František Hrubín. Slavný básník Struna se vrací do rodné vesnice. Pod zdánlivou idylkou vesnické poutě se postupně odkrývají staré bolesti. Rozhlasová úprava Valeria Sochorovská. Improvizace na křídlovku Miroslav Kejmar. Dramaturg Pavel Minks. Režie Jan Lorman.
Osoby a obsazení: Tonička (Jaroslava Tvrzníková), Alois Struna (Josef Kemr), Strunová, jeho žena (Marie Vášová), Mirek (Jaromír Hanzlík), Jenda (Jan Schánilec), Josef Struna (Eduard Cupák), Olga, jeho žena (Milena Steinmasslová) a verše (Vladimír Ráž).
Natočeno 1980. Obnovená premiéra 9. 12. 2007 (Praha, 20:00 – 21:00 h.; 60 min.). Repríza 27. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h).
Lit.: anonym: František Hrubín: Křišťálová noc. In web ČRo 3 Vltava, červen 2015 (článek). – Cit.: „Subjektivita (…) dramatické výpovědi se po ukřičených letech socrealismu promítla do zvláštní varianty poezie všedního dne, jakou lze ovšem shledat už v prvních, a ještě ideologií prosycených povídkách a reportážích Ludvíka Aškenazyho z konce 40. a první poloviny 50. let,“ napsal teatrolog Josef Herman ve své studii Nazlátlá šedesátá aneb Ke zrodu tzv. básnického dramatu.
Lyrický charakter těchto her podle něj „spočíval vedle sice jakoby hovorového, ale racionálně konstruovaného obrazivého dialogu, v až smyslově konkrétním zobrazení prostředí, u Hrubína a částečně Topola s přídechem přírodní symboliky. Všechno zde mělo být co nejvěrohodnější ani ne tak vnější podobou jako emocionální situací, tedy vztahem postav k prostředí a konkrétním předmětům, které zde figurovaly jako souputníci lidských osudů.“
V Křišťálové noci spisovatel Josef Struna přijíždí s novou o mnoho let mladší partnerkou ke své rodině na venkov. Klid tu však nenajde. Naopak – kromě tvůrčích a osobních problémů, které si s sebou přiveze, se znovu objeví starý rodinný konflikt.
Rozhlasová nahrávka básnického dramatu Františka Hrubína Křišťálová noc, které mělo premiéru na počátku 60. let v Národním divadle, pochází z roku 1980.