Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

1. 8. 2017

Den trifidů 1/15 (2017)

John Wyndham. Četba na pokračování. Překlad Jaroslav Kořán. Připravila Eva Lenartová. Hudba Nikos Engonidis. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Norbert Lichý.

Nastudovala Ostrava 22. 5. 2017. Premiéra 1. dílu 4. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h). Repríza 3. – 17. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v rámci cyklu Sci-fi léto. Repríza 1. dílu 9. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Filmové léto.

Vydal Radioservis a Tympanum, říjen 2017 (1 CD MP3) v akci Velký audioknižní čtvrtek.

Obsah: 1. Den poté. – 2. Kráčející rostliny. – 3. Potom se ozval pláč… – 4. Josella Playtonová. – 5. Když hoří Řím – 6. Lidé za vraty. – 7.  Svět mění pravidla. – 8. Únos – 9. Tma není bezpečná. – 10. Tynshamský zámek. – 11. Na cestě. – 12. Charcott Old House. – 13.  „Starý svět je tentam, a my tu zbyli…“ – 14. Život za plotem. – 15. Deset slepců na jednotku.

Pozn.: Audiokniha roku 2017, 1. místo pro Norberta Lichého jako nejlepšího interpreta roku 2017.

Lit.: Lenartová, Eva: Když lidstvo zasáhne slepota. In Týdeník Rozhlas 31/2017, s. 9 (článek). – Cit.:

Lenartová, Eva - Když lidstvo zasáhne slepota. In Týdeník Rozhlas 2017

Lit.: Sasínová, Petra: Norbert Lichý načítá v ostravském studiu Českého rozhlasu slavný sci-fi román Den trifidů. In web ČRo Ostrava, 28. 5. 2017 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Český rozhlas natáčí v Ostravě jako četbu na pokračování slavný sci-fi román Johna Wyndhama Den trifidů. Titul z roku 1951 navrhnul pro rozhlasovou úpravu jako svou oblíbenou četbu herec Divadla Petra Bezruče Norbert Lichý. V dramaturgické úpravě Evy Lenartové a režii Tomáše Soldána ho také čte.

„Den trifidů je katastrofický příběh. Pojednává o muži, který se jednoho dne probudí a zjistí, že téměř celé lidstvo osleplo. Vydává se po stoupách těch, kteří ještě vidí. Je biologem, který pracoval s rostlinami, kterým se říká trifidi – z nich se vyvinuly krvelačné bestie. Je znalcem těch trifidů, kteří se stávají zhoubou oslepného lidstva,“ shrnuje děj románu rozhlasový režisér Tomáš Soldán.

Natáčení je zhruba v jedné třetině a Norbert Lichý právě načítá ve studiu dialogy. Připomínky režiséra slyší ve sluchátkách.

Den trifidů načítá u nás Norbert Lichý. Bude z toho nejen rozhlasová četba na pokračování, ale také audiokniha. Natáčení zaznamenala redaktorka Petra Sasínová.

„Norbert Lichý nedělá jenom vypravěče, který by četl a celý ten děj zpřítomňoval, ale v určitých pasážích hraje všechny postavy a dělá dialog v prostoru na stereo mikrofon. Pro jednoho herce je tato disciplína docela náročná,“ vysvětluje režisér Soldán.

„Doufám, že to bude znít zajímavě, že to aspoň trochu osvěží a že to posluchače nadchne,“ věří Norbert Lichý.

I když jde o text starý skoro 70 let, podle Soldána je stále aktuální. „Je tam rozhodně motiv toho, že vlastníci velkých společností mají neustále touhu, přestože se tváří jako lidumilové, ovládat toho co nejvíce a většinou způsobí katastrofu. V tomhle to je současné a dokonce i české. Taková řepka olejka dnešní a pikantní je to i v tom, že ta katastrofa přichází skrze přešlechtěné rostliny, které začnou zabíjet lidi,“ dodává.

