Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 11. 2021

Ĺadové kone (Ledoví koně, 2021)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 15:08

Dodo Gombár. Rozhlasová hra. Mistr zvuku Peter Janák. Hudební dramaturg Ján Fiala. Dramaturgie Mária Danadová. Režie Dodo Gombár.

Účinkují Ivana Kubáčková, Juraj Smutný, Richard Sanitra, Alena Sušilová, Lucia Jašková, Michal Ďuriš, Daniel Výrostek, Christoff Laurent, Benjamín Kráľ a Lukáš Kováč.

Natočeno 2021. Premiéra 23. 11. 2021 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 26. 11. 2021 (SRo Rádio Devín, 21:00 h.). K poslechu zde.

Lit.: anonym: Rozhlasová hra: Dodo Gombár / Ĺadové kone. In web SRo Rádio Devín, 21. 11. 2021  (anotace + nahrávka rozhovoru) . – Cit.: Obraz prvý – V spálni za oknom sneží a mlčí. Na posteli leží Róza. Sú to posledné dni jej života.

Týmito slovami sa začína rozhlasová hra Ĺadové kone oceňovaného autora divadelných hier, činoherného a muzikálového režiséra Doda Gombára. Pri smrteľnej posteli sa stretá najbližšia rodina a postupne sa odkrývajú veci zamlčané. Ĺadové kone sú hrou o tichu premeny a snehu konca. (…)

V prestávke pri nahrávaní sa Alexander Ernest rozprával s režisérom a autorom Dodom Gombárom (…).

Lit.: Horešovská, Markéta: Dodo Gombár a David Semler: Téma smrti dokáže lidi spojit, a dokonce je proměnit. In web Tojesenzace, 9. 9. 2024 (rozhovor). – Cit.: Filmová nadace letos v hlavní kategorii své scenáristické soutěže ocenila dva texty. Na jednom z nich spolupracovali Dodo Gombár a David Semler. Jejich scénář s názvem Ledoví koně je celovečerní adaptací stejnojmenné divadelní hry, kterou napsal před několika lety divadelní režisér Dodo Gombár. Po předávání cen na filmovém festivalu v Karlových Varech jsme si o vzniku scénáře s oběma tvůrci krátce povídali.

Který moment či aspekt divadelní hry byl tím, že jste v díle viděli potenciál pro vznik filmového scénáře?
David Semler (DS): Po prvním přečtení divadelní hry mě velmi zasáhla propracovanost jejích postav a také to, jak téma smrti dokáže lidi spojit a nějakým způsobem je proměnit. Tedy proměnit vztah mezi nimi i je samé. Může každého někam posunout. To, myslím si, jsou věčná témata, která určitě do filmu patří. Co se týče adaptace – rozdíl mezi divadlem a filmem spatřuji v tom, že divadlo je hodně postavené na dialozích a monolozích, na vyřčeném slově. Film více stojí na obraze, který může za herce promluvit. Postavy ve hře často řeší minulost, to je potřeba přenést do nějaké akce, která se děje v daný moment a je možné ji zaznamenávat filmovou kamerou. Divadlo je více introspektivní, kdy postavy více hovoří o tom, co se stalo. Film má jiné prostředky na to, jak tuto skutečnost může divákovi zprostředkovat.

Jak vznikla vaše spolupráce při psaní scénáře? Jeden z vás je zkušený divadelní režisér, druhý pak autorem zhruba desítky scénářů ke krátkometrážním filmům a ke třem filmům celovečerním.
Dodo Gombár (DG): První impuls přišel od produkce Luminar Film, ti nás dali s Davidem dohromady. Předtím jsme se neznali. Ale naše spolupráce byla taková hodně organická a smysluplná. Divadelní hru jsme zcela přepsali do parametrů filmového scénáře.

DS: Já jsem se k projektu dostal přes Terezu Brdečkovou, která učí na FAMU a byla moje pedagožka. Doporučila mě producentům a díky tomu jsme se seznámili s Dodo Gombárem.

Ledoví koně se objevili i jako rozhlasová hra.
DG: Podle své divadelní hry jsem napsal původní rozhlasovou hru pro Slovenský rozhlas na základě oslovení dramaturgií rozhlasu. Uvedena byla v roce 2021.

Jaké to je přepisovat divadelní hru do podoby filmového scénáře? Co všechno se musí změnit, co zůstane?
DG: Změna je zásadní. Esence zůstává, ale celek se musí změnit úplně v principu. Film a divadlo komunikují zcela jinak a tato změna je to, co z tohoto scénáře dělá úplně jiný útvar.

Má příběh předobraz v reálném životě? Je inspirován někým konkrétním, koho jste jako autor původní divadelní hry znal?
DG: Je tam inspirace pocházející od několika lidí, vlivů. Není to jeden příběh, ale souhrn určitých konkrétních impulzů.

Jak významný pro vás byl fakt, že se scénářem půjdete do soutěže FILMOVÉ NADACE?
DS: Byl to spíše jeden z takových posledních kroků, které jsme udělali. Poté, co jsme žádali o podporu na výrobu filmu u Státního fondu kinematografie, kterou jsme nedostali, jsme si řekli, že zkusíme nadaci. Věřili jsme, že by to mohl být další impuls jak pro nás, tak pro fond kinematografie, aby projekt podpořil. Ve výzvě o podporu na vývoj díla jsme žádali dvakrát a napodruhé jsme byli úspěšní. Do výzvy na podporu výroby díla jsme se také přihlásili dvakrát, úspěšní jsme však nebyli ani jednou. (…)

21. 11. 2021

Smysl života (1952)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 22:41

Julia Jegošina. Sovětská povídka. Dramatizace Jaroslav F. Němeček.

Osoby: Julia – Fedor – úředník – mužský hlas – strýc – dětský hlas – bába – agitátor strany – ženský hlas – zedník – II. ženský hlas – I. a II. strávník – vedoucí jídelny – předsedkyně – mistr – docent – Míťa – vedoucí dílny – technik – recitátor.

Natočeno 1952. Premiéra 26. 7. 1952 (Nár. okruh Praha, 11,00 – 11,35 h.).

Eli (2021)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 15:58

Miroslava Košická. Rozhlasová hra pro mládež. Dramaturgie Hana Rodová. Hudební dramaturgie Alexander Berta. Mistr zvuku Peter Krajčovič. Režie Júlia Rázusová.

Účinkují Kristína Herediková-Medvecká, Alžbeta Nosáľová, Dana Košická, Jakub Muránsky, Jana Štafurová, Jana Bartošová, Lukáš Lipčák, Peter Čižmár, Henrieta Kecerová, Eva Cibulová-Ryšáková, Beáta Drotárová, Adriána Balová.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 11. 2021 (SRo Rádio Devín, 13:30 – 14:24 h.; 54 min.). Repríza 24. 11. 2021 (SRo Rádio Devín, 21:30 h.).

Amadeus 1/2 (2021)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:11

Peter Schaffer. Slavný příběh o setkání dvou skladatelů, nezkrotném talentu a touze umlčet hlas Boží. Přeložil Martin Hilský. Rozhlasová úprava Marina Feltlová. Zvuk Radek Veselý. Zvuková spolupráce Stanislav Abrahám. Produkce Jana Knappová a Eva Vovesná. Dramaturgie Klára Novotná. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Salieri (Martin Finger), Mozart (Marek Lambora), Mozartova žena Konstance (Eliška Zbranková), císař Josef II. (Kamil Halbich) 1. Venticello (Martin Písařík), 2. Venticello (Václav Neužil II.), hrabě Rosenberg (Aleš Procházka), baron Swieten (Miroslav Táborský), hrabě Strack (Hanuš Bor), majordomus (Josef Kaňka). Dále účinkují Aneta Křesinová, Daniela Wojnarová, Eva Regnerová, Anna-Marie Šedivková, Barbora Cypriánová, Jan Duchoslav, Vít Staša a Jan Honza Hájek.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 5. 12. 2021 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli u příležitosti 230. výročí smrti Wolfganga Amadea Mozarta. Repríza 7. a 8. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 3. a 10. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 12. a 19. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál.

Lit.: Novotná, Klára: Miláček Boží. Slavný Amadeus jako rozhlasová hra. In web Týdeník Rozhlas, 23. 11. 2021 (článek).

