Lidmila Kábrtová. Minutová hra. Ty půl, já půl aneb Spravedlnost v rukou pozůstalých. Zvukový mistr Dominik Budil, Dušan Kozák. Zvukové efekty Dušan Kozák. Produkce Iveta Tomášková, Jana Knappová. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Natália Deáková.
Osoby a obsazení: sestra č. 1 (Věra Kubánková), sestra č. 2 (Růžena Merunková).
Natočeno 2012. Rozhlasová premiéra 28. 1. 2013. K poslechu zde.
Text hry:
(Z povzdálí tlumená hudba – dechovka – nějaká pohřební odrhovačka. Tichý šum, asi 20 lidí.)
SESTRA č. 1: Pěkný to měl, to rozloučení. Takový dojemný.
SESTRA č. 2: Jo, měl. Ale těch věnců jsme nemusely kupovat tolik. Zbytečně vyhozený peníze.
SESTRA č. 1: Přece se nebudem hádat na poslednim rozloučení vlastního bratra. Zaplatíme to napůl.
SESTRA č. 2: No právě. Ty půl, já půl.
SESTRA č. 1: Mysli na to, že by se mu to líbilo. Hudba, proslov, a tak…(Popotáhne, je slyšet zasmrkání.)
SESTRA č. 2: Co se mu může líbit? Dyť je po smrti. Je mu to jedno.
SESTRA č. 1: Ale stejně by byl rád, že to měl takový hezký, to spálení…
(Hlas i hudba pomalu utichá, ztrácí se v dálce.)
(Bouchnutí dveří, dvoje šouravé kroky, zpěv ptáků, pravděpodobně zahradní cesta.)
SESTRA č. 2: (nadurděná) Taky si s tou urnou dali na čas. Měsíc! Znova se sem trmácet. Máš ji v tý tašce pořádně zandanou?
SESTRA č. 1: To víš, že jo, dyť jsem se vždycky uměla o bratra postarat. Zajedem ji uložit a je to za námi.
SESTRA č. 2: Chtěl rozprášit!
SESTRA č. 1: Uložit.
SESTRA č. 2: Rozprášit! To by mu nebylo jedno, kdy by byl nerozprášenej.
SESTRA č. 1: Uložit!
(Je slyšet funění, hekání, jak se přetahují. V pozadí pořád zpěv ptáků.)
SESTRA č. 2: Rozprášit. …. Netahej za tu urrnu!
(Je slyšet bouchnutí, jak urna spadne na zem, víko odskočí, vzápětí následuje vyjeknutí.)
SESTRA č. 1: Podívej, cos udělala. Je vysypanej.
SESTRA č. 2: Ukaž? No jo… ale půlka ti tam zbyla. (už smířlivý tón) Na, ty půl, já půl. Tak ho ulož!