Marek Epstein. Minutová hra. Jak Bůh tvořil člověka k obrazu svému. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Zvuková spolupráce Tomáš Pergl. Produkce Radka Tučková. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Petr Mančal.
Osoby a obsazení: Gabriel (Luboš Veselý) a Pán (Petr Pelzer).
Natočeno v roce 2013. Rozhlasová premiéra 24. 4. 2013 (3 min). Repríza 22. 4. 2015. K poslechu zde. Text hry:
(Místo děje: nebeská kancelář. Atmosféra kanceláře. Šustí papíry, cosi se tiskne. Z rádia hraje tichý chorál, je slyšet ťukání do kláves kalkulačky nebo počítače. Do toho kdosi vzdychá, jakoby ho práce už unavovala. Blíží se kroky a kdosi vypne hudbu.)
GABRIEL: Je půl, Pane, všichni už odešli.
PÁN: Musím to dodělat.
GABRIEL: Dřel jste se sedm dní. Měl byste se šetřit.
PÁN: Poslouchejte, co jsem spočítal. Vložíme-li do jedné spermie 38 megabajtů informací, bude jich v jednom mililitru asi 100 milionů. Při lásce Adam uvolní tak dva a půl mililitru, takže datová propustnost za tři vteřiny štěstí bude 1687 terabajtů za vteřinu. Co vy na to?
GABRIEL: Není to moc?
PÁN: Slíbil jsem, že člověka stvořím k obrazu svému.
GABRIEL: A co když si začne myslet, že je víc než vy?
Pán se podrbe na bradě.
PÁN: Víc než já?! Navrhujete snížit datový tok?
GABRIEL: Co nějaký firewall.
PÁN: Firewall?
GABRIEL: Ochranu!
PÁN: Mám chránit sebe před sebou?
GABRIEL: Nebo virus!
PÁN: Přece nezničím svůj nejlepší model!
GABRIEL: Pak zničí on vás! S tak slabou operační pamětí zapomene.
PÁN: Měl bys už jít, Gabrieli. Mám ještě práci.
GABRIEL: Jistě. Musel jsem vám to říct, Pane. Kroky se vzdalují.
PÁN: Tak firewall… něco, co by každého muže zastavilo… co by mu vzalo myšlenky na to, že je mi rovný… co by ho udrželo hezky při zemi. Snad na něco přijdu…