Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

George Orwell. Orwellova prvotina z roku 1933 je zároveň autobiografickým románem, který líčí autorovo potloukání Paříží a Londýnem. Přeložili Hana Rogalewiczová a Vladimír Rogalewicz. Rozhlasová úprava Tereza Adámková. Zvukový mistr Michal Zelinka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Michal Bumbálek.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 1. dílu 18. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 31. 7. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 10. 9. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Blažejovská, Alena: George Orwell: Na dně v Paříži a Londýně 2/10. In web ČRo 3 Vltava, únor 2014 (anotace + ukázka). – Cit.: Orwellova prvotina z roku 1933 je zároveň autobiografickým románem, který líčí autorovo potloukání Paříží a Londýnem.

Autobiografický román Georgese Orwella Na dně v Paříži a Londýně vyšel poprvé v roce 1933 a jedná se o nemilosrdné svědectví o životních podmínkách nejnižších společenských vrstev v meziválečné Paříži a Londýně.

Četbu uvádíme při příležitosti 110. výročí autorova narození, které jsme si připomněli v loňském roce.

Lit.: Adámková, Tereza: Orwellův nemilosrdný debut. In Týdeník Rozhlas 8/2014 (článek). – Cit.: George Orwell chtěl být spisovatelem odjakživa, ale musel, jak sám tvrdil, tuto touhu potlačit mezi lety 1922 a 1927, kdy pracoval pro Indickou imperiální policii v Barmě. Po pěti letech ve službě se však cítil provinile a rozhodl se, že nechce hrát roli pouhého vykonavatele rozkazů imperiální mašinerie.

V letech 1928 až 1929 žil Orwell, tehdy ještě pod vlastním jménem Eric Arthur Blair, v bohémské čtvrti v Paříži a pracoval na románu, pro který ale neměl vydavatele a který později sám zčásti zničil. Byl mladým desperátem, pro něhož bylo „selhání jedinou možností“. Když mu došly peníze, stal se umývačem nádobí v jednom z místních hotelů. Žil v té době z ruky do úst a často se nevyhnul ani několikadennímu hladovění. Ačkoliv se ocitl na samém společenském dně, popsal tuto zkušenost později paradoxně pozitivně: „Je to pocit úlevy, skoro radosti z toho, že víte, že jste už konečně opravdu na dně. Tolikrát jste mluvili o tom, že to s vámi jde od desíti k pěti, a teď jste na dně a dá se to vydržet. Tím zmizí spousta strachu.“

Po dvou letech v Paříži následoval přesun do Londýna, kde na společenském žebříčku klesl ještě níž. Protože byl zcela bez prostředků, připojil se k bandě tuláků a trávil dny žebráním a drobnými krádežemi. Spojovala jej s nimi aktuální hmotná nouze, ale během času stráveného s tímto specifickým druhem lidí se o jejich způsob života začal zajímat a později ho silná účast s takto trpícími formovala v politických názorech a objevuje se i v jeho dílech.

Táhlo mu na třicet, když se na čas usídlil v rodičovském domě v anglickém přímořském středisku. Tam tajně pracoval na knize o životě „na dně“. Čerpal v ní ze zkušeností z Paříže a později připojil i kapitoly o životě mezi tuláky v Londýně. Psal ji celkem dva roky. Dokončený rukopis se po dvou odmítnutích jinými vydavateli dostal k levicovému Viktoru Gollanzovi, který jej popsal jako „absolutně nechutný, ale společensky důležitý“ a souhlasil s jeho vydáním. Spisovatel ale dostal strach, že by kniha mohla zničit pověst jeho rodičů, a proto si pro svůj debut vymyslel pseudonym. A George Orwell byl na světě. George po tehdejším anglickém králi, Orwell po řece z oblasti Oxfordshire, kde vyrůstal.

Autobiografický román Na dně v Paříži a Londýně vyšel poprvé v roce 1933 a jedná se o nemilosrdné svědectví o životních podmínkách nejnižších společenských vrstev v meziválečné Paříži a Londýně. Uvede jej (od úterý 18. února vždy v 18.30) Český rozhlas Vltava jako desetidílnou četbu na pokračování při příležitosti 110. výročí autorova narození, které uplynulo v loňském roce. Z knihy čte Michal Bumbálek v režii Radima Nejedlého. Pořad vznikl v Tvůrčí skupině Brno v dramaturgii Aleny Blažejovské.

Pavel Vilikovský. Četba na pokračování. Překlad Miroslav Zelinský. Připravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Jirman.

Účinkuje Stanislav Šárský.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2013 (?). Premiéra 17. – 23. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Lenartová, Eva: Pavel Vilikovský: Pes na cestě. In web ČRo 3 Vltava, únor 2014 (anotace). – Cit.: Esejistická novela slovenského autora.

Vilikovský sice cílí do slabých míst slovenské národní a kulturní identity, leč vnímavý český čtenář či posluchač jistě nebude bazírovat na slovíčku.

Bedřich Utitz. Četba na pokračování z autobiografické knihy novináře a publicisty, zakladatele exilového nakladatelství Index. Připravila Blanka Kostřicová. Režie Pavel Krejčí.

Účinkuje Jiří Hromada.

Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2014 (5 x 28 min.). Premiéra 13.-17. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18.30 h.). Repríza 20.-24. 1. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha; 31. 1. – 4. 2. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Vondráček, Jiří: Bedřich Utitz: Kaleidoskop mého století. In web ČRo Plus, 31. leden 2019  (článek). – Cit.: Český novinář, kapitán v. v., spisovatel, nakladatel a rozhlasový pracovník Bedřich Utitz se narodil v roce 1920 v české židovské rodině ve Vídni. Prožil tedy téměř celé 20. století a četné jeho peripetie zakusil na vlastní kůži.

Po dětství stráveném ve Vídni se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde se jako mladý student pohyboval v české i německé kulturní sféře. V roce 1939 však židovská rodina využila možnosti emigrovat do Palestiny.

Utitz se tam přihlásil do československé zahraniční armády; zúčastnil se bojů u Tobruku, poté u Dunkerque.

Po návratu do vlasti pracuje v ČTK, zakládá rodinu a vstupuje do KSČ. Posléze rozpozná svůj omyl: „Nestydím se za to, že jsem v roce 1945 do komunistické strany vstoupil. (…) Vadí mi ovšem, že mi trvalo příliš dlouho, než jsem definitivně prohlédl.“

Podruhé do emigrace

Události pražského jara zastihnou Utitze v pozici rozhlasového pracovníka – v srpnu 1968 se aktivně podílí na svobodném, nezkresleném vysílání Československého rozhlasu. Bezprostředně poté je mu důrazně doporučena už druhá emigrace.

Tentokrát se usadí v Německu, kde mj. spoluzaloží (s Adolfem Müllerem) exilové nakladatelství Index: „Považuji založení exilového nakladatelství Index a jeho působení od roku 1970 až do sametové revoluce 1989, kdy ho již nebylo dále zapotřebí, za nejužitečnější činnost ve svém profesionálním životě. I když to vlastně vůbec nebyla moje profese.“

Po listopadu 1989 se Utitz podruhé vrací do vlasti. Pracuje pro Lidové noviny, poté pro další periodika.

Autor ve své knize vše podává s nadhledem a občas i s humorem. Ačkoli jeho životní osud je zvenčí determinován tzv. velkými dějinami, přece se právě onen jedinečný osobní příběh jeví jako to nejdůležitější.

Květa Jeriová. Četba na pokračování. Bývalá československá reprezentantka v běhu na lyžích, trojnásobná olympijská medailistka, připomíná někdejší lyžařskou reprezentaci. Hudební spolupráce Petr Šplíchal. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Režie Natália Deáková.

Účinkuje Lucie Juřičková.

Natočeno 2013 (?). Premiéra 17. – 21. 2. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Bývalá československá reprezentantka v běhu na lyžích, trojnásobná olympijská medailistka, připomíná někdejší lyžařskou reprezentaci. Vzpomínky trojnásobné olympijské medailistky Květy Jeriové-Peckové jsou poutavé právě proto, že lyžařka nepopisuje jen svůj osobní život. Vzpomíná na tréninky a závody v době, kdy nebylo jednoduché vycestovat do zahraničí. Ve své knize zachycuje příhody, které se nám dnes mohou jevit neuvěřitelné až zábavné. (anotace)

Eduard Bass.  Příběhy ze starých časů v povídkách spisovatele, kabaretiéra a žurnalisty z okruhu prvorepublikových Lidových novin. Portréty pozoruhodných osobností z veřejného a kulturně uměleckého života. Připravila Jarmila Konrádová. Režie Vlado Rusko.

Čte Jaromír Meduna.

Natočeno 2014. Premiéra 3. – 9. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Hodinář z boží milosti. (15 min)  – 2. Kupec archeolog. (15 min) – 3. Purkmistr z Podskalí. (15 min) – 4. Otec Brejška. (15 min) – 5. Zapadlý literát z empíru. (15 min) – 6. O Jaroslavu Haškovi I. (15 min) – 7. O Jaroslavu Haškovi II. (15 min).

Jiří Karásek ze Lvovic. Četba na pokračování. Vzpomínky na počátky časopisu, který se na konci 19. a v první čtvrtině 20. století stal tribunou mladého hnutí v české literatuře. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Jan Přeučil.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2013 (?). Premiéra 1. dílu 31. 1. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).

Lit.: Mačas, Dominik: Jiří Karásek ze Lvovic: Moderní revue. In web ČRo 3 Vltava, leden 2014 (anotace). – Cit.: Vzpomínky na počátky časopisu, který se na konci 19. a v první čtvrtině 20. století stal tribunou mladého hnutí v české literatuře. (…)

Karáskovy vzpomínky nabízejí velmi živý a důvěrný obraz pražské literární společnosti konce 19. století. Vzpomíná na své souputníky a přátele Karla Hlaváčka, S. K. Neumanna, Otokara Březinu, Antonína Sovu a mnohé další dnes známé a významné osobnosti, jejichž literární dráha ale v té době byla teprve na samém počátku.

Vladimíra Klimecká. Četba na pokračování vyprávějícího osudy čtyř generací beskydských žen mezi lety 1890 až 2010. Rozhlasová úprava Michal Bureš. Redaktor Jan Sulovský. Hudba Richard Mlynář (Druhý život Marýny G. – scénická hudba). Hraje Jaroslav Panuš (cimbál). Zvukový mistr Zdeněk Slavotínek. Natáčecí technik Zdeněk Prchlík. Režie Michal Bureš.

Čte Drahomíra Hofmanová (1-4), Simona Peková (5-6), Valérie Zawadská (7-8), Kristýna Frejová (9-10). Hovoří Aleš Spurný.

Nastudovala Tvůrčí skupina Ostrava a Olomouc 13. – 25. 1. 2014. Premiéra 1. dílu 28. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18,30 – 18,57 h.), 10. dílu 9. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18,30 – 18,54 h.). Repríza 1. dílu 18. 8. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 16. 10. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Obsah: 1. Marýna, poprvé (27 min.). – 2. Marýna, podruhé (24 min) – 3. Marýna, potřetí – 4. Marýna, počtvrté – 5. Růža, poprvé – 6. Růža, podruhé – 7. Josefka, poprvé – 8. Josefka, podruhé – 9. Fany, poprvé – 10. Fany, podruhé.

Pozn.: Svět žen je vždy jiný než svět mužů. Kronika velké valašské rodiny, v níž projdeme celé 20. století, je psána výhradně z perspektivy žen. Marýna, Růža, Josefka a Fany – kolem nich míjejí československé dějiny se všemi zvraty, propastmi a výšinami, nadějí i rezignací. Obě světové války, osvobození, 50. a 60. léta rezonují ve třech příbězích, čtvrtý je ukotven v naší současnosti. Díky autorčině výraznému talentu vzniká originální, přitažlivý obraz jednoho kraje, jedné země. Novely o čtyřech ženských osudech se postupně splétají do promyšlené románové struktury spojené jedním prostředím. A ačkoli zachycují různá období lidského života i velkých dějin, pokaždé hovoří o fenoménu ženství. Ženy jako hrdinky své doby, bohyně našeho světa. –  Kniha zvítězila v autorské soutěži Knižního klubu v roce 2013. (anotace)

Lit.: Petera, Martin: Desetidílnou četbu Druhý život Marýny G. uvede Vltava. In web IHned, 18. 2. 2014 (článek). – Cit.: Český rozhlas Vltava uvede na sklonku února desetidílnou četbu na pokračování z pera Vladimíry Klimecké, vítězky 18. ročníku ceny Knižního klubu.

Do beskydských kopců, mezi ty, které tam žily a žijí, nás zavede nová četba Vladimíry Klimecké s názvem „Druhý život Marýny G.“. Autorka zasadila děj do období 1890-2010: „Chtěla jsem psát o obyčejných ženách, jejich síle a obětavosti. Potom jsem si uvědomila, že nesmím otálet, že čas běží, a pokud chci příběhy zaznamenat, není nač čekat.“

„Ozývají se údery sekyr při štípání dříví, svištění kos, smích a halekavé písně. Cítím vůni života, který navždy uplynul. Chalupy kolem jsou opuštěné. Jezdí tu jen lufťáci. Dřív tu život klokotal jako horský potok. Když byste došli až k Bukovinám, byli byste u nás doma. Tady jsem prožila celý svůj život,“ vypráví nejstarší ze čtveřice žen, Marýna. Vladimíra Klimecká zvítězila v osmnáctém ročníku ceny Knižního klubu.

Režie se ujal Michal Bureš a za rozhlasový mikrofon usadil Drahomíru Hofmanovou, Simonu Pekovou, Valérii Zawadskou a Kristýnu Frejovou. Autorem hudby je Richard Mlynář.

Miroslav Sehnal. Četba na pokračování. (Ne)příjemné čtení pro složité ženy – podtitul knihy líčící život mladého páru z pohledu muže, jenž se postupně stává milencem, manželem i otcem dvou dětí. Vnímání jeho ženy je protkáno láskou, ale i pochybnostmi přerůstajícími v žárlivost. Zda je jeho tušení správné, odhalí až ranní svítání. Režie Tomáš Jirman.

Účinkuje Dušan Urban.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2013. Premiéra 27. – 31. 1. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.; 5 x 29 min).

Lit.: Šlezingr, Radim: Hodinu před svítáním s Českým rozhlasem. In web Moravskoslezský deník, 25. 1.2014 (článek). – Cit.: Každý den od pondělí 27. do pátku 31. ledna se můžete v celkem pěti půlhodinách zaposlouchat do četby romanticko-sarkastických příběhů z knihy Hodinu před svítáním spisovatele Miroslava Sehnala v podání herce Dušana Urbana. (…)

Cyklus z titulů Hodinu před svítáním, V hodině svítání, Hodinu pod drnem, Hodinu v nebi a Hodinu v pekle, jehož některé části byly už také přeloženy do polštiny, němčiny nebo arabštiny, uzavírá zatím poslední díl s názvem Beztížná hodina. V nakladatelství Repronis vyšel na konci loňského roku, ilustroval jej ostravský výtvarník Jiří Neuwirt a nese podtitul (Ne)radostné rozjímání, iluze a zpytování.