Petr Jilemnický. Čte Antonín Zíb.
Poslední část vysílána 24. 10. 1954.
Petr Jilemnický. Čte Antonín Zíb.
Poslední část vysílána 24. 10. 1954.
Alois Jirásek. Četba ze Starých pověstí českých. Režie Josef Bezdíček.
Čte Jaroslav Průcha (7, 13), Karel Beníško (3-6, 8-14), Růžena Nasková (4, 8, 9), Leopolda Dostalová (6), Antonín Zíb (10, 12), František Smolík (14), Vlasta Fabianová (5), Otomar Korbelář (3, 15), František Vnouček (11).
Natočeno 1954. Premiéra v cyklu Rozhlas pro školy. Literární výchova.
3. O Bivoji. Natočeno 5. 6. 1954. Premiéra 18. 9. 1954 (Praha I., 10,15 – 10,45 h.).
4. O Libuši a Přemyslovi.
5. Libušina proroctví. Natočeno 22. 6 – 7. 7. 1954.
6. Dívčí válka. Natočeno 27. 8. 1954. Premiéra 9. 10. 1954 (Praha I., 10,15 – 10,45 h.).
7. O Křesomyslu a Horymírovi. Natočeno 8. 7. 1954. Premiéra 16. 10. 1954 (Praha I., 10,15 – 10,45 h.).
8. O králi Ječmínkovi. Natočeno 13. 7. 1954. Premiéra 23. 10. 1954 (Praha I., 10,15 – 10,45 h).
9. O staré Praze. Natočeno 13. 7. 1954. Premiéra 13. 11. 1954 (Praha I., 10,15 – 10,45 h.).
10. Žito kouzelník. Natočeno 30. 8. 1954. Premiéra 20. 11. 1954 (Praha I., 10,15 – 10,45 h.).
11. Staroměstský orloj. Natočeno 21. 6. 1954.
12. O Daliborovi z Kozojed. Natočeno 22. 11. 1954. Premiéra 4. 12. 1954 (Praha I., 10,15 – 10,45 h.).
13. Ze židovského města. Natočeno 8. 7. 1954. Premiéra 11. 12. 1954 (Praha I., 10,15 – 10,45 h.).
14. Faustův dům. Natočeno 22. 11. 1954. Premiéra 18. 12. 1954 (Praha I., 10,15 – 10,45 h.).
15. O Žižkovi 1. Premiéra 8. 1. 1955 (Praha I., 10,15 – 10,45 h.).
Nikolaj Vasiljevič Gogol. Dramatizovaná četba na pokračování z románu ruského klasika. Režie Oldřich Hoblík.
Osoby a obsazení: vypravěč (Karel Höger), Čičikov (Rudolf Hrušínský), statkáři (Václav Vydra, Bohuš Záhorský, Rudolf Deyl ml. a Jaroslav Vojta). Dále účinkují Vladimír Řepa, Artuš Kalous, Gabriela Kalfusová, Jarmila Vacková a J. Pechlátová.
Premiéra 1. dílu 6. 12. 1954 (Praha II, 22:20 h.), 6. dílu 10. 1. 1955 (Praha II, 22:20 – 22:50 h.).
Pozn.: Karel Höger načetl Mrtvé duše ještě v roce 1975.
Svatopluk Čech. Četba na pokračování. Dramaturg Donát Šajner. Režie Jiří Hadrbolec.
Čte Karel Höger.
Natočeno 1954. Premiéra 7. dílu 12. 12. 1954 (Praha I, 11:00 h.). Repríza 6. dílu 3. 9. 1960 (Praha I, 21:00 – 21:30 h.; 27 min.).
Mychajl Panasovyč Stelmach. Režie Jaroslav Burian.
Čtou Otakar Brousek I. a Jaroslava Drmlová.
Vysíláno říjen – listopad 1954 („Hlavní kniha měsíce Československo-sovětského přátelství“).
Jan Kozák. Režie Vladimír Tomeš.
Čte Jiří Samek.