„Myslím, že je to docela silný příběh. Silné příběhy se nikdy neztratí a myslím si, že se to bude dobře poslouchat. Pokud to ovšem já dobře přečtu, že,“ dodává s úsměvem herec.

Patnáctidílný seriál začne v srpnu vysílat Vltava. Na podzim bude Den trifidů také v nabídce vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis.

Lit.: Smolíková, Klára: Nestárnoucí první věta. In web Naposlech.cz, 2. 11. 2017 (recenze). – Cit.:  Pokud chcete někomu neznalému, a ještě navíc nedůvěřivému představit sci-fi žánr, je Den trifidů anglického spisovatele Johna Wyndhama sázkou na jistotu. Přímočarý styl vyprávění, rozvážné tempo, vypravěč pozorující rozpad civilizace se sklenkou brandy v ruce a cigaretou v koutku úst působí tak známě a samozřejmě, že čtenář ani nezaznamená, že se ocitl v postkatastrofické hře o přežití.

Text vydaný poprvé roku 1951 odmítá stárnout, přestože původní knižní obálky i starší filmové adaptace budí úsměv. Jednoduchý nápad podrobit lidstvo dvojí zkoušce – oslepujícímu reji meteoritů a trifidům, smrtícím rostlinám z vlastní zahrádky, – však dodnes neztratil v knižní podobě na přitažlivosti. Jak si stojí novinková zvuková podoba v podání Norberta Lichého a v režii Tomáše Soldána? Má sílu vzepřít se proudu času, který dnes milovníkům apokalyptických dějů přináší příběhy plné hlučných efektů, akčních scén a vypjatých emocí?První, co posluchačovy uši zaznamenají, jsou drásavé zvuky hudebního entrée. Skladatel Nikos Engonidis, který se stejným týmem spolupracoval už na oceňované audioknize Motýlek, vystavěl vstupní zvukovou bránu natolik fyzicky odpudivou, že slabší povahy mohou být v pokušení otočit se na patě a utéct co nejdál od místa, kde se beztrestně tahají kočky za ocas. Nebo přehrávání nervních smyčců zkrátka vypnout.Nebudu spekulovat, co k takové volbě hudebního doprovodu vedlo. Civilnost Dne trifidů je jeho vstupní devizou. Příběh rámují šálky čaje, prázdnota opuštěných salonů, tiché vyčkávání zabijáckých rostlin ve stinných zahradách, rozmlouvání o smyslu lidského bytí. Norbert Lichý tak musí vždy s každou další kapitolou vybičovat své hlasivky k takovému výkonu, aby posluchače svým podmanivým hlasem uklidnil, ukonejšil a navodil tu správnou atmosféru. Jsme přece v Londýně a posléze na anglickém venkově, kde ostrované vždy a za každých okolností sází na rozum a sebekázeň.Pro Billa Masena, hlavní postavu a vypravěče, muže na počátku příběhu třicetiletého, mi zprvu Lichého hlas přišel starý a unavený. Postupně jsem si na něj zvykla, odložila jsem obezřetnost a začala si užívat citlivé odstínění promluv jednotlivých postav. Rozšafnost, s jakou se položil do některých pasáží, mi dokonce připomněla nahrávky Jana Wericha. I myšlenky, které by po pětašedesáti letech mohly působit banálně či jako prvoplánové moralizování, díky herci vyznívají jako slova hodná zamyšlení. K atraktivnosti románu přispívá i romantický vztah tápajícího Billa a emancipované Joselly, který vyvažuje košaté úvahy nad vinou a zodpovědností a posouvá běh událostí kupředu.Nutno říci, že text audioknihy doznal oproti originálu mnohých změn a byl zkrácen téměř na polovinu. U takto útlé knihy to považuji za zbytečné, přestože rozumím důvodům natočit v prvé řadě četbu na pokračování, která by rozsahem nevyděsila programové dramaturgy. Posluchači Vltavy tak měli možnost poslouchat Den trifidů v patnácti dílech a ocenit příjemný překlad Jaroslava Kořána již v srpnu. Zejména ve druhé polovině mi vypuštěné pasáže chyběly a v závěru si už krácení patrně všimne i posluchač neznalý knižní podoby.

Přes veškeré výhrady je audiokniha důstojnou připomínkou žánrového skvostu, který otevírá příběh nestárnoucí první větou: „Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.“

Ohyzdný žebrák 1/3 (2017)

Arthur Conan Doyle. Záhadné zmizení boháče Nevilla St. Claira. Případu se ujímá Sherlock Holmes. Připravil Dominik Mačas. Překlad Zora Wolfová. Režie Jakub Doubrava. 

Účinkuje Jan Dvořák.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2017. Premiéra 1. – 3. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h) v cyklu Léto s Sherlockem. Repríza 12. – 14. 3. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Vydala Radiotéka, září 2017 (MP3).

Lit.: anonym: Arthur Conan Doyle: Ohyzdný žebrák (2/3). In web ČRo 2 Praha, 2. 8. 2017 (článek). – Cit.: Sherlocka Holmese požádá o pomoc rozrušená mladá žena, kterou znepokojuje zmizení jejího manžela. Je přesvědčená, že svého muže zahlédla v okně domu, který navštěvují kuřáci opia. Když se na místo vratila s policií, byl tam ale jen odporný pobuda.

Arthur Conan Doyle je skotský spisovatel a lékař, kterého Sherlock Holmes doslova proslavil. Narodil se do katolické rodiny a v devíti letech ho rodiče poslali do jezuitské internátní školy, kde jediná jeho radost byla psaní dopisů matce.

Vystudoval lékařství, kromě literatury se věnoval politice a sportu, angažoval se v obhajobě lidských práv. Byl dvakrát ženatý, měl 5 dětí. Byl velmi plodným autorem, kromě světově známých detektivních příběhů psal historické romány, hry, verše, science fiction aj.

28. 7. 2017

Osudy: Josef Thomayer – Z pouti životní 1/10 (2004)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:41

Josef Thomayer. Četba na pokračování.  Pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová nebo Eva Koutová. Režie Vlado Rusko.

Čte Miloš Hlavica.

Natočeno 2004. Premiéra 1. dílu 13. 9. 2004 (ČRo 3 Vltava, 11.30 h.). Repríza 1. dílu 27. 7. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.). v cyklu Radiokniha.

Lit.: anonym: Osudy: Josef Thomayer – Z pouti životní (1/10). In web ČRo 3 Vltava, 13. září 2004 (článek). – Cit.: Zakladatel české lékařské vědy, po němž nese jméno známá pražská nemocnice, byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních ambicích svědčí mj. i vzpomínková kniha, z níž nám v pořadu Osudy bude tento a příští týden číst Miloš Hlavica.

Životní pouť Josefa Thomayera je vymezena lety 1853 – 1927. Jeho autobiografickou knihu otevírají tradičně vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech. Cenné jsou pak zejména pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze – na lékařskou fakultu nastoupil Thomayer v roce 1871.

Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. Od roku 1873 byl členem Umělecké besedy, přátelil se s mnoha významnými umělci své doby, zejména literáty a malíři. Jeho osobní svědectví o Jaroslavu Vrchlickém, Aloisi Jiráskovi, Josefu Václavu Sládkovi, Janu Nerudovi, Svatopluku Čechovi, Mikuláši Alšovi, Jakubu Schikanederovi, Josefu Václavu Myslbekovi a dalších umělcích zaujmou originálními detaily a postřehy.

Lit.: anonym: Josef Thomayer: Z pouti životní. In web ČRo Plus, 26. 7. 2017 (článek). – Cit.: Zakladatel české lékařské vědy, po němž nese jméno známá pražská nemocnice, byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních ambicích svědčí mimo jiné i vzpomínková kniha Z pouti životní.

Životní pouť Josefa Thomayera je vymezena lety 1853 – 1927. Jeho autobiografickou knihu otevírají tradičně vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech.

Cenné jsou pak zejména pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze – na lékařskou fakultu nastoupil Thomayer v roce 1871.

Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. Od roku 1873 byl členem Umělecké besedy, přátelil se s mnoha významnými umělci své doby, zejména literáty a malíři.

Jeho osobní svědectví o Jaroslavu Vrchlickém, Aloisi Jiráskovi, Josefu Václavu Sládkovi, Janu Nerudovi, Svatopluku Čechovi, Mikuláši Alšovi, Jakubu Schikanederovi, Josefu Václavu Myslbekovi a dalších umělcích zaujmou originálními detaily a postřehy.

U příležitosti 90. výročí jeho úmrtí si Josefa Thomayera připomínáme četbou jeho pamětí, v nichž se objevují jak momenty z dějin českého lékařství, tak ze soudobého kulturního a univerzitního života.

Obsah:

1.
V Radioknize ode dneška uslyšíte četbu z autobiografie Z pouti životní, kterou napsal Josef Thomayer. Jeho autobiografickou knihu otevírají vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech. Cenné jsou pak hlavně pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze. Je po něm pojmenována Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze Krči. A nechal také vybudovat azyl chudých v rodném Trhanově u Domažlic.

2.
Josef Thomayer patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého interního lékařstvína přelomu 19. a 20. století. V Radioknize dnes uslyšíte druhou část četby z jeho pamětí s názvem Z pouti životní. Narodil se v Trhanově na Chodsku v rodině panského zahradníka. Studoval na klatovském gymnáziu a už tehdy se začaly projevovat jeho literární sklony. Sblížil se také s budoucím celoživotním přítelem Emilem Frídou, pro kterého vymyslel slavný pseudonym Jaroslav Vrchlický.

3.
V Radioknize pokračuje třetí částí četba z pamětí Josefa Thomayera Z pouti životní. Zavede nás do Prahy, kde Thomayer začal studovat lékařskou fakultu. Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. A dokonce začal publikovat pod pseudonymem R. E. Jamot, což je fonetický anagram jeho příjmení.

4.
Lékař, ale taky prozaik a fejetonista – to byl Josef Thomayer. Počtvrté dnes budeme číst z pamětí jednoho z nejvýznamnějším mužům české medicíny minulého století nazvaných Z pouti životní. Také dnes uslyšíte o jeho studentských letech v Praze a mnoha osobnostech uměleckého světa, které tehdy poznal.

5. – bez bližších informací

6.
V Radioknize opět uslyšíte četbu z pamětí Josefa Thomayera, jedné ze základních postav českého vnitřního lékařství. Při studiích medicíny v Praze se věnoval literatuře a do okruhu jeho přátel patřili například Jan Neruda, Josef Václav Sládek, Zikmund Winter, nebo Svatopluk Čech. Právě o něm bude Josef Thomayer vyprávět v šesté části pamětí „Z pouti životní“.

7.
Radiokniha vám nabídne už sedmé pokračování četby z pamětí „Z pouti životní“ Josefa Thomayera“. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého interního lékařství na přelomu 19. a 20. století. Lékařství vystudoval v Praze, ale jeho zájmy byly mnohem širší. Kromě medicíny se zajímal o umění v nejširším slova smyslu – hlavně o literaturu, divadlo a výtvarné umění.

8.
Josef Thomayer – „Z pouti životní“. To jsou paměti zakladatele české lékařské vědy, po kterém je pojmenovaná známá pražská nemocnice. Zároveň to ale byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních zájmech svědčí mimo jiné i vzpomínková kniha, kterou vám už po osmé nabízíme v Radioknize.

9.
Lékař, ale taky prozaik a fejetonista – to byl Josef Thomayer. Patří k nejvýznamnějším mužům české medicíny minulého století. V Radioknize vám nabízíme předposlední část jeho pamětí „Z pouti životní“. Studium na lékařské fakultě dokončil roku 1876 a zaměřovat se na neurologii, nemoci srdce a ledvin. Patřil k průkopníkům lékařských věd mezinárodního významu. Zasloužil se o české lékařské pojmosloví a názvosloví.

10.
Naposledy se dnes začteme do pamětí legendárního českého lékaře Josefa Thomayera s názvem „Z pouti životní“. V desáté části se zamýšlí nad tím, co má společného literatura a lékařství. Konfrontuje například to, jak používají jed básníci a jak je to s jedy ve skutečnosti. Rozebírá různé způsoby sebevražd a porovnává je s tím, jak by to bylo v reálném životě. Stejně tak si mluví s lehkou ironií o tom, jak hrdinové z románů pronášejí znamenité sentence chvíli před smrtí.

24. 7. 2017

Edudant a Francimor 1/6 (2017)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 10:14

Karel Poláček. Četba na pokračování z pohádkové knihy. Tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Josef Polášek.

Připravilo Radio Proglas v roce 2017 (6 x 20 min.). Premiéra 2., 9., 16., 23., 30. 7. a 6. 8. 2017 v cyklu Nedělní pohádka (Radio Proglas).

Díly: 1. Dům čarodějnice Halabáby, 2. Školní výlet, 3. Procházka lesem, 4. Fotbalový zápas, 5. Závod s loupežníky, 6. Šťastný konec.

Pozn.: Letošní prázdniny nás šest nedělí odpoledne bude provázet v čase nedělních pohádek nezaměnitelný hlas Josefa Poláška. Bude číst začátek knihy Karla Poláčka „Edudant a Francimor“. Poprvé jsme z knížky četli v roce 2000 v cyklu „Sobotní čtení pro mládež“ a teď jsme připravili kratší verzi pro školní děti. V první částli se seznámíme s hlavními hrdiny, jejich matinkou čarodějnicí Halabábou a taktéž s dalšími obyvateli jejich čarodějnické domácnosti. Edudant a Francimor budou hrubě donuceni ke školní docházce okresním školním inspektorem. (anotace Radio Proglas)

O hradním skřítkovi Melichárkovi a jeho kamarádech 1/25 (2003)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 10:07

Milan Kynčl. Pohádkový seriál. Další tvůrci nezjištěni.

Účinkují Dana Pilchová, Dušan Baur, Magda Hauserová, Igor Dostálek, Milan Kynčl, Magda Hauserová.

Připravilo Radio Proglas v roce 2003 (25 x 10 min.). Premiéra 17. 3. – 10. 4. 2003 (Radio Proglas). Reprízy 30. 6. – 24. 7. 2009 (Radio Proglas), 6.-30. 1. 2012 (Radio Proglas), 1.-25. 7. 2017 v cyklu Večerní zíváček (Radio Proglas); 26. 2. – 22. 3. 2021 (Rádio Proglas, 18:45 h.).

Díly: 1. Jak si Melichárek žije na Roštejně, 2. Jak se potkal s Bukvicem, 3. Jak se potkal s Kameníčky, 4. Jak se potkal s vodníkem Matějem, 5. Jak se potkal s Hejdůškem, 6. Jak jim bylo s Bukvicem dobře, 7. Jak zatočili s bažiňákem, 8. Jak se mu nevydařila oslava, 9. Jak se dostal Křesílko do Řídelova, 10. Jak to vlastně bylo s Křesílkem, 11. Jak přiletěl drak a co bylo dál, 12. Jak pomohl Hejduškovi v patálii s Camfrnochem, 13. Jak s kamarády ochránil poklad, 14. Jak si pomáhali s jelenem Metodějem, 15. Jak mu hastrman Matěj oplatil návštěvu, 16. Jak mu kameníčci pomohli s kunou Šejdračkou, 17. Jak to skouleli s pytláky, 18. Jak si s Matějem vykládali o ženění, 19. Jak vodník Matěj dostal a nedostal návštěvu, 20. Jak přišel na to, co je nejlepší, 21. Jak na Roštejně vyschla studna, 22. Jak s Bambouskem políčili na zloděje, 23. Jak mu netáhl komín, 24. Jak dělali s Bukvicem dříví na zimu, 25. Jak přijel Martin na bílém koni.

Pozn.: Dnes večer za vámi poprvé přijde skřítek, který si vybral k bydlení lovecký hrad Roštejn. Pokud byste se tam za ním chtěli vypravit, tak musíte přes městečko Telč za vesnici Doupě. Ale pozor, je to tam samá objížďka! (anotace Proglas).

Lit.: Fráňová, Veronika: Za dobrodružstvím s hradním skřítkem Melichárkem. In web Radio Proglas, 26. února 2021 (článek). – Cit.:  Na loveckém hrádku Roštejn se usadil skřítek Melichárek. Nebydlí tam ale sám, postupně se seznamuje s ostatními skřítky, s vodníkem, hejkalem a dalšími. Jaká dobrodružství spolu zažívají? Poslouchtejte od 26. 2. do 22. 3. každý večer v 18.45 a o víkendu v 19 hodin.

hradTéměř po celý měsíc se můžeme každý večer v 18.45 vydávat za skřítkem Melichárkem, který si k bydlení vybral lovecký hrádek Roštejn. A kde tento hrad najdeme? Pokud byste se tam chtěli vypravit, tak musíte přes městečko Telč za vesnici Doupě a pak už je to kousek po silnici a nahoru do kopce… a jste tam!

V tomto kraji se tedy usadil hradní skřítek Melichárek. Co by to ale bylo za dobrodružství, kdyby ho Melichárek prožíval sám! Proto s ním všechny radosti i strasti zakouší jeho kamarádi lesní skřítek Bukvic, skřítci Kameníčci – Kosejř, Bambousek a Ťoupalík, vodník Matěj, hejkal Heldůšek a další.

Příběhy skřítka Melichárka a jeho kamarádů nasbíral a sepsal v okolí Telče, v kraji pod horou Javořicí, Milan Kynčl. Číst nám je bude téměř celý měsíc Dana Pilchová, Dušan Baur, Magda Hauserová, Igor Dostálek i sám autor.

14. 7. 2017

Skořicové krámy 1/9 (1994, 2017)

Bruno Schulz. Četba na pokračování z povídkového cyklu polského autora. Překlad Otakar Bartoš. Připravila Yveta Labská. Režie Josef Červinka.

Účinkuje Jiří Schwarz. 

Natočeno v roce 1994. Repríza 16. – 24. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 25 min.); 25. 7. – 2. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydala Radiotéka, září 2017 (MP3).

Obsah: 1. Srpen. – 2. Navštívení. – 3. Ptáci. – 4. Traktát o manekýnech neboli Druhá kniha Genesis. – 5. Nimrod. – 6. Skořicové krámy. – 7. Krokodýlí ulice. – 8. Švábi. – 9. Noc velké sezóny.

Pozn.: Povídkový cyklus představitele polské avantgardní prózy meziválečného období, objeveného až v druhé polovině našeho století a právem řazeného po bok Franze Kafky. „Chtěl bych bydlet v Drohobyči. Od té doby, co jsem přečetl Skořicové krámy, jsem se tam odstěhoval a bydlím tam dodnes, i když jsem tam nikdy nebyl.“ /Bohumil Hrabal/ (anotace)

Lit.: anonym: Bruno Schulz: Skořicové krámy (9 dílů). In web ČRo 3 Vltava, 24. červenec 2017 (článek). – Cit.: Povídkový cyklus představitele polské avantgardní prózy meziválečného období, objeveného až v druhé polovině našeho století.

