Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jaroslav Mareš. Tajemné příběhy z jihovýchodní Asie, pomocí kterých zavítáme například na svatbu duchů, uslyšíme šepot kráteru nebo se setkáme se smrtonošem. Dramaturgie Milena Lukavská. Režie Yvona Žertová.

Vypráví Jiří Prager.

Připravil Český rozhlas v roce 2008 (5 x 13 min.). Premiéra (?) 1., 8., 15. a 22. 3. 2008 v pořadu Periskop (ČRo 2 Praha). Repríza 17. – 21. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:05 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu.

Obsah (2008): 1. Kufie, 2. Létající hlava, 3. Šepot kráteru, 4. Smrtonoš. Obsah (2017): 1. Smrtonoš, 2. Svatba duchů, 3. Šepot kráteru, 4. Létající hlava, 5. Kufie.

Pozn.: Dramatické, poutavé a především autentické příběhy, jejichž děj se odehrává v jihovýchodní Asii, sjednocují kromě prostředí také tajemné a někdy až nevysvětlitelné okolnosti. Čím byla způsobena nepochopitelná změna chování jinak mírumilovných hadů v Dračím chrámu? Sužují domorodce zlí démoni? A jak je možné jejich sílu zlomit? (anotace ČRo)

Jiří Karásek ze Lvovic. Četba na pokračování. Připravila Alena Blažejovská. Režie Petr Dufek.

Účinkují František Derlfer a Aleš Jarý.

Nastudovalo Brno 11. – 14. 1. 1999. Repríza 1. dílu 17. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jiří Karásek ze Lvovic: Vzpomínky. Neobvyklý pohled na známé i zapomenuté osobnosti české dekadence. In web ČRo 3 Vltava, 17. 1. 2021 (anotace). – Cit.: Vzpomínky spisovatele a výtvarného kritika Jiřího Karáska ze Lvovic (1871-1951) byly rozptýleny v těžce dostupných časopisech a teprve roku 1994 péčí Gabriely Dupačové a Aleše Zacha vydány knižně. Přibližují atmosféru fin de siécle a osobnosti české dekadence shromážděné kolem časopisu Moderní revue (Karel Hlaváček, Arnošt Procházka a další). (…)

Vojtěch Jestřáb. Četba ze vzpomínek na osudy Brna a jeho obyvatel v průběhu dvacátého století. Připravila Alena Blažejovská.  Režie Zdeněk Kozák a Petr Dufek.

Účinkuje Ladislav Lakomý.

Nastudovalo Brno 29. 4. – 22. 5. 1998.

Lit.: Blažejovská, Alena: Četba na pokračování: Vojtěch Jestřáb – Brno – můj Amarcord. In web ČRo Brno, srpen 2012 (článek). – Cit.: Jak uvádí encyklopedie.brna.cz: Vojtěch Jestřáb se narodil 8. října 1922 v Brně v rodině poštovního úředníka a amatérského loutkoherce Vojtěcha Jestřába a Anny Jestřábové, rozené Šejnové.

Navštěvoval základní školu v Sušilově ulici, po maturitě na gymnáziu v Aleestraße (tř. Kpt. Jaroše – k jeho spolužákům patřili např. Zdeněk Rotrekl, Ivan Blatný a Peter Demetz) nedobrovolně absolvoval kurz pro stavební asistenty a byl totálně nasazen v polském Rybniku.

Byl třikrát ženatý, z druhého manželství se narodil syn Jiří Jestřáb. Konec života strávil na své chatě ve Vanči a ve svém adamovském bytě. Zemřel 24. března 2003 v Brně, je pohřben na Ústředním hřbitově. Jestřábův literární talent se mohl naplno projevit až po roce 1989, jeho „amarcordy“ patří k nejpozoruhodnějším a nejpoutavějším dílům o brněnském literárním, společenském i kulturním životě, o dobách Protektorátu i normalizace a v neposlední řadě také o českoněmeckém soužití v časech 1. republiky i po 2. světové válce. S těmito skutečnostmi jsou v Jestřábových dílech konfrontovány autorovy vlastní životní osudy i peripetie.

Charles Darwin. Dvanáct setkání se slavným přírodovědcem nad stránkami jeho cestopisné knihy. Překlad Zora Wolfová a Josef Wolf. Připravila Eva Willigová. Režie Natália Deáková.

Účinkuje Marek Němec.

Natočeno 2012. Premiéra prvního dílu 9. 4. 2012 v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Vyplutí (15 min) – 2. Z Rio de Janeira k ústí La Plata. – 3. Pozorování v Bahia Blance. – 4. Z Buenos Aires do Fanta Fé. – 5. Patagonie. – 6. Ohňová země. – 7. Chile, záliv Valparaíso. – 8. Přechod přes Kordillery. – 9. Souostroví Galapágy. – 10. Tahiti. – 11. Austrálie. – 12. Kokosové ostrovy a konec plavby.

Lubomír Smatana. Četba na pokračování. Originální pohled za východní hranici našeho státu – do života našich sousedů na Slovensku. Připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Tomáš Hanák.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2012. Premiéra 9. – 13. 4. 2012 (5 x 25 min.).

Hroznata František Janoušek. Vzpomínkové črty vydavatele, editora a katolického kněze, působícího v Kamenici nad Lipou.  Režie Petr Mančal.

Účinkuje Rudolf Kvíz.

Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 5. 4. 2012 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 26. – 30. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Karel Franczyk. Pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Režie Pavel Šimák.

Čte František Strnad.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2011. Premiéra 2. – 6. 4. 2012 (25 min.). Repríza 11. – 15. 7. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: anonym: Karel Franczyk: Jak si žije Austrálie – 3. dubna. In web ČRo, březen 2012 (anotace). – Cit.:
Kniha Karla Franczyka Jak si žije Austrálie není jen tak obyčejný cestopis. Karel Franczyk totiž není cestovatel, sám o sobě říká, že je v prvé řadě celoživotní tramp.

Na kontinent protinožců nabízí pohled ze všech možných úhlů. Všímá si pochopitelně přírodních krás Austrálie, ale taky třeba australské kuchyně, australské televize, politiky, školství nebo australských žen.

Sám autor na první straně své knihy píše: „Budu vám vyprávět o překrásné zemi rudých skal, modré oblohy, stromů bez kůry a podivuhodných zvířat. O tom, jací Australané jsou, co dělají, čím se baví a jak žijí. Je možné, že se vám jejich problémy a radosti budou zdát blízké. Byl bych rád, kdyby tomu tak bylo. Pravým důvodem, proč poznávat cizí země, je totiž poznání sebe sama.“

Lit.: Přinosilová, Jana: Karel Franczyk: Jak si žije Austrálie. In web ČRo Plus, 15. červenec 2018 (článek). – Cit.:  Cestopis popisující kontinent protinožců ve všedních i nevšedních souvislostech – to je kniha Jak si žije Austrálie, kterou napsal ostravský cestovatel Karel Franczyk.

Podle stejnojmenné knihy kolektivu autorů (Michael Borovička, Zdeněk Čech, Jan Kadlec, Martin Pitro a Petr Vokáč) pro rozhlas upravil Jiří Hromádko. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkují Pavel Soukup a Jiří Hromada.

Připravil Český rozhlas v roce 2005? (5 x 10 min.).

Povídky: 1. Záhadný únos z kláštera, 2. Dobrodruh s erbem zelené růže, 3. Příliš královrahů i královen, 4. Podvod otce vlasti, 5. Smrt milovaného kněze.

Lit.: Coufalová, Kateřina – Herget, Jan: Vítěznou četbou na pokračování se stal Drsný střed Evropy. In web ČRo 30. 1. 2012 (anotace). – Cit.: Drsný střed Evropy je kniha netradičně pojatých událostí českého středověku. Autoři, Zdeněk Čech, Martin Pitro, Michale Borovička a Petr Vokáč si vybrali jak dobře známé příběhy, tak i některé skoro zapomenuté.

V napínavém vyprávění se třeba dozvíme okolnosti únosu budoucí české kněžny Jitky z kláštera ve Svinibrodu, kterou odtamtud odvezl kníže Břetislav. Proč a jak dramatická akce to byla, to se dozvíte právě v knize Drsný střed Evropy. Ale můžeme se v ní dočíst i o méně známých příbězích a osobách z naší historie. Vždyť kdo například ví o nepravém markraběti Waldemarovi, loutce v rukou Karla IV.?

Osudy naší země jsou pojaty akčně, nezahltí nikoho spoustou dat a navazují na sebe v pestré skládance české historie. Každou z kapitol zpřesňuje časová osa, na mnoha místech knihy čtenář najde vhledy do současnosti, kde lze objevit zvláštní historické analogie. Kniha je vybavena bohatým obrazovým doprovodem, časovými osami a obsáhlým rejstříkem.

Díky knížce Drsný střed Evropy se můžete na naši historii podívat moderním pohledem. Naši předci v ní ožívají ne jako nudné postavy zaprášeného dějepisu, ale někdy skoro jako akční hrdinové.