Haruki Murakami. Audioverze populárního japonského románu o zradě a její tíži. Překlad Tomáš Jurkovič. Zvuk, záznam a střih Jan Horáček. Hudba Beerband. Úprava a režie Michal Bureš.
Účinkují Filip Čapka (Tóru), Klára Issová (Naoko), Jana Stryková (Midori).
Natočeno březen 2013. Vydal Martin Pilař – ADK Prague, květen 2013 (CD mp3, AK010; cca 10 hod.).
Pozn.: V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh; čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. (anotace)
Lit.: Horák, Jakub: Haruki Murakami: Norské dřevo. In web Audiokniha roku, červen 2013 (recenze). – Cit.: Haruki Murakami má západní kulturu rád. Ve svých románech často pracuje s nejaponskými motivy nebo odkazy na hudbu či literaturu, dokonce snad cíleně upozaďuje jakékoliv tradiční vlivy, i když dokonale zbavit se jich nedokáže. Západ se mu odměňuje miliony prodaných překladových výtisků a literárními cenami. Ani čtenáři v České republice nezůstávají v obdivu k Murakamimu nikterak stranou, vždyť už od roku 2002, kdy vyšel překlad jeho Norského dřeva, patří také u nás k nejúspěšnějším zahraničním autorům. V roce 2006 ostatně přidal ke svým světovým literárním oceněním také českou Cenu Franze Kafky a to nejen za svou Kafku na pobřeží.
Román, kterým se Murakami před více než deseti lety poprvé představil českým čtenářům, tedy Norské dřevo, vychází nyní díky vydavatelství OneHotBook jako audiokniha. A s klidným svědomím zopakujme DÍKY vydavatelství OneHotBook! V produkci Martina Pilaře totiž dodal režisér Michal Bureš Murakamiho románu nepřeslechnutelnou přidanou hodnotu a ukázal, co vše může znamenat, řekne-li se audiokniha. V době, kdy si čeští posluchači zvykají na sice výborné, ale přece jen jednohlasé interpretace literárních děl a audioknihu vnímají spíše jako náhradu klasické četby, přichází Bureš se svými zkušenostmi rozhlasového režiséra a v rozsahu desíti hodin je aplikuje na překlad Tomáše Jurkoviče.
Samozřejmě není Burešova audioknižní adaptace Norského dřeva první svého druhu – dramatizované četby tu byly už několikrát, nikdo ale dosud v takovém rozsahu a zejména s takovou přirozeností podobnou látku nezpracoval. Filipa Čapku, coby vypravěče příběhu, nechává režisér mluvit hovorovým jazykem, nechtěná přeřeknutí či zakoktání zůstávají v záznamu, což jen přidává jeho projevu na uvěřitelnosti. Dialogy, zejména rozhovory Tórua s Midori, jsou z tohoto pohledu jedinečné a pokud máte možnost při poslechu porovnávat nahrávku s textem předlohy, budete moci posoudit, kolik toho audiokniha může posluchači nabídnout.
Když už ale budete mít v roce Murakamiho knihu, jistě si povšimnete nejenom že se interpreti nedrží přesně textu, ale že některá slova, části vět a dokonce i celé pasáže v audioknižní adaptaci chybí. Nebudete jistě nic namítat, pokud se tak stane právě z důvodu přirozenosti dialogů, ovšem jakmile zjistíte, že někde mezi 15. a 16. kapitolou audioknihy úplně chybí část, v níž Naoko mluví o své sestře a Reiko dokončuje svůj příběh o tom, proč se ocitla v sanatoriu, začnete být přinejmenším udivení. Nebudete chtít věřit, že by režisér takto podstatnou část textu vyloučil záměrně a zadoufáte, že vypadla jen nějakým nedopatřením při závěrečných úpravách nahrávky. Třeba se ještě někde objeví.
Skvělé obsazení a režijní vedení ale přebije i tento nedostatek – svěřit interpretaci Norského dřeva trojici Čapka, Issová, Stryková byl opravdu výborný nápad. Možná by se ale neztratila ještě čtvrtá do party – interpretka, která by dala hlas postavě Reiko. Tu totiž Filip Čapka pojal možná zbytečně moc expresivně a zejména v závěru knihy mu její výraz utíká kamsi k parodování Karla Högera v Povídání o pejskovi a kočičce (konkrétně O pyšné noční košilce).
Jestliže se od recenze audioknihy očekává i krátký popis děje, zde je: příběh devatenáctiletého Tórua, který po sebevraždě svého kamaráda “zdědí” jeho přítelkyni Naoko, se odehrává v Japonsku na přelomu let 1969 a 1970. Naoko se z citového otřesu nikdy nedokázala vzpamatovat a je sužována psychickými problémy. Tóru je přesvědčen, že je k ní vázán poutem lásky, jde ale spíš o pocit zodpovědnosti. Kvůli němu nemůže přijmout vztah s dívkou Midori, alespoň do doby, kdy už ho Naoko nemůže potřebovat.
Nemít postavy japonská jména (českému posluchači může znít Naoko, zejména z počátku a s výslovností, která je v audioknize použita, docela komicky), mohl by se děj Murakamiho Norského dřeva odehrávat docela dobře například ve Francii nebo někde v severských zemích. Jak již bylo napsáno, japonské reálie se v knize vyskytují jen tam, kde je to nezbytně nutné a pokud je budeme chtít nevnímat, nic se vlastně nestane. Studentský život byl a je všude na světě stejný, proces zrání je u každého jedince nezbytný a tragédie a psychické problémy si podle národností nevybírají.
Jack Kerouac. Nezkrácená četba. Překlad Jiří Josek.
Gabriel García Márquez. Nezkrácená četba.
Dan Brown. Nezkrácená audiokniha.
Paulo Coelho. Nezkrácená verze. 
Jussi Adler-Olsen. Audiokniha. Třetí případ komisaře Carla Morcka. Režie Jitka Škápíková.
Jo Nesbø (Nesbo). Audiokniha. Roger Brown je podle svého vlastního názoru nejlepší a nejhůře placený lovec hlav (headhunter) v Norsku, má příliš krásnou ženu a příliš drahou vilu, a proto si musí přivydělávat krádežemi uměleckých děl. K tomu využívá kontaktů, které získává při své práci. Režie Jitka Škápíková.
Jo Nesbø (Nesbo). Audiokniha. První román ze série případů Harryho Holea, ve kterém nekonvenční kriminalista odjíždí do Sydney sekundovat místní policii při vyšetřování. Překlad Kateřina Krištůfková. Režie Jitka Škápíková.