Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 10. 2016

Něžná spirála 1/4 (1989?)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:06

Jordan Radičkov. Četba na pokračování ze stejnojmenné knihy próz bulharského spisovatele. Překlad Hana Reinerová. Režie Michal Pavlík.

Čte Miroslav Kopečný.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 1. dílu 2. 3. 1989 (Praha, 21:45 – 22:15 h.); 4. dílu 5. 3. 1989 (Praha, 21:45 – 22:15 h.).

12. 10. 2016

Carpathia 1/5 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 13:52

Maroš Krajňak. Četba na pokračování. Obrazy z hor, kde se stýkají Zóny zemí a hor s minulostí a přítomností. Překlad Miroslav Zelinský. Připravila Marie Nováková. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Marek Němec.

Natočeno 2016. Premiéra 24. – 27. 10. a 29. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc a Československý týden.

Lit.: Zemančíková, Alena: Týden slovenské kultury. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2016, s. 16 (článek).

Pozn.: Autor s pečlivostí a pomalostí koronera ohmatává historii i současnost prostoru, který je vymezen titulem a kterým se prohnala světová válka, a zásadně tak poznamenala jeho obyvatele. Svět, kde se žitá skutečnost prolíná s tou mytickou i paramytickou, obývají lidé nadaní nadpozemskými vlastnostmi. Vypravěč se s nimi na své existenciální pouti k vlastním kořenům setkává, ale především potkává sám sebe a pokouší se najít své vlastní místo v tomto krásném, ale nelítostném světě.   (anotace)

10. 10. 2016

Hotýlek 1/10 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:35

Alena Mornštajnová. Četba na pokračování. Smutno-směšné vyprávění o osudech obyvatelů jednoho malého rodinného hotýlku.  Připravila Simona Nyitrayová. Režie Peter Gábor.

Účinkuje Anna Cónová.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2016. Premiéra 1. dílu 10. 10. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h). Repríza 1. dílu 14. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 20. 6. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Obsah: 1. Lásky a strachy Václava Mánese.  – 2. Hotýlkové sny. – 3. Jak vychovat socialistického člověka. – 4. Václavovy ženy. – 5.  Rodinný podnik. – 6. Zásadní řešení. – 7. Život je nespravedlivý. – 8.  Je to jednoduché. – 9. Místo pro život. – 10. Nejhorší den v roce.

Lit.: Kotrla, Pavel: Příběh chybějícího hrdinství. In Týdeník Rozhlas 29/2015 (recenze knihy).- Cit.: Nový román Hotýlek (2015) Aleny Mornštajnové je čistě a svižně napsané vyprávění. Potvrzuje skutečnost, kterou jsme mohli pozorovat už v autorčině prvotině Slepá mapa (2013), a to že ovládá řemeslo, dokáže budovat kompozici příběhu a umí vyprávět. Událostmi nabitá kniha přináší příběh vyprávěný se suverénní jistotou a je košatější a jiskrnější než prvotina.

Název románu odkazuje k hotelu pana Leopolda, který byl založen za první republiky a který kromě běžných služeb poskytuje také služby hodinového hotelu. Děj začíná narozením vnuka Václava Mánesa za druhé světové války, souběžným úmrtím jeho otce a končí v devadesátých letech minulého století. Hlavní postava (těžko hovořit o hrdinovi, toho kniha nemá) proplouvá všemi dějinnými zvraty bez větších potíží, často na úkor ostatních a s pozorností upřenou hlavně k sobě. Celý protagonistův život je spjat se zájezdním hotýlkem nedaleko města. Ani přes znárodnění a změnu režimu nejsou služby poskytované milencům a záletným dvojicím nijak omezeny. A v restituci se pak hotel rodině Mánesových vrací po všech peripetiích zpět.

Autorka přináší velmi uvěřitelný příběh, který se mohl klidně stát. Sama je spíše pozorovatelem než hodnotitelem. Toto ponechává na čtenáři. Po formální stránce není románu co vytýkat. Snad jen zasazením do nekonkrétního prostředí českého maloměsta si autorka ulehčila práci a vytvořila určitou modelovou scenerii. Větší prostor sice mohl být věnován vnitřnímu životu postav, ale lze vůbec něco takového očekávat u postav, které jsou obrazem českého maloměšťactví?

