Miklós Rónaszegi. Satirická sci-fi komedie. Dramatizace povídky Milan Navrátil. Hudební dramaturg Jiří Žižka. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: A muž (Jan Gross), B muž (Jaroslav Konečný), C, manželka B (Daša Neblechová), D, sestra na klinice (Monika Švábová) a další.
Nastudovala Plzeň. Premiéra 10. 2. 1988 (Praha, 19:15 – 20:00 h.). Repríza 14. 1. 1989 (Vltava, 11:40 h.).
Jean Failler. Rozhlasová hra. Překlad Ladislav Šerý. Rozhlasová úprava a dramaturgie Hynek Pekárek. Hudební a zvuková spolupráce Dana Stuchlíková. Režie Pavel Krejčí.
Osoby a obsazení: Louis Tanniou (Jan Pilař), Channie, jeho snacha (Anna Cónová), Theo, jeho syn (Petr Hübner), malý Louis, jeho vnuk (Josef Vrána), Lebegue, úředník námořní správy (Milan Sandhaus), Damien, bankéř (Leopold Běhan), Theovi námořníci: Lucie, Jobic, Germain (Stanislav Lehký, Boris Šlechta a Jiří Klepl).
Nastudoval Hradec Králové v roce 1987. Premiéra 6. 8. 1987 (Vltava, 20:05 h.) v cyklu Hra náročného posluchače. Repríza 9. 2. 1988 (Vltava, 13:00 – 14:00 h.).
Lit.: Pekárek, Hynek – Vlajková loď. In Rozhlas 32/1987 (27. 7. 1987), s. 4 (článek).
Ĺudo Šinály. Veselá šarišská scéna o jednom dějství a dvou proměnách. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: Bači Neplaný – Bači II – Nina 1. – Ninka 2. – Parobok – Lékař – Vyvolávač.
Natočeno 1932. Premiéra 20. 11. 1932 (Košice, 18:15 – 19:00 h.).
Vladimír Hurban Vladimirov. Dramatická pohádka o třech dějstvích. Režie R. Slezák.
Osoby: Ján Pospíšil, knihtiskař (R. Slezák), Maria, jeho dcera (O. Štekláčová), Boleslav Jablonský (J. Hofman), Ĺudovít Štúr (M. Ruman), Jozef Hurban (J. Šťastný), Klicpera (Š. Stahl). Úvodní slovo dr. A. Mráz.
Natočeno 1932. Premiéra 20. 11. 1932 (Bratislava, 19:15 – 19:45 h.) v rámci pořadu Prenos z Turčianskeho Svätého Martina.
Pozn.: Vysíláno bylo pouze druhé dějství a 3. a 4. obraz. Odehrává se na verandě Pospíšilově v Hradci Králové počátkem června 1838.
Vojtěch Lev. Světová komedie o jednom dějství. Děje se v přítomné době v bytě spisovatelově. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: spisovatel – invalida – matka – dítě – dělník – mrtvý voják – Erotika.
Natočeno 1932. Premiéra 20. 11. 1932 (Praha, 21:15 – 21:35 h.).
Lit.: anonym: Šest postav hledá autora. In Radiojournal 47/1932 (19. 11. 1932), s. 4 (anotace)
Günther Wesenborn. Rozhlasové drama. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1932. Premiéra (?) 24. 11. 1932 (Lipsko, 21:15 – 22:15 h.).
Text in Weisenborn, Günther – Tschörtner, H D : Die Reiherjäger. Und andere Hörspiele. Henschel Vlg.
Günther Weisenborn. Rozhlasové drama. Hudba Enno Dugend. Režie Friedhelm Ortmann.
Osoby a obsazení: Jaime (Hans Dieter Zeidler), Narcisso (Uwe Friedrichsen), Lolita (Kornelia Boje), Paolo (Joachim Teege), Fitch (Hans Korte), hlasatel (Günther Hahnfeld). Dále účinkují Kurt Ebbinghaus, Peter Fitz, Ernst August Schepmann, Aljoscha Sebald
Nastudoval HR/BR v roce 1962 (53 min.). K poslechu na YouTube.
Text in Weisenborn, Günther – Tschörtner, H D : Die Reiherjäger. Und andere Hörspiele. Henschel Vlg.
Pozn.: Die „Chornovelle mit Dialogen für Rundfunk“ von Günther Weisenborn entstand 1931. Diese ursprüngliche Fassung ist ein hochinteressantes Dokument für die Geschichte des Rundfunks. Zwei Jäger ziehen durch die Urwälder Südamerikas. Sie schießen Reiher, deren Federn von den Modehäusern Europas verlangt werden. Angereizt von klingenden Dollars und den Lockungen einer eingeborenen dunklen Schönheit brechen sie auf. Doch die Rechnung geht nicht auf. Ihre Freundschaft zerbricht am Misstrauen. In einem dramatischen Duell kommt einer der beiden Reiherjäger ums Leben. Der andere kehrt mit den geforderten Federn zurück. Aber die Mode hat sich längst gewandelt: man trägt nicht mehr Reiherhüte, sondern Lackgürtel. Die Welt dreht sich weiter um Geld und Liebe. Sie fragt nicht nach dem Leiden des Einzelnen, die Welt, und doch wird alles Leid vom Einzelnen getragen. (anotace)
Günther Weisenborn. Rozhlasové drama. Hudba Siegfried Franz, zpívá Angèle Durand. Technická spolupráce Rudolf Meister, Ingrid Geese, Anne Dommernicht. Asistent režie Willy Lamster. Režie Gustav Burmester.
Osoby a obsazení: Fernando Aranda (Robert Meyn), Marina (Angèle Durand), Narcisso (Klaus Kammer), Jaime (Wolfgang Wahl), Ferrero (Josef Dahmen), Elena (Anna Blask), Pablo (Herbert A. E. Böhme), Conchita (Gudrun Thielemann), Patron (Rudolf Fenner), gauchové (Benno Gellenbeck a Werner Riepel).
Nastudoval Nordwestdeutscher Rundfunk v roce 1954. Premiéra 20. 2. 1954 (Nordwestdeutscher Rundfunk, 51 min.).
Text in Weisenborn, Günther – Tschörtner, H D : Die Reiherjäger. Und andere Hörspiele. Henschel Vlg.
Pozn.: Der Einfall eines Modeschöpfers läßt die Preise für Reiherfedern außergewöhnlich steigen. Ein südamerikanischer Agent, dem es trotz seiner Ãœberredungskünste zunächst nicht gelingt, zwei Jäger zu dem gefährlichen Unternehmen einer Reiherjagd zu bewegen, erreicht dieses Ziel schließlich doch durch die Mithilfe der Sängerin Marina, die sich für geringen Lohn bereit findet, die beiden Jäger durch verführerische Versprechungen zu der gefahrvollen Expedition zu veranlassen. Während der Jagd steigern sich nun die beiden Reiherjäger immer mehr hinein in eine gegenseitige Eifersucht auf die Sängerin Marina und ihren verheißungsvollen Preis. Schließlich muß sich einer der Jäger den Mordabsichten seines Freundes erwehren und tötet ihn dabei. Er kehrt allein zurück, findet aber die begehrte Frau nicht mehr vor. Alle Opfer und Strapazen waren somit sinnlos. Selbst die unter Lebensgefahr erlangten Reiherfedern sind durch eine Modelaune in der Zwischenzeit wertlos geworden. Die Neufassung des Hörspiels „Die Reiherjäger“ von Günther Weisenborn unter der Regie von Gustav Burmester berücksichtigt die Musik gegenübe r der Urfassung in stärkerem Maße. Angèle Durand ist nicht nur die Interpretin der mit der Handlung eng verwobenen Chansons, sondern ebenfalls Sprecherin der weiblichen Hauptrolle. (anotace)
Recenze in Gerhard Brechter: Rheinischer Merkur, 26. 3. 1954.
Oldřich Šuléř. Podobenství o třech láskách poštovního úředníka Vladimíra. Hudba Zbyněk Přecechtěl. Režie Alois Kachel.
Osoby a obsazení: šéfredaktor (J. Švehlík), Vladimír (O. Vlček), Vladimír jako starší muž (František Šec), přednosta pošty (J. Horák), Zoufalý, oficiál (M. Šulc), Strakoš, stařešina občanské besedy (Osvald Albín), Ondřej Bolek, učitel (Svatopluk Matyáš), Kaloč, hoteliér (Miroslav Holub), Maryča, jeho žena (Zora Rozsypalová), paní Bojanovská (A. Kratochvílová), Dorotka, její dcera (J. Froňková) a další.
Nastudovala Ostrava v roce 1967. Premiéra 18. 2. 1967 (Československo I, 19:45 h.).
Hermógenes Sáinz. Rozhlasová hra. Překlad z angličtiny Karol Dlouhý. Režie Anton Glézl.
Osoby: letní host – starosta – Elisa – Dionisio – pastýř – muž – strejda Ocet – Maria – Paco – paní Ramia – Don Elias – Paquita. Účinkují členové Slovenského národního divadla a rozhlasové herecké družiny v Bratislavě.
Nastudovala Bratislava v roce 1968 (?). Premiéra 9. 2. 1968 (Československo II, 19:45 h.).
Powered by WordPress