Dramatizace románu. Marie Majerová. Dramatizace Jaroslav Janovský. Hudba Štěpán Lucký. Režie Josef Bezdíček.
Osoby: mlynář Bilanský – mlynářka Bilanská – Marie, Anna, Lenka, Antonín, jejich děti – Otto Borek – Cyril Procházka – Roman Dvořák – Jaruš – Jiří Hladík – Koftanová – Franta.
Natočeno 1949. Premiéra 26. 2. 1950 (Praha I, 20:00 – 21:30 h.).
Pozn.: Nová inscenace byla nastudována v Brně v roce 1971.
Lit.: fk.: Hry týdne. In Náš rozhlas 9/1950, s. 5 (článek). – Cit.: Neděle (20.00 na Praze I.) přináší premíéru „Nejkrásnějšího světa“. Je to román národní umělkyně Marie Majerové z r. 1923, zdramatisovaný pro rozhlas spisovateleme Jaroslavem Janovským a nastudovaný Josefem Bezdíčkem. Tento třetí román Marie Majerové se zabývá osudy pokolení, které prošlo první světovou válkou do nových poměrů. Spisovatelka v něm podala dva velké příklady: jak lze v románu řešit určité politické otázky a přitom přece stvořit skutečně živoucí lidi – a za druhé: že umělec nemá čekat léta, až by našel k velkým událostem potřebný odstup, ale je-li silný vírou i tvůrčím elánem, dokáže to i uprostřed dění. Tento román se týká toho, co se odehrávalo jen krátký čas před napsáním a my se můžeme jen obdivovat, s jakým bystrozrakem, jak kriticky, ale také s láskou tvůrce Marie Majerová své postavy dovedla vidět a napsat. J. Janovský dal epickým postavám dramatickou náplň, takže románové dílo bude živé i na rozhlasových vlnách. A přesvědčivě zazní věta hrdinky hry, Lenky, která je i vyznáním autorčiným, právě tímto dílem zdůrazněným: „Mám vědomí, že pracuji pro uskutečnění nejkrásnějšího světa – pro všechny lidi.“ (…)