Román je tak především popisem stavu a v tomto ohledu se jedná o dílo standardní. Rozšiřuje řadu děl, která reflektují minulé období, nijak se s ním však nevyrovnávají. Pro to chybí větší odstup či nadhled, záblesk ironie či humoru, jež by vtiskly knize punc osobitosti. Příběhu s otevřeným koncem chybí hrdinství a katarze a vyznívá tak nějak do ztracena. Ale rozhodně se nejedná o zklamání. Je-li slyšet volání po kvalitním mainstreamu, pak tento čtivý román je právě jednou z odpovědí.
(more…)

Naivní konceptualista a slepice 1/5 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 9:51

Marian Palla.  Připravila Eva Lenartová. Režie Peter Gábor.

Účinkuje David Viktora.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2016. Premiéra 10. – 14. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.

Obsah: 1. O lenosti, přírodě i konceptuálním měření větru – 2. O bramborách, nečitelné knize a o postávání – 3. O psaní dopisů, psím umění a o tichu – 4. O absenci nápadu, pumpě tajči a o vtipu – 5. O Kantovi a o konci světa

Lit.: Jiroušek, Martin:  S Evou Lenartovou o Věku nevinnosti i dalších projektech připravovaných v ostravském rozhlase. In web Ostravský deník, 9. 3. 2016 (rozhovor). – Cit.: Eva Lenartová je rozhlasovou dramaturgyní a vedoucí Tvůrčího centra ostravského studia Českého rozhlasu. Zabývá se přípravou rozhlasových úprav povídek a románů, připravuje pořady poezie, rozhlasové hry i náročnou publicistiku. K aktuálním výsledkům její práce patří rozhlasová četba z románu Věk nevinnosti od Američanky Edith Whartonové. Deník Ostravan.cz si s ní povídal ale také o dalších připravovaných pořadech a třeba i o tom, jak se jí při tvorbě rozhlasových pořadů spolupracuje s ostravskými herci. (…)

Ale pro skříňku doluješ ty, co ještě připravujete?

Rozhlas je nenasytný, neustále požírá nové a nové texty. Ať už autorské nebo adaptace. Teď zrovna čekáme na autorská práva ke knize Slawomira Mroźka Kohout, lišák a já, na stole mám knihu Mariana Pally Naivní konceptualista a slepice, kterou chceme rozhlasově využít. Ale Marian Palla to ještě neví…. Ale taky se těším na povídky Jaroslava Žily a velkou radost mám z nominace básnířky Ireny Šťastné na cenu Magnesia Litera. Dělala jsem rozhlasově všechny její sbírky a pořád jsem si říkala – himbajs, jak je možné, že o té holce se ještě nemluví hodně hlasitě? A letos – bum! Fakt mám radost.

8. 10. 2016

Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech 1/10 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 8:52

Miloš Kratochvíl. Seriál pro děti. Pohádkové příběhy o dvou strašidlech – Baf a Bubu – které, představte si to, neumějí strašit. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Igor Bareš.

Připravil Český rozhlas v roce 2016 (10 x 13 min.). Premiéra 26.-30. 9., 3.-7. 10. 2016 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo Rádio Junior, 18:07 h.). Repríza 1. – 9. 10. 2019 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.); 5. – 13. 10. 2020 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.). Repríza 1. – 9. 10. 2021 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Díly: 1. Škola na Hromštejně, 2. Straší nám ve věži, 3. Zamotané hlavy, 4. Kdo bude strašit, 5. Jak se barví kocouři, 6. Jak postrašit strach, 7. Strašení na přání, 8. Jak se má strašit, 9. Jsem váš Arcipán, 10. Strašení pozpátku.

Pozn.: Pohádkové příběhy o dvou strašidlech jménem Baf a Bubu, která neumějí strašit.  Baf a Bubu sice chodí jako všechna ostatní strašidla do strašidlácké školy, jenomže je strašení nebaví a příliš jim nejde. S jejich nešikovností to dojde tak daleko, že jsou jednoho dne nuceni uprchnout před hněvem strašmistra a dostávají se do věže zapadlého městečka Kamsehraby. Zde vyvolají svými pokusy o strašení takový kolotoč nehod a problémů, že mají co dělat, aby se z té šlamastyky vůbec dostali. Nakonec však všechno dobře dopadne, Baf a Bubu najdou nový domov a skvělé nové kamarády. (anotace)

Lit.: anonym: Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech (pokračování). In web ČRo Rádio Junior, říjen 2016 (anotace). – Cit.: Od pondělí do pátku v 18.07 hod. mají v digitálním vysílání Rádia Junior své stálé místo Příběhy, fantazie, dobrodružství. Tentokrát se můžete těšit na pohádkové příběhy o dvou strašidlech s názvem Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech. Pokud vám některý z dílů náhodou uteče, najdete ho k poslechu na našem webu do 10. října 2016 (6.-10. díl).

7. 10. 2016

Južná pošta 1/5 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:14

Ladislav Ballek. Četba na pokračování.  Připravil Libor Magdoň. Režie Tomáš Jirman.

Čte Peter Gábor.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2016. Premiéra 23. – 27. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v rámci cyklu Týden slovenské kultury.

Obsah: 1. Smrt ve službě. – 2. Posunutá hranice. – 3. Pošťák Žikmund Bodnár. – 4.  Berlínský valčík. – 5. Vodní hodiny bláznivého hraběte.

Lit.: Zemančíková, Alena: Týden slovenské kultury. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2016, s. 16 (článek).

6. 10. 2016

Slyšel jsem sovu zavolat své jméno 1/10 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 17:32

Margaret Cravenová. Čtení z románu americké spisovatelky, příběhu o hledání lidského štěstí a smyslu života. Překlad Jiří Sirotek. Připravila Hana Soukupová. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Petr Halíček.

Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 10. 10. 2016  (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Americký rok a Stránky na dobrou noc; 8. dílu 17. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Americký rok a Stránky na dobrou noc.

Kopytem do hlavy 1/10 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 17:22

Joyce Cary.Četba na pokračování. Groteskní román angloirského autora první poloviny 20. století líčí tragikomický příběh starého malíře. Z vlastního překladu připravil Jiří Josek. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Jan Kanyza.

Natočeno 2016. Premiéra 10. – 14. a 17. – 21. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 10 x cca 27 min).

Lit.: anonym: Joyce Cary: Kopytem do hlavy (2/10). In web ČRo 3 Vltava, říjen 2016 (článek). – Cit.: Groteskní kniha irského spisovatele vypráví osud nonkonformního umělce, jehož prokletím je právě to, že je umělcem. Je to brilantní mozaika absurdna, komična a úchvatného světa malířových představ. Kniha vyšla v češtině poprvé v roce 1984 v nakladatelství Odeon.

Z vězení se navrátivší Gulley Jimson, kleptoman, výtržník a recidivista je také malířem a disponuje promrhaným talentem. Jeho povaha představuje postrach pro každého a v každé situaci. Cynický umělec se musí vypořádat se starými dluhy a starým podvodem, jenž byl na něm spáchán. Ukáže se však, že to s podvodem nebude zas až tak horké – přesto má v plánu získat alespoň studie svých starých obrazů. Jimsonovi se po množství peripetií podaří namalovat obdivovaný obraz na zeď kaple, která však musí být spolu s novým obrazem zbourána. Takřka neustále se na spletité pouti svým osudem perou dvě Jimsonovy tváře – ta cynická, výtržnická a neschopná, a ta umělecká, romantická a nadaná.

Joyce Carry se narodil v Irsku roku 1888. V 1. světové válce sloužil u Červeného kříže na Balkáně. Po návratu do Anglie vstoupil do nigerijského pluku, který bojoval s tehdy německou africkou kolonií Kamerunem. V roce 1916 byl raněn. Vrátil se do Británie a stal se spisovatelem. Z jeho dosti rozsáhlého díla využívajícího životních zkušeností a irských motivů, byla do češtiny Jiřím Joskem přeložena jen jediná – Kopytem do hlavy. Joyce Carry zemřel roku 1957 po dlouhém utrpení, které mu způsobovala nervová nemoc, omezující ho v pohybu.

Román Kopytem do hlavy (Horse“s Mouth) byl roku 1958 zfilmován. Režisérem byl Ronald Neame a scénář napsal a hlavní roli v něm hrál slavný anglický herec Alec Guiness.

5. 10. 2016

Nanebonevzatie 1/23 (Nanenebevzetí, 2010)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 13:54

Peter Karpinský. Četba na pokračování ze sbírky povídek. Hudební dramaturgie Ĺudmila Hodulíková. Zvuková spolupráce Milan Greguš. Redakce Zuzana Belková. Režie Laco Kerata.

Čte Peter Sklár.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (23 x 30 min.). Repríza 19.-23., 28.-30. 1. 2015 v cykle Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín), 5. 9. – 6. 10. 2016 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).

Pozn.: Peter Karpinský sa predstavuje druhou knihou pre dospelých Nanebonevzatie po dvanástich rokoch od vydania debutu Oznamujeme všetkým majiteľom hrobov (1997). Autorovi aj čitateľovi sa však oplatilo tak dlho čakať: Nanebonevzatie je vyzretou, koncepčne premyslenou zbierkou próz. V porovnaní s debutom sa v nej prejavuje Karpinského zmysel pre iróniu, do tragických situácií prenikajú komické prvky. Nespochybniteľná kultivovanosť druhej knihy súvisí s erudíciou autora, ktorá sa prejavuje najmä alúziami na bibliu, mýty i svetovú literatúru. V jeho poviedkach sa prelínajú a vzájomne súvisia viaceré plány, realita s irealitou, transformovaný mýtus s príbehom zo súčasnosti. Rovnako komplikovaná je sémantika najnovších próz autora, pretože Karpinský vie vytvoriť a do konca textu uchovať tajomstvo. V každodennom prostredí paneláka, nemocnice, novinového stánku, mesta i zapadnutého vidieka sa začnú diať čudné veci, keďže autorove postavy majú často nadprirodzené schopnosti – niektoré javy (ani nášho života) nie je možné pochopiť. Nanebonevzatie je pútavou, nie však oddychovou knihou, pričom otvorené závery poviedok ponecháva Karpinský na čitateľskú konkretizáciu… (anotace)

1. 10. 2016

Pozdní čas nastal nám 1/10 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:32

Ludmila Klukanová. Četba na pokračování z románu současné české spisovatelky. Příběh ženy, která v mládí v padesátých letech zažila kolektivizaci a nyní se do rodné vsi vrací ve zralém věku. Ze své stejnojmenné knihy připravila autorka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Aranka Lapešová.

Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Ludmila Klukanová – Pozdní čas nastal nám. In web Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2016, s 13 (článek).

Lit.: Blažejovská, Alena: Aby to, co vymizelo, zůstalo zachováno budoucím. In Týdeník Rozhlas 40/2016 (článek). – Cit.:

14494734_1270342219673857_2588928461399489202_n

Lit.: Blažejovská, Alena: Ludmila Klukanová: Pozdní čas nastal nám. In Facebook, 1. 10. 2016 (článek). – Cit.: Četbu pro Český rozhlas Vltava připravila autorka z knihy, kterou vydala roku 2014. Rozhlasová úprava vznikla v roce jejích osmdesátých narozenin. Čte Aranka Lapešová, režie Radim Nejedlý. Ve vysílání od pondělí 3. října, 18.30 hod.

„Kniha Pozdní čas nastal nám vznikala velmi dlouho, dlouho jsem o ní uvažovala. Už když jsem napsala Remontu, což byl rok 1986,“ vysvětluje Ludmila Klukanová. „Remonta je novela, je to jeden vesnický příběh z období kolektivizace v 50. letech, jeho hrdinou je chlapec. Neměla jsem bratra, přesto jsem byla kritikou pochválena, že jsem hrdinův duševní stav dobře vystihla.“ Autorčiny prožitky v tom však nebyly. Až po roce 1989 začala sbírat odvahu se k tomuto období vrátit a zpracovat je šířeji. Tématem se zabývala v knihách Slep mi klíč (1990), …zemský ráj… (1996), Konce kolověku (2001) a začala spolupracovat s předsedou jihlavské pobočky Konfederace politických vězňů Antonínem Štěpánkem, který roku 1993 inicioval vybudování Pomníku popravených v Jihlavě v 50. letech.
Spisovatelka mu věnovala knihu Například jeden život (1998). Vlastní zkušenosti si doplnila studiem v archivech, což byl impuls pomýšlet na rozsáhlejší román. V roce 2000 začala s A. Štěpánkem spolupracovat na projektu Komunismus na Vysočině a pro knihu, která vyšla, sepsala kapitolu Likvidace selského stavu. Při výzkumu soustředila ve svém archivu množství příběhů z vesnic na Vysočině a usoudila, že je načase vše zpracovat i beletristicky. Kolem roku 2000 se však ještě zabývala prací na publikaci Jihlava Gustavu Mahlerovi, vyšly knihy Věno (2004), Páni malíři (2007) – až konečně v roce 2009 dopsala paralelně zpracovávaný román Pozdní čas nastal nám. Román zahrnuje autorčiny prožitky, ale vychází i z mnoha dalších drastických osudů. A protože obdobné věci se nedály pouze na Vysočině, ale v celé republice, spisovatelka se rozhodla vše zobecnit. Absurditu života v té době se pokusila vyjádřit pomocí symboliky. Román má silnou lyrickou složku a zachycuje selský život i pomocí popisu zemědělských prací, řemesel – aby to, co vymizelo, zůstalo zachováno pro budoucí generace. Autorka se s nadsázkou považuje i za národopiskyni, zaznamenávající řád starého venkova, lásku sedláků k půdě a ke koňům.
Ludmila Klukanová se narodila 5. října 1936 jako první ze tří dcer do selské rodiny Šabatových v obci Lipník u Hrotovic. Šabatovi obdělávali 18 ha polností a dlouho odmítali vstoupit do JZD. Jejich vesnice nebyla postižena vystěhováním, ale autorčina teta a strýc ano. V třebíčském a moravskobudějovickém okrese bylo vystěhováno 183 rodin, z celého jihomoravského kraje to bylo 207 rodin. V té době bylo v jihlavském kraji 277 procesů se sedláky. Klukanová jako „dcera kulaka“ měla zakázáno studovat a absolvovala povinnou roční docházku do Základní odborné školy rolnické v Třebíči. Zde zažila nechvalně známý soudní proces s babickými, z nichž některé znala od muziky. Další byli přátelé jejího otce.
Později pracovala v administrativních funkcích v různých podnicích, při zaměstnání absolvovala SVVŠ, maturitu složila při uvolnění poměrů v roce 1967. Stala se spisovatelkou. Po listopadu 1989 působila jako tisková mluvčí jihlavského Občanského fóra a zasadila se o obnovu Jihlavských listů. Hlavní postavou románu Pozdní čas nastal nám je starší žena, která přichází na místa svých dětských a mladických zážitků a pokouší se ne omluvit ty, kteří tehdy ubližovali, ale najít vysvětlení, jak se to všechno mohlo stát. Autorka přiznává, že ji inspirovala její moudrá babička, která říkávala, že „ve věčnosti je stálé teď“ a že „člověk je stále stejný – tehdy jako nyní“. Nahlédla, že přestože v selských rodech existoval řád, čest a pravdomluvnost, byla tam i pýcha a lakota. Ty však byly drženy na uzdě, aby lidé ve svém prostředí obstáli. Podle autorky ale v některých rodinách existovala i smilstva, která se tutlala – i o tom román vypráví. „Důležitá je nit prohřešku, kdy Nevrkla – činitel všeho zla ve vesnici, který nenáviděl sedláky – byl vlastně synem jednoho z nich, levobočkem, kterého neuznali a který se začal mstít, jakmile dostal moc,“ vysvětluje Klukanová. „Doba vymýtila v lidech dobré vlastnosti a podporovala nevraživost a závist.
Zatímco dříve bylo zvykem ponechat část úrody pro nemajetné, nyní bylo ukradeno třeba celé stavení.“ Autorka uzavírá: „Na venkově bylo tolik neštěstí! Ale současně bylo tolik lidí, kteří toho byli účastni a měli z toho prospěch, a teď tam žijí dál. Proto se to zastírá a nehovoří se o tom.“

(more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress