Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 4. 2011

Paměti profesora Švejcara 1/5 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 12:36

Josef Švejcar. Připravila Lenka Brodecká. Režie Petr Dufek.

Účinkují Vladimír Krátký a Jan Kolařík.

Natočil Český rozhlas Brno v roce 2011. Premiéra 18.-22. 4. 2011 (ČRo2 Praha, 5 x 25 min.).

Lit.: Hubička, Jiří: Paměti profesora Švejcara. In web ČRo 20. dubna 2011 (anotace). – Cit.: „Pro většinu lidí není možné představit si v celém rozsahu změny, které proběhly za století mého života. A přece ty minulé zážitky jsou základem života dnešního a budoucího. Z tohoto důvodu jsem přijal výzvu k napsání svých pamětí, protože jsem poslední z biologů dnes ještě žijících.“

Těmito slovy zahajuje vzpomínání na svou dlouhou životní a především vědeckou dráhu vynikající český lékař, spoluzakladatel české pediatrie profesor Josef Švejcar (1897-1997).

Memoáry této vynikající osobnosti, která založila nové pohledy a postupy v pediatrii (jeho publikace Péče o dítě, která vyšla poprvé v roce 1945, později v mnoha reedicích, se stala jednou z nejčtenějších knih vztahujících se k výchově dítěte) doplnila autorka rozhlasového scénáře o zasvěcený a v mnohém upřesňující pohled jeho syna. Retrospektivní pohled profesora Švejcara obsahuje podrobné líčení jeho dětství, mládí, studií a počátků praxe, až do svatby s Bělou Helbichovou v roce 1923.

Profesor Švejcar proslul – mimo jiné – také jako vtipný glosátor života. K jeho známým výroků patří například tento: „To největší, co žena muži do života dává, je její kritika.“

Pro řadu Četeb na pokračování na Dvojce Českého rozhlasu připravila Švejcarovy paměti Lenka Brodecká, natočilo je brněnské studio Českého rozhlasu.

26. 4. 2011

Pane Bůh, tady Anna 1/17 (2001)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:38

Fynn (Sydney Hopkins). Četba na pokračování. Překlad Ladislav Šenkyřík. Další tvůrci nezjištěni.

Účinkují Dana Pilchová a Josef Polášek.

Nastudovalo Rádio Proglas v roce 2001. Premiéra 15. 1. – 6. 2. 2001 (17 x 30 min.).

Pozn.: „Rozdíl mezi člověkem a andělem je jasnej. Většina anděla je uvnitř a většina člověka je zvenčí.“ – Ve třicátých letech našel Fynn při potulkách ulicemi londýnského East Endu malé děvčátko Annu, a jelikož nebyl schopen zjistit, kde Anna bydlí, vzal ji s sebou domů do bytu své matky. Fynn si s Annou po večerech vyprávěl a hrál, mluvili spolu o životě a obzvlášť o přírodních vědách a matematice a Anna mu povídala své „úvahy“ o Bohu, kterého dětsky oslovovala „Pane Bůh“, když se mu svěřovala se všemi svými názory a těžkostmi. Nevinný, ale pronikavý pohled Anny na svět přiměl Fynna, aby sám pro sebe přeformuloval vlastní názory. Kniha dnes patří ke klasické četbě nejen v anglicky mluvících zemích. (anotace vydavatele)

24. 4. 2011

Skaláci 1/? (1960)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:40

Alois Jirásek. Četba na pokračování.  Režie Ludvík Mühlstein.

Čte Josef Kotapiš.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1960. Premiéra prvního dílu 8. 1. 1961 (Praha I, 11:00 – 11:30 h.), pátého dílu 12. 2. 1961 (Praha I, 11:00 – 11:30 h.).

23. 4. 2011

Pověsti z hor a z hradních cimbuří 1/40 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 23:16

Gustav Mikusch, Jakub Lolek, Bohuslav Indra, Martin Strouhal, Irena Šindelářová, Anežka Šulová, Miroslav Kubíček, Karel Faltýnek, Václav Rýznar a Miroslav Zapletal. Cyklus pohádek a příběhů z jesenických hor i hanácké roviny. Pro rozhlas připravil Tomáš Soldán. Technická spolupráce Zdeněk Prchlík, Jiří Vavrda a Pavel Tichý. Režie Tomáš Soldán.

Účinkují Petr Kubes (1, 3, 22, 25, 28, 30-33, 40), Jaroslav Krejčí (2, 4, 20, 23, 26, 29, 34, 36-38) a Ivana Koktová (27).

Nastudoval Český rozhlas Olomouc v roce 2011 (40 x 10 min.). Premiéra 27. 3. – 20. 11. 2012 v cyklu Pohádka na dobré ráno (ČRo Olomouc).

Díly: 1. Kostelík Božího těla (Gustav Mikusch, premiéra 27. 3. 2011), 2. Chudý uhlíř života (Jakub Lolek, premiéra 3. 4. 2011), 3. Ohnivý pes (Bohuslav Indra, premiéra 10. 4. 2011), 4. Vochlářův poklad (premiéra 17. 4. 2011), 5. Čerťák a Čertí skalka (premiéra 24. 4. 2011), 6. O vzniku Hrochova (premiéra 1. 5. 2011), 7. ? (premiéra 8. 5. 2011), 8. Kostlivec v Plechtinském mlýně, O hastrmanovi (premiéra 15. 5. 2011), 9. O kopci Pandurce u Bohuslavic (Martin Strouhal, premiéra 22. 5. 2011), 10. O založení Nového hradu (Gustav Mikusch, premiéra 29. 5. 2011), 11. O fojtovi z Křížového vrchu (Irena Šindelářová, premiéra 5. 6. 2011), 12. Dvě ženy (premiéra 12. 6. 2011), 13. Soví král (premiéra 19. 6. 2011), 14. Olomoucký orloj (premiéra 26. 6. 2011), 15. Malíř Ambrož (Anežka Šulová, premiéra 3. 7. 2011), 16. O dupavé cestě u Ospělova (premiéra 5. 7. 2011), 17. Skříňka pro císaře (premiéra 6. 7. 2011), 18. Barbara Springerová (premiéra 10. 7. 2011), 19. O modrém kameni (Martin Strouhal, premiéra 17. 7. 2011), 20. Král hory (Irena Šindlářová, premiéra 24. 7. 2011), 21. O původu jména obce Bohutína (Gustav Mikusch, premiéra 31. 7. 2011), 22. Čarodějný mlýn u Rudoltic (Bohuslav Indra, premiéra 7. 8. 2011), 23. O tom, jak čert potkal houbaře z Milkova (Martin Strouhal, premiéra 14. 8. 2011), 24. Příběhy olomouckých domů – U Černého koníčka a U Sedmi čertů (Miroslav Kubíček, premiéra 21. 8. 2011), 25. O písařovském Matouši (Bohuslav Indra, premiéra 28. 8. 2011), 26. O Obersku (Karel Faltýnek, premiéra 4. 9. 2011), 27. Rytíř Hojgr z hradu Pleče u Jindřichova a Pastýřský kámen v údolí Brané (Gustav Mikusch, premiéra 11. 9. 2011), 28. Mohelnický obr (premiéra 18. 9. 2011), 29. Zabitý dědek (Václav Rýznar, premiéra 25. 9. 2011), 30. Poustevník z Jedlí (Václav Rýznar, premiéra 28. 9. 2011), 31. Po Bludu Bludov (Miroslav Kubíček, premiéra 2. 10. 2011), 32. O bílé paní u Veselí (Martin Strouhal, premiéra 9. 10. 2011), 33. Mrtvá ruka (premiéra 16. 10. 2011), 34. Obr Drásal z Chromče (premiéra 23. 10. 2011), 35. Zlatý kanec (premiéra 28. 10. 2011), 36. Bílý havran (Irena Šindlářová, premiéra 30. 10. 2011), 37. O můře v Suchdole (Martin Strouhal, premiéra 6. 11. 2011), 38. O Pradědovi a O losinské Meluzíně (Miroslav Zapletal, premiéra 13. 11. 2011), 39. Mistr Michal (premiéra 17. 11. 2011), 40. O neposlušné Pepině (Karel Faltýnek, premiéra 20. 11. 2011).

 

 

Pozn.: Za čertími pověstmi se vydáme do kraje pod Bukovou horou.  „Podařilo se nám shromáždit velké množství pověstí a legend z celého Olomouckého kraje. Režisér Tomáš Soldán z nich vybral to nejlepší a to nabídneme posluchačům,“ vysvětlil vedoucí Slovesné a literární redakce Mirek Kobza.

Soví král patří do cyklu pověstí střední a severní Moravy, které v letošním roce vysílá Český rozhlas Olomouc. Každou neděli a o svátcích tak mohou děti i jejich rodiče vyslechnout některou z legend ze svého kraje – vybíráme pověsti z Lošticka, Prostějovska, Olomoucka, Jesenicka a dalších regionů. Pověst o Sovím králi patří k jedněm z těch nejhezčích.

21. 4. 2011

Jan Maria Plojhar 1/14 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 19:17

Julius Zeyer. Četba na pokračování z románu prozaika, básníka a dramatika. Připravila Dagmar Oravová. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2011. Premiéra prvního dílu 17. 4. 2011 (30 min.). Ke stažení na stránkách Čtenářský deník.

Lit.: anonym: Julius Zeyer: Jan Maria Plojhar. In web ČRo, duben 2011 (článek). – Cit.: Čtrnáctidílnou četua na pokračování z románu prozaika, básníka a dramatika Julia Zeyera Jan Maria Plojhar jsme připravili k 170. výročí autorova narození (26. 4.) Hlavním tématem románu z autorovy současnosti (poprvé vyšel 1888), s mnoha autobiografickými prvky, je smrt a zklamání pozemským životem. Titulní hrdina pocházející z bohaté rodiny trpí národní malostí a přízemností lidí, kteří ho obklopují i vášnivou a zklamanou láskou. (more…)

Krajan 1/5 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:38

Zdeněk Mahler. Četba na pokračování odkrývá mnohé taje životního příběhu skladatele, klavíristy a dirigenta z přelomu 19. a 20. století. Pro rozhlas připravila Jana Davidová-Kracíková.

Čte Petr Dohnal.

Nastudoval ČRo Pardubice v roce 2011. Premiéra 11. – 15. 4. 2011 (ČRo 2 Praha, 22:05 – 22:30 h.; 5 x 25 min.).

Lit.: Hubička, Jiří: Zdeněk Mahler: Krajan. In web ČRo, duben 2011 (článek). – Cit.: Krajan, kniha Zdeňka Mahlera, bude po pět dní provázet naše večery. (…) Zdeněk Mahler své dílo věnoval géniovi hudby na přelomu 19. a 20. století, Gustavu Mahlerovi. Klavírista, dirigent a skladatel si přinesl neopakovatelné vzpomínky z mnoha evropských hudebních metropolí i ze Spojených států, kde stál před mnoha prestižními symfonickými orchestry. Jako dirigent byl nesmlouvavý, jako autor pochyboval sám o sobě. Kniha odkrývá mnohé taje životního příběhu Gustava Mahlera. Autor knihy Zdeněk Mahler, jako člen rodiny Mahlerů, má ke vzpomínkám nejblíže. Vychází z dopisů rodiny, přátel, z deníků manželky Almy, Gustavových přítelkyň, ale i z osobního setkání s dcerou Gustava Mahlera. Mahlerova hudba také provází řádky večerní četby. (more…)

20. 4. 2011

Realita v cestách do Svaté země II. 1/? (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 22:02

Danuše Kšicová. Připravila Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 5. části 23. 4. 2011 (ČRo Brno) v pořadu Zelný rynk. Premiéra 8. části 14. 5. 2011.

Lit.: Blažejovská, Alena: Realita v cestách do Svaté země II. In web ČRo Brno, duben 2011 (anotace + úryvek). – Cit.: Danuše Kšicová (nar. 1932) se v roce 1956 po absolutoriu pedagogicky zaměřených oborů čeština a ruština stala asistentkou na katedře rusistiky filozofické fakulty brněnské univerzity, kde dále působila. V roce 1995 byla jmenována profesorkou na Ústavu slavistiky. Působila jako vedoucí semináře východoslovanských literatur. V současnosti vede semináře z uměleckého překladu a přednáší o ruské kultuře a východoslovanském folklóru. Druhý oddíl jejího rozhlasového seriálu Realita v cestách do Svaté země začíná líčením dramatických příhod Václava Vratislava z Mitrovic v Turecku v letech 1591-1595 a pokračuje riskantní cestou Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic do Svaté země a Egypta, konanou roku 1598 v době války Rakouska s Tureckem. S jejich zážitky a postřehy vás budou až do začátku prázdnin seznamovat Eva Novotná a Martin Sláma, kteří nám budou vyprávění prof. Danuše Kšicové tlumočit.

Vratislavovo vyprávění o nejstrašnějším cařihradském vězení v Černé věži  uvozuje líčení osudu Řeků, kterým se z věže podařilo dvakrát utéci. Když se tak stalo podruhé, nebyli potrestáni uprchlí vězni, ale jejich strážci, které oběsili, protože je špatně hlídali. Podle Turků bylo logické, že se vězni chtěli dostat z vězení; činili tak přece stejně jako ptáci, toužící po ztracené svobodě. Nakonec do Černé věže převedli celé Rudolfovo poselstvo. Jejich velitel mezitím již zahynul. Do vězení je odvedl jejich kapitán, který jim dal vědět, že s tím sám nesouhlasí, protože ví, že se ničeho nedopustili. Utěšoval je tím, že Alláh je mocný a nedá jim zahynout. Velitelem věže byl starý Charvát, kdysi jako dítě odvlečený do Turecka. Bylo mu již přes devadesát let a měl s vězni útrpnost. Když Turci odešli, dovolil jim vytáhnout nohy z klád. Sám je však denně prohledával, aby jej nestihl osud předešlého agy, který byl za svou nepozornost oběšen.  Když vězni nedostali po tři dny nic jíst a pít, obrátili se na agu a ten se vydal na lodi do Konstantinopole, aby vyzvěděl, co s vězni zamýšlejí.  Sám však na jejich stravu vydal vlastní peníze, aby za ně mohli vězňům koupit alespoň chleba a pitnou vodu. Delegaci pak zachraňovalo, že se mnozí  naučili různým rukodělným pracím a mohli si tak trošku přilepšit. Později si koupili velký hrnec, který oblepili hlínou a udělali si z něho jakousi pícku, v níž vařili chleba ve vodě na kaši s trochou soli.

19. 4. 2011

Zmatky chovance Törlesse 1/7 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 22:07

Robert Musil. Četba na pokračování z jednoho ze stěžejních děl rakouské literatury (Die Verwirrungen des Zöglings Törless), které bylo poprvé publikováno v roce 1906. Překlad Radovan Charvát. Pro rozhlas připravil  Tomáš Soldán. Redaktor Petr Turek. Technická spolupráce Milan Plodek. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Použitá hudba Gregor F. Narholz (A Tree Of life) a Mark Kilian (Minimalist Thoughts). Dramaturgická spolupráce Michal Bureš. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Lukáš Král.

Nastudoval ČRo Olomouc 5. – 11.  3. 2011. Premiéra prvního dílu 10. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 18:30 – 19:00 h.; 30 min.).

Veřejná přehrávka ukázky z četby 20. 7. 2012 v rámci cyklu Audiokabinet – Měsíc autorského čtení, Brno (Divadlo Husa na provázku). Následovala beseda s Tomášem Soldánem.

Lit.: anonym: Zmatky chovance Törlesse. In web ČRo, duben 2011 (článek + ukázka). – Cit.: Rozhlasová úprava románu světoznámého spisovatele Roberta Musila v novém, dosud nevydaném překladu Radovana Charváta. Zmatky chovance Törlesse jsou příběhem o přitažlivosti lidského selhávání. Musil jejich vydáním v roce 1906 způsobil v Rakousku skandál, do dnešních dob přetrvalo především autorovo brilantní uvažování nad lidskou slabostí. V režii Tomáše Soldána čte Lukáš Král, pořad byl natočen v Českém rozhlase Olomouc.

V roce 1906 vyšel v Rakousku román tehdy ještě nepříliš známého autora Roberta Musila (1880 – 1942). Jeho první rozsáhlejší dílo nazvané Zmatky chovance Törlesse rozklížilo tehdejší uměnímilovnou společnost ve dví. Jedna strana začala obdivovat filozofující a často básnivý Musilův jazyk, strana druhá se cítila být pobouřena scénami násilí a perverze. Spisovatel totiž v románu velmi přesvědčivě propletl provazce svých vzpomínek na dospívání s niternou filozofickou úvahou a s fiktivními ději, které jako dřevomorka napadají chovance jedné vojenské internátní školy. A tato prestižní škola je v H., tedy v Hranicích na Moravě, kde Musil nějaký čas také studoval.

Musilův chovanec Törless je tedy dítětem mnoha nepříjemných myšlenek. Je to mladík, který v trýznění spolužáka spatřuje svoji vlastní slabost a skrze jeho bití a znásilňování (kterého se zprvu ani nedopouští) cítí probouzející se homosexualitu. Ta se mísí s přemýšlením o lidském selhávání, které Törlesse uhrančivě přitahuje, stejně jako v něm vyvolává závrať. Pnutí, která Musil v textu vyvolává, nevedou k tragédii v pravém slova smyslu, avšak stejně jako po nepříjemné chorobě, i po těchto zážitcích v Törlessovi a jeho spolužácích zůstává znatelná stopa po čemsi silně prožitém.

Důvěrná sdělení – Loď bláznů / Das Narrenschyff 1/10 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 20:02

Sebastian Brant. Překlad Rudolf Mertlík. Připravila Marie Nováková. Redaktorka Alena Zemančíková. Režie Vlado Rusko.

Účinkují Miroslav Táborský, Boris Blahak a Alena Zemančíková.

Natočeno 2011. Premiéra 4. – 8. 4. 2011. Repríza 30. 5. – 3. 6. a 6. – 10. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 12:50 h) v cyklu Poetická zastávka.

Obsah: 1. Komu se nelení. (10 min) – 2. Veselého dárce miluje Bůh. – 3. Byl jeden mnich. – 4. Kdo chce kam. – 6. Jak jde kroj, tak se stroj. – 7. Kde pečení holubi… – 8. Dvěma pánům nelze sloužit. – 9. Stáří nechrání před pošetilostí. – 10. Čára přes rozpočet.

Lit.: Zemančíková, Alena: Německá poezie na Vltavě – Verše z období mezi 16. a 20. stoletím. In Čtvrtletník Klubu Vltava 1/2014, s. 12 (článek). – Cit.:  Česká a německy psaná literatura se vyvíjely vedle sebe od středověku až do 20. století. Platí to nejen o literatuře z Německa, ale i o té, která vznikala na území habsburské monarchie, ale také v českých zemích, v Praze, v Brně, ve Slezsku.

Pro Rok německého jazyka jsme připravili cyklus Každý den báseň, v němž představujeme německé básníky v originálním jazyce i českém překladu, s komentářem, který nejen osvětluje souvislosti básníkova života a tvorby, ale předkládá i překladatelské problémy a jejich možná řešení, různé možnosti interpretace básní, souvislosti s jinými uměleckými druhy a případnou inspiraci pro další tvůrce. Díky spolupráci s Goethe Institutem máme k dispozici i překvapivé množství zvukových nahrávek. Některé básně jsou zhudebněné vynikajícími skladateli (nejen romantičtí autoři romantickými skladateli, ale také například Georg Trakl Antonem Webernem či Paul Celan britským skladatelem Michaelem Nymanem), existuje množství interpretací významných i méně známých německých herců (jen schillerovské nahrávky jsou samy o sobě školou proměny herectví) a také nahrávky hlasů básníků od 20. století až do současnosti.

Na cyklu spolupracují germanisté z Karlovy, Masarykovy a Jihočeské univerzity, také z Olomouce a z Ústí nad Labem, ale též kolegové z německy mluvících zemí. Z přístupu překladatelů je zřetelné, jak se k sobě mají čeština s němčinou, v čem jsou vzájemně prostupné a co je v překladu třeba nahradit jiným obrazem, protože na ten originální čeština nestačí (a jistě by tomu
bylo a je i naopak). Cyklus Každý den báseň během jednoho roku nedokáže postihnout vše, co stojí v německém básnictví za zprostředkování, ale můžeme slíbit, že posluchači nepřijdou ani o velké klasiky jako J. W. Goethe nebo F. Schiller, ani o významné romantiky od Novalise po Heinricha Heineho, autory „nové věcnosti“ i moderny, že se setkají s interpretacemi velkých zjevů 20. století (s nadsázkou řečeno „od Brechta po Benna“), dotkneme se ale i básnictví středověkého a barokního, i toho zcela současného.

Každému básníku (nebo spřízněnému okruhu) je věnován nejméně pětidílný seriál, kdy v desetiminutových jednotlivých
dílech zazní báseň česky i německy a k ní příslušný komentář.

Lit.: Zemančíková, Alena: Sebastian Brant: Loď bláznů/Das Narrenschyff. In web ČRo 3 Vltava, duben 2011 (článek). – Cit.: Cyklus Důvěrná sdělní zaměřený především na německou poezii se od 4. dubna bude věnovat satirické alegorii Sebastiana Branta Loď bláznů. Autor, rodák ze Štrasburku, právník v Basileji, dopsal svou satiru Loď bláznů po masopustním úterku roku 1494. Výstižná alegorie, na níž lidstvo je smýkáno svými hříchy, vášněmi a neřestmi, jakož i nerozumem jako loď na rozbouřeném moři, se brzy dočkala mnoha překladů a především vyvolala v život celý literární žánr, tzv. bláznovskou literaturu. Na „lodi bláznů“ veze celé lidstvo a moudrost je cílem, dosažitelným jen skrze vědomí vlastní pošetilosti.

Loď bláznů Sebastiana Branta nejspíš není přímou inspirací slavného obrazu Hieronyma Bosch, ale obsahově s ním souvisí. Nevíme také, zda je pravdivá domněnka filozofa Michela Foucaulta, že „lodě bláznů“ s naloděnými duševně nemocnými lidmi byly ve středověku pouštěny bez posádky po řekách na širé moře. Veršovaná satira Sebastiana Branta se však stala námětem mnoha divadelních, hudebních a tanečních uměleckých kreací současnosti.

Původně byla skladba napsána ve staré alemanštině, jazyce, jímž se mluvilo (a v modernější podobě dodnes mluví) na německo-francouzském pomezí, v dolním Porýní a při švýcarské hranici. Ne němčina, ale alemanština byla totiž rodným jazykem Sebastiana Branta.

Formálně je Loď bláznů Sebastiana Branta řadou sto dvanácti zrcadel, na způsob emblémů složených ze tří částí: motta, dřevorytu a delšího textu. Dřevoryt neilustruje text, ale vlastními prostředky vyjadřuje stejnou myšlenku jako motto. K velkému úspěchu díla Sebastiana Branta přispěly nemalou měrou právě dřevoryty, které byly určeny i lidem, kteří neumějí číst. Velká část z nich pochází z dílny Albrechta Dürera.

V cyklu Důvěrná sdělení nemůžeme posluchačům ukázat nádherné groteskní Dürrerovy dřevoryty, zato však můžeme předvést zvuk staré alemanštiny. Motta všech deseti dílů v pořadu zaznějí alemansky a česky, vlastní texty pak česky a německy.

18. 4. 2011

K mrakům Magellanovým 1/4 (1958)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 22:32

Stanislav Lem. Četba na pokračování pro starší děti. Překlad Jaroslav Simonides. Úvodní slovo a režie Miloslav Disman.

Čte Josef Červinka.

Natočeno 1958. Premiéra 1. dílu 5. 3. 1958 (Praha I, 10.00-11.00 h.), 2. dílu 12. 3. 1958, 3. dílu 19. 3. 1958, 4. dílu 26. 3. 1958  v cyklu Vysílání pro děti.  Repríza  6. 1.- 27. 1. 1961 (vždy v pátek) (Praha I, 14:30 – 15:00 h.).

Obsah: 1. Gea. – 2. Beethovenova devátá – 3. Vzpoura –  4. Začátek epochy.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress