Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jiří Frank. Četba na pokračování z knihy bývalého lodního kuchaře. Režie Miroslav Buriánek.

Čte Josef Nechutný.

Připravil Český rozhlas v roce 2013? (5 x 6 min.). Premiéra (?) 25. 2. – 1. 3. 2013 v cyklu Literární doteky (ČRo Plzeň, 11:50-12:00).

Marie Majerová. Četba na pokračování. Režie Josef Bezdíček.

Natočeno 1953. Premiéra 1. části 15. 11. 1953 (Národní okruh Praha, 11:00 – 11:30 h.).

Obsah: 1. Dvě hymny Sovětského svazu – 2. Hrob Leninův, návštěva ve Smolném – 3. Kolchoz na Ukrajině, Stalingrad – 4. Mramorové podzemí. – 5. Kreml.

Italo Svevo. Četba na pokračování z románu italského spisovatele. Překlad Jan Vladislav. Připravila Barbora Bukovinská. Režie Ivan Chrz.

Účinkují Aleš Procházka a Lukáš Hlavica.

Natočeno 2013. Premiéra 1. dílu 1. 3. 2013 (ČR0 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).

Lit.: Turek, Petr: Vědomí a svědomí Zena Cosiniho. In Magazín Klubu Vltava 1/2013 (článek). – Cit.: Italo Svevo (vl. jm. Ettore Schmitz, 1861-1928) je díky románu Vědomí a svědomí Zena Cosiniho znám jako jeden z nejvýznamnějších italských romanopisců 20. stol. Po dvou neúspěšných románech (Život pana Alfonsa, 1892; Senilita, 1898) zklamaný Svevo téměř přestal psát a věnoval se hře na housle. Roku 1896 se oženil, pracoval v tchánově podniku. Roku 1906 se seznámil s Jamesem Joycem, který v Terstu vyučoval angličtinu. Kolem roku 1908 se Svevo začal zajímat o Freudovu psychoanalýzu, jejíž vliv – i když v ironizované podobě – je patrný v jeho třetím románu Vědomí a svědomí Zena Cosiniho (1923). Teprve toto dílo Sveva proslavilo, když je E. Montale v Itálii a B. Crémieux a V. Larbaud ve Francii vysoce ocenili a autora označili za předchůdce Prousta a Joyce.
U kolébky Svevova díla stálo svérázné literární klima Terstu, kde se křížily prvky italské kultury a kultury středoevropské a slovanské, dále znalost italských klasiků, německé literatury a filozofie, francouzských realistů a naturalistů, ale i velkých ruských romanopisců 19. stol. Motivy jeho díla jsou do značné míry autobiografické (bolestný pocit životního nezdaru, stárnutí chápané jako úpadek, nelítostná analýza vlastních ambicí, vášní a citů, katarzní účinek humoru a sebeironie). Román Vědomí a svědomí Zena Cosiniho (1923, česky 1978) je stylizován jako rukopis pacienta uveřejněný jeho psychoanalytikem. Zenova neschopnost činu je doprovázena bystrou schopností sebeanalýzy a sebeironie. Zeno postupně líčí své četné pokusy přestat kouřit, které se nikdy nepodaří, vztah k otci, plný nedorozumění, historii svého manželství s Augustou Malfentiovou, kterou si vzal, přestože se ucházel o její sestru Adu (ta dala přednost nezodpovědnému Guidovi, jenž se Zenem založí podnik, který nakonec přivede k úpadku). V závěru románu se Zeno vzdává psychoanalytické terapie, která není schopna vyléčit člověka z jeho „nemoci“, jíž ve své podstatě, složitosti a nedokonalosti je lidský život. Román se uzavírá apokalyptickou věštbou světové katastrofy. V podstatě tradiční románový děj, zbudovaný na schématu ztracených iluzí a promarněných příležitostí, je pouze vnějším rámcem hlavního děje – jemné a hluboké rekonstrukce stavů vědomí, ironické analýzy svědomí, zlozvyků a neduhů, skrze kterou se Zeno dobírá vnitřního smyslu své existence i existence člověka vůbec. Tíha společenské analýzy je vylehčena ironií a humorem. Spojení směšných stránek lidské existence s její tragickou hloubkou činí z tohoto románu dílo mistrovské.
Pořad uvádíme opožděně ke 150. výročí autorova narození: Svevo se narodil 19. 12. 1861. Čtrnáctidílnou četbu na pokračování z románu italského spisovatele z překladu Jana Vladislava.

