy pohádky opatřeny výpravným bookletem s mnoha Boudovými ilustracemi převzatými z knihy, detailními fotografiemi modelových kolejišť a slovníčkem železničářského slangu. Menší děti si tak mohou při poslechu prohlížet obrázky, ty větší si přečtou co je to baucuk, manipulák nebo adjunkt. Šedesáti šesti minutovou nahrávku provází původní hudba Petera Bindera a zvuky železnice. Obého je užito v rozumné míře, takže vlastní vyprávění není rušeno, ale vhodně doplněno.

Pokud zvažujete, jaký dárek pořídit svým potomkům, jsou Pohádky pana přednosty od Audiobergu jednoznačně správnou volbou. Rozumná stopáž jednotlivých příběhů i celého CD zaručuje, že se malý posluchač nestihne začít nudit.

Soumrak Homo Economicus (2013)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:30

Tomáš Sedláček, Roman Chlupatý a David Orrell. Zkrácená četba. Režie Dimitrij Dudík.

Čtou Libor Vacek, Martin Myšička, Tomáš Černý.

Natočeno 2013. Vydalo Tympanum a nakladatelství 65. pole 30. 6. 2013 (1 CD / cca 75min.).

Pozn.: Soumrak homo economicus navazuje na úspěšnou Sedláčkovu prvotinu Ekonomie dobra a zla. I v tomto textu nalezneme snahu vrátit ekonomii lidský rozměr a lidem víru v ekonomii.

Rozhovor Romana Chlupatého byl natočen v létě 2011 v anglickém Oxfordu pro rozhlasové vysílání. Výsledkem je svěží a srozumitelné zamyšlení nad těžce stravitelnými věcmi. S pomocí inspirativních paralel a metafor ze světa fyziky, biologie či literatury, Sedláček a Orrell pitvají základy systému, nutí k zamyšlení a nabízejí – ale nevnucují – řešení. Při tom, navíc, dokáží čtenáře i pobavit.

Tomáš Sedláček, člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý poradce Václava Havla, se ovšem tentokrát neobrací ke svým čtenářům jako autor, nýbrž jako diskutér, který rád vede dialog a skrze otázky a odpovědi se pokouší přijít na kloub současné finanční, politické a společenské krizi. Za svého společníka pro diskusi si vybral kanadského matematika a ekonoma Davida Orrella. I on patří k narušitelům starých pořádků, kterým je jasné, že bez kroku do neznáma se skutečného ozdravení nedočkáme. (anotace)

Lit.: Winter, Richard: Vychází audiokniha Soumrak homo economicus Tomáše Sedláčka. In web Play.cz, 1. 8. 2013 (článek). – Cit.: V těchto dnech vychází audiokniha Soumrak homo economicus Tomáše Sedláčka (na snímku), která navazuje na jeho úspěšnou prvotinu Ekonomie dobra a zla. I v tomto textu nalezneme snahu vrátit ekonomii lidský rozměr a lidem víru v ekonomii. Tomáš Sedláček (čte Libor Vacek), člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý poradce Václava Havla, se pokouší přijít na kloub současné finanční, politické a společenské krizi. Za svého společníka si k diskuzi vybral kanadského matematika a ekonoma Davida Orrella (čte Martin Myšička) v rozhovoru Romana Chlupatého (čte Tomáš Černý).

Rozhovor Romana Chlupatého je výsledkem svěžího a srozumitelného zamyšlení nad těžce stravitelnými věcmi. S pomocí inspirativních paralel a metafor ze světa fyziky, biologie či literatury pitvají Sedláček a Orrell základy systému, nutí k zamyšlení a nabízejí – ale nevnucují – řešení. Při tom navíc dokážou čtenáře i pobavit.

Sedláček je nejsledovanější český ekonom současnosti. Díky svým nekonvenčním názorům a schopnosti propojit ekonomii s ostatními obory se v posledních letech prosadil i na mezinárodní scéně. Jeho kniha Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 14 jazyků a dočkala se i úspěšného scénického zpracování.

Orrell je kanadský matematik a publicista. Jeho nejznámější knihou jsou Economyths, v níž skloubil osobní zájem o ekonomii s profesním zájmem o matematiku a modelování. Kniha Economyths se stala finalistou kanadské National Business Book Award a byla přeložena do šesti jazyků.

Novinář a publicista Chlupatý od roku 2000 působí v zahraničí. Přispíval například do francouzského OWNI a nebo čínského FT. V Česku dlouhodobě spolupracuje s předními ekonomickými tituly jako je Euro, Hospodářské noviny a nebo Investiční web. Je autorem knihy rozhovorů (Ne)mocná země, ve které se věnuje tématům spojeným s mezinárodní ekonomikou a politikou.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress