Anna Sedlmayerová. Dramatizace Jiří Werten. Hudba Jan Těšík. Režie Olga Zezulová.
Osoby a obsazení: Helena (Jana Ebertová), Václav (Oldřich Vykypěl), Věra a Martina, jejich dcery
(Jiřina Prokšová a Lída Štětinová), Vláďa (Ota Otakar Dadák), dr. Pavlas (Stanislav Hejný), paní Pavlasová (Marie Pavlíčková), Petr, jejich syn (Milan Moravec), Šafrhans (Arnošt Navrátil), Jiřina (Líba Přichystalová), Řehoř (Oldřich Celerýn).
Nastudovalo Brno v roce 1956. Premiéra 5. 8. 1956 (Praha I, 20:00 – 21:15 h.).
Lit.: anonym: Anna Sedlmayerová: Každé jaro pampelišky. In Čs. rozhlas a televize 31/1956 (23. 7. 1956), s. 14 (článek). – Cit.:
VLÁĎA: Žiješ snad špatně?
VĚRA: Blázne! Myslíš, že mi jde o tohle? Obývák, lampa, koberec, gauč? Nebo mi snad jde o tvůj plat? Ne! Já mám jiné cíle. Mám svou práci. Slyšíš!
VLÁĎA: Každý máme přece…
VĚRA:… své úspěchy! A ne s tebou sedět a vykládat o lásce a o tom, co budu zítra vařit. Já nejsem panička.
Možná, že jste takový vzrušený rozhovor slyšeli někde ve skutečnosti, ale tento úryvek dialogu mladých manželů je z dramatisace románu Anny Sedlmayerové, „Každé jaro pampelišky“, kterou pro rozhlas pořídil Jiří Werten. Problémem soužití zaměstnaných manželů se zabýval
se v dnes již populární veselohře, „Kudy kam?“ dramatik Ota Šafránek a Anna Sedlmayerová se
jej pokouší řešit vážným zamyšlením nad příčinami rozvratu současných mladých manželství
hledáním smířlivé cesty. Řešení není snadné a jednoduché. Tak se to autorce románu podařilo,
soudili již čtenáři v nedávné rozhlasové anketě a dnes to mohou posoudit v jeho dramatické versi, kterou se členy brněnských divadel nastudovala režisérka Olga Zezulová.