Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Lev Nikolajevič Tolstoj, Mark Rozovskij. Poetická alegorie o osudu člověka. Překlad a rozhlasová úprava Jiří Matějíček. Hudbu složil Vadim Petrov, řídí Vlastimil Pinkas. Dramaturg Ivan Škapa. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Cholstoměr (Eduard Cupák), jeho mladý hlas (Petr Štěpánek), Vaska (Jan Faltýnek), Bobrinskij (Petr Oliva), Vjazopuricha (Jaroslava Adamová), podkoní (Antonín Hardt), generál (Rudolf Hrušínský), Mílek (Viktor Vrabec), Serpuchovskoj (Vladimír Brabec), Teofan (Josef Velda), Fritz (Jindřich Narenta), Mathié (Jarmila Baxová), Mary (Miriam Kantorková), hlasatel (Milan Mach), číšník (Ladislav Trojan), Angličan (Oldřich Janovský), poručík (Miloš Hlavica). Dále účinkují Bohumil Švarc, Růžena Merunková, Miriam Kantorková, Roman Hemala, Jan Pohan a Stanislav Bruder.

Natočeno v roce 1981. Repríza 30. 11. 1989 (Vltava, 20:00 h) v cyklu Hra náročného posluchače; 13. 5. 2012 (ČRo 2 Praha, 20:03 h.);  10. 8. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 62 min) v cyklu Léto rozhlasových legend; 15. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 29. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: anonym: 13. května nabídneme Příběh koně, dramatickou podobu díla L. N. Tolstého. In web ČRo 2 Praha, květen 2012 (článek). – Cit.: Už podruhé v průběhu květnových nedělních večerů uslyší posluchači Dvojky, zejména ti, kteří mají rádi rozhlasové hry, kultivovaný hlasový projev Eduarda Cupáka.

V neděli 13. května od 20:03 hodiny totiž uvádíme reprízu dramatického zpracování známé novely Lva Nikolajeviče Tolského s názvem Cholstoměr. Dramatickou podobu tohoto díla pro jeviště napsal ruský herec a režisér Mark Rozovskij a nazval ji jednoduše: Příběh koně. 

V rozhlasové úpravě a ve vynikající režii Jiřího Horčičky si posluchači mohou vychutnat strhující alegorický příběh závodního koně, který má za sebou život plný úspěchů a slávy, jenž se však na závěr svých dnů setkává už jen se zapomenutím a pohrdáním. Není jistě třeba dodávat, že Příběh koně je paralelou k osudům lidí, kteří zasvětí celý svůj život honbě za úspěchem a obdivem, aby posléze ke stáru zjistili, že se jim zdánlivě neměnné hodnoty vytratily pod rukama. 

Postava starého koně Cholstoměra se stala skvělou příležitostí pro Eduarda Cupáka. Jeho mladý hlas představuje Petr Štěpánek. Kromě těchto dvou herců uslyšíme dále Jana Faltýnka, Petra Olivu, Jaroslavu Adamovou, Rudolfa Hrušínského a celou řadu dalších vynikajících hereckých osobností. 

Lit.: anonym: Lev Nikolajevič Tolstoj: Příběh koně (1/2). In web ČRo 3 Vltava, září 2016 (článek). – Cit. (…) Povídku Cholstoměr (Historie koně) začal psát Lev Nikolajevič Tolstoj v roce 1883, ale později ji důkladně přepracoval a dokončil v roce 1886.

Osud koňského hrdiny je velkolepou metaforou osudů lidských – se vší krutostí, nespravedlností i vášní, které život připravuje.

Cholstoměr je jeden z nejlepších, nejrychlejších a nejušlechtilejších koní. Narodil se však, pouhou náhodou, jako grošák. A díky své jinakosti musí od mládí snášet drobné ústrky i tvrdé rány – posměch, zradu milované klisničky, následné vykastrování. Jen na krátko zažije pocit hrdosti a štěstí, když si ho ze všech koní vybere bohatý kníže Serpuchovský, který s ním jezdí za svou milenkou. I tahle radost však skončí a Cholstoměr pokračuje ve své trpké životní pouti. Ale jako kdyby víc než vlastní strádání a hořký úděl trápilo jeho velkou koňskou hlavu lidské sobectví a lhostejnost.