Lit.: Vlčková, Zuzana: Amadeus. Strhující drama o střetu geniálního talentu s průměrností a o touze umlčet hlas Boží. In web ČRo 2 Praha, 5. prosinec 2021 (článek). – Cit.:  (…) Vídeň, pochmurných listopadových dnů roku 1823. Hudební skladatel Antonio Salieri, který se desítky let těšil slávě a obdivu nejvyšších společenských kruhů monarchie, zůstává na sklonku svého života zapomenutý a opuštěný. Sám se svým temným tajemstvím…

A přitom všechno mělo být jinak. Od mládí měl Salieri jedinou touhu: skládat hudbu ke slávě Boží. A skutečně mohl žít a komponovat kolébán sladkým vědomím přízně Stvořitele. Získal místo u císařského dvora a tvorba mu přinášela peníze i uznání. Dokud se neobjevil Mozart.

Účtování s Bohem

Nafoukané, nezralé děcko, obscénní živočich, který kašle na společenský řád a do centra pozornosti staví jen sebe a svou hudbu. Svou hudbu. Okamžik, kdy ji Salieri poprvé uslyšel, pro něj znamenal nemilosrdné prozření. Nikoli jeho, ale Mozarta si Bůh vyvolil, aby skrze jeho dílo zjevoval svou velikost.

Proč? Proč obdařil geniálním nadáním primitivního, sebestředného mladíka a oddanému Salieriemu nechal nahlédnout vlastní průměrnost? Na tuhle krutou nespravedlnost se rozhodne dvorní skladatel odpovědět bojem. Nikoli s Mozartem, ale se samotným Bohem. Tím, že zničí jeho miláčka, Amadea.

Ale ani Wolfgangův společenský úpadek, ani jeho nemoc a smrt, jež Salieri připisuje své nevraživosti a svým intrikám, nemůže zničit Mozartovu věčnou hudbu. Ani zabránit, aby právě ona dávala lidem znovu a znovu pocítit dotyk nebe.

Fikce vs. skutečnost

Přestože ve skutečnosti byl vztah obou skladatelů korektní či dokonce přátelský, drama Petera Shaffera a později především oscarový film Miloše Formana učinily z Mozarta a Salieriho symboly božského talentu a těžkopádné snaživosti, jejichž střet právě jedinečná hudba povyšuje z přízemní nevraživosti na boj o přízeň Nejvyššího.

Nejen dramatický, ale právě i hudební potenciál díla byl impulsem k rozhlasovému zpracování. Zvukové a hudební řešení je v tomto případě nejen koncepčním prostředkem, ale klíčovým tématem inscenace a bohatě využívá Mozartovy hudby. (…)

Zatracený Odysseus (1970)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:09

Emile Gardaz. Komedie. Překlad Eva Bezděková. Hudba Miloslav Ducháč, hraje orchestr Karla Vlacha. Technická spolupráce Vladimír Bako, Pavla Vodrážková a Mirka Hajská. Režie Jiří Roll.

Osoby a obsazení: Homér (Felix le Breux), Odysseus (Otakar Brousek I.), Fileas (Václav Vydra II.), Barbara (Jana Drbohlavová), Penelopa (Alena Vránová), Dominika (Vlasta Fabianová), Marek (Michal Dytrych), Kyklop (Soběslav Sejk). Dále účinkují Jiří Pick, Vladimír Bičík, Jiří Davídek, Věra Vlková, Miloš Zavřel, Viktor Měrka, Svatopluk Skládal a Settleři.

Natočeno v roce 1970. Premiéra 3. 7. 1970 (Praha, 10:00 – 11:00 h.). Obnovená premiéra 5. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 60 min.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: Venclová, Renata: Émile Gardaz: Zatracený Odysseus. Moderní odyssea všedního dne s Otakarem Brouskem a Alenou Vránovou. In web ČRo 3 Vltava, 5. prosinec 2021  (článek). – Cit.: (….) Od slavného Homérova eposu se rozhlasová hudební komedie Zatracený Odysseus Émila Gardaze v mnohém liší. Odysseus z poloviny 60. let minulého století už není král Ithaky, ale dělník z předměstí, který často podniká „plavby“ po okolních hospodách a ve společnosti vysloužilého námořníka Homéra naslouchá zpěvu Sirén, vystupujících v nočních lokálech. Jeho věrná žena Penelopa jako řádná matka a hospodyně pečuje o domácnost i školou povinného Telemacha. Pro svého muže má neskonalé pochopení a vytrvale odmítá návrhy neodbytného nápadníka – senilního lékárníka Philea. Když se jednou Odysseus s manželkou pohádá, nastoupí z trucu velkou dobrodružnou pouť, která sice trvá jen jednu letní noc, ale přesto je plná dobrodružství – málem takových jako plavba starověkého hrdiny.

Švýcarský básník, rozhlasový dramatik a moderátor Émile Gardaz napsal svou lehkou hudební komedii pro Radio Laussanne, odkud ji převzali čeští tvůrci. V překladu Evy Bezděkové a s hudbou Miloslava Ducháče hru v roce 1970 nastudoval režisér Jiří Roll.  (…)

19. 11. 2021

Krokodýl (1971)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 23:34

Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Zdramatizovaná povídka. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Ivan Matvejič, úředník (Jan Libíček), Jelena Ivanovna, jeho žena (Jaroslava Adamová), Semjon Semjonovič, jejich přítel (Rudolf Pellar), Timofej (Čestmír Řanda), Němec, majitel krokodýla (Jiří Šašek).

Natočeno v roce 1971. Obnovená premiéra 30. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 26 min.) v cyklu Večerní drama.

Lit.: Venclová, Renata: F. M. Dostojevskij: Krokodýl. Jan Libíček v příběhu muže, který se zabydlel v krokodýlích útrobách. In web ČRo 3 Vltava, 30. listopad 2021 (článek). – Cit.: Jméno Fjodora Michajloviče Dostojevského je synonymem velkých románů postihujících temné stránky lidské psychiky i drama věčného zápasu dobra se zlem. V autorově literárním odkazu však nechybí ani humoristická a satirická díla napsaná v téměř v gogolovském duchu. K těm nejzdařilejším patří Krokodýl z roku 1864. (…)

Sledujeme neuvěřitelnou historii váženého úředníka Ivana Matvejiče, který je vinou vlastní neopatrnosti spolknut vystavovaným krokodýlem. Po počátečním zděšení přítomných, mezi kterými nechybí německý majitel vystavovaného zvířete, manželka nebohého úředníka a jejich rodinný přítel, se všichni uklidní, když se z útrob krokodýla ozve Ivan Matvejič – živ a zdráv. Jako zázrakem přežil a jistě se stejně snadno, jako se dostal do krokodýlova břicha, dostane zase ven.

Rozhlasovou dramatizaci Dostojevského povídky natočil v roce 1971 režisér Jiří Horčička s výborným hereckým obsazením, kterému vévodí Jan Libíček v roli Ivana Matvejiče a Jaroslava Adamová jako jeho žena Jelena Ivanovna. Reprízu uvádíme u příležitosti letošního listopadového 200. výročí narození F. M. Dostojevského (*11. 11. 1821). (…)

18. 11. 2021

Píšťaly v barvě nebe (1978)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 18:37

František Mareš. Rozhlasová hra o Hrdinovi socialistické práce Josefu Kalabusovi. Režie Josef Henke. Stereofonní scénář a úprava Josef Henke a František Mareš. Zvuk Miloš Kot. Záznam a střih Anna Suchánková. Ruchy Artur Šviha.

Osoby a obsazení: redaktor (Petr Haničinec), manželka (Jiřina Švorcová), Kalabus – herec (Ota Sklenčka), recidivista (Miroslav Zounar), Roman (Miroslav Masopust), Blanka (Milena Steinmasslová), hlas (Artur Šviha) a činoherní sbor.

Natočeno 14. 10. – 15. 11. 1978 (studio R 31, 9:00 – 13:00 h.; 14:15 – 18:00 h.; 19:00 – 23:00 h.). Stereo. Premiéra nezjištěna.

Pozn.: Ve hře byly použity úryvky z reportáže s Hrdinou socialistické práce Josefem Kalabusem.

Lit.: anonym – Píšťaly v barvě nebe. In Rozhlas 18/1978 (17. 4. 1978), s. 4 (článek).

Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 143 – 145.

anonym - Píšťaly v barvě nebe. In Rozhlas 1978, s. 4 (článek).

Lit.: Bojda, Tomáš: Rozhlasový režisér Josef Henke. In Theatralia. 2021, roč. 24, č. 1, s. 216-239 (článek) – Cit.: (…) Jedinou výjimku, která však zůstává blíže nevyjasněna, jelikož neexistují detaily o pracovních souvislostech natáčení, tvoří Henkeho režie stereofonní hry Františka Mareše o Hrdinovi socialistické práce Josefu Kalabusovi, která byla v roce 1978 uvedena pod názvem Píšťaly v barvě nebe (v hlavních rolích Petr Haničinec a Jiřina Švorcová). Nelze stoprocentně ověřit, jak je možné, že Henke inscenaci směl režírovat, ani proč nabídku přijal. Podle dramaturga Rudolfa Matyse a rozhlasové historičky Evy Ješutové se důvodem pro Henkeho účast mohla stát podpora Františka Mareše, významného ideologa Redakce literatury a dramatu faktu (RLDF), který inscenaci pravděpodobně osobně zaštítil a Henkeho režii si pro realizaci politického námětu vyžádal jako garanci umělecké kvality. Henke snad doufal, že výrazně prorežimní inscenace přispěje k vylepšení jeho kádrového profilu, což se ovšem nestalo, režisér se k další práci v rozhlase dostal až v roce 1990. Samotná inscenace nebyla od své premiéry znovu reprízována. (…)

Úžasný svet (Úžasný svět, 2021)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 12:18

Ján Mikuš. Kapitoly ke stavu deprese. Monodrama.

Účinkuje Stanislav Štofčík.

Natočeno 2021 (v přípravě).

16. 11. 2021

Tristotridsaťtri (Třistatřicet tři, 2021)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 16:15

Daniela Kapitáňová. Původní rozhlasová hra. Produkce Marcela Stanková. Hudební dramaturgie Ĺudmila Hodulíková. Zvukový mistr Peter Pištek. Dramaturgie Zuzana Kolmosová. Režie Štefan Korenči.

Účinkují Rebeka Poláková, Michal Jánoš a Lucia Vráblicová.

Natočeno 2021. Premiéra 17. 11. 2021 (SRo Rádio Devín, 21:30 h.) v cyklu Milénium. Repríza 1. – 7. 12. 2021 (SRo 8 Rádio Litera). K poslechu zde.

Pozn.:  Ďalšia časť seriálu Milénium z pera Daniely Kapitáňovej nás vráti k poslednému dňu minulého storočia, i milénia. Do prípravy silvestrovskej večere vpadne novinárka z komerčného časopisu, ktorá hľadá senzáciu o zasnúbení dvoch známych protagonistov najobľúbenejšieho televízneho seriálu. Tí sú síce priatelia, avšak každý z nich má svoj osobný súkromný život, s láskami i problémami. Absurdný príbeh sa však zamotá a odkryje mnohé reality, ktorými spoločnosť v tých rokoch žila a bohužiaľ i dodnes žije… V réžii Štefana Korenčiho sa predstavia Rebeka Poláková, Michal Jánoš a Lucia Vráblicová. (anotace)

14. 11. 2021

Kaktus, telefón a chlapec (Kaktus, telefon a chlapec, 1989)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 20:13

Simon Švarc. Rozhlasová pohádka. Dramatizace a dramaturgie Ĺuboš Machaj. Překlad Zuzana Púčeková. Hudba Víťazoslav Kubička. Režie Oľga Janíková.

Osoby a obsazení: kaktus (Michal Gučík), Margaréta (Anna Šišková), telefon (Július Pántik), kocour (Štefan Kožka), ženský hlas (Júlia Ďurišová), chlapec (Martin Parajka) a dětský hlas (Branislav Grznárik).

Natočeno 1989. Repríza 14. 11. 2021 (SRo 9 Rádio Junior, 34 min.).

Pozn.:  Chlapec sa skamaráti s telefónnym automatom. Rozprávková hra Kaktus, telefón a chlapec sa totiž odohráva v časoch, keď ešte neexistovali mobily a ľudia telefonovali z pouličných telefónnych búdok. Telefón porozpráva nášmu hlavnému hrdinovi rozprávku – ale nie vymyslenú, skutočnú. Tá sa však nevyvíja tak, že by sa mohla šťastne skončiť. Chlapec bude musieť zasiahnuť priamo do rozprávky, aby všetko dobre dopadlo… Rozprávku napísal bulharský spisovateľ Simon Švarc. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress