Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 2. 2008

Zvířecí mámy 1/10 (1992)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:25

Josef Vágner. Seriál pro mládež. Pro rozhlas připravila Milena Lukavská. Režie Vladimír Gromov.

Vypráví Josef Vinklář.

Nastudoval Československý rozhlas pro pořad Domino v roce 1992 (10 x 11 min.). Repríza 16.-20. 3. 2015 v pořadu Rádio Junior; 19. – 23. 3. a 26. – 30. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Díly: 1. Antilopy žirafí, 2. Lvice, 3. Jimmy, 4. Žirafy, 5. Pštrosí rodinka, 6. Hroši, 7. Matka slonice, 8. Zebra Uganda, 9. Ještě jednou zebra, 10. Gepardice.

Pozn. 1: V programu ČRo (2015) je jako režisér uveden Vladimír Gromov.

Pozn. 2: Jak se o svá mláďata starají různé zvířecí druhy? Na to nám odpoví pět vyprávění ze seriálu Zvířecí mámy. Díky němu zavítáme do Afriky a staneme se nenápadnými pozorovateli života tamních exotických zvířat. Péče o mláďata se u jednotlivých druhů výrazně liší a tak můžeme porovnat, jak o své mladé pečují antilopy žirafí, gepardi, lvice, pštrosi a žirafy. Autorem knížky, podle které seriál Zvířecí mámy vznikl, je významný český přírodovědec Josef Vágner. Prožil dobrodružný život, hodně cestoval a celý svůj život zasvětil africké přírodě. (anotace ČRo)

Hoši na řece 1/5 (2005)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:54

Jaroslav Novák. Pro rozhlas upravil Jiří Hromádko. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Aleš Procházka.

Nastudoval ČRo2 pro pořad Domino v roce 2005. Premiéra 4. – 8. 7. 2005  (ČRo 2 Praha, 15:05 h.; 5 x 9min). Repríza 6. – 10. 4. 2015 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.).

Pozn.: Jaroslav Novák – Braťka („Vodácký Foglar“) se narodil  31. 1. 1894 v Praze na Žižkově. Chudá rodina mu nemohla umožnit studium, a tak vše získával pílí a houževnatostí.

Jeden z prvních českých skautů, spolupracovník zakladatele českého skautingu Antonína Benjamína Svojsíka, se kterým se seznámil v r. 1913. V tomto roce také založil pátý pražský oddíl Junáka, slavnou Pětku. Byl vynikajícím skautským vůdcem a znalcem chlapeckých duší, se svými chlapci rok co rok tábořil a získával tak neocenitelné poznatky a zkušenosti. Pětka byla původně oddíl suchozemský, ale po příchodu Mirko Vosátky – Grizzlyho se Braťka i celý oddíl rozhodl přejít k vodním skautům. O prázdninách 1934 a 1935 vykonali členové oddílu plavby po Jaderském moři. V přístavu Rjeka si najali plachetnici a plavili se vždy pět týdnů podél pobřeží Jugoslávie a Řecka. Na lodi vykonávali veškeré námořnické práce.

Braťka byl dlouholetým tajemníkem Svazu junáků – skautů RČS. Společně s Františkem Alexandrem Elstnerem, absolventem Gilwellu, organizoval v r. 1923 první Lesní školu, nejvýznamnější kurz pro skautské vůdce. Byl to právě on, kdo přišel s nápadem originální české skautské zkoušky Tři orlí pera. Propagoval základní prvek skautingu – družinový systém a orientační i dlouhodobé hry.

Mnoho let byl redaktorem a později šéfredaktorem časopisu Skaut – Junák. Své bohaté zkušenosti uplatnil v řadě skautských příruček a románů. Napsal první český skautský román Skautská srdce (později upraveno na Statečná srdce), který poprvé vyšel v r. 1921 a dočkal se mnoha dalších vydání. Další knihy, které napsal, nesou názvy Zelené jezero, Bílá ruka, Vláďa Nebojsa, aj.

Nádhernou průkopnickou plavbu po Jadranu popsal v knize Pod bílými plachtami, vydanou oddílem v r. 1936. Poslední knihou vydanou ještě za jeho života, se stal dobrodružný román Mořská hvězda. Příběh plavby z r. 1935 začal Braťka zpracovávat někdy kolem r. 1940, úryvky vyšly v oddílovém časopise Veslo. Vzhledem k situaci v protektorátu (likvidace skautingu) a ke své odbojové činnosti práci na románu přerušil a pokračoval v ní až po osvobození republiky v r. 1945. Vyšel ve velkém spěchu v r. 1948, ale část nákladu byla stažena a dána do stoupy. Málokdo tehdy tušil, že příběh má i druhou část Ve stopách Odyseových. U ní byla sazba rozmetána a čtenáři se jí dočkali až 30 let po Braťkově smrti. I další romány Hoši na řece a Tábor nad vodopády se vydání dočkaly až po r. 1989.

Braťka byl spoluautorem námětu prvního a zatím jediného českého filmu se skautskou tématikou Na dobré stopě. Příběh se odehrává na letním junáckém táboře vodního oddílu. Vypráví o chlapci Edovi, poznamenaném tragickou okupační zkušeností. Ten se těžko sžívá s ostatními chlapci. Jejich důvěru a přátelství si získá, až když přispěje k odhalení německých diverzantů.Film se natáčel na ostrově na Sečské přehradě – tábořišti Novákova oddílu. Režíroval ho Josef Mach, za kamerou stál Jaromír Holpuch, hudbu složil Julius Kalaš. Představitelem hlavní postavy Edy byl Antonín Šůra, později známý z mnoha dalších filmů. Prakticky všechny vedlejší postavy ztvárnili skauti z pražského V. oddílu vodních skautů. Film byl do kin uveden v prosinci 1948, ale byl promítán jen krátce, protože ideologicky nevyhovoval tehdejší době. Přesto ho shlédlo 1 244 583 diváků a v roce 1956 byl promítán v Polsku – při příležitosti obnovení tamní skautské organizace.

Braťkův život nebyl jednoduchý. Spolu s oddílem aktivně stál u zrodu republiky v r. 1918, za války se účastnil protinacistického odboje i Květnového povstání v r. 1945. Po zákazu Junáka v r. 1940 byl Braťka zatčen a vězněn. Za svoji protiválečnou činnost byl vyznamenán Čsl. válečným křížem (1939) a čsl. vojenskou medailí Za zásluhy. Po krátké době musel opustit redakci obnoveného časopisu Junák, který po únoru 1948 rychle měnil obsah i název, až konečně zanikl. V roce 1953 byl Braťka jako osoba nebezpečná komunistickému režimu přinucen opustit Prahu a byl mu přikázán pobyt v Úžíně u Ústí n. L. Pracoval jako zaměstnanec knihkupectví v Ústí. Nevzdal se, na dálku spolupracoval se Pětkou, která přes veškerá diskriminační opatření dále operovala pod hlavičkami tělovýchovných organizací jako ilegální skautský oddíl, psal romány, které už za jeho života nevyšly. Byl houževnatý, po čase začal vést žáky a dorostence při jachetním oddílu Chemičky Ústí. Přes zájem STB o Braťku jím prošla řada schopných chlapců a od roku 1956 měl celkem devět letních táborů. Poslední Braťkův tábor se uskutečnil v r. 1963 u rybníku Hejtman.

Braťka zemřel v noci 14. 3. 1965. Urnu s jeho popelem několik let opatrovala jeho manželka Vlasta v bytě v Úžíně. Úžín však musel ustoupit stavbě plynárny a paní Vlasta se přestěhovala do Chabařovic, kde zemřela v r. 1977. Urny z bytu zesnulé byly údajně odvezeny na Střekov do Správy hřbitovů, a když si je nikdo nevyzvedl, byl popel vsypán na společném neoznačeném místě.
Jaroslav Novák – Braťka tedy nemá jiný hrob, než své literární dílo, tři orlí pera na rukávech skautů i skautek a vzpomínky členů pražské i ústecké Pětky.

Detektivem v říši zvířat 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:22

Jaroslav Mareš. Výběr z knihy. Režie Vladimír Gromov.

Vypráví Josef Somr.

Nastudoval ČRo 2 pro pořad Domino v roce 2007 (5×13 min.) .

Obsah: 1.Mantikora – 2.Za největším broukem světa – 3.Kanibalova pomsta – 4.Ďáblův otec – 5.Nesmrtelný Moby Dick.

Fana 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:14

Veronika Hájková. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Rozita Erbanová.

Nastudoval ČRo2 pro pořad DOMINO v roce 2007 (5×12 min.).

13. 2. 2008

Sedm kapitol ze života Václava Netušila aneb S kolem kolem světa 1/12 (2000)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:39

Ivan Binar. Osudy muže semletého soukolím totalitní normalizační společnosti  a osudy autora, jehož život tato normalizace poznamenala. Četbu na pokračování z autorova románu připravila Lenka Jaklová. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Petr Pelzer, Miloš Hlavica a Jan Hartl.

Natočeno 2000 (12 x 29 min.).

Obsah: 1. Příběh Václava Netušila. – 2. Z literární pozůstalosti Václava Netušila. – 3. Příběh autorův. – 4. Příběh Václava Netušila. – 5. Příběh autorův. – 6. Příběh Václava Netušila. – 7. Příběh autorův. – 8. Příběh Václava Netušila. – 9. Příběh Václava Netušila. – 10. Příběh autorův. –  11. Příběh autorův. –  12. Konec příběhu autorova.

Pozn.: Ivan Binar, (25. června 1942 Boskovice), je český spisovatel a překladatel. Ivan Binar odmaturoval v r. 1959, poté studoval češtinu, dějepis a výtvarnou výchovu na Pedagogickém institutu Ostrava. Po absolvování tohoto institutu (1963) vyučoval na základní škole. Souběžně s tím pracoval v zájmovém centru mládeže, redigoval časopis Tramp a publikoval v řadě dalších časopisů např. v Mladém světě. Po roce 1965 se významně podílel na ostravském studentském divadle Pod okapem (později Waterloo). V r. 1971 byl zatčen a odsouzen za pobuřování, kterého se měl dopustit při muzikálu Syn pluku. Vězněn byl až do roku 1973, po svém návratu se stal ineditním spisovatelem, kdy byl zaměstnán v několika manuálních profesích. Roku 1977 emigroval do Rakouska (Vídeň), kde působil jako překladatel a restaurátor keramiky. Roku 1983 se přestěhoval do Mnichova, kde se stal redaktorem rádia Svobodná Evropa. Roku 1994 se vrátil do Prahy, kde se stal spisovatelem na volné noze. V letech 2003 – 2004 byl předsedou Obce spisovatelů.

Poněkud dlouhý název nového Binarova románu připomíná barokní tradici a je i svým vnitřním zaměřením blízký baroknímu nahlížení světa coby labyrintu. Ivan Bindar staví svého hlavního hrdinu, „blouda“ Václava Netušila, který je i jakýmsi alter egem autorského vypravěče, do labyrintu totalitního normalizačního světa a naší současné české společnosti, jež zůstává v labyrintním zmatení, protože se nedovede se svou nedávnou minulostí vyrovnat.

12. 2. 2008

Delfíni zasahují 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:17

Lumír Dvořák. Režie Vladimír Gromov.

Účinkují Libor Bouček, Aleš Procházka, Markéta Štechová a další.

Nastudoval ČRo2 pro pořad DOMINO v roce 2007 (5 x 12min.). Premiéra 6. 8. – 10.8. 2007 v rámci pořadu Domino (ČRo 2 Praha, 19:00 – 20:00 h.). Repríza 16. – 20. 2. 2015 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.).

Pozn.: Mirek, Majka, Honza, Kybernet a nejmladší Luděk se pouštějí do dalšího dobrodružství. Tentokrát se členové vodáckého oddílu Delfíni zapletou do případu, ve kterém jde o distribuci a prodej drog…

Jak se vychovává papoušek 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:14

Hana Doskočilová. Četba na pokračování pro mládež. Pro rozhlas upravila Milena Lukavská. Režie Vladimír Gromov.

Osoby a obsazení: Jenka (Magdaléna Chrzová) a Kára (Petros Alexandridis).

Nastudoval Český rozhlas v roce 2007 (5 x 12 min.). Reprízy 24.-28. 3. 2014 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo Rádio Junior), 6.-10. 2. 2017 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior),  10.-14. 7. 2018 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior).

Pozn.: Školák Oskar, přezdívaný Kárek, najde náhodou papouška, chce si ho vzít domů, ale maminka mu to nedovolí. Zajímá vás, co se s nalezeným opeřencem stane? Ještě štěstí, že se Oskar potká s Jenkou, která už je dospělá a je ochotná se papouška ujmout. Nakonec o něj pečují společně a jsou rádi, že jsou na to dva, protože na vlastní kůži poznají, že starat se o papouška není vůbec snadné. (anotace ČRo)

Moravské pověsti 1/5 (200?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:13

Karla Bufková-Wanklová. Výběr ze stejnojmenné knihy pověstí. Rozhlasová úprava a režie Vladimír Gromov.

Vypráví Petr Haničinec.