Celý život vynikajícího polského spisovatele, malíře a grafika Bruna Schulze je spjat s haličskou Drohobyčí. Narodil se zde 12. 7.1892 v kupecké rodině a vystudoval gymnázium. Po absolvování architektury na technice ve Lvově (1910-1914) působil jako středoškolský profesor kreslení a ručních prací. V letech 1930-1932 vytvořil povídkový cyklus Skořicové krámy (1934), k jehož vydání přispěla spisovatelka Zofia Nalkowska.

Zahynul v době německé okupace v drohobyčském ghettu gestapáckou střelou do týla dne 10. listopadu 1942.

13. 7. 2017

Goneril 1/5 (2017)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:25

Karl Scholz. Četba na pokračování z románu rakouského spisovatele a katolického kněze, který vznikl v roce 1942 ve vězení gestapa a jehož autor byl v květnu 1944 popraven za odbojovou činnost.  Román odehrávající se na anglickém venkově v předvečer druhé světové války. Překlad Luca Topoľská.  Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš.

Čte Petr Kubes.

Natočeno červenec 2017. Premiéra 1. dílu 10. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h) v cyklu Rakouský rok.

 Pozn.: Autor, šumperský rodák (1912), nemanželský syn tovární dělnice během svého čekání na popravu rakouskými nacisty. Čechy – olomouckými germanisty – byl připomenut teprve nedávno. Lucy Topoľská jeho neoromantický opus přeložila, UP jej vydala.

Lit.: Bureš, Michal: Roman Karl Scholz: Goneril (5 dílů). In web ČRo 3 Vltava, 10. září 2017 (článek). – Cit.:  V nacistické věznici napsal mnohovrstevnatý, zdánlivě idylický román ze staré Anglie, dva roky nato byl rakouský spisovatel a katolický kněz popraven.

Rakouský spisovatel a katolický kněz Roman Karl Scholz (nar. 1912 v Šumperku) založil na podzim roku 1938 coby rakouský patriot antifašistickou odbojovou organizaci. V červenci roku 1940 byla jeho odbojová skupina zlikvidována gestapem, Scholz byl zatčen a po čtyřech letech věznění byl v květnu 1944 popraven. Ve vězení napsal v roce 1942 krátký román Goneril (rukopis vynesli Scholzovi spoluvězňové).

Děj je prostý: rakouský katolický duchovní se v Anglii v předvečer druhé světové války setkává s Goneril, dcerou hostitele. Nejde o skandální odhalení zakázané lásky mezi knězem a ženou, nýbrž o niterný cit dvou lidí, kterým „svatý zákon zakazuje patřit si navzájem“. Jen občas zazní v textu zmínka o napjaté atmosféře na kontinentu – čtenář si uvědomí, že se zde líčí idyla na pokraji katastrofy.

V září roku 2012 byla Scholzovi v Šumperku slavnostně odhalena pamětní deska.

7. 7. 2017

Kaštánkova dobrodružství 1/25 (2017)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 9:20

Hynek Schuster. Pohádkový seriál. Další tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Anežka Jakubcová.

Připravilo Radio Proglas v roce 2017 (25 x 10 min.). Premiéra 16. 4. – 11. 5. 2017 v cyklu Večerní zíváček (Radio Proglas, 17:00-17:15).

Díly: 1. Jak se Kaštánek narodil a byl na návštěvě v lese, 2. Kaštánek v zimě, 3. Kaštánek a velká voda, 4. Kaštánek zahradníkem, 5. Kaštánkova škola, 6. Kaštánek a čarodějnice, 7. Kaštánek u lidí, 8. Kaštánek a malý zachránce, 9. Kaštánek, štika a sluníčko, 10. Kaštánek mořeplavcem, 11. Kaštánek a cesta do pohádky, 12. Kaštánkovy narozeniny, 13. Kaštánek a draci, 14. Velký vánoční dárek, 15. Kaštánek v Betlémě, 16. Kaštánek a lesní čítanka, 17. Jak Kaštánek ke kukačkám přišel, 18. Záchrana květinového království, 19. Návštěva ve škole, 20. Kaštánek a varhany, 21. Kaštánek v podzemním království, 22. Strach má velké oči, 23. Kaštánek na cestách, 24. Velké putování, 25. Kaštánek a nevěsta.

Lit.: Kintrová, Irena:  Skřítek Kaštánek přichází. In web Radio Proglas, 13. dubna 2017 (článek). – Cit.: Vznikl nový cyklus večerních pohádek a můžete ho poslouchat od sváteční neděle 16. dubna 2017.

Autorem pohádkových příběhů je Hynek Schuster, farář Českobratrské církve evangelické z Brandýsa nad Orlicí. Pohádky vyprávěl nejprve doma a pak si našly díky nakladateli Martinu Leschingerovi ve vydavatelství a knihkupectví Flétna v Ústí nad Orlicí cestu k dětem i jejich rodičům.

O čem Kaštánkova dobrodružství jsou? O hledání přátelství se zvířátky i jinými lesními či pohádkovými bytostmi v lese, na mezích, u rybníčků i na poli. O tom, že zlo by mělo být potrestáno a dobro odměněno. Že přátelé vás nenechají v nouzi ani o hladu bez střechy nad hlavou. A také, že svět je krásný, i když přijde velká voda nebo jiné nadělení.

Přijměte tedy pozvání do laskavého světa, kde najde pomoc každý, kdo ji potřebuje. Kaštánkovy příběhy se budou líbit zejména mladším dětem.

4. 7. 2017

Tyrkysová karavana 1/8 (2000)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:10

Jaroslav Mareš. Cestopis našeho uznávaného spisovatele, cestovatele a zoologa vypráví o jeho pobytu v Persii (dnešním Íránu)  Ze stejnojmenné knihy vybrala a upravila Irena Povejšilová. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Bohuslav Kalva.

Natočeno 2000. Repríza 3. – 12. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu.

Obsah: 1. Poklad tisíce a jedné noci – 2. Rokle vrahů. – 3. Orli se zašitýma očima. – 4. Lovci perel. – 5. Dračí muž. – 6. Soumrak kočovníků. – 7. Když se třese zem. – 8. Tyrkysová karavana.

2. 7. 2017

Pohádky z vody a skal Moravského krasu 1/14 (2003)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 11:25

Pavel Bubla. Pohádkový seriál. Tvůrci nezjištěni.

Účinkují Magda Hauserová, Dana Pilchová, Dagmar Soukupová, Igor Dostálek, Dušan Baur, Milan Kynčl.

Připravilo Radio Proglas v roce 2003 (14 x 10 min.). Premiéra 21. 10. – 3. 11. 2003 (Radio Proglas). Reprízy 25. 7. – 7. 8. 2009 (Radio Proglas), 15.-28. 3. 2012 (Radio Proglas), 24. 3. – 6. 4. 2017 v cyklu Večerní zíváček (Radio Proglas).

Díly: 1. Jak Filípek s Ondřejem vyzráli na lišku, 2. Jak si Filípek s Ondřejem a přáteli zkrátili dlouhou chvíli, 3. O zakřiknuté ozvěně, 4. Proč plakala jeskyňka Alenka, 5. O nespokojených krápnících, 6. O stříbrné chodbě, 7. O Zkamenělé řece, 8. O Rasovně, 9. O Alenčiných jmeninách, 10. O punkevním vodníku Jaroslavovi, 11. O Popelce z Balcarky, 12. O Pohádkových jeskyních, 13. Jak si chvostoskoci pěstovali houbu, 14. Jak se ztratil jeskynní macarát Ričmund.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress