Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Stefan Źeromski. Povídka klasika polské literatury. Překlad Josef Vlášek. Čte Miroslav Kudela. Režie Dagmar Joklová.

Nastudovala Ostrava v roce 1984. Premiéra 22. 7. 1984 (Praha, 21:45 h.). Repríza 12. 1. 1993 (ČRo 3 Vltava, 14:40 h.) v cyklu Příběhy; 30. 8. 2001 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.; 29 min.); 16. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik – anj – Kochová, Leticie: Lesní ozvěny a Kulig. Povídky polského spisovatele Stefana Żeromského. In web ČRo 3 Vltava, 15. 11. 2025 (článek). – Cit.: Polský prozaik, publicista a dramatik Stefan Żeromski (1864–1925) se ve svém díle zaměřoval především na sociální témata a skrz fiktivní postavy líčil reálný život a historické události v Polsku ovlivněném napoleonskými válkami. Za svůj přínos byl čtyřikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu a je považován za jednoho z nejvýznamnějších polských spisovatelů. (…)

Zasněženou haličskou krajinou 19. století jako vítr uhání kulig, tradiční polský průvod několika saní, které doprovází masky, hudba a tanec. Veselí se účastní i mladý šlechtic Rafael, kterého v mrazivém počasí hřeje kromě kabátu, vína a mládí i první milostné zahoření ke slečně Heleně.

Povídka Kulig je součástí historického románu Popely z roku 1902. Żeromski v něm, podobně jako Lev Nikolajevič Tolstoj ve Vojně a míru, prolíná komplexní zobrazení národního života za napoleonských válek s fragmenty života mladého polského šlechtice a později i legionáře Rafaela.

Leonid Andrejev. Rozhlasová scéna. Překlad Stanislav Minařík (?). Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1945. Premiéra 15. 9. 1945 (Brno, 20:55 – 21:10 h.).

Rozhlasová hra na motivy dopisů Čeňka Pacelta. Napsal František Novotný. Režie Josef Svátek.

Obsazení nezjištěno.

Nastudovalo Brno v roce 1945. Premiéra 11. 9. 1945 (Brno, 21:15 – 22:00 h.).

Pozn.: Čeněk Paclt patří k nejznámějším českým cestovatelům a je to také první Čech, který prokazatelně procestoval všech pět obydlených kontinentů a zanechal o tom písemné svědectví.

Jaroslav Stránský. Hra pro děti. Režie Josef Brejcha.

Osoby: Vypravěč — Otec — Martin — Jan — Ivan — Děda — Královna vil — Víly — Sedlák — Královský hlasatel — Rytíř — Lid. Účinkují členové činohry MD v Plzni.

Nastudovala Plzeň v roce 1948. Premiéra 15. 1. 1948 (Plzeň, 16.30 – 17:00 h.) v cyklu Besídka pro nejmenší.

Text napsali M. I. Galperin a Viktor Tipot na námět ze stejnojmenné hry Viktora Krylova. Opereta o třech dějstvích. Překlad Josef Urban. Rozhlasová úprava Anna Hostomská. Hudba J. S. Miljutin. Sbory zpívá Pěvecký sbor Čs. rozhlasu (sbormistr Jiří Pinkas. Hraje orchestr FOK, nastudoval a řídí František Dyk. Hudební režie Jan Frýda. Režie Jiří Vasmut.

Osoby a obsazení: Vévoda (Mirko Erben), Marja Nikitična, jeho žena (Vlasta Formanová), Ksenija, jejich dcera (Štefa Petrová), Matvějevna, Ksenijina chůva (Božena Kubátová-Štěpánová), Timofěj Besomyka, vévodův šašek (František Voborský), Nastasja, jeho žena (Vlasta Severinová), Šeňka, vévodův nevolník (Martin Raus), bojar z Moskvy (Ludvík Řezníček), Jurij Tokmakov, bojarův písař (Drago Čáslavský), Buchalova. bojaryně Praskovja, vdova (Josefa Pechlátová), Darja, její dcera Gabriela Třeštíková), Krnčetov, zchudlý kníže (Boža Vronský), Ustinja, jeho dcera (Štěpánka Holečková), Glebov, dvořan (Bohuš Tichý), Ivanov, dvořan (Josef Janoušek), Paschalov, dvořan (Karel Zavřel), Agafon, mlynář (Antonín Holzinger), Troška, mlynářský pomocník (Antonín Jedlička), písař, Miloš Šubrt), 1. strážník (Karel Máj), 2. strážník (Robert Ford). Průvodní slovo Bedřich Bobek.

Natočeno 1947. Premiéra 5. 7. 1947 (Praha II, 16:00 h.).

Karel Kyncl. Hudba Jan Kaláb, řídí autor. Režie Jiří Vasmut.

Osoby a obsazení: Vypravěč (Antonín Zíb), vypravěčka (Ilona Hodačová), Kadeřábek (František Filipovský), nakladatel (Rudolf Böhm Hrušínský nejst.), Znamenáček (Martin Raus), Svatý Petr (Rudolf Řezníček), 1. kluk (Josef Vinklář), 2. kluk (Antonín Šůra), 3. kluk (Vlastimil Vašinka), 4. kluk (Mnislav Hoffman), 5. kluk (Jiří Škoda), hlasy (Václav Piskáček, Artuš Kalous, Jaroslav Skála, Jana Vasmutová, Ludmila Špaková), chór andělů (členové Jedličkova souboru).

Natočeno 1948. Premiéra 31. 5. 1948 (Praha II, 14:30 – 15:00 h.) v cyklu Pro dobrou pohodu. Repríza 15. 8. 1948 (Praha II, 20:30 – 21:00 h.) v cyklu Pro dobrou pohodu.

František Janura. Studentská hříčka. Režie Přemysl Pražský.

Obsazení nezjištěno.

Natočeno 1948. Premiéra 15. 8. 1948 (Praha I, 16:55 -17:25 h.) v cyklu Pro dobrou pohodu.

Jaroslav Reithmayer. Pohádka pro děti. Hudba Vladimír Mitiska. Režie Oldřich Lukeš.

Osoby a obsazení: Čuníček Kubíček (Jaroslav Reithmayer), Honza Světkulatý, tulák (Jiří Miegl),
kočka (Věra Doubravová), kohout (Jaromír Hrdlička), kráva (Věra Horáková), pes (Jaroslav Vít). Dále účinkují Soňa Jiřičková, Jiřina Miillerová a Ivan Holub.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1948. Premiéra 15. 8. 1948 (České Budějovice, 13:30 – 14.00 h.).

Ivan Holub. Rozhlasová hra. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: Diogenes, filosof (Karel Kastner), Kleistos, žák Diogenův (František Hanus), Lais, Diogenova žákyně (Dana Medřická), Xeniades, korintský boháč (Bohuš Záhorský), král Alexandros (Felix Le Breux), Perdikkas, jeho plukovník (Karel Blahovec), Pediforos, otec Kleitův (Ladislav Kulhánek), Amfibolos, žák Diogenův (J. Nedvěd), Skripalos, náčelník pirátů (Rudolf Böhm Hrušínský nejst.), hoch (Antonín Jedlička). I. a II. hlas (???).

Natočeno 1945. Premiéra 29. 4. 1945 (Praha, 20:25 – 21:00 h.).

Lit.: fk: Literárnědramatický pořad. In Týden rozhlasu 18/1945 (28. 4. 1945), s. 2 (článek). – Cit.: (….) a večerní premiéru hry nového autora Ivana Holuba, nazvané ,,Žák Diogenův“ (režie Jaroš). Je to práce, která po způsobu úsměvných Vrchlického antických fresek obměňuje vtipně několik nejzávažnějších úseků ze života zajímavého filosofa, ale přesto zůstává historickému pozadí natolik věrna, že posluchače obohatí nejen pravdivým pásmem Diogenova osudu, ale i stěžejními myšlenkami jeho filosofie, dnešku přiléhající. Do té přednosti položil také autor těžiště své jemné a duchaplné hry. (…)