František Langer. Povídka. Režie Aleš Vrzák.
Účinkuje Jan Dvořák.
Připravily České Budějovice. Repríza 9. 11. 2015 (ČRo3 Vltava, 0:35 h.; 30 min) v cyklu Noční bibliotéka.
19. 7. 2011
O kozách (2011)
Susin (199?)
Eduard Bass. Fantastická povídka. Připravil a režie Luboš Koníř.
Účinkuje Petr Šporcl.
Připravil Český rozhlas České Budějovice v roce 199?. Repríza 7. 7. 2013 (ČRo České Budějovice, 19:05 h); 10. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 24 min.) v cyklu Noční bibliotéka.
Pozn.: Méně známá fantastická povídka Eduarda Basse o blízké budoucnosti, kdy se vepř domácí stane velmi vzácným zvířetem. Bude třeba pěstovat vepřové maso náhradními způsoby, a to z jiných zvířat očkovaných novou zázračnou látkou ‚Susin‘ (sus = lat. prase). Vynálezci této látky doktoru Merkelovi začal jeho foxteriér po očkování chrochtat a následují další dobrodružství, při nichž už jde o život… (anotace ČRo)
Lit.: Koníř, Luboš: Prázdninová četba: Česká humoreska. In web ČRo České Budějovice, červenec 2013 (anotace). – Cit.: O prázdninách vám přineseme povídky různých autorů, humoresky od časů Františka Jaromíra Rubeše přes Svatopluka Čecha po současnost, zazní inscenace povídkových textů, ve kterých je přítomna nadsázka i lehký humor. (…) Méně známá Bassova povídka, ve které autor pustil svou fantazii do vzdálené budoucnosti, kdy bude možná nedostatek vepřového. Jednomu z vědců se však podaří objevit preparát, který si klade za cíl tento nepříznivý vývoj zvrátit.
Tisíc příběhů – Zažila jsem v Chile tři prezidenty i převrat v roce 1973 (2011?)
Osudy české rodiny v Chile na počátku sedmdesátých let minulého století. Česká novinářka Jarka Stuchlíková vzpomíná, Karel Tejkal prohlíží její suvenýry i vybírá z rozhlasového archivu.
Natočeno 2011 (?) (25 min.).
Uvízlé věty Karla Hvížďaly – O nadvládě obrazu nad slovem (2011)
Spisovatel jako svědomí národa (2009)
Ondřej Vaculík. Spisovatel jako svědomí národa. Je toto spojení dnes už passé, nebo má stále svou alespoň relativní platnost? Dokument o tom, jak postavení spisovatele v naší společnosti vnímá Ludvík Vaculík (nar. 23. 7. 1926).
Hovoří Ludvík Vaculík. Ukázky čte Radim Vašinka.
Natočeno v roce 2009. Repríza 22. 8. 2010 (ČRo 6, 20:10 h.; 51 min); 10. 9. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 3. 12. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus. K poslechu zde.
Lit.: Vaculík, Ondřej: Spisovatel jako svědomí národa. In web ČRo, červenec 2011 (článek). – Cit.: 23. července se dožívá pětaosmdesátin spisovatel Ludvík Vaculík, jehož jméno si těsně spojujeme s rokem osmašedesátým, tedy s jedním z posledních okamžiků v životě našeho národa, kdy se obecně věřilo v politickou sílu slova intelektuála, jakožto instituce, která má schopnost (a možná dokonce povinnost) vyjadřovat se k zásadním společenským otázkám. (more…)
Pohled do kartotéky (2011)
Rudolf Křesťan. Fejeton v autorské interpretaci. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2011. Premiéra 19. 7. 2011 (15 min.) v rámci cyklu Psáno kurzívou.
Fanynka (2006)
Eduard Bass. Povídka. Připravil Martin Glaser. Dramaturgie Hana Soukupová. Režie Olga Šubrtová.
Účinkují Martin Hruška, Petra Hobzová, Martin Kubačák a Ctirad Götz.
Připravily České Budějovice v roce 2006. Repríza 12. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 29 min) v cyklu Noční bibliotéka; 10. 11. 2021 (ČRo České Budějovice, 14:04 h.; 29 min.) v cyklu Čtení na neděli; 2. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) k 80. výročí úmrtí Eduarda Basse.
Lit.: Mačas, Dominik: Martička, Tajemný nález profesora Zachariáše, Fanynka a další povídky Eduarda Basse. In web ČRo 3 Vltava, 28. 9. 2026 (článek). – Cit.: Jmenoval se Eduard Schmidt, ale stovky čtenářů a diváků ho znaly pod jeho uměleckým jménem Eduard Bass. Před osmdesáti lety, 2. října 1946, zemřel ve věku pouhých padesáti osmi let. (…)
Ačkoliv se proslavil zejména jako spisovatel – mezi jeho nejznámější romány patří Klapzubova jedenáctka či Cirkus Humberto – k Bassovým talentům nutno připočíst i herectví, zpěv nebo recitaci. Působil také jako fejetonista, reportér a divadelní kritik. V mládí vystupoval jako zpěvák a recitátor v Schöblově kabaretu U Bílé labutě a v kabaretu Červená sedma. Později byl ředitelem kabaretu Rokoko, redigoval satirické texty, psal do novin a časopisů. Do Lidových novin přispíval dvacet let a v letech 1933 až 1941 byl i jejich šéfredaktorem. Za svůj život publikoval řadu fejetonů, divadelních kritik, reportáží a povídek. (…)
Povídky Eduarda Basse přináší zajímavá svědectví o životě obyčejných lidí ve velkém městě. Prostředí rychle se rozrůstající Prahy Basse okouzlilo, její obyvatelé byli publikem v kabaretu Červená sedma, s nímž spolupracoval. Ačkoliv se reálie Prahy zcela proměnily, atmosféra Bassových pražských příběhů působí dodnes. Platí to i pro povídku Fanynka z cyklu Ženské historie. (…)
Lit.: Toušková, Martina: Eduard Bass: Fanynka. Rozpustilý příběh o dívce, která se sice chce usadit, ale nějak neumí být věrná. In web ČRo České Budějovice, 10. říjen 2021 (článek). – Cit.: Mladá, všechny radosti života milující slečna Fanynka se seznámí s hodným, leč poněkud obřadným a příliš intelektuálně zaměřeným budoucím právníkem. A on, finančně zajištěný naivka, si myslí, že z ní „doporučenou četbou“ vychová tu nejlepší ženu pod sluncem. (…)
Povídka Fanynka, kterou napsal Eduard Bass, nabízí úsměvný příběh o zamilovávání se, jež je „každému mladému člověku třeba jako chlupatému psu letní koupel a stříž“. Hlavní hrdina se totiž ráda zamilovává a zase odmilovává.
Text vyšel tiskem poprvé v roce 1917 v knížce Fanynka a jiné humoresky. Rozhlasovou podobu dostal příběh ze staré Prahy v roce 2006. V režii Olgy Šubrtové ho načetli Martin Hruška, Petra Hobzová, Martin Kubačák a Ctirad Götz. (…)
Rok německého jazyka – Německá věda 1/15 (2011)
Připravila Jana Olivová.
Natočeno 2011. Premiéra 18. – 22. 7., 25. – 29. 7. a 1. – 5. 8. 2011.
Obsah: 1. Středověké německé univerzity. – 2. Novověké německé univerzity a role bratří von Humboldtů při jejich formování. – 3. Alexander von Humboldt. – 4. Objevitel Tróje Heinrich Schliemann. – 5. Dědictví naturfilozofie – od romantické přírodovědy k evoluční vývojové biologii. (15 x 10 min.). – 6. Německý darwinismus. – 7. Astronom, který spočítal velikost černých děr: Karl Schwarzschild. – 8. Německá historiografie – historie jako formativní disciplína 19. století. – 9. Židovští vědci v Německu v l. polovině 20. století – Fritz Haber, Viktor Klemperer. – 10. Fyzikové Lise Meitnerová a Otto Hahn. – 11. Německá věda a nacismus. – 12. Německý atomový výzkum za nacismu. – 13. Jeden z nejslavnějších fyziků všech dob Max Planck. – 14. Hans Bethe a projekt vodíkové pumy. – 15. Dnešní německá věda.
Osudy – Jaro Křivohlavý 1/5 (2006)
Rozhlasové vzpomínky psychologa a vysokoškolského pedagoga. Připravila Jana Špačková. Technická spolupráce Miloš Kot.
Natočeno 2006. Repríza 18. – 22. 7. 2011 (5 x 30 min.); 9. – 13. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Špačková, Jana: Křesťanská víra a pozitivní psychologie ho provázely celým životem. Osudy Jara Křivohlavého. In web ČRo 3 Vltava, 9. prosinec 2019 (článek). – Cit.: Tatínek chtěl svého syna pojmenovat „Borek“, ovšem jméno nebylo v kalendáři a na matrice řekli, že jméno si musí vybrat z kalendáře. Tehdy bylo 21. března a na dané stránce stálo „Jaro“. Pětidílné vzpomínky významného českého psychologa a spisovatele, profesora Jara Křivohlavého si poslechněte on-line.
Jaro Křivohlavý (1925-2014) se narodil v Třebenicích. Už jako student se spolu s dalšími dostal do Terezína. Koncentrační tábor přežil. Tento hrůzný zážitek ale neměl být posledním. Později, za komunistického režimu, byl donucen tři roky pracovat v kladenských dolech.
Na FF UK vystudoval obor psychologie – filozofie a získal doktorát filozofie. V roce 1966 se stal kandidátem věd a později mu byla udělena docentura. Nakonec po habilitaci na Masarykově univerzitě v Brně (v roce 1996) obdržel hodnost univerzitního profesora psychologie. Prvních 15 let pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze. Následující léta byl zaměstnán v Institutu pro další vzdělávání lékařů v Praze. V průběhu těchto let učil a publikoval nejen u nás, ale i v zahraničí.
Říkal o sobě, že v 17 letech se zamiloval do dvou věcí. Do křesťanské víry a do psychologie. Obojí mu zůstalo do konce života a obojí bylo z jeho vystupování velmi dobře cítit. Ačkoli byl odborník, mluvil velmi jednoduše a poutavě o smysluplnosti existence, moudrosti, odpouštění, vděčnosti, lásce, o nadhledu… (…)