Vladimír Dzuro. Četba na pokračování. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Vít Vencl.
Čte Jan Hájek.
Natočeno 2019 (10 x 25 min.). Premiéra 20. 2. – 1. 3. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza od 4. 3. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.).
Vydala Radiotéka, červen 2019 (MP3).
Lit.: Venclová, Renata: Čech lovcem válečných zločinců. In Týdeník Rozhlas 8/2019, s. 9 (článek).
Lit.: anonym (=Venclová, Renata): Příměří bylo uzavřeno, ale válka ještě neskončila. In Týdeník Rozhlas 8/2019, s. 9 (článek). 
Lit.: anonym: Vladimír Dzuro: Vyšetřovatel. Démoni balkánské války a světská spravedlnost. In web ČRo Plus, 20. únor 2019 (článek). – Cit.: Vladimír Dzuro strávil devět let jako vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Působil v týmu, který měl za úkol objasnit válečné zločiny spáchané Srby v Chorvatsku.
O dramatických situacích, které během jugoslávské mise prožil, a o případech, k jejichž objasnění a soudnímu projednání přispěl, vydal svědectví v knize s lakonickým názvem Vyšetřovatel. Připomíná v ní konflikt mezi státy vzešlými z rozpadu Jugoslávie, který přerostl v etnicky motivované vraždění, jaké Evropa nezažila od konce druhé světové války.
Jedním z nejvýznamnějších případů, na jejichž vyšetření se Vladimír Dzuro podílel, byl masakr na prasečí farmě Ovčara nedaleko Vukovaru. Příslušníci srbských paravojenských jednotek tam postříleli více než 200 mužů převážně chorvatské národnosti, kteří měli být evakuováni z vukovarské nemocnice pod záštitou Červeného kříže.
Vladimír Dzuro se přímo účastnil nejen exhumace těl obětí z masového hrobu na Ovčaře, spolu s kolegy z vyšetřovacího týmu také shromažďoval svědecké výpovědi pro Úřad prokurátora.
Když se ukázalo, že za masakr byl spoluzodpovědný starosta Vukovaru Slavko Dokmanovič, který se na násilnostech na místě osobně podílel, dokázali Vladimír Dzuro a jeho kolegové Dokmanoviće zatknout a dopravit před soud do Haagu. Podívejte se na video ze zatýkání Dokmanoviće:
Vukovarský starosta se stal prvním zločincem obviněným a souzeným Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.
Pro rozhlas upravila Blanka Kostřicová. V režii Víta Vencla čte Jan Hájek. Četbu uvádíme v premiéře. Poslouchat ji můžete od 20. února do 1. března vždy ve 23:33 na vlnách Plusu, nebo na webu. Každý díl bude dostupný mimořádně po dobu 2 týdnů po odvysílání.
Lit.: Tarnovský, Marek: Brutalita v plné síle. In web Naposlech.cz, 19. 8. 2019 (recenze). – Cit.: I ta nejkrvavější zápletka jakékoli detektivky a nejúchylnější děj jakéhokoli thrilleru blednou před „zápletkou“ a děním, které byly zcela reálné a poměrně nedávno se odehrály v bývalé Jugoslávii během největšího válečného konfliktu v Evropě od konce 2. světové války. Vladimír Dzuro, bývalý pražský kriminalista a detektiv Interpolu, pracoval coby jediný Čech jako vyšetřovatel Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který v nizozemském Haagu zřídila právě Rada bezpečnosti OSN. Své vzpomínky na devítiletou misi „lovce“ válečných zločinců nechal ožít v úchvatně napsané knize Vyšetřovatel – Démoni balkánské války a světská spravedlnost.
Vedle zajímavých, drsných i odporných záležitostí, kterými se byl Dzuro při své práci nucen zabývat, dává autor do značné hloubky nahlédnout jak do práce mezinárodního vyšetřovatele, jejího úskalí a netušených zákoutí, tak do principů fungování Mezinárodního tribunálu, průběhu soudních procesů a politického i diplomatického pozadí. Z vyprávění se dozvíme řadu cenných faktů, které jsme již stihli vytěsnit, nebo – a to většinou – nebyly známy. Ožívají opravdoví démoni v lidském těle, které Dzuro pomohl dostat před soud, včetně nejznámější postavy Slobodana Miloševiče, zpočátku oportunistického aparátčíka a následně politika a propagátora velkosrbské myšlenky – té autor právem přičítá jednu z hlavních příčin rozpoutání nenávisti mezi po léta spokojeně spolužijícími národy.
Před interpretací Dzurova textu je třeba smeknout pomyslný klobouk. Původně rozhlasová četba na pokračování, kterou jako audioknihu vydal Radioservis, byla svěřena Honzovi Hájkovi, jehož věcný a neemotivní výkon text nikam neposouvá, což je v tomto případě to nejlepší, co se mohlo stát. O něco horší je to s audioknihou Vyšetřovatel samotnou.
Technicky je zcela dokonalá, nakonec kdo už by měl mít lepší vybavení a větší armádu profesionálů než právě Český rozhlas. Tím však výčet kladů končí. Četby na pokračování jsou samozřejmě vystaveny mnoha zásahům včetně výrazného krácení, autorka úpravy Blanka Kostřicová sice citlivě zachovala tvar i vyznění původního textu, ale to nic nemění na tom, že audiokniha není kompletní a bohužel jí krom částí textu chybí jak výpovědi Dzurových kolegů, tak předmluva, kterou napsala hlavní prokurátorka Tribunálu Carla del Ponte.
Knihu bohužel degraduje i vybraná hudba – režisér Vít Vencl nechává neúměrně dlouho znít typickou balkánské skladby, které působí proti samotnému vyprávění příliš pozitivně, aniž by přinášely nějakou přidanou hodnotu. Pracovalo-li by se s hudbou pečlivěji, mohla by umocňovat onen rozpor mezi letitým soužitím a následnými zvěrstvy. Takhle tvoří jen rušivou a nevhodnou zvukovou vatu.
Koho zajímá dění doprovázející rozpad bývalé Jugoslávie hlouběji, měl by raději sáhnout po tištěné (kompletní) publikaci. Avšak těm, kteří si chtějí události a jejich aktéry připomenout a dozvědět se k tomu řadu zajímavých informací v úchvatné interpretaci, nezbývá, než audioknihu Vyšetřovatel doporučit – a popřát spánek bez noční můry.