„Můj, má, mé… Lidé se v životě neřídí skutky, ale slovy. Smluvili se, že vždy jen jeden může o jedné a téže věci říkat „moje“. A ten, kdo může co největšímu počtu věcí říkat „moje“, ten je považován za nejšťastnějšího.“ podivuje se trpce.

Tolstého slavnou povídku upravil pro jeviště divadelník Mark Rozovsky, rozhlasovou verzi natočil podle překladu a adaptace Jiřího Matějíčka režisér Jiří Horčička – a sám později na tuto práci vzpomínal jako na výjimečné setkání. S příběhem, s autorem, ale jistě také s hercem Eduardem Cupákem, jehož hlasem k nám z rozhlasové nahrávky promlouvá právě kůň Cholstoměr. Ten neokázalými prostředky obdařil výpověď svého hrdiny nesmírným vnitřním nábojem a citovou bohatostí – posluchač tak s údivem sdílí jeho vášeň, smutek, únavu, bezradnost i prchavé chvilky štěstí.

Kossi Efoui. Hra o údělu života v emigraci. Překlad a rozhlasová úprava Michal Lázňovský. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Lída Engelová.

Osoby a obsazení: Kid (Michal Zelenka), Bubakar (David Novotný) a Maguy (Barbora Hrzánová).

Natočeno v roce 2005 (43 min.). Premiéra 12. dubna 2005 (Vltava 21: 30 – 22: 13 h.). Repríza 14. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Africké léto a Současná hra.

Lit.: (anonym): Kossi Efoui: Převozníkův malý bratr. In web ČRo 20. června 2006 (anotace). – Cit.: Stalo se již tradicí, že Český rozhlas 3 – Vltava seznamuje své posluchače s nejnovější tvorbou afrických dramatiků. Tentokrát jde o dramatika pocházejícího z Toga Kossiho Efoui. V úterý 20. června ve 21:30 hod. si poslechněte jeho hru Převozníkův malý bratr, která vypráví o údělu afrických emigrantů v nejmenované zemi. V režii Lídy Engelové se před mikrofonem představí neuvěřitelně dynamická, hrající a rapující sestava herecké trojice: Bára Hrzánová, David Novotný a Michal Zelenka.

Kossi Efoui se narodil se v Anfouin v roce 1962. Vystudoval filosofii. Poté začal psát prózu i drama. V současné době žije ve Francii. Jeho hra Křižovatka z roku 1989 je chápána jako důležitý mezník ve vývoji afrického divadla, neboť otevřela prostor novému vnímání afrického divadla a nové generaci dramatiků jako Koffi Kwahulé, Caya Makhélé, José Pliya (všichni byli hosty minulých ročníků festivalu Tvůrčí Afrika).Hra vyhrála v roce 1989 prestižní soutěž rádia RFI. Effoui je autorem zhruba desítky dramatických textů, které jsou uváděny po celém světě. V nakladatelství Seuil vydal také dva romány (1998 La Polka, 2001 a chystá se vydat třetí.

V překladu Michala Lázňovského a režii Lídy Engelové uslyšíte Převozníkův malý bratr. Hra se odehrává v imaginární zemi během jedné noci. Trojice mladých imigrantů truchlí nad smrtí své přítelkyně Kari, jež skončila život sebevraždou. Tajemný převozník má její tělo převézt do země za řekou, odkud stejně jako zmíněná trojice dobrovolně odešla. Hlavní postava hry – dívka Maguy se však proti tomu postaví. Proč by Kari měla být pochována v zemi svých předků a ne v zemi, kterou si sama vybrala? Hra nastoluje otázky, které řeší mnoho afrických imigrantů, natrvalo usazených v Evropě. Vzpoura Maguy ukazuje, že jejich budoucnost je spíše v přijetí evropských hodnot.

Hra byla ve stejném obsazení (Bára Hrzánová, David Novotný a Michal Zelenka) uvedena i na jevišti v pražském poetickém divadle Viola.