Nastudoval Český rozhlas pro pořad Domino v roce 200? (5 x 10 min.).

Díly: 1. Chudý chalupník a černokněžník, 2. O trpaslíku Apelovi, 3. Vysloužilec v čertově mlýně, 4. O prvním pánovi z Kravař, 5. O prvním krupobití.

Obyčejné neobyčejné 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:06

Pavel Brycz. Čtení na pokračování pro mládež. Režie Vladimír Gromov.

Vypráví Josef Dvořák.

Nastudoval ČRo2 pro pořad Domino v roce 2007 (5 x 10 min.). Reprízy 24.-28. 9. 2007 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha), 7.-11. 3. 2018 (ČRo Rádio Junior).

Obsahuje: 1. Jak šel froté ručník na vandr – 2. Jak obyčejná klika měla neuvěřitelnou kliku – 3. Jak se psí loužička chtěla stát velkou louží – 4. Jak se váže šťastný uzel – 5. Jak vodovodní kohoutek kokrhal.

Pozn.: Jak šel froté ručník na vandr. Představte si, junioři, že jeden modrobílý ručník čeká u vany, až se školák Péťa Hovorka vykoupe, aby ho pak vysušil. Přitom zaslechne v televizi, že úplně stejný ručník jako je on, rozhodl mistrovský zápas v boxu. To by taky chtěl zažít…

Jak obyčejná klika měla neuvěřitelnou kliku. Klice od traktoru se zdálo, že si jí nikdo neváží, že zkrátka nemá kliku. A tak se vydala někam, kde si jí vážit budou. Jestlipak najde místo, kde bude užitečná a spokojená?

Jak se psí loužička chtěla stát velkou louží. Jednou školák Toník zapomněl na svého čtyřnohého kamaráda-kokříka Olivera. Nešel s ním včas ven, proto se pejsek zkrátka musel „vyvenčit“ doma. A tak přišla na svět loužička. Hned si začala povídat s vybavením bytu – ledničkou a s rádiem. Co všechno se dozvěděla a co z toho usoudila?

Jak se váže šťastný uzel. Zapomětlivý Roman Voháňka dostal doma velký kapesník, aby si na něm udělal uzel. A to samozřejmě proto, aby nezapomínal. Jednou se kapesníček vychloubal, že je kapitánským uzlem a pak dokonce, že je i dračí smyčkou? Co to všechno způsobilo?

Jak vodovodní kohoutek kokrhal. Byl jednou jeden vodovodní kohoutek, který nechtěl, aby z něj jen tekla voda. Přál si běhat po dvorku a kokrhat. A představte si, junioři, že kokrhat se opravdu naučil. A co bylo dál s kokrhajícím vodovodním kohoutkem? (anotace ČRo)

Bílá paní na hlídání I 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:58

Pavel Brycz. Pohádkový seriál. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Režie Ivona Žertová.

Vypráví Naďa Konvalinková.

Nastudoval ČRo 2 Praha pro pořad Domino v roce 2007 (5 x 12 min.). Reprízy 10. – 14. 6. 2013 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha), 11. – 15. 9. 2017 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior); 16. – 20. 9. 2019 (ČRo Rádio Junior), 18.-22. 9. 2020 (ČRo Rádio Junior); 21. – 25. 1. 2024 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Díly: 1. Konec strašení na cimbuří, 2. Dětská přesilovka, 3. Polštářové sny, 4. Výchovný koncert, 5. Halloween.

Pozn.: Podle knihy P. Brycze vznikl i stejnojmenný večerníčkový seriál (2012).

Pozn.: Jediný, kdo zvládne uhlídat čtyřčata Barnabáše, Matyáše, Tobiáše a Uriáše, je paní Bílá. Aby taky ne, když je strašidlo. Paní Černá je restaurátorka starých obrazů, pan Černý je lodní důstojník na zaoceánském parníku a jejich děti, čtyřčata Barnabáš, Matyáš, Tobiáš a Uriáš jsou pěkná čísla. Ze školky je vyloučili, protože ji vytopili, když si hráli na námořníky, a žádná paní na hlídání u nich nevydrží ani hodinu. Tedy až do chvíle, kdy se paní Černá seznámí s paní Bílou, která to s kluky umí přímo zázračně. Jak by také ne, je to totiž ve skutečnosti opravdická kouzelná bílá paní ze starého zámku. O tom ale maminka Černá nemá ani tušení. Strašidla přece nejsou! Zato kluci vědí své… (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress