Finská rozhlasová hra. Hans Alexnader Fors. Překlad z francouzštiny Vladimír Merhaut. Hudba Jaromír Dlouhý (bicí – Jaromír Dlouhý a Pavel Šumpík, kytara – Jaroslav Klapáč). Zvuk Jaromír Pěnčík. Natáčecí technik Jana Kuchovská. Mixáž Věra Binková. Asistent studia Milka Dadáková. Režie Olga Zezulová.
Osoby a obsazení: první herečka /Maria/ (Dagmar Pistorová), herec /Antonio/ (Jaroslav Dufek), druhá herečka /Tereza/ (Helena Kružíková).
Nastudovalo Brno. Natočeno 10. 3. 1971 (14:00 – 18:00 h., studio 7; 35 min.). Premiéra 2. 5. 1971 (10.00-10.38 h.). Smazáno.
Lit.: MS: Hans Fors: Myslím často na Palomares. In Rozhlas 18/1971 (19. 4. 1971), s. 7 (článek). – Cit.: Jméno neznámé, nenápadné vesničky Palomates na jihošpanělském pobřeží, zaplnilo jednoho dne roku 1966 stránky novin a vstoupilo do vědomí celého světa. Toho dne se poblíž vesnice zřítil americký bombardér s nákladem vodíkových pum. Bomby neexplodovaly, ale ze dvou uniklo plutonium, látka škodlivá lidskému organismu, jež si podržuje radioaktivitu po tisíc let. Nikdo z obyvatel Palomares nebyl zraněn; a přece tato událost změnila život vesničanů od základu. Palomares a jeho okolí obsadily jednotky americké armády. Celá úroda rajských jablek musela být zničena, byl zakázán lov ryb. Byly instalovány přístroje na měření radioaktivity, jehož přesné výsledky se vesničané nikdy nedozvěděli. Zvláštní asanační oddíly odvezly v kovových sudech silnou vrstvu úrodné půdy na atomový hřbitov v americkém městě Georgia. Odebráním úrodné půdy dopadla na Palomares hlavní rána — zem zpustla a zpísečnatěla, rajská jablka přestala růst. Část mladých vesničanů odešla za obživou jinam. Se všemi, kdož v obci setrvali, zůstal věčný strach a nejistota.
Osud vesnice Palomares se stal tématem rozhlasové hry finského spisovatele švédské národnosti Hanse Forse, autora básnických sbírek, povídek, divadelních i rozhlasových her. Hans Fors ve svém rozhlasovém dramatu MYSLÍM ČASTO NA PALOMARES básnicky domýšlí fakta skutečné události. Svou ostrou protiválečnou hrou hájí právo neznámých, prostých vesničanů z Palomares na všední život, na jistoty, podepřené vlastním přičiněním i darem přírody.
Forsovu rozhlasovou hru „Myslím často na Palomares“, v překladu VI. Merhauta, nastudovala v Brně režisérka Olga Zezulová.