Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Pacner. Četba na pokračování. Pro rozhlas upravil Ivan Němec. Dramaturg Olga Jeřábková. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Jiří Valůšek.

Nastudovalo Brno v roce 2015. Premiéra 18. – 22. 5. a 25. – 29. 5. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 10 x cca 29 min). Repríza 1. dílu 23. 3. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Krvavý začátek XX. století. – 2. Jedině krev může změnit barvu dějin. – 3. Nejkrvavější bolševická „expropriace“ neboli vyvlastnění. – 4. Kultivace Hitlera se nepovedla. – 5. Bratr říšského maršála. – 6. Kde je Hitler? Anebo aspoň jeho mrtvola? – 7. Omezené odumírání tyranie. – 8. Čtvrt hodiny od atomového pekla. – 9. Papež je nebezpečím pro Brežněvovu říši. – 10. Dnes bych Gagarina nahoru nepustil.

Lit.: Němec, Ivan: Karel Pacner: Nevšední doteky dějin – Historické příběhy ve spirále 20. století. In web ČRo 2 Praha, květen 2015 (článek). – Cit.: Odhalte Stalinovu gangsterskou minulost nebo nepochopitelné mlžení sovětských pohlavárů nad Hitlerovou smrtí. Objevte hrůzné počátky kosmonautiky před Gagarinem. Klíčové události dějin v životě ne moc známých osobností v četbě z nejnovější knihy renomovaného novináře.

Obdivuhodně čtivé historicko-naučné texty Karla Pacnera se opírající se o profesionální bádání. Čeká vás tak pohled na krvavý počátek století, který způsobila rusko-japonská válka. Nebo na nepodařenou revoluci z roku1905 s tisíci mrtvými. 

Dozvíte se o gangsterské minulosti J. V. Stalina a poznáte obrázek Hitlera v počátcích jeho politické dráhy. Proč vůbec sovětští velitelé mlžili při objasňování jeho úmrtí a uložení ostatků? 

Je zajímavé sledovat, jak vypadal boj o moc po Stalinově smrti. S hrůzou si uvědomíte, jak blízko byl svět jaderné katastrofě při kubánské krizi a jak vypadaly počátky raketového výzkumu před Gagarinovým startem. Dnes nad ním pochybovačně kroutí hlavou i ten, který ho povolil.

Karel Pacner si ve svých posledních knihách všímá okamžiků, které ovlivnily vývoj určité části světa. Nevšední doteky dějin, které vyšly teprve v roce 2014, jsou pokračováním těchto děl. 

Lit.:  Middletonová, Jolana:  Karel Pacner: Nevšední doteky dějin. In web ČRo Plus, 23. 3. 2017 (článek). – Cit.: Z Pacnerových historických příběhů vybral Ivan Němec třeba vyprávění o minulosti Josifa Stalina nebo popis boje o moc po jeho smrti.

Ve své populárně naučné knize z roku 2014 zobrazuje renomovaný novinář a spisovatel Karel Pacner významné události světových dějin a přibližuje některé úseky ze života osobností, které většinou nejsou zcela obecně známé.

Publikace je vlastně pokračováním jeho předchozích děl, která si všímala osudových okamžiků, které ovlivnily další vývoj určité části světa.

Z Pacnerových historických příběhů vybíráme například pohled na krvavý počátek století, který způsobila rusko-japonská válka, nebo na nepodařenou revoluci 1905, po níž zůstaly rovněž tisíce mrtvých.

Nabízíme vypravování o gangsterské minulosti J. V. Stalina, obrázek Hitlera v počátcích jeho politické dráhy nebo historii o nepochopitelně dlouhém mlžení sovětských velitelů při objasňování úmrtí a uložení ostatků tohoto nacistického vůdce.

Je zajímavé sledovat, jak vypadal boj o moc po Stalinově smrti, s hrůzou si uvědomit, jak blízko byl svět jaderné katastrofě při kubánské krizi a jak vypadaly počátky raketového výzkumu, jenž předcházel Gagarinově startu do vesmíru, nad nímž dnes pochybovačně kroutí hlavou ten, který ho povolil.

Populárně historické texty Karla Pacnera, opírající se o bádání profesionálních dějepisců, jsou čtivé a přinášejí mnohá nová poučení.

Lit.: Kopecký, Lukáš: AVISO: DOTEKY DĚJIN. In Backstage Lukáš Kopecký, 22. 3. 2017 (anotace). – Cit.:  Zákulisí moderní historie poodkrývá populárně naučná kniha novináře a spisovatele Karla Pacnera, kterou v těchto dnech v rámci cyklu Radiokniha vysílá Český rozhlas Plus. Jedná se o reprízu četby na pokračování, premiérově uvedenou v roce 2015 na Dvojce. Z Pacnerových historických textů tehdy Ivan Němec vybral například pohled na krvavý počátek dvacátého století, který způsobila rusko-japonská válka, vypravování o gangsterské minulosti J. V. Stalina nebo počátek raketového výzkumu, jenž předcházel Gagarinově startu do vesmíru. Nevšední doteky dějin jsou poutavé a někdy až neuvěřitelné příběhy dvacátého století. Čte: Jiří Valůšek.

Gabriel Laub. Humorně laděné filozofické německy psané dialogy česko-polského spisovatele. Překlad Ervín Hrych a Eduard Světlík. Připravil Petr Turek. Režie Martina Schlegelová.

Účinkuje Jana Stryková.

Natočeno 2015. Premiéra 18. – 21. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Kabinet. Repríza 26. – 29. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Kabinet.

Lit.: anonym: Gabriel Laub: Hovory s ptákem. In web ČRo 3 Vltava, květen 2015 (článek). – Cit.: Gabriel Laub (1928-1998) se narodil jako syn židovského obchodníka. Po vypuknutí války rodina žila nejprve ve Lvově, poté byla deportována na Ural, aby nakonec pobývala v uzbekistánském Samarkandu. Rok po válce se Laub vrátil do Polska, avšak zanedlouho přesídlil do Prahy, kde v roce 1951 vystudoval žurnalistiku. Živil se jako novinář, překladatel a tlumočník. Po okupaci v roce 1968 emigroval přes Vídeň do Hamburku, kde se prosadil jako jeden z největších humoristů německého jazyka. 

Literární dráhu Laub začal v šedesátých letech v českém tisku publikováním aforismů a krátkých satirických próz. V Německu se věnoval zejména tvorbě fejetonů a esejů, z nichž sestavil a vydal několik knih. Mimořádnou pozornost vzbudil jeho román Povstání tlouštíků (1983). Laub se stal členem Akademie svobodných umění v Hamburgu, v letech 1978-1982 byl předsedou exilového PEN klubu německé jazykové oblasti. 

Prvním z partnerů filozofických dialogů v Hovorech s ptákem je jako zástupce lidského rodu člověk, druhým pak jakožto zástupce zvířecí říše starý a moudrý dravec, toho času usídlený v kleci zoologické zahrady. Autor, bytostný ironik, využívá tohoto neobvyklého setkávání k pronikavému pohledu na počínání lidí. 

Opeřenec se jako bystrý pozorovatel lidských mravů, činů a všemožných pošetilostí, snaží přijít na kloub tomu, co mu člověk vykládá, a poměřuje to zkušenostmi svými i zkušenostmi jiných zvířat. V bystrých dialozích se tak konfrontují názory, postoje a celé životní filosofie těchto živočišných druhů. Oba si berou na paškál nejobyčejnější záležitosti člověka v lidském společenství a jejich prostřednictvím postihují obecnější zákonitosti: příčiny válek, civilizační trendy, střet bohatství a chudoby, vykládání historie atd. 

Kniha je sžíravou kritikou iluzí o nadřazenosti lidské rasy, kritikou zastírání věcného boje o moc a postavení ve společenské hierarchii či tvrzení o ušlechtilosti našich citů a životních cílů – je tudíž nasnadě, kdo z tohoto relativizujícího a demytizujícího střetnutí vychází vítězně. Autor místo myšlenkových ekvilibristik, zastírajících podstatu problémů, volí prostá a přesná slova a věci pojmenovává pravými jmény. Filozofování snáší z nadlidských výšin a vrací mu primární význam a hodnotu. 

Lit.: Baldýnský, Tomáš: Jana Stryková dnes četla v rozhlase… In Facebook, 20. 5. 2015 (douška). – Cit.:  Jana Stryková dnes četla v rozhlase z knihy Hovory s ptákem. Obsahově to pro mě bylo velké zklamání.

Marie Korandová. Příběhy a vyprávění z Domažlicka (Nava, 2004).

Čte Josef Nechutný.

Připravil Český rozhlas Plzeň v roce 2004? (5 x 7 min.). Vysíláno  5. – 9. 8. 2013 (ČRo Plzeň) v cyklu Literární doteky.

Obsah: 1. O zemských pokladech, 2. Strážníčci podzemních pokladů, 3. O znamenaných kamenech, 4. Ještě jednou o znamenaných kamenech, 5. O dobrých vodách.

Jiří Kovtun. Četba na pokračování z knihy českého historika a prozaika, jejíž děj se odehrává v posledních dnech druhé světové války v Praze. Připravila Alena Heroutová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 8. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 18.30 h.; 30 min.) v cyklu Hrdina.cz . Repríza 1. dílu 1. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Leonid Platov. Četba na pokračování. Překlad Josef France.

Nastudoval Liberec v roce 1965. Premiéra 7. dílu 24. 4. 1965 v rámci pořadu Zadáno pro dobrou náladu (19:33 – 22:00 h.).

Jiří Kratochvil. Vyprávění spisovatele z jeho prozaické sbírky Bleší trh. Vybrala a připravila Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Zdeněk Junák.

Nastudovalo Brno v roce 2015. Premiéra 5. – 7. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 3 x 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Blažejovská, Alena: Příběh počátku a konce války v Brně. In web ČRo 3 Vltava, květen 2015 (anotace). – Cit.:  Bleší trh, tuto sbírku publicistických textů – esejů, fejetonů, recenzí, dopisů a dalších útvarů – považuje sám autor za svou nejosobnější knihu. Najdeme v ní také text nazvaný Příběh počátku a konce války v Brně. Ten přináší jak zajímavá fakta z tohoto citlivého období brněnské historie, tak také příběhy, které se bezprostředně dotýkají autorovy rodiny. 

Roald Dahl. Četba na pokračování. Kniha vzpomínek světoznámého britského humoristy navazuje na autobiografickou knížku Kluk. V Sólovém letu ho zastihujeme již jako mladého muže, který má před sebou první životní zkoušku. Překlad Alice Chocholoušková. Pro rozhlas připravil Petr Balajka. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Jaroslav Plesl.

Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 4. 5. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 25 min) v cyklu Hrdina.cz . Repríza 1. dílu 2. 10. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 25 min); 6. 3. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h)  v cyklu Radiokniha.

Lit.: anonym (= Pekárek, Hynek?): Roald Dahl: Sólový let. In web ČRo 2 Praha, květen 2015 (článek). – Cit.: 10dílná četba ze vzpomínek světoznámého britského humoristy. O první životní zkoušce: práci pro Shell v Africe a boji proti bwana Hitlerovi. Čte Jaroslav Plesl.

Román navazuje na autobiografickou knížku Kluk. Dahl se v ní tentokrát už jako mladý muž vydává za svou první prací u firmy Shell do Afriky. Jeho cesta začíná na podzim roku 1938 na palubě rozhrkaného parníku. Cílem je Tanganika (dnešní Tanzánie), tehdy britská država. 

Výhody bělocha-kolonisty 

Dahl si užívá všech výhod „bílého kolonisty“, pracuje za slušný plat a vykonává práci, která vyžaduje hlavně zdatnost, odolnost a naučit se svahilsky. Na pracovních cestách potkává zajímavé lidi, ať už Evropany nebo domorodce. Obdivuje přírodu i poklidné životní tempo. 

Konec idyly 

Idylu naruší předzvěst nevyhnutelné války s nacistickým Německem. Dahl se jí nejprve účastní jako nedobrovolný velitel jednotky, která má internovat zdejší početné německé obyvatelstvo. Po vstupu Británie se rozhodne bojovat proti bwana (svahilský výraz pro pána) Hitlerovi v řadách RAF. 

Havárie 

Absolvuje krátký, nedostatečný výcvik. Při havárii pak utrpí vážná zranění hlavy. I tak se vrátí k 80. peruti a bojuje s německou leteckou přesilou v Řecku, Lybii, Syrii a Palestině. Následky zranění ho ale z bojů nakonec vyřadí. 

Návrat do zbořené Anglie 

V roce 1941 se vrací – s pytlem vzácného tropického ovoce – do pobořeného Londýna. Bitva o Anglii ale byla vyhrána a britské bombardéry ničí v odvetě německé území.