Nastudovala Plzeň. Vysíláno (1. díl) 5. 9. 1972.
Vasilij Grossman. Překlad Julie Heřmanová. Připravila Milada Marešová.
Čte Otomar Korbelář.
Lit.: -mk-: Stalingrad. In Československý rozhlas 37/1972, s. 9 (anotace). – Cit.: „… Publikace byla poprvé vydána v Moskvě roku 1943. Ve formě zápisů, v časovém rozmezí od 5. září 1942 až do začátku ledna 1943, líčí autor stalingradskou obranu, přípravu na ofenzívu a obklíčení německých vojsk. Výstižně a sugestivně zachycuje celkovou atmosféru těžké, vyčerpávající bitvy i jednotlivé sovětské vojáky a obětavou práci sovětských žen. Posluchačovu pozornost upoutá generálplukovník Jeremenko s rozsáhlými vojenskými zkušenostmi, plukovník Guruťjev, velitel sibiřských pluků, rozhodný a obětavý seržant Vlasov, dvacetiletý střelec Čechov s vrozenou statečností a další nezapomenutelné postavy velké bitvy…“
Magda Szabová. Četba pro děti. Překlad Ladislav Hradský. Režie Karel Weinlich.
Vypráví Gabriela Vránová.
12. díl vysílán 4. 9. 1972.
Mark Twain. Příběhy mladého lorda, který šel na zkušenou za velkou louži. Překlad Jarmila Fastrová. Výběr a úprava Alena Daňková. Klavírní improvizace Miroslav Matějo. Hudbu z našich i zahraničních nahrávek vybrala Eliška Pomajzlová. Režie Petr Adler.
Čte Jaromír Spal.
Vysíláno 2. 9. 1972 v cyklu Pokračování za deset minut.
Vojtech Zamarovský. Hudební redaktor Miroslav Nemec. Zvuk Andrej Klimits. Dramaturgie Táňa Kusá. Režie Karol Horváth.
Účinkuje Peter Sklár.
Nastudovala Bratislava. Premiéra 7. 7. – 3. 9. 2008 (21:30 h.).
Pozn.: Olympia je dnes jedno z najznámejších miest na svete, pritom ani nie tak dávno sa skrývala pod príkrovom sčernetého bahna a v pološere zabudnutia. Muselo sa čakať až do minulého storočia, kým ju archeológovia vyniesli znova na povrch zeme a pretvorili na pamätník športovej slávy, aký nemá na svete páru, a na jeden z najkrajších parkov pod slnkom. Vzkriesenie Olympie patrí medzi veľké výkony ľudského umu a rúk. No azda ešte väčšie a záslužnejšie je to, čo po ňom nasledovalo: vzkriesenie olympijských hier. Tieto hry sa stali opäť najvýznamnejšou športovou udalosťou sveta, ktorý sa od ich niekdajšieho zániku na nepoznanie zmenil, a presne tak ako kedysi bojujú na nich najlepší z najlepších o česť víťaza. Prerástli pôvodný grécky rámec a dnes patria, podobne ako ostatné vymoženosti Grékov, mnohým národom; otvorené sú všetkým. A do tretice: to najväčšie a najcennejšie je vzkriesenie olympijských ideálov. Zatiaľ, pravda, ostávajú mnohé z nich iba ideálmi. Napríklad hneď prvý, ktorý im vložil do vienka podľa súhlasnej tradície ich legendárny zakladateľ: Gréci pre olympijské hry odkladali vojny, my sme už tri razy pre vojny odložili olympijské hry…
To je niekoľko myšlienok z knihy Vojtecha Zamarovského Vzkriesenie Olympie. V rámci letnej štruktúry, ktorej dominantou sú Letné olympijské hry Peking 2008, Slovenský rozhlas pripravil čítanie celej knihy majstra literatúry faktu, ktorého tiež zvyknú nazývať misionárom staroveku.
V spolupráci s vydavateľstvom Perfekt pri príležitosti Letných olympijských hier Peking 2008. (anotace)
Powered by WordPress