Vojtěch Jestřáb. Četba ze vzpomínek na osudy Brna a jeho obyvatel v průběhu dvacátého století. Připravila Alena Blažejovská. Režie Zdeněk Kozák a Petr Dufek.
Účinkuje Ladislav Lakomý.
Nastudovalo Brno 29. 4. – 22. 5. 1998.
Lit.: Blažejovská, Alena: Četba na pokračování: Vojtěch Jestřáb – Brno – můj Amarcord. In web ČRo Brno, srpen 2012 (článek). – Cit.: Jak uvádí encyklopedie.brna.cz: Vojtěch Jestřáb se narodil 8. října 1922 v Brně v rodině poštovního úředníka a amatérského loutkoherce Vojtěcha Jestřába a Anny Jestřábové, rozené Šejnové.
Navštěvoval základní školu v Sušilově ulici, po maturitě na gymnáziu v Aleestraße (tř. Kpt. Jaroše – k jeho spolužákům patřili např. Zdeněk Rotrekl, Ivan Blatný a Peter Demetz) nedobrovolně absolvoval kurz pro stavební asistenty a byl totálně nasazen v polském Rybniku.
Na popud své spolužačky Kateřiny Haftlové se stal členem odbojové skupiny Předvoj, před koncem války byl zatčen gestapem, brutálně vyslýchán a internován v Kounicových kolejích. Své zážitky z odboje později vylíčil v románu A zpívat do konce. Po osvobození studoval filozofii, sociologii a psychologii na Masarykově univerzitě, doktorát získal v roce 1949.
Působil jako přispěvovatel časopisu Kulturní tvorba, vysokoškolský pedagog na fakultě architektury VUT a na JAMU, psal verše, fejetony, kritiky, odborné posudky, sportovní reportáže, rozhlasové hry, překládal z angličtiny, němčiny a ruštiny. V sedmdesátých letech nesměl z politických důvodů překládat a publikovat, jezdil proto s estrádními umělci, konferoval a organizoval kulturní akce.
Byl třikrát ženatý, z druhého manželství se narodil syn Jiří Jestřáb. Konec života strávil na své chatě ve Vanči a ve svém adamovském bytě. Zemřel 24. března 2003 v Brně, je pohřben na Ústředním hřbitově. Jestřábův literární talent se mohl naplno projevit až po roce 1989, jeho „amarcordy“ patří k nejpozoruhodnějším a nejpoutavějším dílům o brněnském literárním, společenském i kulturním životě, o dobách Protektorátu i normalizace a v neposlední řadě také o českoněmeckém soužití v časech 1. republiky i po 2. světové válce. S těmito skutečnostmi jsou v Jestřábových dílech konfrontovány autorovy vlastní životní osudy i peripetie.
Počet dílů – pokus o uvedení na pravou míru.
Poslední reprízy v podobě velmi krátkých dílů:
4.8.-8.12.2012 v rámci Zelného Rynku (19x cca 8-10 min.) Možná ne kompletní?
a
6.10.-15.10.2012 – ČRo3 Vltava (23:00 – Stránky na dobrou noc) – 10 krátkých dílů (výběr z 19 výše uvedených).
Pravděpodobně vznikly rozdělením četby na pokračování o standardní délce.
Zdroj: Program TR 6/2001. Zřejmě repríza.
Celkem 7 částí.
Vysílání 1.části od 8.2.2001, 18:30 ČRo 3 Vltava.
Celková délka by tedy mohla být 7x 25-30 min.!
Komentář by taurus — 9. 6. 2013 @ 22:24
– Aktuální repríza (1/7) (tedy 7x cca 30 min.):
od 25.9.2016 ČRo Plus, 23.33 h., programová řada Radiokniha.
Poslechem 1. části potvrzeno, že krátké díly odvysílané v Zelném rynku vznikly jejím rozdělením (obsahovala 1.-3. „minidíl“).
Lze předpokládat kompletní odvysílání – celkové snad delší o cca 20 minut.
Komentář by taurus — 26. 9. 2016 @ 19:21
Teď je v tom téměř jasno:
Všechny díly 7dílné četby vysílané na ČRoPlus se zároveň objevily v i-radiu k dočasnému poslechu.
Porovnáním bylo zjištěno, že neobsahují žádné nové texty!
Její celková delší stopáž (3:02:42 hod.)je způsobena použitím písně „Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem“ jako úvod, závěr i „interpunkce“ mezi obsaženými „minidíly“ (v každém dílu celkem cca 1:45 minuty).
Výsledek porovnání obou verzí
—————————–
Sedmidílná verze obsahuje tyto krátké díly ze Zelného rynku:
1.díl obsahuje: 1.-3. díl ze ZR
2.díl obsahuje: 4.-6. díl ze ZR
3.díl obsahuje: 7.-9. díl ze ZR
4.díl obsahuje: 10.-12. díl ze ZR
5.díl obsahuje: 13. a 14. díl + 1. polovinu 15. dílu ze ZR
6.díl obsahuje: 2. polovinu 15. dílu + 16.-17. díl ze ZR
7.díl obsahuje: 18.-19. díl ze ZR
Zbývá vyřešit otázku, zda byla dřív slepice nebo vejce:
buď premiéra krátkých dílů v Zelném rynku (?) (1998) a jejich pozdější spojení pro celoplošné reprízy,
NEBO naopak…?
Komentář by taurus — 29. 9. 2016 @ 5:02