Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Aškenazy je básník drobného lidského citu, malinkých chvilek, které přes svou zdánlivou nicotnost se řadí jedna k druhé… Je básník, který nepotřebuje mnoha slov. Často se mi zdá, že chytil v letu mušku, otevřel dlaň a řekl, tu je. A hle byla to zlatá muška podivné, neznámé krásy… (more…)

Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1973 nastoupil do redakce pro děti a mládež Čs. rozhlasu v Brně. (more…)

Hlasatelka.

V zahraničním vysílání pracovala bezmála čtyři desetiletí a posluchače oslovovala ve francouzštině. Dlouhá léta totiž žila v Paříži.

„Moje maminka byla supermodení žena. Ona se dovedla rozvést a utéct do Paříže. Tam se žilo. Potom jsem se vrátila do ČR podruhé na dovolenou a už byly zavřené hranice. Když jsem chtěla odejít, už jsem nemohla. Tak jsem tu zůstala.“

V kolika letech jste do rozhlasu přišla a jaké byly ty začátky?

„Přišla jsem do rozhlasu ve 28 letech. A byla jsem přijatá od pana Toska, který byl velice příjemný a inteligentní. Celá jeho rodina zůstala v koncentráku a on přišel sám. Myslím, že uměl asi 7 řečí, tak to něco znamenalo. Když jsem dělala zkoušku hlasu, já jsem se velice bála. To více, rozhlas byl rozhlas. A on mi povídá, nebojte se, bude s vámi dobrý hlasatel. Skutečně měl asi pravdu, neboť jsem tam zůstala dlouhou dobu, asi 38 roků.“

Kde všude jste v radiu pracovala?

„Ve francouzském oddělení a potom jsem 20 roků pracovala na interprogramu. To bylo ve čtyřech jazycích.“

Kdy se u vás doma poprvé objevilo radio?

„Tehdy jsem bydlela v Paříži. To byla taková velká bedna a okolo jsme všichni seděli. Tehdy jsem skutečně nemyslila, že já budu pracovat v rozhlasu 38 roků, když jsem poprvé viděla tu bednu.“

Jaký žánr máte ráda?

„Mám ráda šikovné reportáže, dobrou hudbu. Folklór, dechovky. Poslouchám dvojí rozhlas. Ráno si dávám francouzský a potom samozřejmě Český rozhlas. Musím říct, že tam jsou výborní hlasatelé.“

(Jiří Hraše)

Svobodný žurnalista, vystudoval UK a pokračoval ve Francii a v Německu, spolupracoval s 35 novinami a časopisy, v rozhlase externě působil 1933-1940 jako reportér, autor přednášek a rozhlasových úvah a posléze rozhlasový komentátor. (more…)

Jeden z nejznámějších rozhlasových reportérů. (Jeho pravé jméno bylo František Hadraba.) Působil převážně v Brně. Neomezoval se pouze na rozhlas, ale vystupoval také ve filmu a v divadle.

Česká herečka a autorka románů, prózy, básní i knížek pro děti. V letech 1921-29 působila v Městském divadle na Vinohradech (more…)

Reportér Československého rozhlasu, který za dobu svého působení připravil na 1500 pořadů či reportáží, ve kterých se často odrážel obyčejný život a práce lidí v naší okupované zemi. Mimo jiné natočil a také odvysílal reportáž o příjezdu Rusů do Prahy 9. května 1945, či o návratu prezidenta Edwarda Beneše z exilu v Londýně. Technikova práce se ovšem neomezovala pouze na rozhlas. Podle jeho románu Mlýn na ponorné řece byl později natočen kvalitní film Ďáblova past.

Pedagog, divadelní a filmový herec. Na jevišti stanul poprvé v roce 1945, v letech 1952-1962 působil ve Státním divadle v Ostravě (more…)

Pedagog, dramatik, divadelní a rozhlasový režisér. Divadlo, kterému se věnoval po celý svůj život, se v jeho rukou stalo nástrojem rozvoje dětského estetického vnímání. (more…)