František Doucha. Ze vzpomínek hospodského a hospodáře z Herálce na Vysočině, které zaznamenal Jan Paulas. Připravila Jana Doležalová.  Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Petr Pelzer.

Natočeno 2013. Premiéra 1. dílu 1. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 20. – 24. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc k úmrtí Petra Pelzera.

Martina Drijverová. Pohádkový cyklus. Tvůrci nezjištěni.

Účinkují Dušan Baur, Dana Pilchová, Igor Dostálek a Magda Hauserová.

Připravilo Rádio Proglas v roce 2002 (12 x 10 min.). Premiéra 22. 9. – 3. 10. 2002 (Radio Proglas). Repríza 12.-23. 10. 2010 (Rádio Proglas), 16.-27. 2. 2013 v cyklu Večerní zíváček (Rádio Proglas), 15.-26. 9. 2016 (Rádio Proglas).

Díly: 1. Veverka Bára a jestřáb, 2. Veverka Bára a jezevec, 3. Veverka Bára a užovka, 4. Veverka Bára a divočák, 5. Veverka Bára a kukačka, 6. Veverka Bára a cvrček, 7. Veverka Bára a dudek, 8. Veverka Bára a ježek, 9. Veverka Bára a bažant, 10. Veverka Bára a pavouk, 11. Veverka Bára a sojka, 12. Veverka Bára a straka.

Ilja Hurník.  Pro rozhlas připravila Daniela Jirmanová. Režie Tomáš Jirman.

Účinkuje Jan Hájek.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2013. Premiéra 1. dílu 23. 2. 2013 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Georg Ohm-Januschowsky. Četba na pokračování z historické novely z dob tatarských. Pro rozhlas vybral a přeložil Lukáš Motyčka. Redaktor Jan Sulovský. Režie Michal Bureš.

Účinkuje Stanislav Šárský.

Připravil Český rozhlas Olomouc v roce 2013 (5 x 30 min.). Premiéra  24.-28. 2. 2013 (ČRo 3 Vltava, 18:30-19:00).

Pozn.: Historicko-romantická novela z dob tatarských, jak zní podtitul románu, je příběhem o střetu křesťanské a asijské pohanské civilizace v období vrcholného středověku. Intimní milostný příběh panoše Vratislava a schovanky olomouckého kastelána Marie, která je pro svou krásu nazývána růží olomouckou, se odehrává před mohutnou kulisou výbojných ničivých výprav asijských kmenů do Evropy. (anotace ČRo)

Lit.: Hronová, Milada: Růže olomoucká na vlnách Českého rozhlasu. In Žurnálonline 11. 2. 2013 (anotace). –  Cit.: Český rozhlas Vltava a Český rozhlas Olomouc vysílají pořady s tematikou kulturního a literárního života německy píšících umělců, úzce spjatých s územím Moravy a Slezska. Série pořadů pokračuje od 24. února četbou Růže olomoucké. Cyklus připravili členové katedry germanistiky a Centra pro výzkum německé moravské literatury.

„Kolportážní román Růže olomoucká pozdně romantického německy píšícího autora z Těšína Georga Ohm-Januschowského zavede posluchače do období vrcholného středověku. V té době byla Evropa sužována nájezdy kočovných kmenů z Asie. Vedle romantického milostného příběhu panoše Vratislava a krásné schovanky olomouckého kastelána, kterou nazývají růží olomouckou, pojednává tento román o historickém střetnutí dvou civilizací a náboženských světů,“ objasnil Lukáš Motyčka, autor aktuálně připraveného pořadu.

Čtení Růže olomoucké připravil Motyčka s užitím anonymního překladu z roku 1882. Posluchači jej na vlnách Českého rozhlasu 3 Vltava mohou poslouchat od 24. do 28. února vždy od 18.30 hod.

Pořady vznikají průběžně a jejich příprava je rozmanitá z hlediska délky i náročnosti. „Připravujeme totiž nejen čtení z literárních textů německy píšících moravských autorů, ale i dokumentárně komponované pořady,“ vysvětlil Motyčka.

Spolupráce Centra pro výzkum německé moravské literatury s rozhlasem trvá v takto intenzivní podobě zhruba tři roky. Už v roce 2009 olomoučtí germanisté připravili podobný cyklus, tehdy jedenáctidílný, pod názvem Málem zapomenuté čtení. Český rozhlas Olomouc jej vysílal v rámci nedělního pořadu Toulky krajem v roce 2010 a posluchači se v něm mohli seznámit s německy píšícími literáty z Moravy, jako jsou Ferdinand von Saar, Jakob Julius David či Erica Pedretti.