Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Martin Andersen Nexö. Překlad Jan Rak. Dramatizace Dalibor Chalupa. Zvukové efekty Artur Šviha. Dramaturg Miroslav Stuchl. Režie Miroslav Jareš.

Osoby a obsazení: paní Bohnová, vdova po statkáři na Dangaardu (Marie Glázrová), Albert Bohn, její syn (Bořivoj Navrátil), Marie Olsenová, děvečka (Drahomíra Fialková), Petr, šafář na Dangaardu (Miroslav Doležal), Mons a Andres, čeledíni (Vladimír Čech I., Karel Fořt), Holm, honák (Artuš Kalous), Gjarta, děvečka (Viola Zinková), Sine, kuchařka (Jaroslava Drmlová), slečna Köllerová (Julie Charvátová), Sviza, žebračka (Ilona Kubásková),  Erik (Rudolf Široký), ředitel spořitelny (Zdeněk Hodr).

Natočeno 1971. Premiéra 18. 4. 1971 (Praha, 20.00-21.15 h.;  73 min.). Repríza 10. 8. 1980 (Praha, 19:15 h.); 27. 11. 1994 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) v cyklu Klub rozhlasové činohry ke Dnům dánské kultury; 21. 5. 1995 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Nedělní divadelní večery; 14. 12. 1996 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) v cyklu Velké divadlo světa; 19. 10. 1997 (ČRo 2 Praha, 20:30 h.).

Lit.: -jw-: Páni na Dangaardu. In Týdeník Rozhlas 48/1994 (14. 11. 1994), s. 19 (článek). – Cit.: Martin Andersen Nexö se narodil v Kodani v roce 1869. Tehdy ovšem ještě pouze jako Martin Andersen. Nexö bylo město jeho dětství, a proto si název bornholmského přístavu zvolil jako součást svého jména. Pasáček dobytka a ševcovský tovaryš se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů dánské literatury konce 19. a první poloviny 20. století. K jeho nejznámějším dílům patří autobiografický román Pelle Dobyvatel a Ditta, dcera člověka. Známé jsou i jeho reportáže z cest po jižní Evropě, především ze Španělska. Jako levicově zaměřený intelektuál navštívil několikrát Sovětský svaz a po roce 1945 i naši republiku. Z této cesty jsou reportáže o Lidicích a Terezíně.

V roce 1915 napsal hru Páni na Dangaardu, drama ženy, která není ochotna přiznat svou porážku a pro kterou společenské konvence, postavení a majetek jsou důležitější než vlastní život i život syna. Svou vypjatou temnou dramatičností a zajímavými charaktery zaujala hra dramaturga Dalibora Chalupu, který připravil její rozhlasovou podobu. V Klubu rozhlasové činohry a jako příspěvek ke Dnům dánské kultury nám Český rozhlas nabízí zajímavou nahrávku režiséra Miloslava Jareše z roku 1971 s Marií Glázrovou v hlavní roli.

Lit.: anonym: Artur Šviha. In web Český rozhlas, b. d. (článek). – Cit.: (…) Připojme k tomuto zjištění i vlastní Švihovu vzpomínku na jeden z jeho dalších počinů. Pochází z knihy Neviditelné herectví: „Se zasloužilým umělcem Miloslavem Jarešem jsme dělali dramatizaci Pánů na Dangaardu. To je taková pochmurná záležitost, která končí obrovským požárem toho pyšného statku. Gramomixéři (předchůdci dnešních režisérů ozvučení – pozn. aut) měli v archivu nějaké zvuky ohně, ale to se režisérovi nelíbilo. Co teď s tím? Je to závěrečná scéna, to by mělo vyznít – říkal režisér. A tak jsem pozval hasiče, ve studiu jsme rozestavěli kbelíky s vodou. Připravili jsme si spoustu celofánových kornoutů, z novin jsme si udělali fakule a napustili jsme je benzínem. Hasič se svými přístroji byl v pohotovosti. Mačkali jsme celofánové kornouty, abychom znázornili praskot dřeva, do toho jsme točili kolem mikrofonu hořícími novinovými fakulemi. Nahrávky se dodnes používá. Když jsem tenkrát odcházel ze studia, čekal mě režisér Jareš. Chci vám poděkovat, řekl mi. – Ale to byla moje povinnost, odpověděl jsem. – Kdepak. Dneska jste udělal víc, než je vaše povinnost, řekl režisér Jareš. – Moc mě to uznání tenkrát potěšilo.“ (…)