Jiří Horák. Rekonstrukce soudního procesu s Karlem Havlíčkem a tiskařem Procházkou v Kutné Hoře na podzim 1851. Scénická hudba Jiří Váchal. Použitá hudba: J. Strauss – Pochod Radetzkého. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Záznam a střih Marie Čiperová. Asistentka režie Dana Reichová. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Ivan Chrz.

Osoby a obsazení: Karel Havlíček, obžalovaný, novinář, redaktor a vydavatel Slovana (Václav Postránecký), František Procházka, majitel tiskárny (Jan Teplý), dr. Josef Frič, obhájce, advokát z Prahy, otec básníka J. V. Friče (Petr Pelzer), dr. František Votava, předseda c. k. okresního soudu v Kutné Hoře (Rudolf Hrušínský st.), dr. Čermák, žalobce c. k. okr. soudu v Kutné Hoře (Viktor Vrabec), Maršal, soudní písař (Jaroslav Kepka), Sacher Maszoch, pražský policejní ředitel (Martin Růžek), Josef von Müller, purkmistr, rada apelačního soudu v Praze (Soběslav Sejk), baron Mecséry, místodržící Čech (Miloš Kopecký), Antonín Breuer (Bořík Procházka), soudní sluha (Artur Šviha), ordonanc (Eduard Pavlíček), hlasy (Lubor Tokoš, František Švihlík, Vladimír Fišer).

Natočeno v roce 1989. Premiéra 2. 11. 1989 (Vltava, 20:00 – 21:15 h.; 71 min, mono). Repríza 28. 10. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 30. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama k 200. výročí K. H. Borovského.

Text in: Horák, Jiří: Říjen v Carlsbadu. Praha: Jaroslava Jiskrová – Máj, 2007.

Pozn.: Poslední verze textu 1988. Za hru získal Horák Tvůrčí prémii Prix Bohemia 1989.

Lit.: anonym: Jiří Horák: Přelíčení s občanem Havlíčkem. In web ČRo 2 Praha, říjen 2015 (článek). – Cit.: Karel Havlíček Borovský byl jako vydavatel časopisu Slovan obžalován za publikaci článků Proč jsem Slovan a Správa záležitostí obecních. Na jeho obhajobě se podílel i doktor Josef Frič (otec básníka J. V. Friče) a dopadla skvěle.

Vítězství bylo naprosté: 12. listopadu byl vynesen jednomyslný rozsudek „Nevinen“. O měsíc později byl spisovatel zatčen a internován v tyrolském Brixenu. Soudní přelíčení z roku 1851 bylo Havlíčkovou poslední příležitostí veřejně hájit své postoje.

Látku k rozhlasovým hrám čerpal spisovatel a scenárista Jiří Horák hlavně z autentických historických dokumentů. Skutečné osobnosti zachycuje ve významných dramatických situacích, které je nutí k jasným morálním postojům. A stejně je tomu i v tady. Za inscenaci získal Tvůrčí prémii Prix Bohemia Radio 1989.

Zvonimir Bajsić.  Překlad Irena Wenigová. Zvuk Gustav Dostál. Zvukové efekty Bedřich Marek. Magnetofonový záznam a střih Míla Jarolímková. Asistentka režie Mirka Hajská. Hudební spolupráce Jiří Váchal.  Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Ivek, bývalý sazeč (Josef Patočka), Jožica, bývalý poštovní inspektor (Oldřich Musil), Petrus, bývalý divadelní nápověda (Josef Kemr), Tonka, majitelka horské chaty (Slávka Budínová), hlas z přijímače (Bohumil Švarc) a ohlášení a odhlášení (Jiřina Krupičková).

Natočeno 1969. Premiéra 26. 6. 1975 (Vltava, 11:00 h.). Repríza 13. 3. 1996 (Praha, 20:50 h.) v cyklu Hra uprostřed týdne; 26. 2. 2012 (ČRo 2 Dvojka, 20:00 h.).

Pozn.: Některé zdroje uvádějí chybně rok 1978.

Lit.: Hl: Zvonimir Bajsić – Přátelé. In Rozhlas 24/1975 (2. 6. 1975), s. 4 (článek).

Vičo Balabanov.
Původní bulharská rozhlasová hra. Přeložila Alena Maxová. Dramaturgie Jana Weberová. Režie Vlado Rusko. (more…)

Lucille Fletcher. Náhodně vyslechnutý rozhovor odhalí přípravu chladnokrevné vraždy na objednávku. Překlad a rozhlasová úprava Josef Hlavnička. Dramaturg Hynek Pekárek. Stereoscénář a zvuk Jiří Furman. Záznam a střih Jana Fišerová. Zvuková spolupráce Josef Plechatý. Hudební spolupráce Petr Mandel. Asistentka režie Bohumila Andrejsková. Režie Lída Engelová.

Osoby a obsazení: paní Stevensonová (Blanka Bohdanová), služka Mary (Marie Marešová), spojovatelka (Marcela Peňázová), 3. spojovatelka (Jana Holcová), slečna Curtisová (Jana Drbohlavová), ženský hlas, informace (Hana Doulová-Krobotová), žena (Jitka Žídková), seržant Duffy (Ladislav Mrkvička), poslíček (Jiří Racek), muž (Michal Pavlata), George (David Novotný), muž od Western Union (Rudolf Stärz), ženský hlas, informace (Hana Doulová-Krobotová), žena (Jitka Žídková), spojovatelky (Marcela Peňázová, Jana Holcová, Daniela Bakerová a Lída Engelová).

Natočeno v roce 2000. Premiéra 10. 5. 2000 (Praha, 20.14 – 20.34 h.; 28 min.). Repríza 21. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.)

Pozn.: Vysíláno v rámci komponovaného večera Noc s detektivkou na stanici ČRo 3 Vltava 22. 5. 2009 ke 150. výročí narození A. C. Doyla.

Lit.: Venclová, Renata: Lucille Fletcherová: Promiňte, omyl. In web ČRo 3 Vltava, leden 2016 (článek). – Cit.: Promiňte, omyl, je jedna z nejslavnějších rozhlasových detektivních her, která se krátce po své premiéře dočkala i divadelního a filmového přepisu.

Autorka hry, scénáristka Lucille Fletcherová, použila k vystavění napínavé detektivky oblíbený rozhlasový fenomén – telefonní přístroj. Jeho prostřednictvím se hlavní hrdinka hry, paní Stevensonová, dozví o chystané vraždě, ale ještě dlouho jí není jasné, koho se hrozba vlastně týká…

Americká rozhlasová, filmová a televizní scénáristka Lucille Fletcherová (28 března 1912 – 31. srpna 2000) nastoupila jako písařka v roce 1933 do rozhlasové stanice CBS, kde se seznámila se svým prvním manželem, hudebním skladatelem Bernardem Herrmannem. Od počátku se chtěla prosadit jako autorka rozhlasových her, na prvních projektech spolupracovala se svým mužem – napsal původní hudbu k Fletcherové první velmi úspěšné hře Stopař, ve které hrál hlavní roli Orson Welles. Stopař měl premiéru v roce 1942 a konečně pomohl Lucille Fletcherové stát se z písařky scénáristkou. Svůj talent potvrdila zanedlouho dalším příspěvkem do populární řady příběhů s napětím, rozhlasovou hrou Promiňte, omyl, která byla poprvé odvysílána 25. května 1943 a okamžitě vzbudila obrovský posluchačský ohlas.

Jak autorka později vzpomínala v jednom rozhovoru, impuls k napsání hry dostala takříkajíc ze života. Její muž Herrmann ležel doma nemocný a Lucille šla do lékárny pro léky. Lékárník byl její dávný přítel, dala se s ním do řeči, z hovoru ji ovšem nekompromisně vyrušila nepříjemná starší dáma, kterou nevědomky v lékárně předběhla. Nepříjemný, pronikavý hlas ženy a její vystupování se Lucille Fletcherová rozhodla využít pro hlavní hrdinku své příští hry, kterou za trest přivedla do opravdu hrůzostrašné životní situace.

Nerudná, nepohyblivá starší dáma, paní Stevensonová, je odkázána na svůj telefonní přístroj. Chybou spojovatelky vyslechne rozmluvu neznámých mužů, kteří připravují vraždu na objednávku. Zločin je naplánovaný na dnešní večer, kdy je shodou okolností sama doma i paní Stevensonová, na to, aby vraždě zabránila, má jen svůj telefonní aparát.

Vratislav Šťovíček. Pohádka na motivy z Indonésie. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: vyprávěč (Jiří Hanák), želva Kolo-Kolo-Pua (Věra Galatíková), král / bílý pták (Tomáš Töpfer), královna (Daniela Kolářová), princezna v kokosu (Kateřina Rychnovská), princezna z kokosu (Veronika Gajerová), princezna Kokosová skořápka (Iveta Dušková), had Lemba-Iung / princ (Jiří Bartoška), rádža Rimpa (Jiří Holý), tygr Hari-Man (Ivan Gübel), služka Rimi (Magdalena Chrzová), černá kobra (Hana Doulová-Krobotová), hlasy džungle, poddaní aj. (Jana Henžlová, Šárka Kubelková, Branislav Mazúch, Jiří Bittner, Veronika Dušková a Ladislav Brothánek).

Natočeno v roce 1996. Premiéra 25. 12. 1996 (Praha, 13:05 h.). Repríza 1. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 53 min.).

Vydala Radiotéka, říjen 2016 (MP3).

Pozn.: S rozhlasovou pohádkou z roku 1996 zavítáme do vzdálené říše tisíce ostrovů i do tajemné indonéské džungle. Stařičká želva Kolokolopua si tam pro nás připravila příběh. Platí tu jen jediné pravidlo poněkud zvláštní násobilky, jehož výsledek si ale stejně každý může vyložit po svém. (anotace)

Charles Perrault. Pohádka. Dramatizace František Pavlíček. Hudba Leoš Kosek, řídí autor. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Jan Berger.

Osoby a obsazení: král (Josef Patočka), princezna (Zlata Adamovská), princ Tomáš – Chocholouš (Petr Svoboda), rádce (Jiří Sovák), chůva (Vlasta Jelínková), dvorní dáma (Blanka Waleská), princ (Miroslav Moravec), princ (Miroslav Masopust). Dále účinkují Daniela Bakerová, Daniela Bartáková, Martin Velda a Vladimír Kudla.

Natočeno v roce 1978 (58 min.). Repríza 25. 2. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 11. 4. 2026 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Pozn.: Jiný zdroj (kniha 99 uměleckých osobností…, Praha 2008) uvádí rok 1979. –

V roce 1974 vznikla stejnojmenná televizní verze pohádky s Josefem Abrhámem v hlavní roli.

Lawrence Block. Černá anekdota. Přeložil Jan Pišta. Dramatizace a režie Dimitrij Dudík. Dramaturg Pavel Minks.

Osoby a obsazení: Martin Ehrengraf, advokát (Aleš Procházka) a Dorothy Culhaneová, klientka (Gabriela Vránová).

Natočeno v roce 2002 (17 min). Repríza 9. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet; 23. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.

Lit.: anonym: Lawrence Block: Právnická metoda. In web ČRo 3 Vltava, leden 2015 (anotace). – Cit.: Americký spisovatel detektivní literatury Lawrence Block proslul jako všeobecně uznávaný mistr svého řemesla. Napsal více než padesát knih. Byl jmenován velmistrem Sdružení amerických autorů detektivních románů a získal všechna významná ocenění, která se v USA v tomto žánru udělují. 

Bernard Da Costa. Drobná epizoda ze života mladého Richarda Wagnera. Přeložila Daniela Jobertová. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Vlado Rusko.

Osoby a obsazení: Richard Wagner (Ondřej Vetchý), Angličan (Václav Vydra III.), Beethoven (Josef Somr), domovník (Gaston Šubert) a hostinský (Antonín Molčík).

Natočeno v roce 1997. Premiéra 26. 12. 1997 (ČRo 3 Vltava, 15:30 h.; 51 min). Repríza 2. 10. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).

Pozn.: Hra oceněná Prix Italia.