Eli Beneš. Románová prvotina současného českého spisovatele líčí nelehké osudy mladíka židovského původu, který se po útěku z pochodu smrti vrátil v květnu 1945 do rodné Prahy. Připravila Iveta Novotná. Účinkuje Matouš Ruml. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 16. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Vydalo Tympanum, říjen 2025 (MP3, celková délka 8 hod. 10 min.). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: Novotná, Iveta: Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele. In web ČRo 3 Vltava, 18. květen 2025 (článek). – Cit.: (…) Osmnáctiletý Petr Stein se v květnu 1945 po útěku z pochodu smrti vrací do Prahy, odkud byl jako mnoho dalších židů deportován. Do osvobozené Prahy se vrací sám. Čeká na návrat matky, těší se, že se vrátí i otec s bratrem Míšou, které na vlastní oči viděl z pochodu z lágru utíkat. Petr se při čekání na návrat své rodiny musí potýkat s traumaty, které mu pobyt v Terezíně a Osvětimi způsobil. Naráží také na nepochopitelnou úřední byrokracii. Postupem času si hrdina uvědomuje, že nic nebude jako dřív, a jak si to v lágru vysnil. Setkává se i s tím, že jemu i mnoha dalším navrátilcům je mnohdy dáváno jasně najevo, že nejsou příliš vítaní.
Nad stránkami vyzrálého debutu českého autora čtenář snáze pochopí, proč tolik Židů po skončení druhé světové války lákala představa zpřetrhat svazky se starým kontinentem a odjet do Izraele budovat novou domovinu. z recenze M. Lišky na iliteratura.cz
Kniha Nepatrná ztráta osamělosti není jen dalším příběhem o holocaustu. Autor v ní systematicky zpracovává dobu a události, které po něm následovaly, přičemž se opírá o historické reálie. Realistický popis poválečné Prahy střídající se s retrospektivami a introspektivními pasážemi natolik zaujal odbornou porotu, že knize udělila ocenění Debut roku 2024 v cenách Magnesia Litera.
Na začátku knihy stojí osamoceně v bezejmenném příhraničním městečku, bez peněz, zdraví a rodiny, osamělý a dezorientovaný, ovšem s jedním cílem – dostat se domů a najít své blízké. Jako kdyby na svět přišlo dospělé dítě se všemi možnými handicapy. Nepsal jsem v zásadě příběh o holocaustu, zajímala mě tahle situace, těsně poválečná. Vlastně se jedná o typ bildungsrománu: román ztracených iluzí. Eli Beneš