Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Federico García Lorca. Poetická hra – lyrický příběh lásky. Překlad Lumír Čivrný. Rozhlasová úprava a režie Alena Adamcová. Hudba Jiří Váchal. Dramaturgie Jaroslava Strejčková.

Osoby a obsazení: doňa Rosita (Růžena Merunková), hospodyně (Jiřina Švorcová), teta (Milada Davidová), strýc (Vladimír Šmeral), synovec (Jan Schánilec), profesor ekonomie (Bořivoj Navrátil), pan Martin (Bedřich Prokoš), mládenec (Jan Hartl), fešandy (Ljuba Hušková, Eva Trunečková a Drahomíra Fialková), staré panny (Miriam Kantorková, Blanka Vikusová a Karolína Slunéčková), matka starých panen (Eva Klenová), slečny Ayolovy (Jana Boušková a Eva Boušková). Dále účinkují Pavel Robin, Vladimír Lebeda a Radislav Nikodém.

Natočeno v roce 1979. Premiéra 7. 6. 1979 (Vltava, 21:50 h.). Repríza 9.8. 2008 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.);  25. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 65 min.).

Pozn.: Neprovdaná paní Rosita je jednou ze čtyř posledních her slavného španělského básníka, divadelníka a dramatika. „Granadská báseň z devatenáctého století, rozdělená do několika zahrad se zpěvy a tanci“, tak zní plný podtitul této hry, ve které García Lorca znovu osvědčil svůj cit pro ženskou duši. Příběh o věrnosti a nenaplněné lásce je úžasnou syntézou mýtu, poezie a realismu. (anotace)

Pohádka. Clemens Brentano. Pohádka. Dramatizace František Pavlíček. Hudba Petr Mandel. Dramaturg Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Lasička (Věra Slunéčková-Hučínová), bobr (Ivan Trojan), víla Loreley (Eliška Balzerová), selka (Miroslava Hozová), Gerta, její dcera (Sylva Sequensová), mlynář (Antonín Hardt), rytíř Konrád (Radoslav Brzobohatý), burgunská královna (Daniela Kolářová) a vypravěč (Ladislav Mrkvička).

Natočeno v roce 1996 (ČRo 2 Praha, 13:05 – 13:52 h;. 45min.). Repríza 9. 10. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Robert Heinlein. Dramatizace Ondřej Neff. Dramaturg Ivan Hejna. Režie Ivan Holeček.

Osoby a obsazení: Eduard Cupák (vypraveč), Aťka Janoušková (Lummox), Martin Velda (John Stuart), Michaela Saxonová (Betty Sorensonová), Josef Langmiler (Dr. Kicku) Karel Heřmánek (dr. Greenberg), Ladislav Mrkvička (šerif Dreiser), Petr Čepek (Ftaeml)

Natočeno 1990. Premiéra 23. 6. 1990.

Pozn.: Vědeckofantastická hra pro děti. Malému zvířátku z jiné planety chutná železo. Problém je v tom, že abnormálně podporuje jeho růst…

Paul Claudel. Ve středověkém příběhu mladé venkovanky, která onemocní malomocenstvím, se řeší téma oběti a obětování se.  Překlad Jiří Konůpek. Úprava Václav Cejpek. Hudba Zdeněk Pololáník. Asistentka režie Světlana Sedláčková. Dramaturgie Svatava Růžičková. Režie Zdeněk Kaloč.

Osoby a obsazení: Anne Vercors (František Derfler), Jakub Hury (Jiří Dvořák), Petr z Craonu (Igor Bareš), matka (Ivana Valešová), Violena (Zuzana Slavíková), Mara (Magda Kirchnerová), starosta (Jaroslav Dufek), tovaryš (Jan Grygar), dělník (Zdeněk Dvořák), žena (Jana Hlaváčková) a další.

Nastudovalo Brno 16. 4. – 20. 7. 1994. Premiéra 24. 12. 1994 (Český rozhlas 3 – Vltava, 76 min.). Repríza 18. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h).

Lit.: -hh- (= Hložková, Hana): {Zvěstování Panně Marii} (anotace). – Cit.: Tvorbou francouzského básníka, dramatika a diplomata Paula Claudela [póla klódela], se výrazně prolíná silná náboženská orientace. Nejinak je tomu v případě dramatu Zvěstování Panně Marii z roku 1912. V příběhu mladé středověké venkovanky, která onemocní malomocenstvím, se „pozdní symbolista“ Claudel zaměřuje na téma oběti a obětování se. Inscenace z brněnské Mahenovy činohry byla pro cyklus Rozhlasové jeviště natočena v roce 1994.

Malá rozhlasová hra inspirovaná krkonošskými vánočními zvyky. Marie Kubátová. Hudba Jiří Váchal. Dramaturg Pavel Minks. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: vypravěč (Martin Růžek), Vacek, lidový řezbář (Josef Patočka), Vackouka (Marie Marešová), anděl (Jana Paulová), Kuba, pastýř (Tomáš Töpfer), Vejtruba, pastýř (Michal Pavlata).

Natočeno 1993 (26 min.). Repríza 23. 12. 1996 (Vltava, 11:00 – 11:30 h.); 24. 12. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:34 h.).

Lit.: Minks, Pavel: Štědrá bába. In Týdeník Rozhlas 52/1993 (20.12.-26.12.1993), s. 1. (článek).

Lit.: -pm-: Štědrá bába. In Týdeník Rozhlas, 1996 (článek). – Cit.: K prostředí Krkonoš kdysi patříval vánoční zvyk, který se vztahoval přímo ke Štědrému dni. Podle něj tu na vánoční obchůzku s dárky chodila zahalená postava, která zaklepala na okno metličkou a z košíku nadělovala ořechy a jablka. Říkalo se jí Štědrá bába. Tímto zvykem se nechala inspirovat Marie Kubátová a pro rozhlas napsala příběh, který uchovává jazykový kolorit a atmosféru „starodáuné poudačky“. Její děj nás zavede do krkonošské chalupy, kde pod rukou řezbáře vyrůstají a ožívají figurky betléma; příběh sám pak vypráví o tom, jak se z ženy řezbáře stala Štědrá bába.

Tragická fraška v patnácti obrazech. Izmail Kadare. Překlad a úprava Michal Lázňovský. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Vlado Rusko.

Osoby a obsazení: Skender (Ivan Trojan), Mark (František Kreuzmann ml.), Besnik (Jan Novotný), šéf bezpečnosti (Karel Hlušička), zástupce šéfa bezpečnosti (Jaroslav Kepka), médium (Pavel Pípal) a další.

Natočeno 1996. Premiéra 17. 9. 1996 (ČRo 3 Vltava, 21:30 – 22:30 h.; 51 min.).

Rozhlasová hra, kterou Kadare napsal podle vlastního románu, nás zavádí do Albánie osmdesátých let, kdy nelítostná diktatura Envera Hodži je na vrcholu. Do nejmenovaného města, jehož obyvatelé jsou jako všude jinde v zemi pod neustálým dozorem represívních orgánů, dorazí dlouho očekávaná zásilka nejmodernějších odposlouchávacích aparatur… Hru napsal Kadare na výzvu Mezinárodní rozhlasové organizace EBU a český rozhlas se její premiérou zařadil mezi první desítku členských stanic, které se rozhodly ji inscenovat. (Hynek Pekárek. In: Týdeník Rozhlas, 1996.)

Julian Symons. Detektivka. Překlad František Fröhlich. Hudební improvizace František Mixa. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Lída Engelová.

Účinkují Jiří Čapka, Jan Miller, Tomáš Jirman, Václav Antoš, Josef Novák, Karel Buriánek, Jan Filip, Ivan Dědeček, Lída Engelová a Jan Fišar.

Nastudovala Ostrava v roce 1987. Premiéra 9. 1. 1988 (Praha, 19.15 – 19.50 h.). Repríza 2. 9. 1998.

Václav Kliment Klicpera. Hudba Jiří Berkovec. Úprava a texty písní Jiří Aplt. Pražský rozhlasový orchestr řídí Josef Hrnčíř. Režie Jiří Vasmut.

Osoby a obsazení: Ruměna, dcera Světislavova (Magda Špaková), Jenovéfa, (Ljuba Hermanová), Světislav, pán na Čelakově, její bratr (Karel Pavlík), Želmír (Vladimír Čech I., zpívá Oldřich Kovář), Soběbor / Hadrián (Bohumil Švarc, zpívá Jan Soumar), Srpoš (Vlasta Burian), pravý Hadrián (Oldřich Dědek), Jehoň, jeho zbrojnoš (Vítězslav Boček), Lepohlav, zbrojnoš na Čelakově (Karel Effa).

Natočeno 1953. Premiéra (?) 13. 6. 1953 (Praha, 21:00 h.). Repríza 12. 12. 1953 (Praha, 20:00 h.); 22. 6. 1962 (Československo II, 20:00 h.).

Květa Legátová. Mikrohra. Záznam a střih Alena Vejsadová. Hudební zvuková spolupráce Jiří Litoš. Asistentka režie Mari Magdalena Sirotková. Dramaturgie Svatava Růžičková. Režie Josef Červinka.

Osoby a obsazení: Bystrozraký (Jan Vlasák), Princ (David Schneider), Dlouhý (Ivan Trojan) a další.

Natočeno v roce 1995 (16 min.).

Pozn.: Apokryf o skutečném smyslu překonávání překážek. Noční povzdychnutí. Leckdy bezhlavě a jindy uváženě se řítíme do nebezpečenství a naše hrdinství zároveň naplňuje náš strach. Nevíme, co se stane zítra, ale právě proto bychom si měli každičký okamžik užít s chutí a radostí. (anotace)