Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Anthelme Brillat-Savarin. Překlad Rafael Zachystalová. Připravila Jarmila Konrádová. Režie Vít Vencl.

Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 20. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: anonym: Anthelme Brillat-Savarin: O labužnictví. Fyziologie chuti. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2015 (článek). – Cit.: Anthelme Brillat-Savarin se narodil ještě za vlády poživačného Ludvíka XV., zažil panování Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty a do svého třicátého čtvrtého roku žil poklidným a velmi příjemným životem venkovského advokáta. Byl výborný a zábavný společník, všude vítaný. Měl mnoho zájmů, ale jeho hlavní zálibou, ba přímo vášní, byla gastronomie. Přípravu pokrmů a jejich podávání studoval se zaujetím odborníka a ve svých esejích povýšil tuto činnost na vědecký obor.

Spokojený život však proměnila smršť bouřlivě se valících událostí: rok 1789! Příjemné chvíle v kuchyni či jídelně anebo v dobrém venkovském hostinci – a takové byly ve Francii za jeho časů skoro všechny – vystřídaly dramatické, ba nebezpečné události. V té vratké době nejistot a rychlých zvratů zastával zprvu významné funkce; nějaký čas byl dokonce členem Ústavodárného shromáždění, pak předsedou občanského tribunálu. Vzápětí mu však hrozilo zatčení a snad i smrt – jak o tom se záviděníhodnou lehkostí píše v eseji Šťastná příhoda na cestách. Uchýlil se do Ameriky, kde strávil tři roky a kde se mimo jiné také věnoval americké kuchyni. 

Když se situace ve Francii uklidnila, vrátil se domů, ke své profesi, ke gastronomii i dalším svým zájmům. A nebylo jich málo. Jak sám na sebe se špatně skrývanou hrdostí prozrazuje, byl výtečný hudebník, hrál na několik nástrojů, zpíval a také komponoval. Krom toho byl zručný veršotepec a psal i písňové texty. Styl jeho vrcholného celoživotního díla, proslulé knihy O labužnictví (v originále Fyziologie chuti) je stejně vybroušený, jako třeba způsob jak upravit bažanta, který v tomto díle doporučuje. Četba i bažant chutnají znamenitě. Dodnes nesou mnohé restaurace na celém světě jeho jméno a je po něm pojmenován i výtečný smetanový sýr, který se vyrábí v Burgundsku. Savarina tedy můžeme číst i jíst – a obojí je velmi příjemné. 

A nakonec ještě předpis na přípravu fondue: Savarin, který nějaký čas prožil ve Švýcarsku a důkladně se seznámil s místní kuchyní, uvádí, že tento recept pochází „z pozůstalých listin pana Trollieta, starosty v Moudonu, v kantonu bernském“. Tak tedy: „Odváží se vejce, potřebná dle předpokládaného počtu hostů. Nato se vezme kus dobrého ementálského sýra, vážící třetinu a kus másla vážící šestinu této váhy. Vejce se dobře ušlehají v pánvi, načež se přidá máslo a rozstrouhaný nebo na malé kousky rozkrájený sýr. Pánev postavíme na prudký oheň a mícháme obsahem tak dlouho, až je dostatečně zahoustlý a kyprý. Potom se přidá větší nebo menší špetka soli, podle toho, je-li sýr čerstvý nebo uleželý, a řádná dávka pepře, který je charakteristickou součástí tohoto starodávného jídla. Fondue se musí předkládat na slabě ohřáté míse a vypije-li se k tomu hojně výborného vína, zažijí se skutečné divy.“

Věra Nosková. Četba na pokračování. Příběh hlavní hrdinky Anety sledujeme od šedivého života v době totality přes velkou společenskou změnu v roce 1989 až po novou kariéru ve svobodné době. Připravila Lenka Jaklová. Režie Luboše Koníř.

Účinkuje Lenka Krčková.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2015. Premiéra 1. dílu 16. 11. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 22 min). Repríza 1. dílu 27. 10. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: anonym: Věra Nosková: Proměny (2/10). In web ČRo 2 Praha, listopad 2015 (článek). – Cit.:  Premiéra 10dílné četby sleduje příběh hlavní hrdinky Anety od šedivého života za totality přes velkou společenskou změnu v roce 1989 až po novou kariéru ve svobodné době. Hlavní hrdinkou románu Věry Noskové je opět žena (jako tomu bylo ve slavné trilogii Bereme, co je, Obsazeno a Víme svý). Aneta je mladá. Prožívá dny v neuspokojivém manželství s alkoholikem. Pracuje jako vychovatelka v domově mládeže. Ráda fotografuje. Změnu do jejího života přinese až rok 1989. 

V atmosféře dosud nepoznané svobody se postupně odhodlá změnit svůj život. Zároveň s jejím příběhem sledujeme i osudy několika dalších postav: Anetina muže, jejího otcovského přítele Františka, bubeníka Peťase a dalších obyvatel zchátralého pražského činžáku.

Proměna z titulu knihy se týká všech. Ale ne vždycky je to změna k lepšímu. Záleží na odvaze, talentu i na tom, jaké karty komu osud rozdá. 

Jan Dvořák. Dobrodružství jedné české rodiny nad Atlantikem v běhu století. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkují Otakar Brousek II. a Taťjana Medvecká.

Natočeno v roce 2015 (10 x 12 min.). Premiéra 16.-20., 23.-27. 11. 2015 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior). Repríza 11.-15., 18.-22. 12. 2017 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior); leden 2022 (ČRo Rádio Junior).

Díly: 1. S větrem v zádech, 2. Utopený tatínek, 3. Zachráněný delfín, 4. Poklad, 5. Mezi piráty, 6. Prach a cucky, 7. Žralok, 8. Marianna, 9. Domů!, 10. Ze století do století.

Přemysl Rut. Cyklus z knihy Strašlivé Čechy, děsná Morava. Texty ze své knihy pro rozhlas připravil autor. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie  Radim Nejedlý.

Účinkují Přemysl Rut a Markéta Potužáková.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2015 (4 x 15 min.). Premiéra 16.-19. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet. Repríza 25. – 28. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet.

Obsah: 1. Příběhy z popraviště – 2. Mezi peklem a nebem – 3.O mužích a ženách – 4. Přírodní epika

Lit.: Rut, Přemysl: Přemysl Rut: Kostel ví, kde chce stát. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2015 (článek). – Cit.: Ze strašlivých Čech, děsné Moravy.

Knihu Přemysla Ruta Strašlivé Čechy, děsná Morava vydalo brněnské nakladatelství Petrov roku 2003. Autorský výběr z ní natočilo (z podnětu a za dramaturgické spolupráce Aleny Blažejovské a v režii Radima Nejedlého) brněnské rozhlasové studio „roku tohoto“, abychom užili formule z dávných kramářských tisků. Vzpomínka na kramářské písně je tu ostatně zcela na místě, neboť všechny příběhy cyklu těží z tradice bezprostředně sousední: z oněch bizarních, skurilních, insitních, přitom však vyzývavě svůdných pověstí, jež si (bez ohledu na jejich skutečný původ) přivlastnil ten či onen kraj, hrad, les, kostel (atd.) Čech nebo Moravy.  (more…)

Patrick Zandl.  Četba na pokračování z povídkové knihy. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Tomáš Pejchal.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2015. Premiéra 1. dílu 14. 11. 2015 (ČRo Olomouc, 18:04 h.), programová řada Setkání s literaturou.

Obsahuje povídku „Děda ve válce“.

Anotace 1. dílu: Děda ve válce. Takovým nejednoznačným podtitulem je označena první ze tří povídek, které jsme vybrali z knihy Patricka Zandla nazvané Husákův děda. Vzpomínky na svéráznou postavu pardubického pivovaru, na to, jak se autorův děda zapsal nejen do místního folkloru, ale také do velkých dějin státu.

Lit.: Marešová, Milena M.: Kdyby byli všichni jako Zandlův děda, byl by na zemi (komunistický) ráj. In web ČRo 3 Vltava, 7. 8. 2015 (rozhovor s autorem o knize). – Cit.: Generaci prarodičů věnoval knihu Husákův děda „propagátor internetu a technologický publicista“ Patrick Zandl. Jak název napovídá, vyprávění se soustředí především na skutečné zážitky autora a jeho příbuzného. Knihu vydalo Argo.

Po konzervativní papírové podobě sáhl Patrick Zandl při vydání vzpomínkové knihy s poněkud zavádějícím názvem. Že jde o skutečné příběhy, zažité nebo z doslechu zaznamenané, je tu přiznáno, účastníci mají reálná jména, odpovídají časy, jsou uvedeny rodinné vztahy i pohnutky, které dílo podnítily: „…srážka dědova nadšeného komunistického přesvědčení s reálným poznáním kapitalistického Západu mi přišla jako důležité téma, do kterého jsem se vědomě ponořil vlastně až na přelomu tisíciletí. Můj děda pro mě byl takovým soukromým českým Günterem Grassem. Ukazatelem, který jsem nechápal. Cožpak mohl být komunismus špatný, když děda Mašek byl komunista tělem i duší? Bylo něco v nepořádku s komunismem, dědou, nebo mým chápáním obojího?“
(more…)

Roman Ludva. Pro rozhlas připravil Tomáš Hubáček. Technická spolupráce Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Schindler.  Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Petr Kubes.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2015. Premiéra 1. dílu 8. 11. 2015 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) , programová řada Počteníčko.

Pozn.: Dantova ruka, tak se jmenuje povídka olomouckého spisovatele Romana Ludvy, a tak se jmenuje také objemná plastika, která v tomto kriminálním příběhu hraje ústřední roli. My se po následujících sedm nedělních podvečerů vypravíme nejen po stopách Dantovy ruky, ale také do prostředí aukčních síní a ateliérů sběratelů umění.

Jack Kerouac. Četba na pokračování ze základního prozaického díla beatnické generace.  Začínáme v New Yorku, kde se Sal setká s Deanem a plánují, že vyrazí na Západ… Překlad Jiří Josek. Připravil Josef Rauvolf. Režie Vlado Rusko.

Čte David Novotný.

Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 1. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h; 24 min.) v rámci cyklu Americký rok. Repríza 1. dílu 10. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).

Lit.: anonym: Jack Kerouac: Na cestě (1/8). In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (článek). – Cit.:  Jack Kerouac (1922-1969) je jedním z nejvýznamnějších představitelů tzv. beat generation. Napsal řadu románů, z nichž nejslavnější je Na cestě (psáno 1947-1951, vydáno 1957), Dharmoví tuláci (1958), Podzemníci (1953, vyd. 1958), Satori v Paříži (1965) či Mag (psáno 1951 a 1969, vydáno 1971).

Románem Jacka Kerouaca Na cestě, který je obrazem Spojených států amerických po 2. světové válce a čímsi jako manifestem beatnického hnutí, otevíráme na Vltavě rok věnovaný americké kultuře. Je napsán způsobem, jakým se do té doby nepsalo, má rytmus i povahu jazzu s různými sóly, improvizacemi, živelností. V románu Na cestě máme zachycenou Ameriku jako nekonečnou krajinu, prodchnutou jazzem, po níž se táhne čára jeho putování z jednoho pobřeží na druhé a zase zpátky. 

Kerouac napsal své nejznámější dílo v dubnu 1951, poté, co byl propuštěn z nemocnice koncem března 1951. Začal psát na pět metrů dlouhé tenké role japonského kreslicího papíru, jež našel na půdě a lepil je dohromady do velkých pásů. Pracoval tři týdny, pod vlivem drog a v podnapilém stavu, aby vytvořil svůj jediný 30 m dlouhý odstavec tak, jak se mu vynořoval v paměti. Byl to jeho způsob, jak se vymanit z dřívějších literárních omezení, která považoval za lživá. Kniha vyšla až v roce 1957. 

Román Na cestě byl americkým časopisem Time vybrán mezi stovku nejlepších anglicky psaných románů mezi lety 1923 až 2005. 

Ze vzpomínek manželky, dcery a syna. K 130. výročí narození českého malíře (13. 11. 1885) připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2015. Premiéra 1. dílu 15. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Stanislav Češka. Pohádkový seriál o zajíčkovi Mlsálkovi. Tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Adriana Růžičková.

Připravilo Rádio Proglas v roce 2001 (26 x 10 min.).

Díly: 1. Jak se Mlsálek naučil jíst mrkvičku, 2. Jak nechtěl Mlsálek spinkat, 3. Mlsálek a letadlo, 4. Jak Kunďaba s Puclíkem přejeli Mlsálkovi ocásek, 5. Mlsálek a nafukovací míč, 6. Jak Mlsálka bolely zoubky, 7. Jak Mlsálek s Vinnetouem a Old Shatterhandem lovili medvěda, 8. Jak začal Mlsálek trénovat na zimní olympiádu, 9. Mlsálek je protivný, 10. Mlsálek zpívá do rádia, 11. Jak se Mlsálek topil, 12. Mlsálek a drak, 13. Mlsálkovy maléry, 14. Jak Mlsálek nakupoval, 15. Jak Mlsálek zkoumal budík, 16. Mlsálek a labuťátka, 17. Mlsálek a automatická pračka, 18. Mlsálek s rodiči se chystá na cestu, 19. Mlsálek jede na letiště, 20. Mlsálek si prohlíží letiště, 21. Mlsálek nastupuje do letadla, 22. Mlsálek přilétá k moři, 23. Mlsálek ochutnává moře, 24. Mlsálek na pláži, 25. Mlsálek se ztratil, 26. Mlsálek na výletě autem.